Včelařská konference

Taky jsem zažil když pro mne přišla rodina jednoho taky včelaře abych přišel jejich včely dát do pořádku po zásahu opilého včelaře
Ten cirkus bych Vám nepřál zažít a proti jejich žihadlům by snad nepomohl ani kosmický skafandr. Složit jedno včelstvo trvalo s útěky před nimi hodinu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Obt?ov?n? v?elkami
> Datum: 17.4.2012 08:18:35
> ----------------------------------------
>
>
> _ " kdosi psal, že strach o děti atd je neopodstatněný... přála bych vám,
> aby jste někdy viděl, jak to u nás běžně vypadá... není to pár včel, co
> jdou pít nebo letí sbírat pyl... jsou toho hejna, jak much u prasečáku... a
> nedej bože, aby jsme si sedli na dvorku.. okamžitě na nás letí... a opravdu
> to není jen let... jdete po zahradě a najednou pích do krku nebo hlavy bez
> varovavání.. nemusíme ani mávat rukama... okamžitě jsou ve vlasech a hned
> píchají... jsou tak podrážděné, že ani nemusíte zavdávat příčinu... i
> včelaři co se u nás byli dívat, tak kroutili hlavou.." _
> Takhle divoké včely jsem zatím viděl jen jednou. Když kdysi ještě otec
> udělal kočovný včelín, přemístil do něho úly se včelami z stabilního
> včelína a vyvezl je do řepky. Včely, které byly v tom stabilním včelíně
> klidné tak,že skutečně se mohlo chodit před česny mezi včelami a bez
> žihadel, se na 14 dnů rozdivočily tak, že v houfech 10 - 15 metrů kolem
> včelína napadaly všechno, co se hýbalo. Pak byly zase víceméně klidné. Až o
> hodně let později jsem si náhodou všiml, že jak byl včelín odpérován na
> listových perech, i slabý větřík, který se do včelína opře, hlavně z boku,
> tak ho trochu rozhoupá. A záhadu jsem tím zřejmě objasnil, včelky byly do
> té doby na pevném podstavci a úplně bez houpání, tak než si zvykly, byly
> prostě divoké.
>
> Včelky jinak do vzdálenosti kolem 5 - 8 metrů kolem včelína či úlů napadají
> lidi normálně. Ale vždy jen jednotlivé včelky a tak maximálně 1x - 2x za
> rok, za extrémních podmínek, když je horko, dusno, větrno, před bouřkou,
> případně když jsou ještě navíc rozrušeny po zásahu včelaře. Jinak vůbec.
>
> Tady podle všeho, jestli to tak skutečně je, jak je popsáno, včelař ty
> včely zřejmě nezvládá. A sám "udělal" z normálních včel včely extrémne
> divoké Zřejmě došlo k tomu, že když včelař s nimi pracoval, byly včelky
> nějaké divočejší a nešetřily žihadly, včelař na to reagoval tak, že
> pracoval rychleji, aby zkrátil dobu práce ve včelách, bouchal s věcmi,
> rychle se hýbal. Včelky na to reagovaly tak, že příště byly ještě divočejší
> a ještě víc dávaly žihadla. Včelař na to reagoval tak, že pracoval ještě
> rychleji, ještě víc bouchal a rychleji se hýbal. A tak to
> pokračovalo......Včelstvo jako celek si podle mých zkušeností takové věci
> pamatuje v řádu týdnů až jednotek měsíců, pro takový výsledek do nich
> včelař ani nemusí chodit denně.
>
>
>

No, tak třetina včelstva jsou létavky. A s funkčním žihadlem. Tudíž minimálně třetina včelstva je fyzicky schopna vzlétnout a žihadly napadnout vetřelce. V létě to je nejméně 20 tisíc včel z každého včelstva. Z tohoto pohledu je každé včelstvo potencionálně smrtící až pro 20 - 40 lidí.

Co jsem zažil při ošetřování včelstev největší divočiny, tak to byly útoky tak řádově stovek včel. Takže teoreticky to zas tak moc proti maximální možné teoretické kapacitě včelstva nebylo....... Ale to už stačilo, většina žihadel sice skončila třeba v tmavém plášti nebo rukavicích, ale sem tak se nějaké včelce i povedlo dokutat až k mé kůži. Takových 10 žihadel během té hodinky, hodinky a půl práce s jedním takovým divokým včelstvem bylo docela běžné. Takhle vytočené včelky klidně i lezly proti kouři otvorem dovnitř kuřláku. Přirozeně uvnitř po pár centimetrech uhynuly , ale lezly tam.

Jinak co se týká stáří matek, tak mně zase připadají divočejší včely mladších matek. Po cca pár měsících, jak oddělek zesílí ve včelstvo nebo hned další rok od jara. Ale moc jsem to nezkoumal.

Co se týká jabloně rostoucí před česny, myslím, že vyletující včely na opačnou stranu obrátit nedokáže. Co jsem pozoroval moje včely, stačí jim mezi větvemi kousek volné oblohy viditelné z česna a nasměrují výlet tam. Co jsem měl výlet do lesa, tak tam nasměrovaly výlet tam, kde byly nejřidší větve a potom se jejich let rozptýlil po lese. Když česna mířila do nějaké husté stěny větví a nikde nebyla ve větvích mezírka, tak zamířily nahoru a stoupaly nad střechou kočovného včelína.