Včelařská konference

"Nechce se mi věřit!!! Že by pan Streit byl takovýto podvodník?! Toho pána znám pouze podle jména z článků ve Včelařství (pokud nejde o shodu jmen) ale i mezi včelaři jsou lidé různí - nerad bych se někoho dotkl- jak říkáte snad k tomu podá adekvátní vysvětlení!
Jinak co se týká míry 42x27,5 tak v případě použití i pro medník bude třeba zvedací zařízení nebo pužít nízké nástavky 42x17 to jsou ale dvě míry, pro větší provoz trochu komplikace(záleží na úhlu pohledu). Nebo použít jen nízké nást. Sám mám optimaly 42x17, 600mnm a naprostá spokojenost."

Podle mně případ P.Š. vypadá na přepálený začátek. Tušil jsem už víceméně od začátků P. Šreita na tomto fóru i po přečtení jeho článků ve Včelařství, že to bude něco takového. I jeho včelařský web má tyto znaky. Tím projde ve větší či menší míře většina začínajících včelařů, po poznání určité teorie se objeví jakoby spousta nových dosud nevyšlapaných a lákavých cest, po pár letech velkolepě rozjeté praxe potom zjistí, že ty zdánlivě nové cesty jsou kvůli něčemu ve skutečnosti horší než ty vyšlapané, kterými jde většina včelařů. Včelař potom po pár letech přejde poslušně z "nevyšlapané" na nějakou obvyklejší vyšlapanou cestičku a ze začátků akorát zbudou nějaké pomníčky, neobvyklé stanoviště, všelijaké "bazmeky" uložené na skříni či půdě, na které se po destiletí bude prášit a podobně....
Akorát že tady, pokud je pravda, co se píše, je ten "přepal" obrovský a př P. Šreit bude mít velké problémy přejít na tu ušlapanou cestičku. Pokud bude chtít ještě dále včelařit.

Co se týká maringotky, plně souhlasím s př. Molčíkem. Marongotka je dobrá koupě jedině za předpokladu, že se někde zaparkuje a už se s ní nebude hýbat. Nebo někde do oblasti typu vojenského prostoru či velkého zemědělského majetku s množstvím soukromých polních a lesních cest, kde by bylo možné kočování provádět výhradně na těchto neveřejných cestách. Dále potom kočování s maringotkou ekonomicky omezuje malá přepravní rychlost traktoru současně s jeho vysokými náklady jen na menší vzdálenosti, odhadem do 20 kilometrů, na větší vzdálenost to chce už vyšší přepravní rychlost, tudíž nějaký náklaďák a vlastní maringotku ve velice dobrém technickém stavu.
Dneska, když už něco jako kočkovné včelíny, tak je mnohem lepší varianta kočovný včelín coby odnímatelná nástavba na nějaký typizovaný běžný přívěs s techničákem, větší nosnosti, 600 - 1200 kilo tažený nějakým náklaďáčkem.

Co se týká rámkové míry do včelínů, jako nejoptimálnější vidím buď starou verzi, kdy se použijí běžné zadováky 39x24 nebo větší míra 39 x 28, akorát rozšířené na 14 nebo až 16 plástů v plodišti a medníku. Vejdou se potom až tři řady nad sebou , ovšem pracnost je vysoká a rentabilita, pokud je úmyslem v první řadě produkovat med a penízky, ne včelařit, kvůli pracnosti nízká.
Nebo potom použít současné nástavkové langstrothy na studenou stavbu. Jejich vnější šířka 42 cm umožní dávat vedle sebe jeden úl co zhruba 45 cm, takže místo až 10 zadováků v baterii vedle sebe se dá umístit 9 nástavkových langstrothů.
Současně díky velkém rámku mají na stejný objem menší výšku, takže by mělo jít nastrkat langstrothy ve včelíně ve dvou řadách nad sebou. Pokud by se použila varianta vysouvání úlu, ve kterém se má pracovat, do uličky včelínu. To se kdysi ve včelínech zkoušelo s docela dobrými výsledky, ovšem rozvoj umísťování úlů na palety volně venku tuto cestu zastavil. Ale pokud se má do malého prostoru včelína nacpat z různých důvodů více včelstev a v moderních úlech, je to dobrá cesta i dnes.