Včelařská konference

A samozřejmě kontrolovat, zda nechybí matička.











---------- Původní zpráva ---------

Od: ragdol5/=/seznam.cz
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 5. 2016 17:48:19
Předmět: Re: spojování včelstev

"Dobrý den, mám zkušenost (a nejen já), že včely se chtějí rojit vždycky -
ve
dvou nástavcích se objevolo množství naražených matečníků i u mě. Nezbývá,
než kontrolovat, rušit matečníky a přidávat včelám práci. Zdraví.M.

---------- Původní zpráva ----------
Od: jan.vorek/=/volny.cz
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 5. 2016 10:14:35
Předmět: Re: spojování včelstev

"Přátelé včelaři. Funguje vám včelařská konference přes web, http://www.
vcely.or.cz/konference.pl ? Přes e-mail diskutují poprvé, tak nevím jak mi
to dopadne. Včelařím v n.v. 390 m. Nyní u nás kvetou jabloně a hrušky. Řepka
bude v druhé polovině kvetení. Včelstva nemám moc silné i když mám je ve 3
nástavcích 39x24. V sobotu jsem chtěl přidat další mezistěnky a stavební
rámky podle metody LBV. Odpoledne kolem druhé hodiny jsem uviděl v koruně
stromu chumel včel, který se usadil mezi dvě tenké větve. Byl to roj z
loňského oddělku (byl ve dvou nástavcích). Roj se mi pro výšku nepodařilo
sundat. Tak jsem mu vystavil prázdný úl, snad ho obsadí. A poučení: Díky
metodě LBV neumím pracovat s roji. Snad je vhodnější mít slabší včelstva,
než si zhoršovat výsledky roji. Co vy na to? H.

______________________________________________________________
> Od: <ragdol5/=/seznam.cz>
> Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
> Datum: 09.05.2016 07:40
> Předmět: Re: spojování včelstev
>
>Nechte včely žít.
>
>
>---------- Původní zpráva ----------
>
>Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
>
>Komu: vcely/=/v.or.cz
>
>Datum: 7. 5. 2016 8:23:42
>
>Předmět: spojování včelstev
>
>
>"Přátelé,přiznávám, že já jako malovčelař jsem si nejednou hrál se slabochy

>
>spíše ze sentimentality než očekávání výnosu.Nyní mám problém se kterým si
>
>celkem nevím rady.Předesílám, že hospodařím ve výšce 700m, 39*24,deset
>
>včelstev. U nás tedy teprve začínají kvést třešně a javor mléč.
>
>Včely jsou ale překvapivě vitální a nosí jak pyl tak sladinu.Jak je mým
>
>zvykem rozšiřuji směrem vzhůru ,přičemž jsem přezimoval ve dvou  
nástavcích.
>
>Osm včelstev z deseti bylo na jaře pod stropem, dvě dole. Tyto jsem
>
>nepřehazoval a ony začaly spontánně plodovat v obou nástavcích. Bohužel nic

>
>moc,takže včera to vypadalo tak, že nahoře byly čtyři plodové plásty, z 
toho
>
>jeden stavební rámek skoro vystavěný a zakladený, dole tři plásty plodu.
>
>Zajímavé ale je že jak nahoře,tak dole jsou již nejméně tři těžké rámky
>
>zanesené z poloviny až ze tří čtvrtin sladinou a také 2-3 pylové plásty.
>
>Matky kladou celkem pěkně a pravidelně,ale za posledních 14 dní nijak
>
>výrazně s kladením nepokročily,možná i proto, že vlastně hned kolem jsou
již
>
> alespoň nastříknuté plásty.Jistěže bych jim mohl uvolnit místo a vložit
>
>souše,ale snůška se rozbíhá,je a bude pěkně a tato dvě včelstva nevypadají,

>
>že by ji byla schopna využít.Proto se táži a prosím o radu  -mohl bych tato

>
>včelstva spojit tak aby dohromady snůšku využila? Jde totiž o to,že v
>
>podstatě mám čtyři nástavky,které musím nějakým způsobem spojit.Možná
>
>jednodušší by bylo,každé včelstvo sjednotit do jednoho nástavku,přebytečné
>
>plásty se sladinou sloučit do následného medníku  a čekat jak se s tím
>
>vypořádají. Samozřejmě nastává obvyklá otázka, odchytit jednu matku nebo to

>
>risknout? Fakt je že je nemám značené a včera jsem ani jednu nezahlédl.Mně
>
>na rozdíl od ostatních asi není dále jasné,zda po sloučení proběhne boj
mezi
>
>matkami anebo včely jednu z matek zahubí (případně obě?) Pokud by tomu tak
>
>nebylo, pak by stačila asi kromě novin mateří mřížka. Možná,třeba kdybych
>
>mezi ně vložil polonástavek, by dokázaly dále dočasně existovat jako
>
>dvoumatečné včelstvo. Nevím a proto se táži zkušených.Poradíte mi prosím?
>
>
>
> A aby to nebylo vše, dle tradovaného rozdělení včelstev na třetiny -tedy
>
>slaboši,průměrňákovi a silná včelstva i já mám ještě jedno včelstvo,které
se
>
>nerozvíjí podle mých představ.Budu letos stejně muset obnovit dvě třetiny
>
>včelstev a tudíž začít myslet na oddělky. Toto včelstvo by na to bylo
>
>ideální.Pochopitelně bych chtěl alespoň dočasně zachovat starou matku a
>
>protože jsem ještě oddělek na starou matku nedělal, ptám se opět zda touto
>
>dobou bude stačit,když vezmu jeden plodový plást s matkou a doložím dle
>
>zákonitostí tvorby oddělku nebo to má nějaká svá specifika?
>
>
>
>Zbývající plod bych ovšem mohl použít k posílení těch dříve zmiňovaných
>
>včelstev já bych jej ovšem raději použil jako sádku.
>
>
>
>  Omlouvám se za délku příspěvku a více témat najednou, snad mi přesto
>
>odpovíte.
>
>
>
>Děkuji a přeji všem hezké a bohaté jaro"
>
>""

A nebo pochopit potreby vcelstva a nemrzacit ho ve 2 nastavcich :).Je to jednodussi nez se v nich kazdy tyden hrabat a rusit jejich klid na praci...

Zdravím,
podle mojí zkušenosti vylamovat matečníky nemá valný efekt. Vysvětlím proč.
Mám možnost těch pár svých včelstev zvážit a tedy i porovnávat jejich
aktivitu nejen podle provozu na česně. Zatím každé moje včelstvo, které
začalo s narážením matečníků, zároveň (téměř) ukončilo snůšku. Čím déle jim
matečníky vylamujeme, tím déle trvá přestávka ve snůšce. Pokud nějaký
matečník přehlédneme, vyrojí se. Většinou nepomůže ani rozdělení na oddělky.
Podle mne pomůže jedině akce podle přísloví: "Kdo chce kam, pomozme mu
tam". Tedy přeleták na starou matku. Existují i jiné modifikace, tedy
přeleták na oddělek s mladou matkou, na matečník. Podmínkou je mít nástavek,
rámky s mezitěnami a najít matku.
Na původním místě bude dno, nástavek s 1-2 rámky z medníku, zbytek
mezistěny, matka (oddělek, matečník), mřížka, medník(y) se včelami (a můžeme
přimést část včel z plodiště). Vracejí se tam létavky z původního plodiště.
Asi jsou překvapené, že se nerojily a už jsou "vyrojené".
Pokud máme rámek s otevřeným tubčím plodem, přidáme jej. Případně s
plodem dělničím. Pečlivě odstraníme vše co připomíná matečník. Toto opatření
je někdy v literatuře doporučováno a má zabránit tomu, aby celé včelstvo
odlétlo jako roj.
Zbylo nám plodiště s matečníky jako pěkný oddělek s množstvím plodu bez
matky. Samozřejmě musí zůstat poblíž, je doporučováno dát nahoru na
přeleták. Měly by dostat vodu (roztok) a možná jiný matečník (matku či
plod). Po rozkladení nové matky rozhodneme co dál (spojit, ...).
Stará matka v původním plodišti by měla být odstraněna. Pokud je
ponechána, zvyšuje se nebezpěčí, že se stejně vyrojí.
Přidá někdo svoje zkušenosti s přeletákem?
VP

