Včelařská konference

"a) při každém zjištění nákazy zareagovat a zakročit. V poměrně hodně případech je již pozdě něco zachraňovat a je to hodně pracné a náročné na finance. Vidíme sice poničení škůdce ale důsledky již nejdou napravit
b) Znát přesně vývojové cykly škůdce, využít jeho nejslabší článek vývoje a tam zakročit preventivně. Je to mnohem účinnější a méně náročné jak na peníze nebo práci. Nevidíme sice poničené škůdce avšak nevznikají ani škody."

Já to zatím vidím tak, že v roce roztočové kalamity část včelařů stihne léčit včas, větší část rozhodne ne. Další rok, když už ty nejvíc přemnožená ohniska jsou přes zimu vyhynulá nebo byla intenzívně léčena na jaře, takže roztočů je málo, všichni potom plošně léčí Gabony a vícenásobnými fumigacemi nebo aerosoly a právě často ty nejzdravější a na přemnožení roztočů nejodolnější včelatva, oddělky s mladými letošními matkami vytvořené jako náhrada uhynulých včelstev. Taky lidoví experimentátoři pod tlakem úhynů přestávají experimentovat a vracejí se k léčení podle návodů. další rok intenzívní léčení pokračuje, i když roztočů je díky tomu intenzívnímu léčené ještě méně.
Potom je kalamita prohlášena za zdolanou, intenzita léčení se vrací na původní úroveň, rok od roku se provádí nedbaleji, rok od roku lidoví výzkumníci léčí svými metodami čím dál více včelstev , zatímco počet roztočů zase rok od roku pravidelně roste. Dokud zase nedosáhne úrovně, kdy začnou v podletí hynout včelstva, pak se zase celý cyklus opakuje.

Včelař, který to sleduje, první rok, kdy hynou včelstva, léčí včelstva pořádně. Druhý rok , pokud má malý spad, může včelstvům od léčení či sobě od pracnosti víceméně ulevit. Třetí rok, kdy všichni kolem blbnou s intenzívním léčením a případně čtvrtý rok potom taky uleví. A další roky potom zvyšuje intenzitu léčení až na hranici, kterou mu dovoluje předpis své krajské veteriny. Dokud zase nezačnou hynout včely, ovšem na 99 % ne tomu včelaři, který léčí takhle.

Já to uvedu v příkladech:
proti obaleči stříkáme v době květu, a ne až jsou jablka červivá.
proti plísni bramborové za krásného počasí kdy je vzduch plný spor a ne až jsou brambory flekaté.
ruce si umýváme pořád a ne až dostaneme sračku.
Gabonem nebo KM zajišťujeme životaschopnou generaci zimních včel a fumigací nebo aerosolem ničíme přeživší Vd pro další včelařský rok a čím později to uděláme tím většího úspěch dosáhneme.
Proto tvrdím "práce kvapná Málo platná". Plakat budou ti co na konci října a zač. listopadu hrdě oznamovali "mám hotovo"
Varoamonitoring nám zase ukazuje jak moc jsme to dělali špatně.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 15.11.2011 10:03:22
> ----------------------------------------
> "a) při každém zjištění nákazy zareagovat a zakročit. V poměrně hodně
> případech je již pozdě něco zachraňovat a je to hodně pracné a náročné na
> finance. Vidíme sice poničení škůdce ale důsledky již nejdou napravit
> b) Znát přesně vývojové cykly škůdce, využít jeho nejslabší článek vývoje a
> tam zakročit preventivně. Je to mnohem účinnější a méně náročné jak na
> peníze nebo práci. Nevidíme sice poničené škůdce avšak nevznikají ani
> škody."
>
> Já to zatím vidím tak, že v roce roztočové kalamity část včelařů stihne
> léčit včas, větší část rozhodne ne. Další rok, když už ty nejvíc přemnožená
> ohniska jsou přes zimu vyhynulá nebo byla intenzívně léčena na jaře, takže
> roztočů je málo, všichni potom plošně léčí Gabony a vícenásobnými
> fumigacemi nebo aerosoly a právě často ty nejzdravější a na přemnožení
> roztočů nejodolnější včelatva, oddělky s mladými letošními matkami
> vytvořené jako náhrada uhynulých včelstev. Taky lidoví experimentátoři pod
> tlakem úhynů přestávají experimentovat a vracejí se k léčení podle návodů.
> další rok intenzívní léčení pokračuje, i když roztočů je díky tomu
> intenzívnímu léčené ještě méně.
> Potom je kalamita prohlášena za zdolanou, intenzita léčení se vrací na
> původní úroveň, rok od roku se provádí nedbaleji, rok od roku lidoví
> výzkumníci léčí svými metodami čím dál více včelstev , zatímco počet
> roztočů zase rok od roku pravidelně roste. Dokud zase nedosáhne úrovně, kdy
> začnou v podletí hynout včelstva, pak se zase celý cyklus opakuje.
>
> Včelař, který to sleduje, první rok, kdy hynou včelstva, léčí včelstva
> pořádně. Druhý rok , pokud má malý spad, může včelstvům od léčení či sobě
> od pracnosti víceméně ulevit. Třetí rok, kdy všichni kolem blbnou s
> intenzívním léčením a případně čtvrtý rok potom taky uleví. A další roky
> potom zvyšuje intenzitu léčení až na hranici, kterou mu dovoluje předpis
> své krajské veteriny. Dokud zase nezačnou hynout včely, ovšem na 99 % ne
> tomu včelaři, který léčí takhle.
>
>
>

" fumigací nebo aerosolem ničíme přeživší Vd pro další včelařský rok a čím později to uděláme tím většího úspěch dosáhneme.
Proto tvrdím "práce kvapná Málo platná". Plakat budou ti co na konci října a zač. listopadu hrdě oznamovali "mám hotovo""

No, já v časné fumigaci nevidím problém, pokud v blízkosti nejsou neošetřená včelstva, která by byla vylupována. Řekl bych, že leckde je ta podmínka splněna. Leckde ale ne.
Reálné a optimální podle mně asi bude kombinace 2 fumigací v říjnu a jeden aerosol v prosinci.
Fumigace v říjnu pro ty, kdo zapracují a ve včelstvech zaklíckují matky. Takže je budou mít spolehlivě bez plodu a tím účinnost fumigace bude velmi vysoká až stoprocentní.
Aerosol v prosinci pro ty, co nezaklíckují matky a jako pojistka pro případ, že po fumigaci se zaklíckovanými matkami se přece jen nalezne v blízkosti nějaké zamořené vylupované včelstvo.

Zajímalo by mě, jak se kdo dívá na zaklíckování matek.

Totiž od srpna se počet dní či rovnou počet hodin vhodných pro práci ve včelstvu každý měsíc snižuje. Ćím pokročilejší podzim, tím déle je třeba čekat na vhodné počasí, za kterého se dá do včelstva jít a tu matku najít a zaklíckovat. A potom později vypustit.

Kdo je třeba furt doma a má těch včelstev málo, není pro něho problém počkat na ten jeden dva dny 2 -3 hodiny kolem poledne, kdy je vhodná teplota, třeba jednou za 14 dnů , pokud vůbec přijde, třeba i v prosinci. Kdo pracuje, musí mu teplé dny trefit na sobotu nebo neděli, aby to mohl udělat, v prosinci to je prakticky nemožné, v listopadu hodně obtížné, v říjnu to je možné. kdo třeba má hodně včelstev, tak aby to stihl, potřebuje zaklíckování provést už v září a vypouštění matek tak třeba do poloviny října, později by to třeba už nestihl...
Je to tak s tím klíckováním?

Vypouštění matek z klícek by šlo při patřičné úpravě klícky třeba dělat i bez otevírání úlu, otevřít klícku třeba nějak tahem za drátek trčící z úlu nebo tak nějak, to je ale jen momentální nápad.