Včelařská konference

To s Tebou nesouhlasím. Domnívám se, že by včelky měly být schopné si
připravit dutinu pro zimování tak, aby přežily. Pokud to všechny ostatní
zvládnou, nevím, proč bych v době, kdy již nemají šanci si provést úpravy
jim měl připravit stres tím, že jím zničím jejich práci z celého podletí. To
co popisuješ se dělávalo u úlů, které měly velkou mezeru mezi nástavky, byly
konstrukčně špatné. Raděj jsem jedno včelstvo vymetl, než abych si šířil
špatné geny. Ostatní to umí bez "nutné" prohlídky v září.

Radek

 

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 4. 2. 2013
Předmět: Re: Re: Re: StanovitĂ?? bez vĂ??el

""Zabránit se tomu nedá, je to přírodní selekce...."
"Včelstvo v 5 NN, horní nástavek
zásoby, 4NN prázdný, 3 a 2NN včely a pár buněk plodu, 1nn pyl, jinak
prázdný. "

Na podzim, tak v druhé polovině září, se dělá kontrola a pokud včely takhle
sedí, přehodí se nástavky, aby měly zásoby na dosah, 4NN se buď vyhodí nebo
přesune na úplně dolů. Zásada, která byla dříve běžná, ale nyní zdá se
současní včelaři pozapomněli a kontroly se nedělají....

A není to žádná selekce, je to prosté vyjádření faktu, že včelky umísťují
poslední plod na podzim jednak do kontaktu se zpracovanými zásobami, jednak
ale tam, kde je zvenku přísun čerstvého vzduchu česnem.
A holt někdy je vnitřní uspořádání úlu takové, že je mezi tím rozpor a ke
škodě včelstva vyhraje to druhé stanovisko."

A jaká je optimální mezera mezi nástavky?

Martin

Z hlediska včel je nejlepší žádná mezera. Jinak to je podle konstrukce úlů. Včely na spodních loučkách u malé mezery patlají propolis, u velké staví voskové můstky. Proto nikdy nemůže spodní loučka horního rámku přimo dosednout na horní loučku rámku, který je pod ním, mezera je nutná. Kompromis je asi 1 cm a nechávat voskové můstky - před usazením nástavku trochu kouře na spodek nástavku, aby včely "uhnuly" a nástavek přimáčknout bez mačkání včel, včely si ty můstky opraví. V podzimu by nemusely odstraněné můsty nahradit. Když už tam musíme lézt.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Martin Černý
Sent: Monday, February 04, 2013 11:44 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Mezera mezi nástavky

A jaká je optimální mezera mezi nástavky?

Martin

"A jaká je optimální mezera mezi nástavky? "
8 milimetrů, jestli si dobře pamatuji. Plud defakto k tomu tloušťka dřeva louček.
Jinak včely jsou schopny překlenout mezeru i několik centimetrů velkou, pokud k tomu cítí důvod. Ovšem pokud k tomu ůvod necítí, tak zůstanou a klidně i uhynou pod zásobami.
Například když jsem kdysi zkoušel spojovat včely v zimě. Za mrazu - 15 st C jsem do plodiště zadováku nastrkal rámek po rámku oddělek tak, aby včely oddělku byly pod včelami základního včelstva v medníku úlu. Během snad půl minuty se ty včely vzájemně ucítily buď teplem nebo vůní, včely z chumáče nahoře se protáhly pár centimetrů dolů, včely ze spodních plástů udělaly na loučkách cca 3 cm vysokou vlnu a tím překlenuly tu mezeru a propojily se. Během snad 5 minut, ještě jsem neměl ani uzavřený úl, byly chumáče spojené a včelky se přestěhovaly do horních plástů.

Díky za odpovědi.

MArtin

Už se to tady diskutovalo dříve.
Podle mně tato vlastnost nemá žádný vztah k životaschopnosti včelstva dané odolností proti nemocem ani nemá žádný vztah k medným výnosům.
Je to prostě vlastnost včelstva, která má určitý přirozený rozptyl. To aby se v přírodě při všemožných různých tvarech a "provedeních" dutin, které vyžadují rozdílné úpravy, včelstva využila optimálně většinu nebo všechny vhodné dutiny a ne jenom dutiny jednoho "provedení"

U starých úlů bylo odtržení včel od zásob podpořeno, ne že by bylo přímo vytvářeno, onou větší mezerou mezi plásty plodiště a medníku. U nástavků to bývá podpořeno mírnými rozdíly v kvalitě plástů jednotlivých nástavků. Které přispěje k tomu, že včelstvo sedne dolů s trochou zásob, které stačí tak do poloviny prosince, nad těmito zásobami je pruh prázdného voští či plástů a pod strůpkem je většina zbylých zásob.