78167

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 5. 5. 2014
Re:

Já ze sousedem jsme vale chladných mokřadů a potoka a divíme se kam chodíte
na ty numera v počtech roztočů.
Náš předseda ale má čelstva na jižním svahu Kosíře a ten je múže nabírat
lopatou.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 5. 2014 13:58:42
Předmět: Re:

"Mohl bys ji konkretizovat? díky Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 5. 5. 2014 13:19:28

Předmět: Re:


"No vidíš já mám opačnou skušenost.

Pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 5. 5. 2014 13:12:40

Předmět: Re:



"užívejte si klidu, dokud ho máte a nedělejte předčasné závěry. Kde roztoči

nejsou, nemůžete je najít. Moje zkušenost čím více v nížině a čím blíže

řece, nebo jiné větší vodě, více roztočů.... Radek





---------- Původní zpráva ----------



Od: e-mail/=/nezadan



Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>



Datum: 5. 5. 2014 11:27:34



Předmět:





"5 let používám LBV metodu, to znamená chovám trubce a nevyřezávám. Při



letním monitoringu roztoč pouze vyjímečně a to jednotlivci. Domnívám se, že



ono to bude s těmi trubci trochu jinak. Pravděpodobně tam funguje něco o



čem nevíme, pokud sleduji, tak se tímto problémem exaktně nikdo nezabýval.



Fumigace po 21.říjnu, potom po 20 ti dnech a aerosol po 15.prosinci. Měl



odebírám na třikrát, vždy vysuším a dám do chladničky, potom sesypu a je



to. Odevzdáváme počátkem února. Vyšetření měli negativní. A monitoringem



jsem již začal. Zatím nic. P.S.""""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 6. 5. 2014
Re:

Už jsem to tady psal vícekrát.
Současným systémem léčení jsme si odolné roztoče vychovali.

Nejrychleji vzníká odolnost k léčivu, když ve včelstvu léčení přežije tak 3 - 6 roztočů. Když jich přežije víc, už přežijí i roztoči méně odolní a ti potom svými geny geny těch odolnějších naředí. Když přežijí jen 1 - 2 roztoči, mají sice taky ve vyšší míře geny odolnosti k léčivu, ale zase se mnohem pomaleji množí díky přibuzenskému křížení.

Pokud tedy včelař léčí hodně pečlivě, srazí počet roztočů ve včelstvu pod 1 - 2 na včelstvo a potom je nárůst odolnosti minimální. Pokud je včelař lajdák nebo to dělá špatně, vyjde mu ve spadu víc než 3 roztoči na včelstvo a potom musí natírat plod a těch 10 - 20 roztočů ve včelstvu tím zlikviduje - nárůst odolnosti je zase minimální.

Pokud včelař léčí zhruba středně kvalitně, zůstane mu v průměru tak 3 - 6 roztočů na včelstvo. Nátěr plodu dělat nemusí a díky propagandě, vnášení údajně fatálních dávek léčiva do včelstva při jarním ošetření, na rozdíl od podzimního a podletního, které jakoby "nevnáší do včelstva nic" , to dělat ani náhodou nebude. Tudíž se mu ti nejodolnější roztoči budou nerušeně množit.

Hromadné úhyny včelstev potom nastávají tehdy a v takových stanovištích či oblastech, kde kombinace množství roztočů v podletí a účinnosti léčení je nadstavena tak, že nějaká nadkritická část včelařů a léčených včelstev se dlouhodobě po víc let strefuje právě do toho středu, kdy se odolní roztoči množí nejlépe.

Úhynem včelstev a přechodnou likvidací stanoviště potom většina těch nejodolnějších roztočů vymře. Přežije a své geny odolnosti předá jen menší část roztočů. a cyklus potom na trochu vyšší úrovni, co se týká odolnosti roztočů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu