78144

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


fskalsky --- 8. 3. 2004
Muj způsob záchrany včelstva

Při odběru zimního měli jsem u 4rámkového oddělku-umístněným v rozděleném tachovském nástavku,zjistil jen poslední zbytky zásob.
Do prostoru otvoru česna,v pruduchu nad stropem,v nadstaveném nástavku jsem umístnil obrácenou prosakovací láhev
Od ledna do konce unora spotřebovali 1litr roztoku.
Změnu česna,směrem nahoru,do hrany stropu lze provést kdykoliv i bez přípravy.Vtomto případě jen s případným problémem,zalétáváním včel.
Zminovaný oddělek je mých fotografii příspěvku /files z řady úlů 3tí úl z prava.
Podobným způsobem mají včelstva vodu v předjaří.
franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 5321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
jkala --- 8. 3. 2004
Re: Muj způsob záchrany včelstva

> Při odběru zimního měli jsem u 4rámkového oddělku-umístněným v
> rozděleném tachovském nástavku,zjistil jen poslední zbytky zásob.
> Do prostoru otvoru česna,v pruduchu nad stropem,v nadstaveném nástavku
> jsem umístnil obrácenou prosakovací láhev
> Od ledna do konce unora spotřebovali 1litr roztoku.
> Změnu česna,směrem nahoru,do hrany stropu lze provést kdykoliv i bez
> přípravy.Vtomto případě jen s případným problémem,zalétáváním včel.

Změna tak významného atributu, jakým je umístění česna ( a to dokonce v
průběhu zimování ) se mi jeví pro zdárné přezimování včelstva fatálním.
Botasky na ruce, čepici na patu a hurá po rukou od zítřka do roboty:-))
Místo teplé snídaně studený klystýr:-)).
Stručně a srozumitelněji řečeno - třeba by to obráceně také nějak
vyšlo:-))).

No, ale vážně. Připomněls mi Franto ještě dodatečnou sentenci k diskuzi o
uteplených úlech a pod.:
Tuším se ten úl jmenuje Bočonádi ( nevím název přesně, tak to píši
foneticky). To byl maďarský ležan? s horním česnem. Při horním česnu se
význam silného uteplení jeví poněkud méně významným.
Z věrohodné literatury vím, že pokud se do tohoto úlu včely už v podletí
zakrmily a zazimovaly, přežívaly zimu bez vlhkosti, v pohodě a s prognózou
dobrého jarního rozvoje. Neboť své věci ( umístění zásob, začátek sezení,
početnost chomáče..) si včely nejlépe samy uspořádají už v průběhu srpna
do dneška přežily jen ty "rodové klany", které si to uměly v dutinách
přiměřeně různých rozměrů, tvarů... zařídit). A jestliže se díky nějaké
mimořádné události v průběhu zimy neodtrhly od zásob, tak zimu přežily. Tou
mimořádnou událostí je v popsaném případě nedostatek zásob a navíc
nepochybně i změna česna. A k dovršení všech průšvihů také popsaný pokus o
doplnění zbytků zásob.
Doplnění by bylo myslím vhodnější provést půjčkou plástu s pylem a medem od
sousedů. Takový zásah příhodněji dotuje nedostatek zásob, než např. láhev s
enzymaticky nezpracovanými náhražkami snůšky v nevhodnou dobu. U tak slabého
oddělku bych dokonce už váhal použít i komorování. Sice by zachránilo matku,
ale pouze od exitu.
Spotřeba vody tebou uváděná se mi však jeví přiměřená a pro horní česno
odůvodněná. To i trochu vyplývá z tušených vlivů horního česna na ventilaci
zbytkových produktů metabolických procesů živého včelstva.
Dovolil jsem si své námitky k uvedenému sdělit tak, jak mne napadly, aniž
bych chtěl urážet.
Podlehl jsem však touze užíti jazyka pseudovědeckého. Motivací mi byla
především snaha osvěžit mysl případného čtenáře pokusem o humorný náhled na
vážné téma.
PepaKala

> Zminovaný oddělek je mých fotografii příspěvku /files z řady úlů 3tí
úl
> z prava.
> Podobným způsobem mají včelstva vodu v předjaří.
> franta
>----- Original Message -----
From: fskalsky <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 08, 2004 10:10 AM
Subject: Muj způsob záchrany včelstva




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.607 / Virová báze: 387 - datum vydání: 2.3.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 5325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
jkala --- 11. 3. 2004
Re: Muj způsob záchrany včelstva

Díky, to je pro mne dobré doplnění mých informací. Krásně to dokládá
mnohaleté úsilí včelařů, kteří se své znalosti o včelách snažili realizovat
v mnoha rozličných úlech, často protichůdných vlastností, upřednostněním
různých požadavků, hledáním optima ...
Pepa Kala.

----- Original Message -----
From: Laco S <aculeata/=/nextra.sk>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 10, 2004 11:05 PM
Subject: Muj způsob záchrany včelstva


> > No, ale vážně. Připomněls mi Franto ještě dodatečnou sentenci k diskuzi
o
> > uteplených úlech a pod.:
> > Tuším se ten úl jmenuje Bočonádi ( nevím název přesně, tak to píši
> > foneticky). To byl maďarský ležan? s horním česnem. Při horním česnu se
> > význam silného uteplení jeví poněkud méně významným.
> > Z věrohodné literatury vím, že pokud se do tohoto úlu včely už v podletí
> > zakrmily a zazimovaly, přežívaly zimu bez vlhkosti, v pohodě a s
prognózou
> > dobrého jarního rozvoje. Neboť své věci ( umístění zásob, začátek
sezení,
> > početnost chomáče..) si včely nejlépe samy uspořádají už v průběhu srpna
> > do dneška přežily jen ty "rodové klany", které si to uměly v dutinách
> > přiměřeně různých rozměrů, tvarů... zařídit).
>
> Boczonádyho úľ
> Úlovú otázku na južnom Slovensku ovplyvňoval aj Imrich Boczonády
> Szabó zo susedného
> Maďarska. Vyvinul tri typy ulov známe ako "malý, stredný a veľký
Boczonády".
> Prvé dva typy úľov boli určené pre stojanovitý tvar v troch radoch nad
> sebou. Prístupné boli
> odzadu a letáčový prielez bol nad rovinou druhého radu rámikov . Steny úľa
> boli uteplené.
> Za medník slúžil tretí rad rámikov oddelený od plodiska priehradkou a
> mriežkou.
> Vonkajšie rozmery rámika "malého Boczo-nádyho" boli 32 X 28,6 cm a
> "stredného Boczonádyho" 42 X 29 cm. Tretiu veľkosť rámika 42 X 36 cm
> používal vo forme
> ležana prispôsobeného na kočovanie s príslušnou úpravou horného vetrania.
> V úli používal zvislú mriežku a únikový priestor pri úprave vetrania
> vytváral tým,
> že zarámované sitá obrátil nad rámikmi opačne.
>
> tolko pisu mudre knizky
>
> S pozdravo Laco S.
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.607 / Virová báze: 387 - datum vydání: 3.3.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 5355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu