78154

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 8. 12. 2016
Re: Zpravy z tisku

Tyto pokusy s jinými druhy včel tu byly již před více jak 100 lety a dopadlo
to špatně. To víte, najdouse však vždy mudrci kteří jsou chytřejší jak týmy
výzkumníků. V krátké době však o nich již neuslyšíte a nejvýš po nich
zůstane nějaký průšvih. 

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 12. 2016 16:54:13
Předmět: Re: Zpravy z tisku

" Nejsem privrzencem bf,a je mi jedno,kolika % kranku mam,jestli 40 % nebo
70 %,dulezite je,aby se s ni dalo pracovat v trenclich a triku,bez
skafandru a palcaku.Netusim,co na to poslanci,vetsina nejspis netusi,o
cem,ze to bude vlastne hlasovat,v ule v zivote nebyla.Navic tento zakon je
nekontrolovatelny,prevezt matku neni jiste slozitejsi,nez prevezt par matek
v kapse.Vceli matka je o chlup mensi nez krava:-) Chovatele matek to budou
mit zajimave,produkovat 100 % matky.Jina tomuhle zakonu prece musi
odporovat,ze ano??? Chovatele matek to neznepokojuje? Pozmenovaci navrh i
se zduvodnenim na VF,autorstvi pry z Nasavrk...
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2016
Re: Zpravy z tisku

Dovoz cizích matek bude mít jeden kladný účinek.
"Emani" co si někde přečtou, že je módní, ekologické atd včelařit a bez zkušeností nakoupí s dotacemi cca 5 včelstev a vybavení, nebudou ty včely trápit a lajdácky ošetřovat třeba 10 let, než se jim úly začnou rozpadat a včely definitivně odejdou.
Druhý, třetí rok, jak se jim vymění matky za nové oplozené zkříženými trubci z okolí, je ty včely při každé prohlídce pobodají tak, že do dvou měsíců se těch včel zbaví.
A já s tím zkušenosti mám, ještě pamatuji křížence černé včely a práci v nich. Kdy když se rozzuřily, nechránila před bodáním ani několikanásobná vrstva oděvu, důkladná kukla a rukavice. CCa 50 - 100 rozzuřených včel, nalétávajících na včelaře a lezoucích po něm a hledající přístup ke kůži, byl vcelku normál. Stejně jako to, že od úlu takové včely pronásledovaly člověka třeba na 50 metrů daleko. Vyjít od jara do podzimu před česna - do 20 sekund přilétlo první žihadlo....
Pamatuji z té doby dva včelaře z mého okolí, kteří kvůli tomu přestali včelařit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(82.99.171.68) --- 8. 12. 2016
Re: Zpravy z tisku

A já s tím zkušenosti mám, ještě pamatuji křížence černé včely a práci v nich.

-----------
No já taky mám zkušenost s bestiemi, a dokonce i s těmi které jsem nakupoval z tuzemských chovů na konci sociku. Ale to byla pouliční směs, s včelou tmavou to mělo asi málo společného.

Toto bych asi rozlišoval. I dnes se u včelařů co nedovedou vyměnit matku a udělat oddělek nejde ledacos a svářečské rukavice ve včelíně.


Vyslechl jsme vzpomínky starého pána, jeho táta i on včelu tmavou nakupovanou ze zahraničních chovných stanic choval a problémy s bodavostí neměl.

Problém byl že už za války a pak po 48 defintivní konec.

A pak šel chov tady do . . . . . protože nebyl dovoz.
Ke zlepšení došlo až v když se zase začaly dovážet matky ze zahraničí přes DOL.

Takže mně to vychází tak že tady šlo za války ale hlavně po válce nějaké šlechtění tam kam to ostatní a obdobně zmizela odbornost a schopnost udržet nebo zlepšit kvalitu toho co se chová.

S Lysenkem by se tady zprznila i Kraňka.
Takže podle mě je to o včelařích a ne o nějaké včele tmavé.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(109.81.211.1) --- 8. 12. 2016
Re: Zpravy z tisku

Pepan:
Tyto pokusy s jinými druhy včel tu byly již před více jak 100 lety a dopadlo
to špatně. To víte, najdouse však vždy mudrci kteří jsou chytřejší jak týmy
výzkumníků. V krátké době však o nich již neuslyšíte a nejvýš po nich
zůstane nějaký průšvih.

---------------

Máte pravdu. Před víc jak sto léty tu byly i pokusy s dovozy kraňky (přímo ze slovinska). A dopadlo to špatně, kromě bodavosti byly taky děsně rojivé. To by se mělo pohlídat, aby sem tu kraňku někdo nedovezl :-)

Nesrovnávejte genetický materiál před sto léty a dnes. I včelu tmavou lze šlechtit na mírnost. V podstatě jakoukoliv i místní směsku lze zlepšovat selekcí.

Bodavost bych více spojoval s neprošlechtěnou místní populací. Chovem šlechtěných včel neodpovídajícíh standartu kraňky se ortodoxním kraňkařům rozhodí znaky exteriéru jako loketní index nebo zbarvení tergitů. Z toho mají hrůzu zejména šlechtitelé co neinseminují. Je to ale jejich chybné rozhodnutí chtít se živit plemenitbou včel v převčelařené oblasti a nezajistit si kontrolu páření inseminací.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Bronislav Gruna (109.81.211.1) --- 8. 12. 2016
Re: Zpravy z tisku

Zapoměl jsem na podpis.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu