Včelařská konference

nemyslím si, že by nátěr měl nejaký vliv  podstatou je konstrukce úlu jak
umožňuje proudění vzduchu v něm. Uteplené úly jsou konstuované tak aby
příliš neproudil kdešto moderní úl s e sítem ve dně ano. HORNÍM OTEVŘENÝM
OČKEM  do úlu vstupuje teplý venkovní vzduch ve vitř se ochladí a sýtem ve
dně padá ven . V LÉTĚ JE TO NAOPAK. JjE TO PŘIROZENÁ CIRKULACE VZDUCHU V
UZAVŘENÝCH PROSTORÁCH.
 pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 1. 2. 2016 16:59:35
Předmět: Prolet Re:

""jsem taky ve středu moravy n.v. 275 m teplota přd 2 dny 8,3 °C úly
tenkostěné ae sítem +1 zateplený. Jedině z toho nelétaly."
Před dvěma třemi dny,. jak bylo po většinu dne jasno a slunečno, tak na
čelní stěně včelína u mně na zahradě mohlo být kolem poledne tak ke 40 st
C. Nátěr je tam už starý, celkem tmavý a jak je teď v zimě slunko nízko,
svítílo na tu stěnu v podstatě téměř kolmo. Jinde venku jinak bylo větrno a
tak 8 st C.
Tenkostěnné úly, pokud jsou obráceny přímo na jih, tak musí být tím slunkem
úplně prohřáté.
Na jedem metr čtvereční v zimě dává slunko výkon tak 800 - 1000 watt. Pokud
svítí celý den, je to kolem tří kilowathodin tepelného výkonu a vyšší
nástavkový úl s více nástavky z čelní strany ten i m čtvereční plochy
určitě má."

Když je velká místnost oddělena od vnějšku coulovými deskami z masivu, dáš doní tepelný zdroj o nepatrném výkonu, pověsíš na zeď vlhkoměr a teploměr, bude teplotně a vlhkostí velmi podobný vnějšku. Bude vnějšek a podmínky přímo úměrně kopírovat.

Pokud postavíš celou místnost z 10cm polystyrenu, zachováš výkon tepelného zdroje, ponecháš i otvory vizuálně stejně oproti coulmasivu, výsledek je takový, že jsou větší rozdíly oproti vnějšku a jeho klimatu. A otento rozdíl jde a hlavně jak ho nastavit a využít!

Otázkou u zateplených úlů jsou hodnoty vlhkosti, teplot a tp. Včela rozhodně lépe ureguluje zateplený prostor v létě pokud má odkud nahánět chlad a pokud prostor má akumulační schopnost. Med a dílo je tepelný akumulátor který má podíl na průběhu klimatu uvnitř úlu.

Závěr. Proto se tenkostěnné úly běžně, ne v ČR, natírají bílým odstínem. Zkouším dokonce železné úly, nyní zimuji 12, letos chystám nově až 36 včelstev. Jde o kovový první nástavek a naněm můj běžný tenkostěnný. Rozdíl kvůli nátěru, kdy tenkostěnný dřevěnný nástavek je 9110 stříbrná, oproti 1000 natřený plech 3mm, je naprosto zjistitelný. Bíle natřený kov je podle dotyku někde o 20°C níž než dřevěnný nástavek natřený stříbřenkou při přímém osvětlení sluncem a teplotě někde okolo 30°C. Takže nátěr a hlavně materiál má vliv na povrch a následnou akumulaci tepla.

Mám například takový problém odebrat měl u kovových úlů, protože stačí mírně vysvitnout slunce a protože je kov lepší vodič tepla než dřevo, včely se rozvolňují mnohem intenzivněji a mají větší aktivitu při čištění podmetu včetně měli.

No tak to naokraj okolo nátěrů a tepla. _gp_
.............

(e-mailem) --- 2. 2. 2016
Re: Prolet Re:

nemyslím si, že by nátěr měl nejaký vliv podstatou je konstrukce úlu jak
umožňuje proudění vzduchu v něm. Uteplené úly jsou konstuované tak aby
příliš neproudil kdešto moderní úl s e sítem ve dně ano. HORNÍM OTEVŘENÝM
OČKEM do úlu vstupuje teplý venkovní vzduch ve vitř se ochladí a sýtem ve
dně padá ven . V LÉTĚ JE TO NAOPAK. JjE TO PŘIROZENÁ CIRKULACE VZDUCHU V
UZAVŘENÝCH PROSTORÁCH.
pepan

"nemyslím si, že by nátěr měl nejaký vliv podstatou je konstrukce úlu jak
umožňuje proudění vzduchu v něm. "
a.
Rozdíl teploty mezi bílým nátěrem a stejným materiálem natřeným černě je při osvícení sluncem velký. Není problém si to zkusit, třeba vzít dva odřezky desky, jeden natřít bílou a druhý začernit. A vyvěsit svisle coby imitace stěny úlu.

"nemyslím si, že by nátěr měl nejaký vliv podstatou je konstrukce úlu jak
umožňuje proudění vzduchu v něm. "
a.
Rozdíl teploty mezi bílým nátěrem a stejným materiálem natřeným černě je při osvícení sluncem velký. Není problém si to zkusit, třeba vzít dva odřezky desky, jeden natřít bílou a druhý začernit. A vyvěsit svisle coby imitace stěny úlu.

---------------
Je to tak. Je velký rozdíl mezi novým a starým zčernalým nástavkem stejné jednovrstvé konstrukce.
Dřevo aby mohlo dýchat nenatírám.

Karel

A pokud si vzpomínám, tak sluneční záření na jaře kolem >500W/m2.

To už je dost významné , ale je potřeba aby uvnitř bylo dost hmoty /zásob/, která vytvoří tepelný setrvačník a v případě voští a zásob i izolující setrvačník.

Karel

Ona příroda není tak jednoduchá, jak si lidé představují.

Něco na odlehčení z praxe: Předevčírem asi u pětasedmdesáti procent včel první slabé přínosy pylu s lísek,které na dotek už prášily.Nepamatuji za těch bezmála dvacet let včelaření,že by zde tak brzy včely přinášely tenhle první pyl.Spíše to bylo až ke konci února a to jen v teplejším zimním roce.

Vcera jsem jel mezi Prostejovem a Vyskovem a v nadmorskych vyskach do cca 250 m. n. m jehnedy protazene, nekde uz zlute plne pylu. V okoli meho stanoviste 385 m. n. m zatim lisky v klidu,malicke jehnedy jako v zime. Tam, kde lisky odkvetou ted,z toho vcelky asi moc mit nebudou. JosPr

Zdravím,
v sobotu cca 620 mnm na sněženkách, bledulích a petrklíčích několik včel. K
nejbližšímu úlu nejméně 300 metrů. Loňské oddělky na jednom nástavku u
kolegy je potřeba rozšířit, mají moc zásob a málo volných buněk pro plod.
VP

"Něco na odlehčení z praxe: Předevčírem asi u pětasedmdesáti procent včel první slabé přínosy pylu s lísek,které na dotek už prášily.Nepamatuji za těch bezmála dvacet let včelaření,že by zde tak brzy včely přinášely tenhle první pyl.Spíše to bylo až ke konci února a to jen v teplejším zimním roce."
To já zas prášení lísek brzo, dokonce už v lednu pamatuji. Někdy 1990 - 2000 byly nejméně 2 - 3 takové zimy. Na lísky stačí týden, 14 dní zima o vánocích a začátku ledna a už mají zimu odbytou. Stačí potom teplota týden - 14 dní nad nulou, aby se lísky probudily a potom pár dnů teplého slunečného počasí a lísky začnou prášit.
a.
Lísky se kdysi u nás hodnotily velice kladně jako zdroj prvního kvalitního pylu, z mého pozorování ale vyplývá, že jsou příliš přivyklé na studené počasí. Vypráší se často v době, kdy je ještě zima a včely nelétají. V lednu a únoru v době, kdy je na let včel studené počasí a pokud je souvislá zima a obleva až v březnu či dokonce začátku dubna, práší v době, kdy na zemi je ještě plno sněhu a včely zase kvůli tomu nelétají. A když je sníh dole, tak včelky chytnou už jen zbytek lískového pylu nebo žádný. Naplno trefí včelky prášení lísek, aspoň u nás tady v severním předhůří Beskyd, tak odhaduji jednou za 4 roky.
Mnohem spolehlivější jsou podle mně rané vrby, třeba klon S021 a rané jívy. Ty začínají v cca březnu, pokud je souvislá zima, pár dnů po lísce zrovna v době, kdy včely už létají dost intenzívně a využijí je tak skoro každý rok.