Včelařská konference

Můj selskej rozum mi říká, že včela se svou prací je jen část toho, co jako včelaři vidíme. Jestli chceme vidět do problematiky hlouběji, musíme vidět ale očima toho zemědělce a výzkumníka v oboru kvality, protože oni udělají cokoli co můžou aby dosáli za co nejmenších nákladů co největšího zisku. Protože to nejsou zahrádkaři, ale lidé co se svou prací živí. A žádnej rozumnej zemědělec nezaseje odrůdu která má svoji dobu za horizontem. Nějaká lokální neúroda nemusela být všude. Třeba s loňským rokem nejsem vůbec nespokojen. A tak to vidí i olejáři s řepkou, saflorem, slunečnicí a makem které mám v dosahu a doletu mých včel. _gp_


..........
Pokud se díváte dostatečně pozorně kolem sebe, tak nepotřebujete výzkumy a
zorientujete se také - dříve se tomu říkalo tuším "zdravý selský rozum".
Je pravdou, že existuje již mnoho odrůd, kde je cizosprašnost na tak vysoké
úrovni, že sama o sobě zajišťuje velmi slušný výnos. Uplynulý rok však
potvrdil, že bez pomoci hmyzu (neříkám včel) není úroda tak kvalitní, jako
kdyby byl porost hmyzem opylen.
Možná se Vám zdá můj pohled naivní, ale já si za ním stojím a rád se pod něj
podepíši.
Příjemný večer
Petr Boleloucký

"Můj selskej rozum mi říká, že včela se svou prací je jen část toho, co jako včelaři vidíme. Jestli chceme vidět do problematiky hlouběji, musíme vidět ale očima toho zemědělce a výzkumníka v oboru kvality, protože oni udělají cokoli co můžou aby dosáli za co nejmenších nákladů co největšího zisku."

Z doby socialistické, kdy jsem kočoval na řepku a jetel, si pamatuji, že včelíny bývaly uvnitř polí s kulturou a že k nim vedly od vjezdů na pole často hodně dlouhé koleje, vyjeté při přmísťování včelstev a potom autem včelaře, který na kočovaných včelách logicky musel taky i pracovat. Zemědělec tak ztrácel výnos z určité procento plochy toho pole. Tato uježděná plocha představovala další náklad toho zemědělce na dovoz včelstev na opylování.