78141
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 4. 2011
Re: D?m?k
Kuřlák se musí zapálit tak, aby se v něm vytvořilo jádro ze žhavých uhlíků uvnitř vrstvy paliva.
Pálil jsem v kuřláku za ty desítky let poloztrouchnivělé dřevo z vrby, buku, smrku , dubu, lípy, topolu, švestky, třešně, jabloně, vlašského ořechu, jasanu, suché dřevo beze stopy trouchnivění vrby, lípy, buku ( 1 - 2 cm silné větvičky nebo stejně silné štípy) smrkové šišky, hobru, lisovanou novinovou papírovinu a určitě ještě další věci, na které si zrovna nevzpomínám a nikdy jsem neměl s kouřem a kuřlákem problém. Akorát byl rozdíl v tom, že jedno palivo doutnalo ochotně a kuřlák se musel přiškrcovat a jiné méně ochotně, kuřlák se musel nechat volně tah spíš pořád naplno, jinak to uhasínalo a byl víc rožhavený.
Smrkové dřevo a šišky produkovaly kouř smradlavý hodně po pryskyřici. Hobra trochu smrděla po pojivu.
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51471
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu