78154

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)

Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference

(e-mailem) --- 9. 12. 2016
Re: Zpravy z tisku
Celé je to blábol! Včela černá původně obývala českou kotlinu. kraňka zase karpatskou oblast po řeku Moravu Západní Morava byla přechodové území mezi těmito plemeny. Do toho Perštejnové ještě do toho zamíchali Vlašky. takže tam nakonec vznikl neskutečný mišmaš. Taková malinká obdoba afrikanizovaných včel na americkém kontinentě. Na začátku 20 století se včelaři na sjezdu v Brně rozhodly chovat jen kraňky na celém území CK Rakouska. Převod to vlastně znamenalo jen pro českou kotlinu. Kraňka vyla zvolena pro svůj velmi rychlý jarní rozvoj a malý zimní hrozen. Problémem u ní však byla vysoká rojivost a "útočnost. Proto se započalo s jejím cíleným šlechtěním na mírnost a snížení rojivosti.Tento proces trval cca 60 let. Nikdy ale neskončí neb se vždy vyštěpí občas jedinci u kterých se projeví původní vlastnosti Kraňky. Tyto je pak nutno cílené brakovat. Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 8. 12. 2016 12:16:33 Předmět: Re: Zpravy z tisku "A já s tím zkušenosti mám, ještě pamatuji křížence černé včely a práci v nich. ----------- No já taky mám zkušenost s bestiemi, a dokonce i s těmi které jsem nakupoval z tuzemských chovů na konci sociku. Ale to byla pouliční směs, s včelou tmavou to mělo asi málo společného. Toto bych asi rozlišoval. I dnes se u včelařů co nedovedou vyměnit matku a udělat oddělek nejde ledacos a svářečské rukavice ve včelíně. Vyslechl jsme vzpomínky starého pána, jeho táta i on včelu tmavou nakupovanou ze zahraničních chovných stanic choval a problémy s bodavostí neměl. Problém byl že už za války a pak po 48 defintivní konec. A pak šel chov tady do . . . . . protože nebyl dovoz. Ke zlepšení došlo až v když se zase začaly dovážet matky ze zahraničí přes DOL. Takže mně to vychází tak že tady šlo za války ale hlavně po válce nějaké šlechtění tam kam to ostatní a obdobně zmizela odbornost a schopnost udržet nebo zlepšit kvalitu toho co se chová. S Lysenkem by se tady zprznila i Kraňka. Takže podle mě je to o včelařích a ne o nějaké včele tmavé. Karel "

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69500

Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek

Zobrazit
celé
vlákno

Klikněte sem pro nápovědu

Jméno:		E-mail:
Téma:
Příspěvek:
	Heslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.