78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- (e-mailem) --- 29. 5. 2015
Re: trubcokladnÄ? matka
on te to spíše problém názvosloví. Tak jak topopisuješse to uvádí ve Včelařství - Vesslý a kolektiv. Jinde je to popsáno tak jak to uvádím já. Pokut tomu rozumím dobře tak na Slovensku TRŮDICA je trubcokladná matka, tak i kladoucí včela.
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 29. 5. 2015 8:39:49 Předmět: Re: trubcokladnĂ matka
""Trubčice nemohou vytvořit hrboplod neb to je směsice včelích a trubčích buněk přibližně stejného stáří. To co popisuješ je stále projev trubcokladné matky " Píšeš nesmysly. Trubčice zakladou dělničí plást souvisle, dokonce i několika vajíčky v buňce. Což je jeden z hlavních znaků, jak ve včelstvu poznat trubčice, víc vajíček bez ladu a skladu naskládaných v buňce. Ošetřující včely potom při líhnutí vyberou přebytečná vajíčka a nechají v buňkách souvislý plod. Ale jak se trubčí larvičky postupně zvětšují, dělničí buňka jim přestává stačit. Včely tak nad každou druhou až třetí larvičkou zvětší buňku a vytáhnou ji, aby se přiblížila trubčím rozměrům. Ale nemůžou to udělat jinak než na úkor buňek zbylých larviček. Ty buňky zmenší a larvičky v nich zlikvidují. Při líhnutí je potom každá druhá třetí buňka s líhnoucím trubčím plodem výrazně širší a znatelně vyšší než zbylé prázdné buňky, na jejichž úkor byly ty nyní trubčí buňky rozšířeny. Neboli na plástu je hrboplod, plást je trvale poškozený. Jinak ale tento mechanismus je úplně stejný i v případě čistě trubcokladné matky. Ta zaklade dělničí plod taky souvisle stejně jako trubčice, akorát rozdíl je v tom, že vajíčko je v buňce téměř vždy jen jedno a ve všech buňkách je umístěno na stejném místě. Vývoj plodu - přeměna dělničího plástu na hrboplod pak probíhá stejným mechanismem jako u trubčic."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66939
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 5. 2015
Re: trubcokladnÄ? matka
"on te to spíše problém názvosloví. Tak jak topopisuješse to uvádí ve
Včelařství - Vesslý a kolektiv. Jinde je to popsáno tak jak to uvádím já. "
No. nevím, jak se to popisuje v literatuře. Já jsem popsal, jak jsem to viděl já při těch příležitostech, kdy se "zadařilo" a bylo včelstvo s trubčicemi nebo trubcokladnou matkou.
Faktem je, že výsledek, co se týká plástů je zhruba stejný. Pokud se plásty s hrboplodem dají znova do včel, tak včely část těch dělničích buněk dají zase do pořádku a odchovávají tam dělničí plod. Ale ta kapacita toho místa plástu je už snížená, protože část dělničích buněk už neopraví a většina trubčích buněk tam taky zůstane. Na druhé straně je dost možné že trubčí buňky, i když menší než běžné trubčí buňky, na jaře lákají matku a tak plást s hrboplodem může být zakladený dřív než běžný plást.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66942
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Klikněte sem pro nápovědu