Včelařská konference

Já si myslím, že na vznik trubčic bude toho působit víc od nadbytku mat. kašičky, nedostatek feromonu až po fakt, že včely poznají, že nemají matku. Částečně by to riziko snad šlo zmírnit vložením nezavíčkovaného plodu, ale zase to je starost, aby si včely nenarazily nouzový matečník, který se vylíhne dřív a mladá matka zlikviduje serii.

Jednou jsem vyzimoval slabé včelstvo se samým hrboplodem, chtěl jsem ho nechat s tím, že mu dám matečník a do podzimu ať se zotaví. Byly v tom včelstvu vajíčka zakladená po jednom v buňce tak jsem si myslel, že jde o trubcokladnou matku, trubčice přece kladou i víc vajíček do jedné, aspoň to tak všude píšou. Jenže matku jsem nenašel, ani když jsem přesypal včely přes mateří mřížku. Tak asi trubčice a tak jak píšou v těch včelařských knihách jsem celé včelstvíčku vymetl o cca 10m dál, na místo jsem vrátil zůžený nástavek se zásobami co měly a jedním rámkem s kolečkem otevřeného plodu z jiného včelstva. Za týden na kontrole, žádný naražený matečník jen bylo kolem plodu zakladeno vajíčky. Matku jsem samozřejmě neviděl a jestli tam byly trubčice, tak umí lítat a ty moudra o tom že to nedovedou nefungují.

Popíšu svoji zkušenost s hrboplodem. Mám ve včelíně za středním trámem
místo, kam lze umístit plemenáč na 3 rámky 39x24. Proto se jej snažím mít
osazený náhradní matkou. Jeden rok jsem nalezl hrboplod. Pokud si dobře
pamatuji, matečník se zdál být normálně vyběhnutý. Prohlídka, plodová
zkouška. Ani matka, ani nouzový matečník. Bylo po sezoně, tak jsem si řekl,
že to vezmu jako něco pro svoje poučení. Na síru je čas do listopadu. Podle
zásady, že je lepší náhradní matka z nouzového matečníku, než žádná, jsem
jim plodovou zkoušku opakoval několikrát po týdnu. Ve vedlejším úlu byl
pěkný mírný oddělek, tak jsem po týdnu vždy střední rámek z plemenáče měnil
za nějaký z úlu. Mnoho včel jsem do plemenáče nepřidával, mnoho se jich tam
za týden ani nevylíhlo. Takže nelze říci, že bych přidáním velkého množství
včel hrboplodé včelstvo napravil. Vždy jsem důkladně všechny tři rámky
prohlédl. Hledal jsem i na česně, zda neoplozená matka nesedí venku a
nečeká, až prohlídka skončí. Až asi po třetím týdnu upoutalo moji pozornost
něco, co v úlu běžně není. Vůbec mě v první chvíli nenapadlo, že by to mohl
být můj problém, říkám si, to tady běhá nějaká včela zednice či čalounice?
Nebo miniaturní matka? Černá, o trochu kratší než včela, průměr asi
poloviční než normální matka, maximálně 4 mm. Jak jsem byl zabraný do
hledání matky, tak po ní sáhnu a zamáčknu. Pak mě blesklo hlavou, měl jsi ji
dát do klícky. Už nebyla. Po týdnu dva matečníky a normální stav. Hrpoplod
zmizel. Proplodovaly asi 3,5 kg. Zimu přečkaly s 5 kg zásob. Na jaře dostaly
úl a i trochu medu přinesly. Včely by měly údajně vyměnit nekvalitní matku.
Tady neměnily ani zcela defektní. Poučení pro mne? Přesypání přes mřížku
nemusí pomoci ve 100 procentech případů. Pokud bych někdy v budoucnu narazil
na stejný problém, pokusil bych se o spojení s jiným oddělkem, abych si
ověřil, zda by normální matka ovládla spojené včelstvo. To bych risknul i za
cenu nebezpečí ztráty dobré matky. Už někdo z Vás viděl něco podobného?
Přísahám, že to není včelařská latina.
Vašek.

Takovou malou matku jsem viděl také a jak píšete bylo to u včelstva s hrboplodem. Po jejím odstranění jsem dal včelstvu matečník který bez problému přijaly. Vznik takové matky si vysvětluji, že by to mohla být matka z nouzového matečníku vychovaná ze starší larvičky.

já jsem jednou takhle z určitého důvodu podporoval plodem trubcokladnou matku. Včely se snažily za každou cenu odchovat novou matku z plodu své matky, nikdy ne z přidaného plodu.
Vždycky založily matečníky, donutily matku tam položit vajíčko a dotáhly to do fáze někdy těsně před víčkováním, kdy larvička z matečníku zmizela. Zamáčknutím matky okamžitě narazily matečník na přidasném plodu a matku zdárně odchovaly.

> Včely se snažily za každou cenu odchovat novou matku z plodu své matky,
> nikdy ne z přidaného plodu.

Děkuji za reakci. Pokud si pamatuji, tak misky nestavěly. I tak je to věc,
na kterou bychom se měli v obdobném případě také zaměřit. Ona ta zakladená
miska, jak píšete, se dá při nepozornosti zaměnit s matečníkem na přidaném
plodu plodové zkoušky. Značka nebo napínáček na přidaném rámku asi pomůže.
Jde vždy o pečlivost, záznamy a pochopení souvislostí, nebo alespoň těch
důležitých. Jak tu napsal trefně někdo v minulosti: Nejsou to matky a
šroubky.
Vašek.

Zeptám se zde, protože třeba něco špatně vyhodnocuji.
Již loni jsem tu psal, že mě na mezistěně staví včely trubčinu. Pravda
buňky jsem detailně neměřil, ale o víkendu ten balík prohlédnu a změřím. Mám
tam balík z jiné várky tak je i porovnám. Hlavně zda nejsou buňky oválné.
Ale to není hlavní, proč píšu. Včera jsem prohlížel včelstvo, podezřelé
na rojovou náladu. Matku mají loňskou z tiché výměny z podzimu. V úlu plod a
hrboplod téměř 1:1. Je zajímavé, že na staré souši je plod normální, na
mezistěnách je obojí. Mě to připadá jakoby začaly na mezistěně a stavěly
kuželovitě, vypadá to jako květ, kroužek 10-20 buněk trubčiny-hrboplodu.
Matečníků cca 10, umístěné různě, ve třetině plástu, pár na spodním okraji a
jeden samostatný na prostředku spodní loučky zespodu, stará matka
nenalezena, zatím nevyrojeno.
Zatím jsem to vnitřně pojal jako vadnou matku z pozdní výměny z
neznámých důvodů. To že je hrboplod jen někde, může být i vlivem zhoršovátí
stavu matky v rámci 12 dnů zavíčkovaného plodu.
Vyzimováno dobře, zato teď "se mě daří". Přes padesát let u včel a
letos vidím spoustu věcí poprvé. Asi je opravdu včelař věčný učeň.
VP

Mne potkalo něco podobného. Ještě štěstí, že jsem neměl nikdy více než dvanáct včelstev. Vyměnil jsem několik kg vosku za cca tři balíky mezistěn. Včelky na nich stavěly všechno možné, jen ne pořádné dílo. Plodu poskrovnu, větší část trubčina. Navíc se to strašně bortilo. Když jsem to tady předhodil, tak jsem byl požádán o foto, provedl jsem, neporadil nikdo a nejvíc posměchu jsem sklidil od „toho s tím středověkým jménem“. Bylo i ve výzkumáku a údajně byl materiál mezistěn v pořádku. Takže jsem si dva roky hrál s drátkováním, zatavováním a tavením v tavidle. Takže, když to bylo podle Dolu v pořádku, šlo to zpátky do výroby. Možná jsi narazil na stejné svině mezistěny jako já. Hlavně že všichni okolo, i ti co teprve začal včelařit (cca tři čtyři roky) mi říkali, že to neumím a že se musím ještě hodně učit. Jestli máš skladem takovéto mezistěny, je opravdu nejlepší je dát do šmelcu a pořídit si nové.
J.P.

Václave jsi asi odborník na hrboplod, už tu jsem náhodou objevil před dvěma lety tvoji pěknou esej o hrboplodu:

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=61420&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Já bych řekl, že jde o normální rojovku kdy někdy kasta stavitelek staví a když může, i přestavují dělničí základ mezistěn v trubčí. Co ostatní včelstva v jiných úlech dělají s mezistěnama z toho balíku? Staví normálně? Pokud budou stavět také květ, je to jasně kvalitou mezistěn.

_gp_

........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 19. 5. 2015
Re: hrboplod (61402) (61410) (61416) (61417) (61418) (61420) (61421) (61424)

Zeptám se zde, protože třeba něco špatně vyhodnocuji.
Již loni jsem tu psal, že mě na mezistěně staví včely trubčinu. Pravda
buňky jsem detailně neměřil, ale o víkendu ten balík prohlédnu a změřím. Mám
tam balík z jiné várky tak je i porovnám. Hlavně zda nejsou buňky oválné.
Ale to není hlavní, proč píšu. Včera jsem prohlížel včelstvo, podezřelé
na rojovou náladu. Matku mají loňskou z tiché výměny z podzimu. V úlu plod a
hrboplod téměř 1:1. Je zajímavé, že na staré souši je plod normální, na
mezistěnách je obojí. Mě to připadá jakoby začaly na mezistěně a stavěly
kuželovitě, vypadá to jako květ, kroužek 10-20 buněk trubčiny-hrboplodu.
Matečníků cca 10, umístěné různě, ve třetině plástu, pár na spodním okraji a
jeden samostatný na prostředku spodní loučky zespodu, stará matka
nenalezena, zatím nevyrojeno.
Zatím jsem to vnitřně pojal jako vadnou matku z pozdní výměny z
neznámých důvodů. To že je hrboplod jen někde, může být i vlivem zhoršovátí
stavu matky v rámci 12 dnů zavíčkovaného plodu.
Vyzimováno dobře, zato teď "se mě daří". Přes padesát let u včel a
letos vidím spoustu věcí poprvé. Asi je opravdu včelař věčný učeň.
VP