78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 2. 2. 2016
Re: Prolet Re:

nemyslím si, že by nátěr měl nejaký vliv  podstatou je konstrukce úlu jak
umožňuje proudění vzduchu v něm. Uteplené úly jsou konstuované tak aby
příliš neproudil kdešto moderní úl s e sítem ve dně ano. HORNÍM OTEVŘENÝM
OČKEM  do úlu vstupuje teplý venkovní vzduch ve vitř se ochladí a sýtem ve
dně padá ven . V LÉTĚ JE TO NAOPAK. JjE TO PŘIROZENÁ CIRKULACE VZDUCHU V
UZAVŘENÝCH PROSTORÁCH.
 pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 1. 2. 2016 16:59:35
Předmět: Prolet Re:

""jsem taky ve středu moravy n.v. 275 m teplota přd 2 dny 8,3 °C úly
tenkostěné ae sítem +1 zateplený. Jedině z toho nelétaly."
Před dvěma třemi dny,. jak bylo po většinu dne jasno a slunečno, tak na
čelní stěně včelína u mně na zahradě mohlo být kolem poledne tak ke 40 st
C. Nátěr je tam už starý, celkem tmavý a jak je teď v zimě slunko nízko,
svítílo na tu stěnu v podstatě téměř kolmo. Jinde venku jinak bylo větrno a
tak 8 st C.
Tenkostěnné úly, pokud jsou obráceny přímo na jih, tak musí být tím slunkem
úplně prohřáté.
Na jedem metr čtvereční v zimě dává slunko výkon tak 800 - 1000 watt. Pokud
svítí celý den, je to kolem tří kilowathodin tepelného výkonu a vyšší
nástavkový úl s více nástavky z čelní strany ten i m čtvereční plochy
určitě má."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
gupa (93.92.52.23) --- 2. 2. 2016
Re: Prolet Re:

Když je velká místnost oddělena od vnějšku coulovými deskami z masivu, dáš doní tepelný zdroj o nepatrném výkonu, pověsíš na zeď vlhkoměr a teploměr, bude teplotně a vlhkostí velmi podobný vnějšku. Bude vnějšek a podmínky přímo úměrně kopírovat.

Pokud postavíš celou místnost z 10cm polystyrenu, zachováš výkon tepelného zdroje, ponecháš i otvory vizuálně stejně oproti coulmasivu, výsledek je takový, že jsou větší rozdíly oproti vnějšku a jeho klimatu. A otento rozdíl jde a hlavně jak ho nastavit a využít!

Otázkou u zateplených úlů jsou hodnoty vlhkosti, teplot a tp. Včela rozhodně lépe ureguluje zateplený prostor v létě pokud má odkud nahánět chlad a pokud prostor má akumulační schopnost. Med a dílo je tepelný akumulátor který má podíl na průběhu klimatu uvnitř úlu.

Závěr. Proto se tenkostěnné úly běžně, ne v ČR, natírají bílým odstínem. Zkouším dokonce železné úly, nyní zimuji 12, letos chystám nově až 36 včelstev. Jde o kovový první nástavek a naněm můj běžný tenkostěnný. Rozdíl kvůli nátěru, kdy tenkostěnný dřevěnný nástavek je 9110 stříbrná, oproti 1000 natřený plech 3mm, je naprosto zjistitelný. Bíle natřený kov je podle dotyku někde o 20°C níž než dřevěnný nástavek natřený stříbřenkou při přímém osvětlení sluncem a teplotě někde okolo 30°C. Takže nátěr a hlavně materiál má vliv na povrch a následnou akumulaci tepla.

Mám například takový problém odebrat měl u kovových úlů, protože stačí mírně vysvitnout slunce a protože je kov lepší vodič tepla než dřevo, včely se rozvolňují mnohem intenzivněji a mají větší aktivitu při čištění podmetu včetně měli.

No tak to naokraj okolo nátěrů a tepla. _gp_
.............

(e-mailem) --- 2. 2. 2016
Re: Prolet Re:

nemyslím si, že by nátěr měl nejaký vliv podstatou je konstrukce úlu jak
umožňuje proudění vzduchu v něm. Uteplené úly jsou konstuované tak aby
příliš neproudil kdešto moderní úl s e sítem ve dně ano. HORNÍM OTEVŘENÝM
OČKEM do úlu vstupuje teplý venkovní vzduch ve vitř se ochladí a sýtem ve
dně padá ven . V LÉTĚ JE TO NAOPAK. JjE TO PŘIROZENÁ CIRKULACE VZDUCHU V
UZAVŘENÝCH PROSTORÁCH.
pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 2. 2. 2016
Re: Prolet Re:

"nemyslím si, že by nátěr měl nejaký vliv podstatou je konstrukce úlu jak
umožňuje proudění vzduchu v něm. "
a.
Rozdíl teploty mezi bílým nátěrem a stejným materiálem natřeným černě je při osvícení sluncem velký. Není problém si to zkusit, třeba vzít dva odřezky desky, jeden natřít bílou a druhý začernit. A vyvěsit svisle coby imitace stěny úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(82.99.171.68) --- 2. 2. 2016
Re: Prolet Re:

"nemyslím si, že by nátěr měl nejaký vliv podstatou je konstrukce úlu jak
umožňuje proudění vzduchu v něm. "
a.
Rozdíl teploty mezi bílým nátěrem a stejným materiálem natřeným černě je při osvícení sluncem velký. Není problém si to zkusit, třeba vzít dva odřezky desky, jeden natřít bílou a druhý začernit. A vyvěsit svisle coby imitace stěny úlu.

---------------
Je to tak. Je velký rozdíl mezi novým a starým zčernalým nástavkem stejné jednovrstvé konstrukce.
Dřevo aby mohlo dýchat nenatírám.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(82.99.171.68) --- 2. 2. 2016
Re: Prolet Re:

A pokud si vzpomínám, tak sluneční záření na jaře kolem >500W/m2.

To už je dost významné , ale je potřeba aby uvnitř bylo dost hmoty /zásob/, která vytvoří tepelný setrvačník a v případě voští a zásob i izolující setrvačník.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(85.13.101.138) --- 3. 2. 2016
Re: Prolet Re:

Ona příroda není tak jednoduchá, jak si lidé představují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Petr -jihových.Moravy (78.102.198.94) --- 10. 2. 2016
Re: Prolet Re:

Něco na odlehčení z praxe: Předevčírem asi u pětasedmdesáti procent včel první slabé přínosy pylu s lísek,které na dotek už prášily.Nepamatuji za těch bezmála dvacet let včelaření,že by zde tak brzy včely přinášely tenhle první pyl.Spíše to bylo až ke konci února a to jen v teplejším zimním roce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
JosPr (46.135.172.246) --- 10. 2. 2016
Re: Prolet Re:

Vcera jsem jel mezi Prostejovem a Vyskovem a v nadmorskych vyskach do cca 250 m. n. m jehnedy protazene, nekde uz zlute plne pylu. V okoli meho stanoviste 385 m. n. m zatim lisky v klidu,malicke jehnedy jako v zime. Tam, kde lisky odkvetou ted,z toho vcelky asi moc mit nebudou. JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 10. 2. 2016
Re: Prolet Re:

Zdravím,
v sobotu cca 620 mnm na sněženkách, bledulích a petrklíčích několik včel. K
nejbližšímu úlu nejméně 300 metrů. Loňské oddělky na jednom nástavku u
kolegy je potřeba rozšířit, mají moc zásob a málo volných buněk pro plod.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 11. 2. 2016
Re: Prolet Re:

"Něco na odlehčení z praxe: Předevčírem asi u pětasedmdesáti procent včel první slabé přínosy pylu s lísek,které na dotek už prášily.Nepamatuji za těch bezmála dvacet let včelaření,že by zde tak brzy včely přinášely tenhle první pyl.Spíše to bylo až ke konci února a to jen v teplejším zimním roce."
To já zas prášení lísek brzo, dokonce už v lednu pamatuji. Někdy 1990 - 2000 byly nejméně 2 - 3 takové zimy. Na lísky stačí týden, 14 dní zima o vánocích a začátku ledna a už mají zimu odbytou. Stačí potom teplota týden - 14 dní nad nulou, aby se lísky probudily a potom pár dnů teplého slunečného počasí a lísky začnou prášit.
a.
Lísky se kdysi u nás hodnotily velice kladně jako zdroj prvního kvalitního pylu, z mého pozorování ale vyplývá, že jsou příliš přivyklé na studené počasí. Vypráší se často v době, kdy je ještě zima a včely nelétají. V lednu a únoru v době, kdy je na let včel studené počasí a pokud je souvislá zima a obleva až v březnu či dokonce začátku dubna, práší v době, kdy na zemi je ještě plno sněhu a včely zase kvůli tomu nelétají. A když je sníh dole, tak včelky chytnou už jen zbytek lískového pylu nebo žádný. Naplno trefí včelky prášení lísek, aspoň u nás tady v severním předhůří Beskyd, tak odhaduji jednou za 4 roky.
Mnohem spolehlivější jsou podle mně rané vrby, třeba klon S021 a rané jívy. Ty začínají v cca březnu, pokud je souvislá zima, pár dnů po lísce zrovna v době, kdy včely už létají dost intenzívně a využijí je tak skoro každý rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu