Včelařská konference

Koupím včelařský kočovný vůz s jakýmkoli množstvím včelstev. Poradí mi někdo, kdo je vyrábí? Děkuji

Kdysi si traktorista "půjčil" traktor z JZD ve čtyři ráno, dostal 50 tehdy
Kčs a musil být v 6 hodin zpátky. Za 1 včelstvo se vyplácelo na řepce 60 -
80 korun, na jeteli až 120 korun. Za těchto podmínek kočování šlo. Nyní se
za opylování neplatí nic a za převoz si traktorista naúčtuje za
traktorohodiny a ujeté kilometry minimálně pětistovku. Navíc se rozpadla
organizace kočování a kočovný vůz, aby vůbec mohl na silnici, zřejmě musí
splňovat vyhlášku a mít platnou technickou kontrolu. Takže dnes je kočování
s kočovným vozem silně nerentabilní záležitost. Navíc byla většina podvozků
pod kočovné vozy koupena za cenu šrotu, protože tehdy neodpovídaly předpisům
a musely být vyřazovány z organizací.
Jako perspektivní vidím do cca 12 - 15 včelstev převážení na běžném
přívěsném vozíku za osobní auto, vozík musí být optimálně zatížen s ohledem
na pérování a případně mírně podhuštěny pneumatiky a na autě použít zimní
pneumatiky a v kluzkém terénu sněhové řetězy.
Při větším počtu snad nějaký přívěsný vozík za tím gazíkem.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Tichý" <dati/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 06, 2004 2:37 PM
Subject: kočovný včelařský vůz


> Koupím včelařský kočovný vůz s jakýmkoli množstvím včelstev. Poradí mi
> někdo, kdo je vyrábí? Děkuji

V roce 1985 jsem si pořídil 9 včelstev. Tchán, který včelařil měl kočovný vůz, proto jsem se
snažil i moje včelstva, jak se říkalo, dostat na kola. Zhotovil jsem speciální přívěsný vozík za
auto, nechal ho schválit na Dopravním inspektorátu a již v následném roce jsem kočoval. Všech 9 včelstev umístěných na 3 paletách jsem mohl převézt najednou. Kočoval jsem k řepce, následně k lesu, dále k jeteli a zpět na zimoviště. Největší problémy byly s kočováním k řepce. Při deštivém počasí jsem se mnohdy nedostal na stanoviště včelstev. Výsledek byl, že jsem poničil auto a skončil s tímto způsobem kočování. Proto jsem si zhotovil kočovný vůz na 34 včelstev s nástavkovými úly. Později jsem koupil další vůz na 32 včelstev. Bylo to období jak píše přítel Stojánek, Polášek a přítel Rak, kdy přísun včelstev na kočování byl organizován OV ČSV.
Zemědělské organizace za přísun včelstev platily k řepce 60 Kč, k jeteli 120 Kč a zemědělci k
přísunu poskytli vlastní traktor. Zemědělské podniky byly spokojené s vyššími výnosy při opylení plodin včelstvy a včelař s výtěžkem za med a finanční odměnou za více práce se včelstvy při kočování. Přes problémy, které způsobila varoáza a kočování bylo veterinárními opatřeními omezeno, jsem se dvěma vozy kočoval až do roku 1993.
Při současných podmínkách je kočování ztrátové pro vysoké náklady s přípravou a převozem včelstev, problémy s pohybem včelařských vozů po komunikacích. Proto pouze finanční přínos za med je pro drobného včelaře nemůže pokrýt.
Z dosavadních zkušeností usuzuji, že pro včelaře, který má do 30 včelstev je nejvhodnější dobré trvalé stanoviště s nástavkovými úly volně rozestavěnými v terénu ve kterých se může plně využít moderní systém včelaření. Nástavky bych volil nízké typu Langstroth. Pro včelaře s více než 30 včelstvy a který chce kočovat, je výhodnější pořídit si levnější terénní automobil a zajistit si vlastní odvoz včelstev. Přesto si myslím, že v tomto případě ani produkce 100 včelstev nemůže pokrýt náklady na kočování a provoz terénního automobilu - výhradně používaného na tuto činnost.
Perspektivní bude asi rodinná včelařská farma s více než 150 včelstvy jak je doporučovaná
Evropskou unií.
Z vlastních zkušeností s kočovnými vozy vím, že pro moderní včelaření není vhodný kočovný vůz. Nejvhodnější jsou v terénu volně rozestavěna včelstva v nástavkových úlech.

Hodně zdaru ve včelaření, ne však v kočovných vozech přeje

Jarda
mailto:valsora/=/email.cz

JT> Koupím včelařský kočovný vůz s jakýmkoli množstvím včelstev. Poradí mi
JT> někdo, kdo je vyrábí? Děkuji

:>včelaření není vhodný kočovný vůz. Nejvhodnější jsou v
:>terénu volně rozestavěna včelstva v nástavkových úlech.
:>
Taky to má svoje mouchy. Úly trpí, podmáčený terén a vichřice jako včera otestuje stabilitu úlu, vandalové mají lehčí práci, zasypání česna sněhem atd. Každý touží po tom, co nemá. Já sním o voze, kde bych si mohl v klidu pohrát se včelami, lehnout si na plodující úly a vyhřát si záda.

Kolomý ale od jisté doby preferuje volně stojící včelstva v terénu s česny do všech stran. Jsou přitom minimální ztráty oplodněných matek při návratu na rozdíl od souvislé řady úlů.
Eman

včelařina mě velice baví