Včelařská konference

Já mám k obojímu způsobu negativní komentáře.
Zimování s násypovým cukrem, podle mně, co se mně stávalo s nespotřebovanými zásobami, takový cukr se přes zimu vzdušnou vlhkostí rozpustí a vzniklý roztok se začne kazit. potom je pro včely spíš i jedovatý. A včelky si toho cukerného roztoku stejně všimnou jen tehdy, pokud má teplotu aspoň 15 st C, to znamená v zimě pouze během silné oblevy. To už je mnohem lepší do krmítka dávat cukerný roztok rovnou právě v době oblevy a po ochlazení krmítko vzít a vyčistit.
Tam by se hodil můj systém pozdního krmení, používání různě velkých plochých nádob, třeba misek pod květináče, v září třeba 2 - 4 litrových a pozdě na podzim na třeba 200 ml,(nebo ploché nízké plechovky od rybiček) dávaných nad zimním chumáčem a shora pořádně zateplený. Takže včelky cukr v tak malé uteplené nádobě ohřívají svým teplem na svou teplotu a jsou ochotny ho brát i při teplotách +5 - +10 st C přes poledne a kolem nuly v noci. Jinak ale je to stále na hraně, včelky při takovém krmení potřebují prolet a vyčerpávají své bílkovinné zásoby, takže se to projeví na úmrtnosti v zimě a na efektivitě vychovávání nových včel v předjaří.
Co se týká kandisu, ten se nedá vyrobit bez přehřátí cukru a tudíž bude vždy obsahovat vysoké množství HMF, který je pro včely jedovatý. Nebo minimálně včely nepřiznivě zatěžuje.