Já to dělám jednodušeji.
Matku je třeba nalézt, pod poklopku, aby někam nespadla a neztratila se a plást do rojáku i se včelami.
Celý úl na nové stanoviště (po částech, samozřejmě, už nejsem žádný King-Kong, včelařím přes 50 let). Pokud tam je hodně zásob, tak je vytočím a nechám jen jeden nástavek. Jinak neprohlížím, nepočítám matečníky, je to zbytečné.
Na původní stanoviště dospodu prázdný nástavek bez ničeho, ani mezistěny, mřížku mezi a nahoru ten plást s matkou a mezistěny. To je mé jediné použití mřížky. Je to lepší verze, než nějaká vyjídací klícka.
Na původním stanovišti jsou všechny létavky, matka a mezistěny, které velmi rychle postaví. Nevyrojí se, matka nemůže ven. Nálada usazeného roje, kterou je třeba podporovat - pokud není snůška, tak se do toho spodního nástavku může dát sklenice zkrystalizovaného medu. Po týdnu se horní nástavek dá dolů a nahoru souše. Dá obvykle nadprůměrný medný výnos.
Na novém stanovišti je spousta matečníků, ale chybí létavky - nemůže se vyrojit. Včely si vyberou samy ten správný matečník a než se dostanou do kondice, tak je rojová nálada přejde. A často ještě něco přinesou.
Pepa



-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Potužník Václav
Sent: Friday, May 13, 2016 9:01 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Rojove matecniky, preletak

Zdravím,
podle mojí zkušenosti vylamovat matečníky nemá valný efekt. Vysvětlím proč.
Mám možnost těch pár svých včelstev zvážit a tedy i porovnávat jejich aktivitu nejen podle provozu na česně. Zatím každé moje včelstvo, které začalo s narážením matečníků, zároveň (téměř) ukončilo snůšku. Čím déle jim matečníky vylamujeme, tím déle trvá přestávka ve snůšce. Pokud nějaký matečník přehlédneme, vyrojí se. Většinou nepomůže ani rozdělení na oddělky.
Podle mne pomůže jedině akce podle přísloví: "Kdo chce kam, pomozme mu tam". Tedy přeleták na starou matku. Existují i jiné modifikace, tedy přeleták na oddělek s mladou matkou, na matečník. Podmínkou je mít nástavek, rámky s mezitěnami a najít matku.
Na původním místě bude dno, nástavek s 1-2 rámky z medníku, zbytek mezistěny, matka (oddělek, matečník), mřížka, medník(y) se včelami (a můžeme přimést část včel z plodiště). Vracejí se tam létavky z původního plodiště.
Asi jsou překvapené, že se nerojily a už jsou "vyrojené".
Pokud máme rámek s otevřeným tubčím plodem, přidáme jej. Případně s plodem dělničím. Pečlivě odstraníme vše co připomíná matečník. Toto opatření je někdy v literatuře doporučováno a má zabránit tomu, aby celé včelstvo odlétlo jako roj.
Zbylo nám plodiště s matečníky jako pěkný oddělek s množstvím plodu bez matky. Samozřejmě musí zůstat poblíž, je doporučováno dát nahoru na přeleták. Měly by dostat vodu (roztok) a možná jiný matečník (matku či plod). Po rozkladení nové matky rozhodneme co dál (spojit, ...).
Stará matka v původním plodišti by měla být odstraněna. Pokud je ponechána, zvyšuje se nebezpěčí, že se stejně vyrojí.
Přidá někdo svoje zkušenosti s přeletákem?
VP

V časopisu Včelařství - v kalendáriu přítel M. Sedláček mimo jiné
popisuje přemístění mřížky v rámci úlu. Používá název "aktivní". V některých
letech jsem toto použil, pokud se objevila melecitozní snůška. Plodiště jsem
dočasně (přibližně na část července a část srpna) zmenšil na jeden nástavek
39x24, kam jsem přidal 2-3 světlé vytočené souše. Po odeznění snůšky a
vytočení medu jsem vystrojil nástavek z nepoškozených souší, porosených
vodou a ten dal pod stávající plodiště. Včely si vložené plásty vyčistily,
nevytočitelné zbytky si přenesly a uspořádaly.
Letošní jaro, tj. období nasazování medníků bylo studené. Množství včel
bylo velké, ale teploty nízké na trhání a převěšování plodu. Výsledkem byl
špatný přechod přes mřížku do medníku a s tím spojené velké množství medu v
plodišti a omezení plodování z důvodu nedostatku místa.
Mám zájem oddělit světlý med od tmavého (malina, les od cca 25.5.) a
také "nevozit plod na kolotoči".
Napadlo mě propojit "plodiště" a "medník" menším průřezem, například
10x40 cm, ten po pár dnech zvětšit a mřížku vložit někdy kolem 5.5.
Předpokládám, že matka by v medníku nekladla. Vyzkouším příští rok.
Zeptám se, používáte metodiku, kdy "medník(y)" dáváte "bez mřížky" a
mřížku vkládáte až později, případně postupně v krocích přesouváte dolů?
Pokud ano, jaké s tím máte zkušenosti?
VP