Včelařská konference

V těchto úlech se už takových 40 let zimuje v celém prostoru úlu. Včely tak
sedí v medníku a plásty jsou v plodišti i medníku. Pouze oddělky a slabá
včelstva se zimují jen v plodišti.
U Mor. univ. je je k  zimování určeno plodiště které je prostorem rovné 1,1/
5 nástavku
Zimování v medníku je nevhodné kvůli 3 - 4cm vysoké mezeře mezi nástavkem a
plodištěm. To pak bývá nepřekonatelnou pastí ve velmi tuhých zimách a včely
se tak utrhnou u zásob.
medník ten má 10 rámků a na začátku snůšky se okamžitě naplní veškerým
možným plodem. V plodišti zůstane jen matka pylová zásoby a celé se může
vyplnit mezistěnami. Plnohodnotně se to pak rovná podsazováni nástavku s
mezistěnami

Pepan
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 18. 3. 2018 22:04:30
Předmět: Re: Moravský universal
""Získal jsem s pozůstalosti Včely v Moravských universalech. Nějaký čas s
nimi budu muset pracovat. Co je tam jinak? Máte někdo nějakou knihu s
návodem?"
--------------------------------------------
V těchto úlech se už takových 40 let zimuje v celém prostoru úlu. Včely tak
sedí v medníku a plásty jsou v plodišti i medníku. Pouze oddělky a slabá
včelstva se zimují jen v plodišti.
První zásadní rozdíl je v tom, že se dá rozšiřovat i ubírat po plástech. Na
jaře, jakmile včelstva mají plod, se tak z medníku vyhodí všechny včelami
neobsazené plásty, zůstanou jen ty obsazené. Včelstvo tak ohřívá jen ten
prostor, který potřebuje a o to se rychleji rozvíjí. Je možné o to dříve
přidat i mezistěny. Na druhé straně se včely musí častěji kontrolovat a jak
se zvětšují, je třeba plásty zase vracet nebo později přidávat mezistěny,
aby včely měly prostor.
Druhý rozdíl je v tom, že současná včelstva jsou vyšlechtěna pro nástavkové
úly, tudíž pro mnohem větší prostor. V květnu až červnu je tak třeba dělat
protirojová opatření, vytváření oddělků nebo hůře prohlížení a rušení
rojových matečníků. Nejlepší je odchov nové matky přímo v úlu, protože
letošní matka se i v menším úlu obvykle nerojí.
Třetí rozdíl je v době slídění, v těchto úlech je možné udržet i velmi
slabá včelstva nebo oddělky. Jádro včelstvíčka, to znamená plásty s plodem
a matkou se hodí přímo k česnu, ostatních plástů zase pouze tolik, co včely
obsednou, zbytek se odstraní. Česno se zůží na průchod jedné včely. V
takové konfiguraci s plodem hned za zády brání strážkyně česno nejlépe a
nejodhodlaněji a i slabé včelstvíčko se tak ubrání. Zatímco v nástavkovém
úlu se i u poměrně silného včelstva rozvine loupež během jednoho dne a
během 2 - 4 dnů je to včelstvo zničeno.
Čtvrtý rozdíl je během krmení, kdy je možné ubrat plásty a získat tak
prostor na krmení uvnitř úlu, nemusí být nic venku. Já mám takzvané
korýtkové krmítko, kdy se flaška se speciálním špuntem převrací za okýnkem
a cukr přitéká přes okýnko korýtkem pod plásty, kde ho včely berou. Funguje
to i za dost nízké teploty.
Pátý rozdíl je v tom, že od podletí do jara není třeba mimo úly skladovat
žádné plásty. Může se pro jistotu něco skladovat, ale nemusí. Staré plásty
určené na zpracování se prostě v podletí nebo nejpozději před krmením
vyberou a o ně se prostor úlu prostě zůží. Totéž je, pokud chci plásty mezi
včelstvy měnit, třeba kvůli dodání zpracovaných zásob. Nemusí být někde
náhradní plásty jako u nástavků, protože v úlu nezůstane po vyjmutí plástu
volný prostor jako v nástavku, který je za chladného období studený a za
teplého období by ho včely zastavily divočinou.
"