Včelařská konference

Trubčí schromařdiště jsem poprvé našel náhodou diky mé manželce.Krátili jsme si cestu přes louku, za krásného odpoledne.Manželka najednou povídá,tady nejdu tady se rojí včely,pomaly jdeme dále,na louce nebyla vidět žádna včela,zato nad hlavami ve výšce rachotily trubci.Najednou kolem nás z výšky padá černý sloup asi 1metr dlouhý a těsně nad zemí se rozletěl byly to trubci, toto se ještě opakovalo několikrát, a já to pozoroval. Jak se trubci po louce přemisťovali tak já za hlasem trubců ve vzduchu také. Dvakrát tento černý sloup trubců padal kolem mě a manželka z dáli pozorovala co se děje.

No takhle nejak by se to mohlo popsat.Ja se na to dival ze strane dolu do udoli.JosPr.

Děkuji za popis setkání s trubčím schromaždištěm p. BERNARDOVI A JOSPR.
Sám jsem nikdy nic takového neviděl a ani nemohu říci kam létají trubci mojich včel. Zvedne se to vše nad jabloně

Ostatní komentáře se mi zdají jen "jedna paní povídala"
J.B.

Neviem či naozaj sú miesta na ktorých sa zhromažďujú trúdy a matky sa tam pária, alebo to miesto je hocikde v chotári okolo včelnice. Ja si myslím, že rujné matky pod orientačných-oboznamovacích letoch v teréne zanechávajú svoje rujné feromóny a tým nalákajú stovky a možno tisícky rujných trúdov.

Niečo také ako popisuje dvaja komentátori predomnou som zažil aj ja je tomu 40 rokov ( už so vtedy o tom niečo z literatúry niečo vedel). Bol som od včelníc tak O 800 do 1000m a prechádzal som z doliny cez chrbát poľnohospodársky obrábanej pôdy s kríkmi, keď som pre vrcholom počul silný zvuk a tým smerom vo výške asi 15-20 m som zbadal roj trúdov (300-500 a možno i viac), ktorý sa zrazil (boj o matku?)a padol k zemi, trúdy sa bleskove vrátili do roj do pôvodnej výšky a roj letel ďalej, v mojom dohľade sa ešte raz zrazil a padol dole, ale ďalej dovidieť už nebolo možné.

Podľa OVP sa vtedy hodne písalo o týchto pokusoch a pokusy potvrdili, že pri matke upevnenej na balónikoch so trúdy zhromažďovali pri rujnej matke (len pri rujnej), čo by znamenalo, že rujný feromón matky existuje.

Ešte jednu zaujímavosť, v taliansku robili pokusy do akej vzdialenosti je schopný rujný trúd doletieť, udali vzdialenosť až 15 km, preto ak chceli mať vedci istotu, tak istota sa dala dosiahnuť len na opustenom ostrove vzdialenom od pevniny viac ako 15 km.

Pod dojmom týchto pokusov boli vtedy na Slovensku zrušené všetky oplodňovacie stanice umiestnené hlbokých dolinách v horách, kde nemohli trúdy preletieť ponad horský chrbát. Ja si myslím, že ani horský chrbát nezabráni včelám a trúdom preletieť za rujnou matkou. je známe, že včela vždy kopíruje terén a potom jej je jedno či letí nad rovinou alebo kopcom.

Já osobně jsem trubčí shromaždiště neviděl, ale jeden včelař mi popisoval také takový trubčí roj a pozoroval ho nad svou včelnicí. A když si tak pročítám zde, kdo, kde, co viděl, tak mě napadá myšlenka, že trubčí shromaždiště se může vytvořit kdekoliv a spíš jde o to kolik řijných matek se v dáné oblasti nachází. Jde nejspíš o dávku feromonů ve vzduchu. Takže teoreticky, ten včelař nebo včelaři, kteří vedou vlastní chov matek ve větší míře, mohou mít trubčí shromaždiště mnohen blíž.

Ono asi najít trubčí shromaždiště by chtělo si udělat v příslušné dny s příslušné slunečným počasím čas a kolem poledne +- 3 hodiny procházet tu krajinu kolem stanoviště.
Matky asi nelétají dále než kilometr, dva kilometry, řekněme že když je v takovém okruhu 100 včelstev, tak za rok je tam oplozeno na 75 matek. Matka létá na oplozovací prolet 2 - 4 x po 2 - 6 dnů podle údajů v literatuře, co jsem četl. Takže v průměru 3x, oplozovací akt je při každém proletu řekněme třikrát a trvá řekněme asi 3 minuty. Mimo tuto dobu trubci ani matka nejsou pozorovatelné. takže v okruhu je za květen a červen, jiné měsíce nepočítám, cca 750 oplozovacích aktů , což je 2250 minut. Za ty dva měsíce je cca jen 40 dnů s vhodným počasím, pokud to má být +- 3 hodiny kolem poledne, jedná se o 7200 minut. Takže poměr je zhruba 7 :2 . Neboli pokud se natrefí na místo, které je trubčí shromaždiště, musí se tam v průměru zdržet 3 - 7 minut, aby bylo možné videt jeden oplozovací akt matky......
Ještě do toho dopočítat , že maximum matek se odchovává a nechává oplozovat v druhé polovině května a že matky asi létají nejvíc kolem poledne, pokud zrovna není příliš horku a sucho.
Nebylo by tedy zas tak moc nemožné, pokud by člověk nedělal nic jiného než hledal trubčí shromaždiště, to shromaždiště najít.......
Umístit potom včelstva s chovnými trubci přímo tam.........

"A když si tak pročítám zde, kdo, kde, co viděl, tak mě napadá myšlenka, že trubčí shromaždiště se může vytvořit kdekoliv a spíš jde o to kolik řijných matek se v dáné oblasti nachází. Jde nejspíš o dávku feromonů ve vzduchu."

Staré knihy říkají: prostor typu uzavřená osluněná teplá paseka uvnitř lesa, kterou vzrostlé stromy kolem chrání před větrem. To se nevylučuje s těmi feromony, které na takovém místě nejsou odfoukávány větrem. Jinak ale podle literatury mají trubci i matky v genetice zakódovánou morfologii míst vhodných pro trubčí shromaždiště , takže podobná místa mají vyhledávat i bez feromonů. Ostatně minimálně první jedinec musí to místo najít nějak jinak než přes feromony.

Ve vymezeni trubcich shromazdist se stara literatura urcite nemyli.Musi to byt misto chranene nejlip nejakym kopcem,ktere ma ty nejlepsi predpoklady pro zdarne oplozeni matky.Kdyby se shromazdiste mohlo vytvorit kdekoliv kolem vcelnice,pak by zakonite musela mladou matku doprovazet horda trubcu az do ulu.Parkrat jsem uz videl navrat mlade matky do plemenacu,ale vzdy si to vrzala kridelky sama,takze po opusteni shromazdiste o ni trubci nejspis ztrati zajem.Moudra matka priroda...JosPr.