78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


gp (93.92.52.23) --- 28. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku

(e-mailem) --- 28. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886) (51903)
mezistěny podsouváme - do spodu
Ne vsouváme - do prostřed

pepan

..........
To je furt nanic. Převěsit v principu podle technologie úlu Budečák. Med a vybíhající s medem nahoru a do horních krajů, otevřenej, souše mezistěny - do teplých krajních míst dolů. Hodně medných je např. ve spodním nástavku v počtech až 6 rámků, a ty patří nahoru k dozrání.

Dávat zásoby dolů, aby se podnítily, nebo jiné rotační kraviny jsou akorát pro podnítění rojovky.
_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 28. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku

Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke kladení. med se z medníku vytočil nahoru se dal zavíčkovaný plod a vytočené rámky šly do plodiště ten nejhorší se vyřadil a nahradil mezistěnou..


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 28.4.2011 11:04:18
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 28. 4. 2011
> Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886)
> (51903)
> mezistěny podsouváme - do spodu
> Ne vsouváme - do prostřed
>
> pepan
>
> .........
> To je furt nanic. Převěsit v principu podle technologie úlu Budečák. Med a
> vybíhající s medem nahoru a do horních krajů, otevřenej, souše mezistěny -
> do teplých krajních míst dolů. Hodně medných je např. ve spodním nástavku v
> počtech až 6 rámků, a ty patří nahoru k dozrání.
>
> Dávat zásoby dolů, aby se podnítily, nebo jiné rotační kraviny jsou akorát
> pro podnítění rojovky.
> _gp_
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku

"Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke kladení. med se z medníku vytočil nahoru se dal zavíčkovaný plod a vytočené rámky šly do plodiště ten nejhorší se vyřadil a nahradil mezistěnou.."

Nahoru nad mřížku se dává v první řadě mladý plod, dole zůstává nějaký plást mladého plodu a potom starý zavíčkovaný plod.
Zavíčkovaný plod se nahoru dává jen uprostřed silné snůšky, kdy je předpoklad, že medobraní bude dříve než za těch 21 dní. Ale stejně v praxi je ve většině plástů s zavíčkovaným plodem často kus zakladený vajíčkami nebo mladými larvičkami a potom za 14 dní takový plást stejně z medníku vybrat nelze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 29. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku

Převěšování tak jak jsem je popsal je metoda stará 100 let a používal jsem ji úspěšně 30 let tak jak jsem ji popsal
Dělá se to tak od počátku snůšky až do konce. poslední 3 budečáky jsem zrušil před 3 roky taK SI TO ASI PAMATUJI.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 28.4.2011 11:55:02
> ----------------------------------------
> "Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke
> kladení. med se z medníku vytočil nahoru se dal zavíčkovaný plod a vytočené
> rámky šly do plodiště ten nejhorší se vyřadil a nahradil mezistěnou.."
>
> Nahoru nad mřížku se dává v první řadě mladý plod, dole zůstává nějaký
> plást mladého plodu a potom starý zavíčkovaný plod.
> Zavíčkovaný plod se nahoru dává jen uprostřed silné snůšky, kdy je
> předpoklad, že medobraní bude dříve než za těch 21 dní. Ale stejně v praxi
> je ve většině plástů s zavíčkovaným plodem často kus zakladený vajíčkami
> nebo mladými larvičkami a potom za 14 dní takový plást stejně z medníku
> vybrat nelze.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku

"Převěšování tak jak jsem je popsal je metoda stará 100 let a používal jsem ji úspěšně 30 let tak jak jsem ji popsal
Dělá se to tak od počátku snůšky až do konce. poslední 3 budečáky jsem zrušil před 3 roky taK SI TO ASI PAMATUJI."

No, já jsem si kdysi přečetl teorii o převěšování v knihách a Včelařství z nějakých 20 ročníků a tak po 3 - 5 letech praxe jsem k té teorii o hypotetickém objemu cca 20 % přidal poznatky z praxe z ošetřování tehdy okolo 35 včelstev a v objemu cca 80 %

V praxi pak není žádný čas na žádné sáhodlouhé uvažování.Plást je nutno během pár sekund prohlídnou, žařadit a hotovo, není čas na jakousi podrobnou statistiku,

U zadováků včelstvo hodnotím už po odejmutí zadních okýnek a potom po vybrání cca první třetiny plástů . Potom určím , kolik plástů ještě vyndám, kolik plástů ve skutečnosti převěsím , jak vytahané plásty rozstrkám do bedniček, aby matka nepřešla na plásty do medníku.
Pak jen plním to rozhodnutí, maximálně s mírnými úpravami, když se ukáže, že můje odhady týkající se dalších vytahovaných plástů byly špatné. A přednostně dávám nahoru plásty s mladým plodem, občas i plásty se starým plodem, když to vyjde.

U nástavků hodnotím včelstvo už po odejmutí strůpku a potom po odložení každého nástavku nad mřížkou . Definitivně zhodním včely po odejmutí mateří mřížky, zhlédnutí obsazení prvního nástavku pod mřížkou a vyjmutí první cca třetiny rámků z nástavku pod mřížkou. V tu dobu určím, kolik plástů převěsím nad mřížku, kolik mezistěn a kolik plástů dám místo nich , kde nahoru ty převěšené plásty dám a co uděláms nadbytečnými plásty z medníku.
A pak už zase jen plním to rozhodnutí. Pokud se v odhadu plástů s mladým plodem seknu, klidně nad mřížku hodím i nějaký plást se starým plodem.

Cílem převěšování totiž není vytahat zpod mřížky jen čistě mladý plod nebo čistě starý plod a přehodit ho nad mřížku . To je nesmysl. Cílem je vytvořit souvislé přirozené plodové těleso, uvnitř kterého bude mít pod mřížkou matka co nejdéle dostatek prázdných buněk ke kladení a nad mřížkou bude mít včelstvo mezi a nad plodem dostatek prázdných buněk pro med. Přirozené plodové těleso znamená, že pod mřížkou je vedle přidaných prázdných plástů, mezistěn k vystavění a zavíčkovaného plodu i nějaký mladý plod, takže matka v tomto přirozeném prostředí nepřeruší kladení a včelstvo plodování.
Nahoře nad mřížkou zase klidně může být i starý plod, ale mladý plod tam je potřeba, protože včely nejraději ukládají med nad a vedle plodu, ne pod plod, mladý plod tam potom funguje déle. Tím se eliminuje vliv mateří mřížk, která jinak pro med působí jako přepážka a u menší snůšky a u slabšího včelstva způsobuje ukládání dost velké části medu pod mřížku, kde nejde vytočit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
gp (93.92.52.23) --- 29. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku

RP:Nahoře nad mřížkou zase klidně může být i starý plod, ale mladý plod tam je potřeba, protože včely nejraději ukládají med nad a vedle plodu, ne pod plod, mladý plod tam potom funguje déle. Tím se eliminuje vliv mateří mřížk, která jinak pro med působí jako přepážka a u menší snůšky a u slabšího včelstva způsobuje ukládání dost velké části medu pod mřížku, kde nejde vytočit.
.........
Nepoužívám mřížku vůbec a přesto při nárazové snůšce mám nektar i dole. Mám možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu. Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru. Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více. Nevidím rozdíl krom problémů, kdy je matka na odpis nebo je včelstvo trubcokladné a nosí tak barjak. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku

"epoužívám mřížku vůbec a přesto při nárazové snůšce mám nektar i dole. Mám možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu. Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru. Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více. Nevidím rozdíl krom problémů, kdy je matka na odpis nebo je včelstvo trubcokladné a nosí tak barjak. _gp_"

No, já jsem psal o medu, tam to myslím platí. A spíš o slabších včelstvech. Nektar za silné nárazové snůšky ukládají tam, kde se jim to hodí, obvykle hned u česna, protože na něm mohou pracovat a přenášet ho dodatečně i v noci. A když toho nektaru donesou hodně a zahuštěný med se jim nevejde do buňěk nad plodem a mezi plodem, tak je docela možné, že nějaký med uloží i pod plodem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
gp (93.92.52.23) --- 29. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku

RP:No, já jsem psal o medu, tam to myslím platí. A spíš o slabších včelstvech. Nektar za silné nárazové snůšky ukládají tam, kde se jim to hodí, obvykle hned u česna, protože na něm mohou pracovat a přenášet ho dodatečně i v noci. A když toho nektaru donesou hodně a zahuštěný med se jim nevejde do buňěk nad plodem a mezi plodem, tak je docela možné, že nějaký med uloží i pod plodem.
.......
Takže jim vlastně pomáhám organizovat a součastně jsem převěšením třeba 15 kg řídké sladiny zespodu omezil její vstup do potravního řetězce a tak část úlových včel se může stát novou létavkou._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 29. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku

Mám dojem , 6e se tady do sebe pletou různé věci létavky přinášejí sladinu a opravdu ji ukládají pak ovšem mohou poblíž plodu. Tam ji však následně odebírají mladé včely a přepracovávají na med to se děje někdy i několikrát po sobě a následně ji pak další včely přenášejí nahoru a uládají jako zásoby na zimu. (zralý med)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 29.4.2011 15:07:02
> ----------------------------------------
> RP:Nahoře nad mřížkou zase klidně může být i starý plod, ale mladý plod tam
> je potřeba, protože včely nejraději ukládají med nad a vedle plodu, ne pod
> plod, mladý plod tam potom funguje déle. Tím se eliminuje vliv mateří
> mřížk, která jinak pro med působí jako přepážka a u menší snůšky a u
> slabšího včelstva způsobuje ukládání dost velké části medu pod mřížku, kde
> nejde vytočit.
> ........
> Nepoužívám mřížku vůbec a přesto při nárazové snůšce mám nektar i dole. Mám
> možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože
> létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na
> produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu.
> Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru.
> Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více. Nevidím rozdíl krom
> problémů, kdy je matka na odpis nebo je včelstvo trubcokladné a nosí tak
> barjak. _gp_
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
KaJi (85.70.20.53) --- 29. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku

gp:
Mám možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu. Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru. Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více.
------
mám taky defktní včely. Tedy některé a shodu okolností silnější.

Možná to pak dávají pod plod a umožňuje jim to udržovat lépe klima v úle - v plodišti. Tedy vlhkjost.

Slabší včelstva a hlavně z jara mají okolo plodu kruh řídké sladiny, později je plod těleso jednak větší a ve více nástavcích = větší průměr a tak se ta vlhkost z krajů mů§že hůř dostávat do středu, navíc velké plochy zav. plodu asi taky nebudou generovat vlhko jako otevřený plod.
Druhak je pl. těleso obaleno širokým kruhem pylu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku

No, já se nechci nějak dohadovat, co se týká nástavků, rozložení přinesené sladiny v plástech a tak podobně jsem nijak zvlášť nezkoumal a nesledoval.
Jen je mně jasné, že u hodně silných včelstev a za hodně silné snůšky, které za těch cca 14 dnů snůšky jsou schopny medem úplně zaplnit 2 nástavky 39x24 nebo ještě víc je převěšování zbytečné nebo dokonce kontraproduktivní, snižuje využitelný prostor nad mřížkou a zvyšuje pracnost. Tam by se hodil převěsit tak maximálně jenom ten zavíčkovaný plod, který do týdně vyběhne.
Převěšování je na stanoviště, kde mezi snůškami včely donesou aspoň pro sebe a kde snůšky jsou slabší, tak za 2 - 3 týdny na zanešení poloviny až celého nástavku, u mně 39x24. Před předpokládanou snůškou prostě převěsím nad mřížku takové 4 plásty s mladým plodem a za tři týdny přijdu ten nástavek vybrat. Moje zkušenosti jsou takové, že potom téměř všechen med je nad mřížkou a mohu ho vybrat. Pokud vím, že stanoviště i nadále včely uživí, tak ho taky vyberu. Pokud by to bylo stanoviště, kde by se včely po snůšce neuživily, tak před snůškou se s převěšováním nenamáhám, po snůšce je potom jen část medu nad mřížkou k vytočení, část je pod mřížkou a ta zůstane pro včely.
Převěšování se potom hodí taky na stanoviště, kde v podstatě snůška ve smyslu nějakého nárazového plnění nástavků medem není vůbec. Kde je ale spousta drobných zdrojů sladiny ze souvisle kvetoucích rostlin a různé medovice od května po třeba až srpen. Neboli kde není převčelené stanoviště. Potom se prostě co 3 týdny převěšuje nad mřížku a odebírá těch 5 - 10 kilo medu. Jinak se v optimálním případě se včelami nedělá nic. Pokud to vydrží od toho května po tu polovinu srpna, výnos medu je velký a je to kvalitní med v několika různých druzích. Taky není třeba tolik plástů a nástavků.
Takhle to vidím já.
Fakt je ale, že v nástavcích, na rozdíl od zadováků, furt zkoumám a nemám tu technologii definitivní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
gp (93.92.52.23) --- 28. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku

(e-mailem) --- 28. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886) (51903) (51922) (51930)
Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke kladení.
.........
Převěšování umožňuje rozšířit včelstvo. Přehazovat jen bez rozumu dřevo, je nesmysl a nerozšíří se nic. I NN-káři vkládají k lepšímu obsednutí převěšené plásty. Prostě kdo chce včelařit v úlech, musí převěšovat aby z toho úlu měl více než z košnice nebo klátu. Tam se uplatňují jiné postupy jako přeleták s matečníkem pro létavky co vytvoří nové včelstvo. ..._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 29. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku

Převěšování je metoda pro dvoj prostorové úly její aplikace v nástavcích nemá smysl.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 28.4.2011 13:40:13
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 28. 4. 2011
> Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886)
> (51903) (51922) (51930)
> Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke
> kladení.
> ........
> Převěšování umožňuje rozšířit včelstvo. Přehazovat jen bez rozumu dřevo, je
> nesmysl a nerozšíří se nic. I NN-káři vkládají k lepšímu obsednutí
> převěšené plásty. Prostě kdo chce včelařit v úlech, musí převěšovat aby z
> toho úlu měl více než z košnice nebo klátu. Tam se uplatňují jiné postupy
> jako přeleták s matečníkem pro létavky co vytvoří nové včelstvo. ..._gp_
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu