Včelařská konference

Přiznává se, že od podletí jsme v rámci republiky přišli o 35-40% včelstev. A protože se k tomu každý nerad přiznává, tak pravda bude asi někde okolo 50%... Kdyby uhynulo téměř 50% krav nebo slepic, tak se všichni pominou. Kdyby za půl roku uhynula třeba polovina šneků nebo ježků, tak jsou v Praze demonstrace. Ale my, včelaři, jsme v klidu a necháváme se ohlupovat...
Přišel jsem zhruba o polovinu ze 76 včelstev a až na čtyři to všechno byla katastrofa ze tří týdnů v září. Nyní se mám uspokojit tím, že jsem měl přemnoženého roztoče, což odmítám...
Nechovám slabá včelstva ani nemám staré matky. Včelstva nechávám stavět každé víc než 10 mezistěn... A všechny zářijové úhyny byly jak přes kopírák: Ve včelstvu zůstaly zásoby, matka s pár dělnicemi a na dně do 50 mrtvolek. A to vše během 14 dnů... Úplně klasické příznaky toho, co se nazývá syndrom zhroucení včelstev... Logicky byla tahle zkolabovaná včelstva vylupována, tedy by v přeživších měly být úplně šílené počty roztočů. Po první fumigaci, poctivě počítáno, byl nejvyšší spad (silné, krajové včelstvo) 518 roztočů. U ostatních to bylo řádově méně... To není vzhledem k podmínkám žádná katastrofa.
Nyní se mám tedy uspokojit tím, že jsem špatně léčil, a když se polepším, tak budu pašák... Nevěřím ... Ovšem nejsem žádný mudrc, tak se nechám poučit a prosím zastánce roztočové teorie, aby mi zkusili zodpovědět následující:
1. kde najdu vědecky fundovaný a dokázaný elaborát, jak působí Varroa na včelu, že zmizí z úlu
2. proč nehynou včelstva v průběhu roku, ale během pár dnů v podletí
3. je počet 518 roztočů po první fumigaci katastrofický, zejména s přihlédnutím k tomu, že byla masivně vylupována včelstva, údajně zamořená roztočem
4. jak je možné, že včelstva padají s příznaky CCD, s nímž si celý svět neví rady, a my víme bezpečně, že je to roztoč
5. co je příčinou toho, že během dvou týdnů včelstvo "zmizí", resp. co přesně se ve včele odehraje, že se nevrátí

Upřímně řečeno, nikomu takovou zkušenost nepřeji, ovšem je třeba si uvědomit, že v srpnu jsem měl včelstva radost pohledět a sám bych si nedovedl představit, že to může vzít takový konec. Tedy bych chtěl apelovat na ty, kterým se katastrofa podzimu vyhnula, aby sestoupil z výšin svého uspokojení. Měli jenom štěstí. A pokud nebudeme znát skutečnou příčinu téhle katastrofy, příští rok to může zničehonic potkat i je...

Brenner:
Nechovám slabá včelstva ani nemám staré matky. Včelstva nechávám stavět každé víc než 10 mezistěn... A všechny zářijové úhyny byly jak přes kopírák: Ve včelstvu zůstaly zásoby, matka s pár dělnicemi a na dně do 50 mrtvolek. A to vše během 14 dnů... Úplně klasické příznaky toho, co se nazývá syndrom zhroucení včelstev... Logicky byla tahle zkolabovaná včelstva vylupována, tedy by v přeživších měly být úplně šílené počty roztočů. Po první fumigaci, poctivě počítáno, byl nejvyšší spad (silné, krajové včelstvo) 518 roztočů.
-------------------

Příteli, v tomto národě se silně zakořeněným stádním chováním kde každý považuje za potřebné papouškovat to co tvrdí nahoře se nic nehne. A ti nahoře průser nepřiznají, zvlášť když by jim nepřidal. Přeci nám všichni naší závidí.

Já dneska jdu odebrat z podložky ještě jedno včelstvo (až tam budu odebírat měl na MVP), které vyjímečně spadlo na podložku a nezmizelo a zítra je budeme "komisionelně" flotovat. I se vzorky co jsme "komisionelně " odebrali na jiném stanovišti kde to byla totálka.
Odhaduji, že víc jak 500Vd taky nenajdeme.

Když to tvrdím sám, tak mi nikdo nevěří. :-)
Ani veterinář. :-)

Karel

Fakt je, že spad roztočů u mně byl taky poslední roky malý.
Nicméně já věřím tomu, že roztoči jsou podstatná část oné skládačky tohoto komplexního úhynu. Poud by se výrazně snížil počet roztočů, došlo by i k výraznému omezení úhynů.

Můžete mít pravdu...Pokud ovšem nebude roztoč třeba přenašečem nějakého viru, tak Vaše věta "Poud by se výrazně snížil počet roztočů, došlo by i k výraznému omezení úhynů." už pravdivá být nemusí...
Řadu let mám zhruba stejný počet roztočů, a včelstva mi kvůli němu nepadají. Takže i kdybych snížil radikálně počet roztočů, tak se nestane vůbec nic... Akorát včelkám by se ulevilo. Tady prostě ta korelace - množství roztočů versus množství úhynů neexistuje... Muselo se stát ještě něco jiného.

"Nechovám slabá včelstva ani nemám staré matky. Včelstva nechávám stavět každé víc než 10 mezistěn.."
No já jsem loni bohužel na toto trochu kašlal.
Do zimy jsem šel s pěti včelstvy, z toho se třemi se starou matkou a nakrmil jsem je jako jiné roky pozdně, říjen listopad.
První uhynuly dvě včelstva se starou matkou, po polovině listopadu v rozmězí cca týdne, dvou týdnů , těsně po vánocích, v předposledním denu, kdy byly ještě mrazy a tudíž šlo spojovat po plástech, jsem připojil včely s mladou matkou, kde zůstala troška včel k druhému včelstvu s mladou matkou a na začátku března jsem připojil poslední včelstvo se starou matkou, kde zase zůstalo pár včel, k poslednímu včelstvu. Te´d mám jedno slabé včelstvo zůžené v zadováků na 5 plástů a doufám, že vydrží.
a.
Ale už v loňské zimě jsem na podzim a v zimě pozoroval první příznaky, že včely se začínají chovat jinak než jindy. Teď už to je vidět jasně. Chovají se trošku jinak na česnu, nevím jak bych to popsal přesně, ale trošku zmateněji.
Typickým znakem je, že včelstva zakládají mnohem víc plodu, než by odpovídalo jejich síle a ročnímu období. I na podzim a v zimě mělo každé včelstvo nějaký zavíčkovaný plod.
mechanismus některých úhynů potom může být prostý. Z nějakého důvodu už oslabené včelstvo špatně odhadne situaci a místo aby se zbývajícími zimními včelami počkalo na období, kdy je na jaře teplo a nové včely odchová s rozumným zatížením původních včel, založí nadměrné plochy plodu, upracuje zimní včely a zkolabuje.

V tom prvním odstavci jste přesně popsal jednu věc: ta včelstva kolabují po nakrmení... Přesně tak to bylo u mě, akorát já krmím ve druhé polovině srpna a končím tak do 5. září. Takže mně chudinky padaly v září... Vy jste krmil později, takže Vám i později padly... Z tohoto pohledu bych úplně klidně podezíral nějaká barviva v cukru nebo stabilizátory či co tam dneska cpou. Všichni kontrolují cukr na člověka, ale pochybuji, že by se dělaly chemické rozbory na škodlivost na včely. Už asi před třemi lety jsem psal do Dolu, aby se podívali na to, co se dává do cukru. Všichni víme, že pro ušetření se do potravin dává kdejaké svinstvo...
Od nějaké větší akce ohledně cukru jsem následně upustil, protože mi zmizel i mimořádně akční roj, který mi horní nástavek (nedal jsem tam dost mezistěn) úplně geniálně prostavěl a okamžitě zanesl medem. A mně bylo líto jim to rozbít, tak jsem je nechal na těch medných zásobách. Ovšem ten roj mi zmizel taky. Tak jsem usoudil, že cukrem to být nemohlo. Ale i tak bych ten cukr úplně nevylučoval...
Nevím, jestli má někdo jiné zkušenosti, ale u mě bylo spouštěcím impulsem nakrmení...

Ony když mají na jaře nedostatek potravy, tak "nadbytečné" larvičky prostě zkonzumují. Když tam bylo málo létavek, které nestíhaly donášet pyl a vodu....
S tím cukrem nevím, připadá mně to málo pravděpodobné. Přidávat tam jen tak nějaké barvivo by si nedovolili, cukr je jednoduchá sloučenina, navíc po rafinaci v podstatě chemicky čistá, cizí látku neuvedenou ve složení by objevili ihned.
Navíc by ta látka musela být tak málo toxická, aby se to neprojevilo při zpracování zimních zásob, kdy taky nějaký ten cukr musí včely zkonzumovat.
Ovšem je možné, že by při výrobě ušetřili a místo vyšší rafinace, aby cukr po rozpuštění nebyl nahnědlý , ale bílý, použili vyšší stupeň bělení a ty láty místo oddělení do melasy jenom opticky bělením překryli.
Al nevím, co to jsou za látky a nemám představu, jak moc by to včelám mohlo vadit.

To o likvidaci larviček v předjaří vím. Ale to nebyl tenhle případ, protože zůstaly velké zásoby cukerné i pylové. O pyl nemám nikdy nouzi...
Já osobně si myslím, že to je nějaká virová záležitost. Asi před půl rokem jsem četl práci z Masarykovy university, kde autor podotýkal, že každý rok se na včelách objeví dva nové druhy virů...A tam klidně může dojít k poškození orientačních aparátů včely, že následně zabloudí, a klidně to může přenášet roztoč anebo i třeba vosa... Kdo ví... Ovšem vadí mi, že my se spokojíme s neprokázaným postulátem, že za to může roztoč, a děláme opatření, i když nikdo to neprokázal...

Taky bych to typoval na virovou záležitost.
S roztočem je problém ten, že jednak sám roztoč může lezením po včelách či dokonce už v uzavřené buňce nakazit včelu a vyrobit z ní intenzívního roznašeče viru. A protože ta virová nákaza je včelám přizpůsobená, neboli není nijak smrtící, ale pouze oslabující, ve včelách přežívá. Ale jak se činností roztočů objeví hodně nakažených včel, zesílí se infekční tlak a potom kolabuje včelstvo jako celek.

Mě by zajímalo, jestli v USA mají varroázu... Oni tam s tím CCD mají neblahé zkušenosti, a nakupují kvanta paketů v Austrálii. Asi před dvěma roky jim padlo 40% včelstev... A předtím, než se hlavním favoritem jako příčina staly neonikotinoidy, tak pořád mluvili o jakémsi izraelském viru, že prý on je tou příčinou... A pak zjistili, že ty kupované včely z Austrálie ho mají taky...

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Uhyny-podzim-2014?pid=104860#pid104860

Brenner:
Ovšem vadí mi, že my se spokojíme s neprokázaným postulátem, že za to může roztoč, a děláme opatření, i když nikdo to neprokázal...

---------
Logické, když budete mít v brašně jen kladivo, taky zjistíte s překvapením kolik věcí se s tím dá opravit.

A tady máme pěkný arzenál na roztoče a vždycky je ten roztoč u toho úhynu viděn. Nikoho nezajímá, že včelstvo bez roztoče asi není.
Takže vědecky je to prokázáno: U každého úhynu byl roztoč, a skoro vždy i včelař. Divoká včelstva ve studii nebyla studována z nedostatku dat.
Vyšlo to víc než průkazně. A ke všemu ta zimní měl.

Takže na koho to vypadá? :-)

Karel

:-)... Ta logika je v tom zjevná... Nevím, mohu se mýlit, ale mně vadí i to, že o zdravotním stavu včelstev rozhoduje prakticky monopolní výrobce přípravků proti varroáze, a navíc zcela jistě smrdí korunou... Nedovedu si představit, že by tento výrobce najednou řekl, že problém je jinde... Od výzkumného ústavu očekávám nikoli výrobu chemikálií a mlaskání nad tučným kontem, ale to, že za mikroskopy sedí řada zasmušilých vědců a bádají. Už na začátku zimy bylo zjevné, že je průšvih. A velký průšvih... Co od té doby z Výzkumného ústavu vypadlo? Jenom to, že za všechno může roztoč. Ale já bych chtěl vědět, jak za to může. To oslabování včel je nedostatečné zdůvodnění... Zdaleka nepokrývá příznaky těchto úhynů...

Padání včel v podletí má za následek v určitém % varroa, viry a hlavně nosema ceranae po které hynou včely mimo úl a spousta včelařů si myslí, že to je jen varroa. Je nutné si nechat vyšetřit vzorky včel a uvidíte jak máte stanoviště zamořené. Infikovaná včelstva na nosemu hynou do tří neděl po nakažení , jsou loupena, na česnech se chovaji podivně a padaji na zem, vlivem loupeže postupně padne celé stanoviště, začátek úhynů nastupuje v druhé polovině července, postupně až do konce října celý katastr.

> Brenner
Je tam zavíčkovaný plod? Pitval jste? Je na něm VD?
VP

Celkem pravidelně tam z plodu zůstalo slabé okruží zavíčkovaného plodu, tak jak včely již nebyly schopny ho zahřát, tak zastydl. Dejme tomu na třech rámcích po padesáti šedesáti buňkách do kruhu. Z vnější strany stačily mladušky vyběhnout. Co mě zaráželo, byl fakt, že uvnitř toho "kruhu" nebyly zastydlé larvičky, které by tam asi měly být. Nakonec jsem usoudil (ovšem bez důkazu), že ty larvičky vytahaly včely, protože jim přišly "nemocné"... Pak v místě, kde zůstala matička, bylo pár buněk s vajíčky...
Nenapadlo mě, což je možná škoda, prohlédnout ty zbytky zastydlého plodu...

Začněte nejdříve u sebe. Jak jste včelstva ošetřoval proti VD od předjaří do poloviny srpna??