Včelařská konference

Nové články:
===========

Med - dobrý obchod?:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004041301

S pozdravem
redakce

Přátelé,

čím a jak je nejlépe krmit koupený ranný oddělek, když začínám = nemám
vlastní med ani zpracované zásoby v plástech?

V literatuře se zpravidla doporučuje krimit oddělky zpočátku těstem a pak až
řídkým roztokem (1:1).

Za jak dlouho přejít na roztok, když si oddělek sám nedělám - nemá zpravidla
už to těstové období za sebou dřív než ho přivezu?

Není problém krmit řidší roztok prosakovacím víčkem (podněcovacím - 16
otvorů)?

Jakou formu podávání krmení u nově vytvořeného včelstva, které musí hodně
stavět, považujete za ideální?

Díky předem za vaše názory

Honza Čáp

Dobry den,


Dne út 13. dubna 2004 07:38 Jan Čáp napsal(a):
> Přátelé,
>
> čím a jak je nejlépe krmit koupený ranný oddělek, když začínám = nemám
> vlastní med ani zpracované zásoby v plástech?

Jestli pod pojmem ranny rozumite zacatkem kvetna v dobe kvetu repky, oddelek
je na alespon 2 ramky 39x24 + 1 se zasobami + sous s vodou - osobne nekrmim
nic, v teto dobe si vcely (v zavislosti na poloze stanoviste) vse obstaraji
samy. Stejnym zpusobem si sam delam oddelky , ktere v pripade snusky ze
slunecnice jeste v temze roce prinesou plny, nebo skoroplny nastavek
44.8x15.9.

Hodne stesti s oddelkem

              Honza

>
> V literatuře se zpravidla doporučuje krimit oddělky zpočátku těstem a pak
> až řídkým roztokem (1:1).
>
> Za jak dlouho přejít na roztok, když si oddělek sám nedělám - nemá
> zpravidla už to těstové období za sebou dřív než ho přivezu?
>
> Není problém krmit řidší roztok prosakovacím víčkem (podněcovacím - 16
> otvorů)?
>
> Jakou formu podávání krmení u nově vytvořeného včelstva, které musí hodně
> stavět, považujete za ideální?
>
> Díky předem za vaše názory
>
> Honza Čáp

> osobne nekrmim nic, v teto dobe si vcely (v zavislosti na poloze
stanoviste)
> vse obstaraji samy.

Nemám žádné dílo, a tak chci krmit v každém případě, aby oddělky vystavěly
(a matky stihly zaklást) co nejvíc mezistěn.

Honza Čáp

Nyní koupený oddělek je přezimovaný oddělek, ten by měl mít dost
zpracovaných zásob na rozvoj.
Konec dubna, květen a část červen je na průměrném stanovišti tolik květů, že
jakýkoliv oddělek krmit nepotřebuje, snad kromě více než cca dvoudenních
trvalých deštů hned po vzniku oddělku a více než cca týdenních trvalých
deštů u ostatních oddělků.
U vytvářených oddělků, např v polovině května plodový plást s mladým plodem
a mlaďuškami a z obou stran krycí plást jsou už na plodovém plástu
zpracované zásoby a pyl. Cca dva dny je nový oddělek bez létavek, na tuto
dobu jim nalévám do krycího plástu vodu. Totéž platí pro přeleták. Jak se u
nich objeví létavky, není třeba je krmit.
Nové včelstvo typu roj, umělý roj na mezistěnách - tam se krmí podle krmítka
příslušného úlu. Asi to bude nějaké prosakovací krmítko, nebo nějaké na
cukerný roztok. Ale taky na běžném, až nadprůměrném stanovišti v květnu není
krmení podmínka, je tam obvykle dostatečná snůška a včely obvykle vystaví
mezistěny i bez krmení. Později už je to obvykle horší.

Jinak z hlediska včel je asi jedno, jestli krmit těstem, nebo roztokem. Snad
jedině při krmení těstem potřebují více vody. Z hlediska včelaře je těsto
dražší a pracnější než roztok, ale dá se jim krmit snadněji i v úlu bez
krmítka. V chladnějším období, tak cca do poloviny května, by mělo platit,
že místo odběru krmiva by mělo být v blízkosti sezení včel.

R. Polášek.


----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 13, 2004 9:38 AM
Subject: Krmení ranných oddělků - těsto, roztok, jaké krmítko?


> Přátelé,
>
> čím a jak je nejlépe krmit koupený ranný oddělek, když začínám = nemám
> vlastní med ani zpracované zásoby v plástech?
>
> V literatuře se zpravidla doporučuje krimit oddělky zpočátku těstem a pak
až
> řídkým roztokem (1:1).
>
> Za jak dlouho přejít na roztok, když si oddělek sám nedělám - nemá
zpravidla
> už to těstové období za sebou dřív než ho přivezu?
>
> Není problém krmit řidší roztok prosakovacím víčkem (podněcovacím - 16
> otvorů)?
>
> Jakou formu podávání krmení u nově vytvořeného včelstva, které musí hodně
> stavět, považujete za ideální?
>
> Díky předem za vaše názory
>
> Honza Čáp
>

Nevím, jestli dobře rozumím tomu "ranný oddělek"

Na jaře se podle mě doporučuje krmit spíš medocukrovým těstem z toho důvodu,
že včely těsto berou jen pro svoji potřebu a mají tohle těsto částečně
invertovane enzymy(invertázou), která je přítomná v medu, ze které je těsto
vyrobeno nebo z invertu, pokud je těsto koupené.
Tím nedochází k tak velkému zatížení dlouhověkých včel z toho důvodu, že
musí cukr invertovat. Asi je ještě jiný důvod, proč není dobrý roztok.
Zřejmě z důvodů většího odběru studeného roztoku, než je tomu u těsta. Podle
toho co jsem četl, může způsobit krmení roztokem zjara ať už oddělku nebo
včelstva "májovku".

Podle mě by měl mít skutečně oddělek, když už ho někdo prodává dostatečné
zásoby, jinak bych ho nekupoval! Protože kdyby tomu tak nebylo, nesvědčí ani
o spolehlivém zdroji toho oddělku. Myslím včelaře, který šetří na včelách a
na zákazníkovi. Nepovažoval bych to za solidní obchod!

Též jsem kupoval na jaře oddělky, nemajíce žádný rámek hotového díla. Musí s
tím co mají vydržet až do lepšího snůškového období. A to snad bude co
nevidět. Takže bych si tím už teď moc hlavu nelámal.
Včelař musí počítat s tím, že nebude mít v prvním roce, než si včely dílo
postaví, takové výnosy jako kdyby to dílo měl. Ne proto, že by včely na
stavění spotřebovaly tolik zásob, ale proto, že to namají kam dávat než si
postaví plásty.
Bude to chtít se jim častěji věnovat a přidávat jim mezistěny. Ale až bude
tepleji a začnou kvést ovocné stromy!

Dokrmování včel ať už oddělku nebo slabého včelstva na jaře zásobami, které
nejsou medem (ať už z přírody, nebo nadbytečné cukerné zásoby z podzimního
krmení) vždycky problematické. Myslím, že bych jim víc uškodil než pomohl.

Pokud ale krmím oddělek, který dělám při prvním vytáčení medu, tak přesto že
je to podle mě ten nejrannější, které je ekonomicé dělat, tak je s ním ten
nejmenší problém. Daleko menší,než kdybych dělal pozdní oddělek. Krmím jen
než se nová matka oplodní a v případě, že není žádná snůška. Ale rozumně!
Kdybych jim dával moc roztoku, tak omezí matku v kladení. To je další důvod,
proč krmit oddělky těstem.

Zdraví Arnošt

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 13, 2004 11:05 AM
Subject: Re: Krmení ranných oddělků - těsto, roztok, jaké krmítko?

.........................


Jinak z hlediska včel je asi jedno, jestli krmit těstem, nebo roztokem. Snad
jedině při krmení těstem potřebují více vody. Z hlediska včelaře je těsto
dražší a pracnější než roztok, ale dá se jim krmit snadněji i v úlu bez
krmítka. V chladnějším období, tak cca do poloviny května, by mělo platit,
že místo odběru krmiva by mělo být v blízkosti sezení včel.

R. Polášek.


----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 13, 2004 9:38 AM
Subject: Krmení ranných oddělků - těsto, roztok, jaké krmítko?


> Přátelé,
>
> čím a jak je nejlépe krmit koupený ranný oddělek, když začínám = nemám
> vlastní med ani zpracované zásoby v plástech?
>
> V literatuře se zpravidla doporučuje krimit oddělky zpočátku těstem a pak
až
> řídkým roztokem (1:1).
>
> Za jak dlouho přejít na roztok, když si oddělek sám nedělám - nemá
zpravidla
> už to těstové období za sebou dřív než ho přivezu?
>
> Není problém krmit řidší roztok prosakovacím víčkem (podněcovacím - 16
> otvorů)?
>
> Jakou formu podávání krmení u nově vytvořeného včelstva, které musí hodně
> stavět, považujete za ideální?
>
> Díky předem za vaše názory
>
> Honza Čáp
>

Máte někdo zkušenosti s krmením včelstev v létě melasou nebo podobným levným
zdrojem cukru?
Afinovaným cukrem to jde, melasa má snad jen menší obsah cukru a větší obsah
příměsí.

R. Polášek.

No, já myslím, že by se včelstvo mělo nacházet v mírné trvalé snůšce, tak
0,3 - 0,5 kg denně. Řekl bych, že tak dávku 1 kg cukru co tři dny, nebo co
týden v případě nějaké snůšky, nebo v případě silné snůšky nekrmit. V úlu
dostatek prostoru a mezistěn, cca do polovina května mezistěny na kraj
plodu, později mezi plod. Na stanovišti by mělo být dost pylu. Asi se to
neobejde bez vytáčení směsi cukru a medu z rámků.
Možná by stálo i za pokus případně vytvořit další oddělky v polovině května
z jednoho, dvou plodových plástů a z dvou vystavěných krycích plástů a
zbytek nadstavku zarovnat mezistěnami. Na dobrém stanovišti jsou schopny do
srpna vystavit celý nadstavek i bez krmení.
Nebo jednou až dvakrát za léto umělé rojení, včelstvo setřepat z rámků do
rojáku, nechat cca dva dny v tmě a chladu a pak usadit do nového úlu s
mezistěnami, včelstvo se pak chová jako usazený roj a intenzívně staví.
Podobně to funguje i při takzvaném norském zimování.

Jako krmítko, pokud máš pár cm prostoru nad rámky, bys mohl použít to, které
jsem popsal ve svém článku "Pozdní krmení včelstev" na Včelařských novinách
pana Čejky. Jeho podstatou je plastová miska pod květináč položená na rámky
a zakrytá silonovou síťovinou. Přes ni se nalívá roztok cukru. Doporučuji
objem misky cca 2 litry. Roztok se připravuje tak, že se cukt nasype
nálevkou do Pet láhve a naleje se tam příslušné množství teplé vody. Nesmí
být vařící, jinak se láhev zničí. Cukr se rozpustí třepáním láhve.
Doporučuji koncentraci cukru 1 :1 nebo ještě menší. Oproti rozpouštění cukru
v hrnci není žádná nádoba, naběračka atd znečištěná cukerným roztokem a
tudíž není žádná ztráta cukru. Nemám ale vyzkoušeno, jak rychle včely v létě
síťku zalepí propolisem. Podle mých zkušeností včely tmelí dost
individuálně. Pak je třeba síťku nechat zmrazit v mrazničce a vydrolit
propolis.

Cca do července můžeš krmit levnějším afinovaným neboli krmným cukrem, potom
před krmením na zimu je třeba zásoby s afinovaným cukrem přerovnat na kraje
nadstavku, nebo odstranit a nakrmit bílým rafinovaným.

Některé afinované cukry mají dost příjemnou chuť, mohla by být i docela
zajímavá chuť zpracovaných zásob z toho cukru.

Jinak se obvykle včelstva dlouhodobě pro výstavbu díla nekrmí, takže s tím
asi nejsou žádné zvláštní zkušenosti. Hodně bude asi záviset na tom, kolik
bude ve včelstvu včel. Malé zásoby a přínos způsobí, že nebudou plodovat.
Velký přínos zablokuje buňky a včely nebudou mít kde vychovávat plod.

Každopádně napiš tak v září, jak to dopadlo. Hodně štěstí.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 13, 2004 10:50 AM
Subject: Re: Krmení ranných oddělků - těsto, roztok, jaké krmítko?


> Nemám žádné dílo, a tak chci krmit v každém případě, aby oddělky vystavěly
> (a matky stihly zaklást) co nejvíc mezistěn.
>
> Honza Čáp

Jaký to má důvod krmění nerafinovaným cukrem?
Na zimu se tím krmit nedá jedině snad jako podněcování, když není snůška,
ale pak bych nerad, aby to přišlo do medu.
Snad jako rezerva pro případ nedostatku zásob ne jaře? Ale na zimu by to v
úlu nemělo zůstat!

Nerozumím tomu . Můžeš mi vysvětlit, proč by mělo mít smysl krmit melasou?
Jen tak z toho důvodu, jestli mi snad nějaká informace neutekla:o)!

Hezký den.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 13, 2004 12:35 PM
Subject: Re: Krmení na jaře a v létě


Máte někdo zkušenosti s krmením včelstev v létě melasou nebo podobným levným
zdrojem cukru?
Afinovaným cukrem to jde, melasa má snad jen menší obsah cukru a větší obsah
příměsí.

R. Polášek.

Jednoznačně cenové důvody.
V souvislosti s údaji, že po vstupu do Eu u nás bude platit stanovená
minimální cena rafinovaného cukru 24 Kč za kilo.
Kolik ale stojí a bude stát afinovaný cukr, to nevím.

Čistě na afinovaném cukru jsem zimoval před cca 10 lety, tuším v roce 1992
a 1993 a ještě několik let potom jsem krmení v srpnu začínal tak 6 kg
afinovaného cukru na včelstvo, vzhledem k množství plodu jsem předpokládal,
že tuto první dávku včely částečně spotřebují a částečně uloží na okrajové
plásty, kde zimní chumáč nesedí. A končil jsem 1 - 2 kg afinovaného cukru
na konci září, tam jsem předpokládal, že tento cukr včely uloží zase do těch
buněk, které během října a listopadu vyprázdní.
Nezjistil jsem žádné rozdíly v přezimování na afinovaném a rafinovaném
cukru. Přesto jsem později přešel opět na rafinovaný cukr. Ten afinovaný
cukr přes zimu mi připadal jako loterie, bál jsem se, jak by to dopadlo,
kdyby se včely nemohly proletět celou zimu od prosince do konce března, nebo
kdyby v tom cukru bylo více látek nestravitelných pro včely než obvykle. Ze
vzhledu nebo chuti afinovaného cukru se to určitě poznat nedá.

Na druhé straně, pokud někdo chce nebo musí krmit včely v létě, proč ho
nepoužít. Nebo třeba tu melasu. Snad jediný problém je ten, že se afinovaný
cukr obtížně skladuje. Už za rok zvlhne. S melasou nemám zkušenosti.

zdravím

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 13, 2004 1:44 PM
Subject: Re: Krmení na jaře a v létě


> Jaký to má důvod krmění nerafinovaným cukrem?
> Na zimu se tím krmit nedá jedině snad jako podněcování, když není snůška,
> ale pak bych nerad, aby to přišlo do medu.
> Snad jako rezerva pro případ nedostatku zásob ne jaře? Ale na zimu by to v
> úlu nemělo zůstat!
>
> Nerozumím tomu . Můžeš mi vysvětlit, proč by mělo mít smysl krmit melasou?
> Jen tak z toho důvodu, jestli mi snad nějaká informace neutekla:o)!
>
> Hezký den.
> Arnošt