78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníPodrobné zobrazení
- J�ra (178.23.219.1) --- 6. 4. 2013
počasí
Rok 1430
Tento rok byla zima tuhá, mrazivá a značně bohatá na sníh. Mráz zničil velké množství ozimů. V důsledku zimy roku 1430 zamrzla většina důležitých řek ve střední Evropě, jako například Labe, Dunaj až na dno a Visla,po Černém moři jezdily povozy. Několikrát v průběhu jara přišla do Čech studená fronta, která byla nejsilnější v první polovině května. Mráz se tehdy dostavil i v prvních dnech června. O tom si Staré letopisy české hořce postěžovaly: "Toho roku kolem sv. Ducha (4. června, pozn. autora) spálil mráz osení až skoro doběla." Léto roku 1430 bylo studené a abnormálně vlhké. V tomto roce tak byla opět velmi špatná a mizivá úroda vinné révy a obilovin. Pak hlad a mor.
Rok 1432
Dlouhá a krutá zima skončila na konci února, ale zimní mrazíky pokračovaly až do závěru dubna. Pak přišla náhlá jarní obleva, která způsobila katastrofální povodně na Vltavě a Labi. Hned vzápětí se během července, kdy několik dní vydatně pršelo, rozvodnila Vltava natolik, že v Praze a jejím okolí způsobila nezměrnou škodu. Během této povodně byl například protržen kamenný most (nynější Karlův), a to hned na několika místech. Povodně pobraly a zničily úrodu.
Přišel i rok kdy napadl sníh první týden v září a slezl až poslední týden v kvetnu,takže nic nového pod sluncem a včely také přežily.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 60994
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 6. 4. 2013
Re: počasí
Holt to se nedá nic dělat. V zimě se nacházíme v dosahu severních tlakových výší, sibiřských a severoevropských. A když příslušné počasí převládne, jako to bylo na cca měsíc a půl v minulé zimě, tak tady máme severní sibiřské počasí. A nic neříká, že by to sibiřské počasí nemohlo trvat i několik měsíců, jednou za pár stovek let se to děje. Naposledy to bylo tuším roku 1929.
Stejně tak se nacházíme v dosahu středozemních tlakových níží putujících k nám přes Alpy a Balkán, které k nám můžou přinést plno sněhu, každá níže i několik desítek centimetrů sněhu a mohou být klidně i dvě níže týdně. Jako tomu bylo v zimě v roce 2006 - 7 , kdy prvně nasněžilo po vánocích a potom se až do začátku dubna střídaly ty tlakové níže ze středozemí jedna za druhou. Teplota kolem nuly nebo těsně pod nulou, kdy z tlakové níže nasněží nejvíc a zároveň už spadlý sníh netaje, na konci bylo u nás až k metru starého slehlého hustého sněhu jako někde vysoko na horách. Zatímco třebas loni u nás nasněžilo sotva pár centimetrů sněhu , i při těch arktických mrazech to byl holomraz, půda promrzlá do metrové hloubky, tak s půlcentimetrovým popraškem sněhu. ( Ale vyhovovalo to velice včelám) A letos u nás do poloviny března nasněžilo dohromady tak sotva 5 - 10 centimetrů sněhu, které většinou rychle stály, takže u nás byla do té doby zima prakticky bez sněhu. Až jak se přihnaly ty tlakové níže ze středozemí, z jedné nasněžilo u nás přes noc 30 - 40 centimetrů sněhu a hned z druhé dalších 20 cm.
A dneska přes noc nasněžilo sněhem, s deštěm dalších 5 - 10 centimetrů.
Teď je u nás venku tak 25 cm sněhu.
Takže jednu zimu to je tak, a druhou zimu to může být úplně jinak. A včelky musí vydržet obojí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 60995
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Klikněte sem pro nápovědu