78143

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


JosPr (46.135.144.26) --- 12. 5. 2016
Re: spojovĂĄnĂ­ vÄ?elstev

A nebo pochopit potreby vcelstva a nemrzacit ho ve 2 nastavcich :).Je to jednodussi nez se v nich kazdy tyden hrabat a rusit jejich klid na praci...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 13. 5. 2016
Rojove matecniky, preletak

Zdravím,
podle mojí zkušenosti vylamovat matečníky nemá valný efekt. Vysvětlím proč.
Mám možnost těch pár svých včelstev zvážit a tedy i porovnávat jejich
aktivitu nejen podle provozu na česně. Zatím každé moje včelstvo, které
začalo s narážením matečníků, zároveň (téměř) ukončilo snůšku. Čím déle jim
matečníky vylamujeme, tím déle trvá přestávka ve snůšce. Pokud nějaký
matečník přehlédneme, vyrojí se. Většinou nepomůže ani rozdělení na oddělky.
Podle mne pomůže jedině akce podle přísloví: "Kdo chce kam, pomozme mu
tam". Tedy přeleták na starou matku. Existují i jiné modifikace, tedy
přeleták na oddělek s mladou matkou, na matečník. Podmínkou je mít nástavek,
rámky s mezitěnami a najít matku.
Na původním místě bude dno, nástavek s 1-2 rámky z medníku, zbytek
mezistěny, matka (oddělek, matečník), mřížka, medník(y) se včelami (a můžeme
přimést část včel z plodiště). Vracejí se tam létavky z původního plodiště.
Asi jsou překvapené, že se nerojily a už jsou "vyrojené".
Pokud máme rámek s otevřeným tubčím plodem, přidáme jej. Případně s
plodem dělničím. Pečlivě odstraníme vše co připomíná matečník. Toto opatření
je někdy v literatuře doporučováno a má zabránit tomu, aby celé včelstvo
odlétlo jako roj.
Zbylo nám plodiště s matečníky jako pěkný oddělek s množstvím plodu bez
matky. Samozřejmě musí zůstat poblíž, je doporučováno dát nahoru na
přeleták. Měly by dostat vodu (roztok) a možná jiný matečník (matku či
plod). Po rozkladení nové matky rozhodneme co dál (spojit, ...).
Stará matka v původním plodišti by měla být odstraněna. Pokud je
ponechána, zvyšuje se nebezpěčí, že se stejně vyrojí.
Přidá někdo svoje zkušenosti s přeletákem?
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Sroll Josef (e-mailem) --- 13. 5. 2016
RE: Rojove matecniky, preletak

Já to dělám jednodušeji.
Matku je třeba nalézt, pod poklopku, aby někam nespadla a neztratila se a plást do rojáku i se včelami.
Celý úl na nové stanoviště (po částech, samozřejmě, už nejsem žádný King-Kong, včelařím přes 50 let). Pokud tam je hodně zásob, tak je vytočím a nechám jen jeden nástavek. Jinak neprohlížím, nepočítám matečníky, je to zbytečné.
Na původní stanoviště dospodu prázdný nástavek bez ničeho, ani mezistěny, mřížku mezi a nahoru ten plást s matkou a mezistěny. To je mé jediné použití mřížky. Je to lepší verze, než nějaká vyjídací klícka.
Na původním stanovišti jsou všechny létavky, matka a mezistěny, které velmi rychle postaví. Nevyrojí se, matka nemůže ven. Nálada usazeného roje, kterou je třeba podporovat - pokud není snůška, tak se do toho spodního nástavku může dát sklenice zkrystalizovaného medu. Po týdnu se horní nástavek dá dolů a nahoru souše. Dá obvykle nadprůměrný medný výnos.
Na novém stanovišti je spousta matečníků, ale chybí létavky - nemůže se vyrojit. Včely si vyberou samy ten správný matečník a než se dostanou do kondice, tak je rojová nálada přejde. A často ještě něco přinesou.
Pepa



-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Potužník Václav
Sent: Friday, May 13, 2016 9:01 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Rojove matecniky, preletak

Zdravím,
podle mojí zkušenosti vylamovat matečníky nemá valný efekt. Vysvětlím proč.
Mám možnost těch pár svých včelstev zvážit a tedy i porovnávat jejich aktivitu nejen podle provozu na česně. Zatím každé moje včelstvo, které začalo s narážením matečníků, zároveň (téměř) ukončilo snůšku. Čím déle jim matečníky vylamujeme, tím déle trvá přestávka ve snůšce. Pokud nějaký matečník přehlédneme, vyrojí se. Většinou nepomůže ani rozdělení na oddělky.
Podle mne pomůže jedině akce podle přísloví: "Kdo chce kam, pomozme mu tam". Tedy přeleták na starou matku. Existují i jiné modifikace, tedy přeleták na oddělek s mladou matkou, na matečník. Podmínkou je mít nástavek, rámky s mezitěnami a najít matku.
Na původním místě bude dno, nástavek s 1-2 rámky z medníku, zbytek mezistěny, matka (oddělek, matečník), mřížka, medník(y) se včelami (a můžeme přimést část včel z plodiště). Vracejí se tam létavky z původního plodiště.
Asi jsou překvapené, že se nerojily a už jsou "vyrojené".
Pokud máme rámek s otevřeným tubčím plodem, přidáme jej. Případně s plodem dělničím. Pečlivě odstraníme vše co připomíná matečník. Toto opatření je někdy v literatuře doporučováno a má zabránit tomu, aby celé včelstvo odlétlo jako roj.
Zbylo nám plodiště s matečníky jako pěkný oddělek s množstvím plodu bez matky. Samozřejmě musí zůstat poblíž, je doporučováno dát nahoru na přeleták. Měly by dostat vodu (roztok) a možná jiný matečník (matku či plod). Po rozkladení nové matky rozhodneme co dál (spojit, ...).
Stará matka v původním plodišti by měla být odstraněna. Pokud je ponechána, zvyšuje se nebezpěčí, že se stejně vyrojí.
Přidá někdo svoje zkušenosti s přeletákem?
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 13. 5. 2016
Aktivni pouziti mrizky

V časopisu Včelařství - v kalendáriu přítel M. Sedláček mimo jiné
popisuje přemístění mřížky v rámci úlu. Používá název "aktivní". V některých
letech jsem toto použil, pokud se objevila melecitozní snůška. Plodiště jsem
dočasně (přibližně na část července a část srpna) zmenšil na jeden nástavek
39x24, kam jsem přidal 2-3 světlé vytočené souše. Po odeznění snůšky a
vytočení medu jsem vystrojil nástavek z nepoškozených souší, porosených
vodou a ten dal pod stávající plodiště. Včely si vložené plásty vyčistily,
nevytočitelné zbytky si přenesly a uspořádaly.
Letošní jaro, tj. období nasazování medníků bylo studené. Množství včel
bylo velké, ale teploty nízké na trhání a převěšování plodu. Výsledkem byl
špatný přechod přes mřížku do medníku a s tím spojené velké množství medu v
plodišti a omezení plodování z důvodu nedostatku místa.
Mám zájem oddělit světlý med od tmavého (malina, les od cca 25.5.) a
také "nevozit plod na kolotoči".
Napadlo mě propojit "plodiště" a "medník" menším průřezem, například
10x40 cm, ten po pár dnech zvětšit a mřížku vložit někdy kolem 5.5.
Předpokládám, že matka by v medníku nekladla. Vyzkouším příští rok.
Zeptám se, používáte metodiku, kdy "medník(y)" dáváte "bez mřížky" a
mřížku vkládáte až později, případně postupně v krocích přesouváte dolů?
Pokud ano, jaké s tím máte zkušenosti?
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu