78171

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 1. 2011
Re: Vcelarske a soucasne energeticke klony vrb

Já mám dobré zkušenosti, co se týká včelařského využití i růstu s klonem S021. Včely na něho intenzívně létají a roste dostatečně intenzívně i na běžně suché půdě, nepotřebuje žádné mokřiny. A roste do velikosti stromu.
Pokud se ale mají tyto dřeviny současně využívat jako včelařské i jako energetické, musí se těžit jako palivové dřevo ve větším stáří, takže tak jednou za 5 - 15 - 25 let.
Včelařské vrby mají sice první kočičky už v druhém, třetím roce, ale naplno začínají produkovat pyl tak ve 4 - 6 roce. Japonské topoly mají podle údajů začít kvést po 8 roce věku , naplno mají kvést snad někdy okolo 15 ? roku věku.
Běžné využití energetických dřevin, kdy taky mají největší výtěžnost, je ale jejich sekání ve formě něčeho jako prutů na štěpku každých 3 - 5 let. Tady by se musel pozemek rozdělit na několik dílů, díly osázet postupně co 2 - 4 roky a po těch 5 - 25 letech taky postupně kácet jako stromy na palivové dřevo, aby včelky měly snůšku každý rok.

Co se týká oficiálního vysázení plantáže energetických dřevin, tam musí být povolení odboru ŽP, protože se sází nepůvodní cizorodé dřeviny, které nesmí být v takzvaných ekokoridorech. Zatím, jak mně to připadá, jsou téměř výhradně řešeny porosty s krátkou dobou obmýtí, 3 - 5 až snad 8 let, kdy se právě nepočítá s nějakou významnou produkcí pylu a jeho zanášení do okolního prostředí a využívání jen polních pozemků, ne lesních a podobných svažitých. Zachytil jsem taky, že úředníci kecají do sázených klonů, že v určitých případech musí být až 30 metrů krajů pozemků osázených v případě vrb nějakými původními místními vrbami, aby se v okolí eliminovalo pokřížení původních místních vrb přenosem pylu větrem. Pokud bude porost deklarován i jako zdroj pylu pro včely a s delší dobou obmýtí, nevím, jestli úředníkům nebude právě ta produkce pylu u vrb vadit.

Každopádně mám taky nějaké nepolní pozemeky okolo půl hektaru, který plánuju osadit něčím pro produkci dřeva plus taky snad i něco pro včely. Mám už objednány v malých množstvích řízky tří druhů topolů, na jaře je budu sadit na zahradě, ještě musím zajít na místní ŽP, co tam vůbec povolí nebo nepovolí. Pokud tam cizorodé věci nepovolí, tak tam asi nacpu semenáčky místní vrby jívy a bude to skoro totéž....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jan Cervenka (e-mailem) --- 31. 1. 2011
Re: Vcelarske a soucasne energeticke klony vrb

Dne Monday 31 of January 2011 07:37:21 R. Poláek napsal(a):

> budu sadit na zahradě, ještě musím zajít na místní ŽP, co tam vůbec povolí
> nebo nepovolí. Pokud tam cizorodé věci nepovolí, tak tam asi nacpu
> semenáčky místní vrby jívy a bude to skoro totéž....


No proto nechci ty topoly a zajimaji mne ty vcelarske vrby, pozemky kam to
chci sadit je byvaly lom, tedy ani les, ani pole. Na ty mistni by se to
vztahovat nemelo.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu