Včelařská konference

S tím postřikem něco bude!!! Moje zkušenost je takováto: pozdě odpoledne stříkali zemědělci pšenici, která byla za včelínem jen několik metrů daleko. Na druhý den, jako jindy, šly na rosu, která byla na pšenici-kapky na koncích listů a byly tak podrážděné, že útočily na cokoliv co se pohlo. Místo vpichu se zanítilo a vyhnisalo. Lékařka na to: měl jste si to vydensifikovat! Já se ptám jak, protože se sajrajt dostal do vpichu několi mm hluboko. A už nejsme kamarádi.

J.P.

Mám včely v lokalitě, kde se nic nepěstuje, takže zádné postřiky v širokém okolí nehrozí. V místě vpichu se mi téměř vždy vytvoří cca 2 mm ložisko hnisu. Takže bych to spíš viděl na běžnou reakci imunitního systému.

"Mám včely v lokalitě, kde se nic nepěstuje, takže zádné postřiky v širokém okolí nehrozí. V místě vpichu se mi téměř vždy vytvoří cca 2 mm ložisko hnisu. Takže bych to spíš viděl na běžnou reakci imunitního systému."

Já to vidím tak, že včelí jed se buď stihne rozšířit krevním oběhem minimálně několik centimetrů daleko, než způsobí denaturaci příslušných bílkovin v krvi a tím vznikne klasický otok. Nebo to nestihne, rozšíří se pár milimetrů daleko a většina ho zůstane kolem žihadla. Potom otok nevzniká, vznikne kolem místa bodnutí pupenec a druhý den v místě bodnutí nějaký milimetr kubický hnisu.
U mně to funguje na přeskáčku či podle místa bodnutí jedno nebo druhé.