Včelařská konference

Příteli, ty si myslíš že když mám snůšku od jara do podzimu , že to může být
lepší. Loni přišla ,po propršené řepce les a mšice opět omokli a puklice
taky propršela. Zachránil nás Holandan který pěstuje svazenku , jinak to
byla slabota. Co pak ze sílou starých neupracovaných včel . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 28. 3. 2015 15:13:41

Předmět: Re: ivotaschopnost včelstev Re:


"Mr. Polášku, pravdu máš jen částečnou. Víš, všichni včelaři nemají stejné

podmínky. Jsou místa, kde včely donesou něco z posledních zbytů ovocných

stromů, vyskytujících se ještě v zahradách a pak už včely jen marně hledají

nějakou kapku sladkého v industriální krajině, kde kilometry okolo jsou jen

lány pšenice, prostřídané lány kukuřice a sem tam se vyskytne tolik

„opěvovaná“ řepka, která ve skutečnosti dává v konečné fázi jen olej, který

ti jako biosložku přidávají do pití pro tvého plechového miláčka. Jsou

místa, kde po hrušních vytočíš a do doby než zakvete černobýl ve

vzdálenosti dvou km a na ploše pouze několika arů, neni nic. Když chceš tu

trochu medu od svých včel, tak musíš přizpůsobit svůj postoj ke včelám,

včetně ošetřování. Má to svá úskalí. Po těch hrušních jdou včely velmi

rychle do rojovky. Případné roje, nebo oddělky musíš chcačky nechcačky

podporovat. V případě pylu je to velmi špatné. Když jim nedáš, tak máš na

jaře dvě možnosti. Jedna je pár mrtvolek a požrané dílo zaviječem, druhá je

„chcípáček“. No a teď můžeš napsat co si o tom myslíš a co bys dělal v

takových podmínkách. Na nostalgii v podobě úlů po dědovi zapomeň. Jinak

bych ti doporučil abys navštívil přednášku jednoho mladého MVDr s typickou

bradou."

Čekal jsem odpověď od RP, protože můj pokec byl reakcí na jeho, s prominutím, bláboly.