78659
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Pavel (81.19.47.93) --- 5. 5. 2011
Re: LBV
Nyní přemýšlíme proč včely staví trubčinu resp. dělničinu a jejich poměr.
Přemýšlíme nad tím, protože se nám vytratily znalosti a zkušenosti předchozích generací (2 generace a více).
V minulosti se včelí vosk využíval na výrobu svíček, konzervaci obrazů, konzervaci voj. techniky atd. Včelám se tedy vosk nevracel ve formě mezistěn v takové míře jako dnes. Plástve s medem se vyřezávaly a med lisoval (i vytáčel). Dávaly se jen proužky mezistěn nebo se nechával pruh plástve a včely dostavěly.
Trochu jsem se rozepsal. K čemu směřuji. Vemte si starou literaturu, kde se píše co (trubčinu/dělničinu) včely staví a proč.
Večer to možná dopíšu. Spěchám.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 52038
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - KaJi (212.77.163.104) --- 5. 5. 2011
Re: LBV
Pavel:
Trochu jsem se rozepsal. K čemu směřuji. Vemte si starou literaturu, kde se píše co (trubčinu/dělničinu) včely staví a proč.
-----------
Nezapomeňme na dobu kdy staví - to je podstatný rozdíl. Například v době krmení včel - tedy u mě v srpnu - mi včely postaví nádherné plásty s vyrovnanou dělničinou - jako kdyby tam byla mezistěna.
A podle mě nezáleží ani tak na množství trubčiny, ale množství trubců v úle. Podle toho se snad řídí, ne podle plástové plochy.
V normální stavbě mají v období stavby už na starší trubčině z dřívějška vychovány trubce. Necítí nerovnováhu a nestaví tolik trubčiny.
Zkoušet dávat jim jen stavební rámky, bez toho aby se jim tam z loňska nechalo v plodišti dost trubčiny vede ke stavbě trubčiny.
A trubci jsou v období snůšky nejen v medníku ale i v plodišti. Pro mě to byl šok, když sjem kdysi přišel dělat oddělky a na plod. plástech převážně jen trubci. Vypadalo to jako "odrojené" včelstvo.
Prostě tam ti trubci nejsou jen darmožrouti, ale asi zastanou minimálně fci topidel a uvolní dělnice do snůšky.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 52039
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Jan Cervenka (e-mailem) --- 5. 5. 2011
Re: LBV
Dne Thursday 05 of May 2011 16:16:05 Pavel napsal(a): > Nyní přemýšlíme proč včely staví trubčinu resp. dělničinu a jejich poměr. > Přemýšlíme nad tím, protože se nám vytratily znalosti a zkušenosti > předchozích generací (2 generace a více). > > V minulosti se včelí vosk využíval na výrobu svíček, konzervaci obrazů, > konzervaci voj. techniky atd. Včelám se tedy vosk nevracel ve formě > mezistěn v takové míře jako dnes. Plástve s medem se vyřezávaly a med > lisoval (i vytáčel). Dávaly se jen proužky mezistěn nebo se nechával pruh > plástve a včely dostavěly. > Trochu jsem se rozepsal. K čemu směřuji. Vemte si starou literaturu, kde se > píše co (trubčinu/dělničinu) včely staví a proč. > Večer to možná dopíšu. Spěchám.
Zdravim, nejstarsi kniha o vcelach, co mam a co jsem sehnal je vcelarova citanka, tusim 1908. Tam nic o volne stavbe neni. Jen vkladani stavebnich ramecku a vyrezavani.
--
S pozdravem
Jan Cervenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 52041
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Josef Křapka (77.237.138.60) --- 5. 5. 2011
Re: LBV
>Zdravim, nejstarsi kniha o vcelach, co mam a co jsem sehnal je vcelarova citanka, tusim 1908. Tam nic o volne stavbe neni. Jen vkladani stavebnich ramecku a vyrezavani. S pozdravem Jan Cervenka <
------------------------------------------------------------
Pokusím se doplnit například:
Včelařská encyklopedie 1956, Beránek, Geisler, Lisý, Rošický, Sawin, Svoboda, Tocháček, Vítek. V kapitole Roje str. 328 - 329 uvádí:
"...užívají stavebního rámku. Nechávají dobrým čeledím stavět trubčinu a živit hodně trubčího plodu, který je žravým odběratelem krmné šťávy kojiček; odebere jí tolik, že včely zapomenou částečně na rojení".
Obdobně se o chovu trubčího plodu vyjadřuje tuším i Vendelín Šístek, ale jeho citaci nemám v současnosti po ruce.
Z literatury, která se mi dostala do rukou, se autoři o rojení vyjadřují značně zdrženlivě. Názor na protirojový efekt chovu trubců ať si udělá každý sám a pokud možno v praxi. S metodou neomezovaného chovu trubců ve včelstvech chovaných v nástavkových úlech mám mnohaleté velmi dobré zkušenosti. JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 52043
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu