78123

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Albert Gross (78.98.3.78) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření

KaJi:
"Pokud to stihne tak včelstvo přejde do fáze zaplňování plod. tělesa sladinou - tím omezí matku v kladení a zmenší rozlohu plodu na 1/2 - v úle zůstává jen polovina včel.
A pak letí".
Pri dnešných variabilných nástavkových zostavách je dostatok priestoru pre kladenie matky a z dôvodu zaplnenia plástov sladinou včelstvo M v plodovaní obmedzovať nemusí. Obmedzuje ju však už ako následok nastupujúcej RN.
Ak má včelstvo nerušený jarný rozvoj bez zásahu včelára, tak sa na 95% vyrojí a nemusí byť ani veľké. A rojov bolo hodne aj v minulom roku, ktorý bol na znášku veľmi nepriaznivý. Hodnotenie metody Ing. Čermákom bolo "vlažné" a po minuloročnýom overovaní zebrovania tiež nie som presvedčený o jeho účinnosti. Pri dostatku dien a medzidien mi najviac vyhovuje preleták. Tvorenie odložencov je tiež efektívne, ale som v morovej lokalite a z preventívnych dôvodov plásty neprekladám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření

Zapomínáte, že každé protirojové opatření založené na nějakém zpřehazování a zebrování plástů neutralizují samy včely vystavěním plástů a jejich zakladením či zanešením medem. U silného včelstva a za silnější snůšky je podstatná část takového opatření neutralizována už za týden. Jak se stav ustálí, za další týden, dva týdny, včelstvo, pokud je k tomu počasí a genetické předpoklady ve včelstvu, rozjede nezvratitelné přípravy na rojení. Aby tedy takové opatření fungovalo, je nutné je provádět ve včelstvu zhruba každý druhý, třetí týden a to po celé rojové období. Což je na většině stanovišť od konce dubna po červenec.
Hm, tím se dostáváme ke klasickém ošetřování, provozovanému třeba v zadovácích, jednou za 2 - 3 týdny se z medníku zadováka vybere pár plástů s medem, na jejich místo se prokládaně dá pár plástů s plodem z plodiště a do plodiště na jejich místo se prokládaně dají prázdné nebo vytočené plásty kombinované s mezistěnami...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KaJi (85.70.20.53) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření

Přátelé, na začátku byl dotaz, napsal jsem o čem ten článek podle mě byl a že mně to sedí s tím co jsem sám ve včelách dosud viděl.

Wrightovi to zřejmě sedí, když podle toho farmaří,
mě to zapadá do mých "zkušeností" a snažím se tím řídit a vám taktéž přeji hodně úspěchů s vaší praxí.


:-)


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Milan Čáp (e-mailem) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření

KaJi to popsal dost výstižně. Pokud odmyslím všelijaká 'zaklínadla'
okolo jde v podstatě o to umožnit včelám další postup nahoru po
zásobách. Tento pud je podle mě pro ně v brzkém jaru stěžejní a kdo je
nechává nahoře pod teplou 'čepicí', ten si zadělává na rojovku. Včely v
tomto období rozšiřují plodiště, a pokud již nemohou postupovat dál
vzhůru (za teplem), začínají méně plodovat a ukládají zásoby do
uvolněných buněk nad toto plodiště a tím ho dále stlačují. Dostávají se
tak do rojovky.
Mě funguje nechat dostatečný prostor a umožnit včelám, aby mohly
následovat svůj pud a jít s plodováním nahoru. Pokud mají nad sebou
alespoň 2 NN souší a zásob, a pod sebou další rezervu na ukládání
nektaru, pak plodují a nemyslí na rojení. Lze to provést při jarní
prohlídce a potom jen případně přidat nějaký ten medník

Milan Čáp

Dne 11.3.2011 8:10, Albert Gross napsal(a):
> KaJi:
> "Pokud to stihne tak včelstvo přejde do fáze zaplňování plod. tělesa
> sladinou - tím omezí matku v kladení a zmenší rozlohu plodu na 1/2 - v úle
> zůstává jen polovina včel.
> A pak letí".
> Pri dnešných variabilných nástavkových zostavách je dostatok priestoru pre
> kladenie matky a z dôvodu zaplnenia plástov sladinou včelstvo M v plodovaní
> obmedzovať nemusí. Obmedzuje ju však už ako následok nastupujúcej RN.
> Ak má včelstvo nerušený jarný rozvoj bez zásahu včelára, tak sa na 95%
> vyrojí a nemusí byť ani veľké. A rojov bolo hodne aj v minulom roku, ktorý
> bol na znášku veľmi nepriaznivý. Hodnotenie metody Ing. Čermákom bolo
> "vlažné" a po minuloročnýom overovaní zebrovania tiež nie som presvedčený
> o jeho účinnosti. Pri dostatku dien a medzidien mi najviac vyhovuje
> preleták. Tvorenie odložencov je tiež efektívne, ale som v morovej lokalite
> a z preventívnych dôvodov plásty neprekladám.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření

Nekdo nekde nekdy napsal nebo rekl, ze vcely miluji komin :-)

Co je zebrovnani, vytvareni kominu na jeden zasah. Je ale nutne pohlidat
aby si ten komin neuzavrely, to je psano i v metodice zebrovani. A plati ze
se v breznu nazebruje a pak se az vytaci, vyzkouseno po dve sezony. Akorat
jsem zvedavej, tak jsem zbytecne rusil, ale zase jsem videl ze wright v
nekterych vecech nekeca.

Milane pekne si to popsal, jen stale nevim odkud jsem vzal, ze pro vcely je
prirozene rozsirovani smerem dolu, parkrat mi to trochu zkomplikovalo
zivot :-)) To rozhodne neplati pred rojovkama.

T.H.

2011/3/11 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>

> KaJi to popsal dost výstižně. Pokud odmyslím všelijaká 'zaklínadla' okolo
> jde v podstatě o to umožnit včelám další postup nahoru po zásobách. Tento
> pud je podle mě pro ně v brzkém jaru stěžejní a kdo je nechává nahoře pod
> teplou 'čepicí', ten si zadělává na rojovku. Včely v tomto období rozšiřují
> plodiště, a pokud již nemohou postupovat dál vzhůru (za teplem), začínají
> méně plodovat a ukládají zásoby do uvolněných buněk nad toto plodiště a tím
> ho dále stlačují. Dostávají se tak do rojovky.
> Mě funguje nechat dostatečný prostor a umožnit včelám, aby mohly následovat
> svůj pud a jít s plodováním nahoru. Pokud mají nad sebou alespoň 2 NN souší
> a zásob, a pod sebou další rezervu na ukládání nektaru, pak plodují a
> nemyslí na rojení. Lze to provést při jarní prohlídce a potom jen případně
> přidat nějaký ten medník
>
> Milan Čáp
>
> Dne 11.3.2011 8:10, Albert Gross napsal(a):
>
> KaJi:
>> "Pokud to stihne tak včelstvo přejde do fáze zaplňování plod. tělesa
>> sladinou - tím omezí matku v kladení a zmenší rozlohu plodu na 1/2 - v úle
>> zůstává jen polovina včel.
>> A pak letí".
>> Pri dnešných variabilných nástavkových zostavách je dostatok priestoru pre
>> kladenie matky a z dôvodu zaplnenia plástov sladinou včelstvo M v
>> plodovaní
>> obmedzovať nemusí. Obmedzuje ju však už ako následok nastupujúcej RN.
>> Ak má včelstvo nerušený jarný rozvoj bez zásahu včelára, tak sa na 95%
>> vyrojí a nemusí byť ani veľké. A rojov bolo hodne aj v minulom roku, ktorý
>> bol na znášku veľmi nepriaznivý. Hodnotenie metody Ing. Čermákom bolo
>> "vlažné" a po minuloročnýom overovaní zebrovania tiež nie som presvedčený
>> o jeho účinnosti. Pri dostatku dien a medzidien mi najviac vyhovuje
>> preleták. Tvorenie odložencov je tiež efektívne, ale som v morovej
>> lokalite
>> a z preventívnych dôvodov plásty neprekladám.
>>
>>
>>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (85.70.20.53) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření

TH:
A plati ze
se v breznu nazebruje a pak se az vytaci, vyzkouseno po dve sezony. Akorat
jsem zvedavej, tak jsem zbytecne rusil, ale zase jsem videl ze wright v
nekterych vecech nekeca.
---------
No mě ten článek dodává odvahu, já zebroval trochu už před 14 dny při první prohlídce. Některé které byly u stropu a nenatěžkal jsem moc zásob - těžký nástavek- tak tam jsem rozšířil - dal nástavek odinud plný zásob nad ně a prázdější (tedy ne plně zavíčkované) plásty přehodil do středu.
Předevčírem mi to cestou domů nedalo - tady je stále v noci deset pod nulou a koukal namátkou do včel. Nad chomáčem v nástavku už makala velká pracovní četa jak to tam chystala. :-)

Mě to pomáhá už 6.rok zvládat skoro bezpracně přes padesátku včelstev. Ale každý ať včelaří podle svého - to je na včelách pěkné - vydrží skoro vše:-)


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(85.70.20.53) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření

Nekdo nekde nekdy napsal nebo rekl, ze vcely miluji komin :-)

...........

Přítel Volejník, jestli mu nekomolím jméno :-)

a jako starý Brennerista - vysoké komíny 30*30 mohu taky podepsat.

Některá včelstva skutečně mám na výšku přes dva nástavky 24cm, jiná jsou zase skoro v kouli. Uvidíme.

U těch co jsou na výšku bohužel nevím jestli zimovala dole (považuji to za pravděpodobné) nebo se dolů roztáhla.

Ale mám taková včelstva raději, uporostřed úlu, obalená zásobami - jak ve stromě.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Milan Čáp (e-mailem) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření

Ono je to celkem logické, dolů jdou až je shora tlačí zásoby, a to je až
v období první vydatnější snůšky, kterou je včelstvo schopno využít. Vše
je nutno vztahovat k aktuální situaci a období roku. Obecné rady, které
neobsahují informaci o období a dalších podmínkách nejsou k ničemu.

Milan Čáp

Dne 11.3.2011 10:08, Tomáš Heřman napsal(a):
> Milane pekne si to popsal, jen stale nevim odkud jsem vzal, ze pro vcely je
> prirozene rozsirovani smerem dolu, parkrat mi to trochu zkomplikovalo
> zivot :-)) To rozhodne neplati pred rojovkama.
>
> T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (85.70.20.53) --- 11. 3. 2011
Re: protirojová opatření

Ono je to celkem logické, dolů jdou až je shora tlačí zásoby, a to je až
v období první vydatnější snůšky, kterou je včelstvo schopno využít. Vše
je nutno vztahovat k aktuální situaci a období roku. Obecné rady, které
neobsahují informaci o období a dalších podmínkách nejsou k ničemu.

Milan Čáp
------------------
Přeložil t kdysi přítel Boháč - výzkum - snad Bretschko - že se zkoumalo jakým směrem mají včely větší sklon se rozšířovat.
Prý nahoru o 25% než jinam. Překvapilo mě to, můj odhad byl nejmíň dvakrát tolik. Samozřejmě je to hodně závislé na všem, a nedovedu si představit takový nějaký univerzální výzkum. Úl, síla včelstev, rozložení zásob atd.

Snad to bude ve 100 otázkách a odpovědí p.Boháče.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu