Včelařská konference

Tak klicit mi zacaly po 7 dnech. Ted uznektere maji i druhe listy. Podle navodu sem semena dal na 14 dni do lednicky a pote vysel. S temi co mi jeste zustali udelam dalsi pokus ke konci dubna kdy bude vice slunicka a tedy i vice svetla. Semena koupena na E-bay. Koupil jsem i nejaka semena domaci a z tech nevyrostlo vubec nic

K tématu paulownie bych také měl co říct.Uvedené zkušenosti s pěstováním paulownií,které teď vyšly ve Včelařství,pocházejí z Irska,čili z oblasti s výrazně přímořským klimatem.Uváděná oblast 700 až 800 m.n.m.se hodí spíš tam,tady...?Asi bych to bral s hodně velkou rezervou.Taky deklarovaná mrazuvzdornost je jen do začátku vegetační doby,po vyrašení je výrazně nižší(všechny mladé paulownie,které jsem loni viděl,po loňských květnových a červnových mrazíkách víceméně namrzly).Založení plantáže deklarované paulownie CMI je při ceně 150 až 250 kč za kus minimálně velmi riskantní podnik,který by při zmiňované nadmořské výšce byl ještě výrazně rizikovější.Také poznámky o nemožnosti samovýsevu nevěřím,v historickém centru Prahy už jsem několik náletových jedinců paulownia tomentosa osobně viděl.
Abych jen nesršel síru,seřízlá rostlina paulownie na pařez opravdu během vegetačního období vyrostla o cca 5 metrů a působila opravdu impozantně,už loni jsem si říkal,že by to byla daleko vhodnější alternativa na biomasu než japonský topol,který mi během 4 let dosáhl teprve necelých 3 metrů.
Také květy má velmi atraktivní,ale možná bohužel v době,kdy je pro včely dostatek jiných zdrojů pastvy.

Zdraví Pavel

Dne Sunday 07 of April 2013 10:25:31 P.Krátký napsal(a):

> Také květy má velmi atraktivní,ale možná bohužel v době,kdy je pro včely
> dostatek jiných zdrojů pastvy.
>
> Zdraví Pavel

tak mozna pokud bude plantaze 100 ha, jine zdroje atraktivni nebudou :) .



--



S pozdravem

Jan Cervenka

tak mozna pokud bude plantaze 100 ha, jine zdroje atraktivni nebudou :) .



--



S pozdravem

Jan Cervenka


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Uváděná nektarodárnost u pavlovnie(český název rostliny)je velmi vysoká,nicméně jako u podobných cizokrajných dřevin je nejspíš podmíněná teplotou a také vláhou.Podmínkou pro založení plantáže na dřevo je zejména prvním rokem závlaha.A kde máme u nás závlahy na velikých plochách?Pokud vím,tak v povodí některých velkých řek,třeba Labe.

Takže plantáže o velikých rozlohách asi nebude tak snadné zakládat všude tam,kde si kdo vzpomene.A i kdyby to šlo někde ve vyšší nadmořské výšce,tak tam zase nebude optimální teplota pro vývoj,potažmo pro medování v době kvetení.To je jedna věc.

Dalším limitujícím faktorem může být legislativa.Nevím to úplně přesně,ale myslím,že úmysl pěstitele založit plantáž pavlovnií podléhá jakési registraci,a už jsem na netu někde viděl ohlasy jakýchsi ekoteroristů trend pěstování pavlovnií nějakým způsobem bojkotovat.Navíc předpisy zakazují jakékoliv nedovolené šíření nepůvodních druhů v naší přírodě kvůli možné reinvazi.Podle mého názoru je ale velká část našich snůšek složená z cizích rostlin,třeba z akátu,zlatobýlu,jerlínu a dalších.


A na závěr bych dodal,že spíš bych upřednostňoval kvetoucí rostliny v jinou dobu,mimo hlavní proud.Na přelomu dubna a v květnu,kdy pavlovnie kvetou,přece kvetou nebo dokvétají ovocné stromy,kvete řepka,javory,na loukách dokvétají pampelišky.To jsou jen některé hlavní rostliny,které v tu dobu lákají včely.Ještě do toho pavlovnie,to by opravdu včely nevěděly,kam dřív skočit,a jednodruhový med?Problém.
To taková plantáž evódie hupejské,která kvete ještě cca 14 dní po lípách,to by bylo něco,to by se včely připravily na zimu.....

P.S.Docela by mě zajímalo,jak bych měl jako pěstitel uvedenou plantáž představovat.Jako zeleň?Nebo něco jiného?


Zdraví Pavel