75947

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby

"Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1) Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat"

Já jsem zkoušel rámky ze spoustu dřev, u žádných jsem nějaké extrémní špatné vlastnosti nepozoroval. Snad jedině dřevo z tisu, tuším, je jedovaté....

Co jsem ozkoušel: Dřeva z topolů, bříz a z buků jsou hodně štípatelná, je tam kvůli tomu znatelně větší odpad při sbíjení. Dřevo lípové je, co se týká nosnosti louček rámků, takový průměr. Pokud by loučky měly být pro malé rámky a ještě méně nosné, tak na to je dřevo olšové, nemá léta, je velice měkké, velice dobře se zpracovává, je to s nadsázkou taková "česká balza" Dub a jiná tvrdá dřeva jsou naopak vhodná, pokud by chtěl včelař nějaké větší těžší rámky a chtěl by zároveň zmenšit průřez dřevěných louček, aby v úlu bylo objemově víc vosku a méně dřeva. Takové dřevo je ale zároveň náročné na kvalitu pily a dalších nástrojů a běžným sbíjením hřebíky nebo sponami nemusí jít sbíjet, dřevo se může štípat a spony se mohou křivit. Z nejtvrdších dřev jsem zkoušel dub, jasan a habr.
Nadějné na rámky vidím z středně tvrdých dřev javor. Dřevo je poměrně tvrdé, ale ne zas moc a proti lípě znatelně pevnější. Taky má velice málo znatelná léta, takže se málo štípe a poměrně dobře drží, i když je loučka rámku nařezaná poněkud přes léta.
Potom jako nadějná z středně tvrdých dřev se mně jeví třešeň ptačí. Dneska je hodně obsažená v palivovém dřevu z prořezávek, v budoucnu se možná zohlední poměrně rychlý růst třešně ptačí na vlhčích stanovištích kolem potoků atd proti jiným listnáčům. Její dřevo má ale poměrně výrazná léta a dost se štípe.

Zkrátka nevidím v použití jakéhokoliv běžného dřeva na rámky, co se týká rámků, žádný problém. Problémy by jedině byly ve zvládnutí specifika toho dřeva, které bývá všelijak odlišné od běžného smrkového dřeva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby

Právě o ty vlastnosti při zpracování patrně šlo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 10.3.2011 08:25:37
> ----------------------------------------
> "Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1)
> Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat"
>
> Já jsem zkoušel rámky ze spoustu dřev, u žádných jsem nějaké extrémní
> špatné vlastnosti nepozoroval. Snad jedině dřevo z tisu, tuším, je
> jedovaté....
>
> Co jsem ozkoušel: Dřeva z topolů, bříz a z buků jsou hodně štípatelná, je
> tam kvůli tomu znatelně větší odpad při sbíjení. Dřevo lípové je, co se
> týká nosnosti louček rámků, takový průměr. Pokud by loučky měly být pro
> malé rámky a ještě méně nosné,       tak na to je dřevo olšové, nemá léta, je
> velice měkké, velice dobře se zpracovává, je to s nadsázkou taková "česká
> balza" Dub a jiná tvrdá dřeva jsou naopak vhodná, pokud by chtěl včelař
> nějaké větší těžší rámky a chtěl by zároveň zmenšit průřez dřevěných
> louček, aby v úlu bylo objemově víc vosku a méně dřeva. Takové dřevo je ale
> zároveň náročné na kvalitu pily a dalších nástrojů a běžným sbíjením
> hřebíky nebo sponami nemusí jít sbíjet, dřevo se může štípat a spony se
> mohou křivit. Z nejtvrdších dřev jsem zkoušel dub, jasan a habr.
> Nadějné na rámky vidím z středně tvrdých dřev javor. Dřevo je poměrně
> tvrdé, ale ne zas moc a proti lípě znatelně pevnější. Taky má velice málo
> znatelná léta, takže se málo štípe a poměrně dobře drží, i když je loučka
> rámku nařezaná poněkud přes léta.
> Potom jako nadějná z středně tvrdých dřev se mně jeví třešeň ptačí. Dneska
> je hodně obsažená v palivovém dřevu z prořezávek, v budoucnu se možná
> zohlední poměrně rychlý růst třešně ptačí na vlhčích stanovištích kolem
> potoků atd proti jiným listnáčům. Její dřevo má ale poměrně výrazná léta a
> dost se štípe.
>
> Zkrátka nevidím v použití jakéhokoliv běžného dřeva na rámky, co se týká
> rámků, žádný problém. Problémy by jedině byly ve zvládnutí specifika toho
> dřeva, které bývá všelijak odlišné od běžného smrkového dřeva.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2011
Re: V?ela?sk? pot?eby

"Právě o ty vlastnosti při zpracování patrně šlo."

No, kdo dělá rámky v menším množství pro sebe, tak klidně ať vezme z palivového dřeva nebo z probírky atd mix všemožných druhů dřev. A klidně ať si s tím pohraje....
Kdo dělá rámky ve velkém množství nebo na prodej, tak pro rentabilní výrobu musí mít parametry vstupního materiálu sjednoceny, o tom není pochyb. Vedle tvaru, toho, jak jsou usušené, by to taky měl být jeden druh dřeva. Nebo maximálně velice podobné druhy dřeva. Pokud to tak neudělá, ztrácí při výrobě množství času a výroba se tak stane nerentabilní....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu