78507
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 3. 2015
Re:
"Nechovám slabá včelstva ani nemám staré matky. Včelstva nechávám stavět každé víc než 10 mezistěn.."
No já jsem loni bohužel na toto trochu kašlal.
Do zimy jsem šel s pěti včelstvy, z toho se třemi se starou matkou a nakrmil jsem je jako jiné roky pozdně, říjen listopad.
První uhynuly dvě včelstva se starou matkou, po polovině listopadu v rozmězí cca týdne, dvou týdnů , těsně po vánocích, v předposledním denu, kdy byly ještě mrazy a tudíž šlo spojovat po plástech, jsem připojil včely s mladou matkou, kde zůstala troška včel k druhému včelstvu s mladou matkou a na začátku března jsem připojil poslední včelstvo se starou matkou, kde zase zůstalo pár včel, k poslednímu včelstvu. Te´d mám jedno slabé včelstvo zůžené v zadováků na 5 plástů a doufám, že vydrží.
a.
Ale už v loňské zimě jsem na podzim a v zimě pozoroval první příznaky, že včely se začínají chovat jinak než jindy. Teď už to je vidět jasně. Chovají se trošku jinak na česnu, nevím jak bych to popsal přesně, ale trošku zmateněji.
Typickým znakem je, že včelstva zakládají mnohem víc plodu, než by odpovídalo jejich síle a ročnímu období. I na podzim a v zimě mělo každé včelstvo nějaký zavíčkovaný plod.
mechanismus některých úhynů potom může být prostý. Z nějakého důvodu už oslabené včelstvo špatně odhadne situaci a místo aby se zbývajícími zimními včelami počkalo na období, kdy je na jaře teplo a nové včely odchová s rozumným zatížením původních včel, založí nadměrné plochy plodu, upracuje zimní včely a zkolabuje.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66443
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Brenner (195.39.39.2) --- 20. 3. 2015
Re:
V tom prvním odstavci jste přesně popsal jednu věc: ta včelstva kolabují po nakrmení... Přesně tak to bylo u mě, akorát já krmím ve druhé polovině srpna a končím tak do 5. září. Takže mně chudinky padaly v září... Vy jste krmil později, takže Vám i později padly... Z tohoto pohledu bych úplně klidně podezíral nějaká barviva v cukru nebo stabilizátory či co tam dneska cpou. Všichni kontrolují cukr na člověka, ale pochybuji, že by se dělaly chemické rozbory na škodlivost na včely. Už asi před třemi lety jsem psal do Dolu, aby se podívali na to, co se dává do cukru. Všichni víme, že pro ušetření se do potravin dává kdejaké svinstvo...
Od nějaké větší akce ohledně cukru jsem následně upustil, protože mi zmizel i mimořádně akční roj, který mi horní nástavek (nedal jsem tam dost mezistěn) úplně geniálně prostavěl a okamžitě zanesl medem. A mně bylo líto jim to rozbít, tak jsem je nechal na těch medných zásobách. Ovšem ten roj mi zmizel taky. Tak jsem usoudil, že cukrem to být nemohlo. Ale i tak bych ten cukr úplně nevylučoval...
Nevím, jestli má někdo jiné zkušenosti, ale u mě bylo spouštěcím impulsem nakrmení...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66445
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 3. 2015
Re:
Ony když mají na jaře nedostatek potravy, tak "nadbytečné" larvičky prostě zkonzumují. Když tam bylo málo létavek, které nestíhaly donášet pyl a vodu....
S tím cukrem nevím, připadá mně to málo pravděpodobné. Přidávat tam jen tak nějaké barvivo by si nedovolili, cukr je jednoduchá sloučenina, navíc po rafinaci v podstatě chemicky čistá, cizí látku neuvedenou ve složení by objevili ihned.
Navíc by ta látka musela být tak málo toxická, aby se to neprojevilo při zpracování zimních zásob, kdy taky nějaký ten cukr musí včely zkonzumovat.
Ovšem je možné, že by při výrobě ušetřili a místo vyšší rafinace, aby cukr po rozpuštění nebyl nahnědlý , ale bílý, použili vyšší stupeň bělení a ty láty místo oddělení do melasy jenom opticky bělením překryli.
Al nevím, co to jsou za látky a nemám představu, jak moc by to včelám mohlo vadit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66446
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Brenner (195.39.39.2) --- 20. 3. 2015
Re:
To o likvidaci larviček v předjaří vím. Ale to nebyl tenhle případ, protože zůstaly velké zásoby cukerné i pylové. O pyl nemám nikdy nouzi...
Já osobně si myslím, že to je nějaká virová záležitost. Asi před půl rokem jsem četl práci z Masarykovy university, kde autor podotýkal, že každý rok se na včelách objeví dva nové druhy virů...A tam klidně může dojít k poškození orientačních aparátů včely, že následně zabloudí, a klidně to může přenášet roztoč anebo i třeba vosa... Kdo ví... Ovšem vadí mi, že my se spokojíme s neprokázaným postulátem, že za to může roztoč, a děláme opatření, i když nikdo to neprokázal...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66447
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 3. 2015
Re:
Taky bych to typoval na virovou záležitost.
S roztočem je problém ten, že jednak sám roztoč může lezením po včelách či dokonce už v uzavřené buňce nakazit včelu a vyrobit z ní intenzívního roznašeče viru. A protože ta virová nákaza je včelám přizpůsobená, neboli není nijak smrtící, ale pouze oslabující, ve včelách přežívá. Ale jak se činností roztočů objeví hodně nakažených včel, zesílí se infekční tlak a potom kolabuje včelstvo jako celek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66448
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Brenner (195.39.39.2) --- 20. 3. 2015
Re:
Mě by zajímalo, jestli v USA mají varroázu... Oni tam s tím CCD mají neblahé zkušenosti, a nakupují kvanta paketů v Austrálii. Asi před dvěma roky jim padlo 40% včelstev... A předtím, než se hlavním favoritem jako příčina staly neonikotinoidy, tak pořád mluvili o jakémsi izraelském viru, že prý on je tou příčinou... A pak zjistili, že ty kupované včely z Austrálie ho mají taky...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66450
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (82.99.171.68) --- 20. 3. 2015
Re:
Brenner:
Ovšem vadí mi, že my se spokojíme s neprokázaným postulátem, že za to může roztoč, a děláme opatření, i když nikdo to neprokázal...
---------
Logické, když budete mít v brašně jen kladivo, taky zjistíte s překvapením kolik věcí se s tím dá opravit.
A tady máme pěkný arzenál na roztoče a vždycky je ten roztoč u toho úhynu viděn. Nikoho nezajímá, že včelstvo bez roztoče asi není.
Takže vědecky je to prokázáno: U každého úhynu byl roztoč, a skoro vždy i včelař. Divoká včelstva ve studii nebyla studována z nedostatku dat.
Vyšlo to víc než průkazně. A ke všemu ta zimní měl.
Takže na koho to vypadá? :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66449
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Brenner (195.39.39.2) --- 20. 3. 2015
Re:
:-)... Ta logika je v tom zjevná... Nevím, mohu se mýlit, ale mně vadí i to, že o zdravotním stavu včelstev rozhoduje prakticky monopolní výrobce přípravků proti varroáze, a navíc zcela jistě smrdí korunou... Nedovedu si představit, že by tento výrobce najednou řekl, že problém je jinde... Od výzkumného ústavu očekávám nikoli výrobu chemikálií a mlaskání nad tučným kontem, ale to, že za mikroskopy sedí řada zasmušilých vědců a bádají. Už na začátku zimy bylo zjevné, že je průšvih. A velký průšvih... Co od té doby z Výzkumného ústavu vypadlo? Jenom to, že za všechno může roztoč. Ale já bych chtěl vědět, jak za to může. To oslabování včel je nedostatečné zdůvodnění... Zdaleka nepokrývá příznaky těchto úhynů...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66451
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - 177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 6. 4. 2015
Re:
Padání včel v podletí má za následek v určitém % varroa, viry a hlavně nosema ceranae po které hynou včely mimo úl a spousta včelařů si myslí, že to je jen varroa. Je nutné si nechat vyšetřit vzorky včel a uvidíte jak máte stanoviště zamořené. Infikovaná včelstva na nosemu hynou do tří neděl po nakažení , jsou loupena, na česnech se chovaji podivně a padaji na zem, vlivem loupeže postupně padne celé stanoviště, začátek úhynů nastupuje v druhé polovině července, postupně až do konce října celý katastr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66602
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu