Včelařská konference

Ještě dodatek, k opylení dochází samozřejmě i při samosprašnosti, ale na
částečné opylení(bez toho to prostě nejde) postačí vítr a gravitace, - jen
pro vyjasnění pojmů - takže opylena musí být i samosprašná odrůda.

2011/1/21 Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>

> Dobrý večer,
> dovolím si jako magistersky vystudovaný zahradník a člověk, který se v
> oboru pohybuje takřka od "plenek"hrubě nesouhlasit s tímto postojem, je sice
> pravda, že samosprašné odrůdy jsou schopny plodit i bez opylení
> hmyzem(cíleně neuvádím včely), ale po opylení dávají plody mnohem
> vyrovnanější a kvalitnější, v každé fundované knize o ovoci či polních
> plodinách najdete doporučení, které určuje počet včelstev, které je vhodné
> pro vyšší výnos a lepší kvalitu k porostu přisunout.
> Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
> Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
> většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
> Petr Boleloucký
>
> 2011/1/21 <e-mail/=/nezadan>
>
> Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
>> vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
>> o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
>> horními 10 000 považováni za normální lidi.
>>
>> b.
>>
>
>
>
> --
> Ing. Petr Boleloucký
> 777840488, 737267011
> boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>


--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Podívejme se jak se také příroda brání samoopylení
jehličnany; jsou to větrosnubné rostliny Samoopylení se brání tím ž květy (šišky) jsou nahoře a jehnědy dole Je to právě proti té gravitaci. Pak máme rostliny samičí a samčí. U něktrých oboupohlavních rostlin se prašníky otevírají až po opylení květu. Je také i pravdou ,že máme i rostliny (citrusy) které mají v květenství a tedy i v semenu záložní vajíčko které se začne vyvíjet až tehdy když oplodněné vajíčko uhyne. Hlavně však nesmíme zaměňovat pojmy samosprašnost a samoopylení. Jsou to dvě rozdílné věci.

Pepan (zahradník)

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Včely Re: Sklarna
> Datum: 21.1.2011 21:06:09
> ----------------------------------------
> Ještě dodatek, k opylení dochází samozřejmě i při samosprašnosti, ale na
> částečné opylení(bez toho to prostě nejde) postačí vítr a gravitace, - jen
> pro vyjasnění pojmů - takže opylena musí být i samosprašná odrůda.
>
> 2011/1/21 Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>
>
> > Dobrý večer,
> > dovolím si jako magistersky vystudovaný zahradník a člověk, který se v
> > oboru pohybuje takřka od "plenek"hrubě nesouhlasit s tímto postojem, je sice
> > pravda, že samosprašné odrůdy jsou schopny plodit i bez opylení
> > hmyzem(cíleně neuvádím včely), ale po opylení dávají plody mnohem
> > vyrovnanější a kvalitnější, v každé fundované knize o ovoci či polních
> > plodinách najdete doporučení, které určuje počet včelstev, které je vhodné
> > pro vyšší výnos a lepší kvalitu k porostu přisunout.
> > Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
> > Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
> > většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
> > Petr Boleloucký
> >
> > 2011/1/21 <e-mail/=/nezadan>
> >
> > Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
> >> vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
> >> o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
> >> horními 10 000 považováni za normální lidi.
> >>
> >> b.
> >>
> >
> >
> >
> > --
> > Ing. Petr Boleloucký
> > 777840488, 737267011
> > boleloucky.petr/=/gmail.com
> >
> >
>
>
> --
> Ing. Petr Boleloucký
> 777840488, 737267011
> boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>
>

Já myslím, že se v tom plácáme všichni. Dokud se to někde na konkrétním místě skutečně nestane, jen se o tom dohadujeme, nikdo stoprocentně neví, jestli tam třeba zmizí všechny hmyzosnubné rostliny a zůstanou jen ty ostatní nebo jestli se jen trošku posune rovnováha mezi hmyzosnubnými a větrosnubnými směrem k těm druhým. Navíc i kdyby včely zmizely najednou, konečná rovnováha se může ustálit až po nějakém desetiletí. A pokud bude vyhovovat, místní třeba změnu ani nemusí postřehnout, jak bude pomalá.
Co se týká těch číňanů, to jim nikdo neřekl, že když včely nemají pastvu, musí tam blízko včelstev zasít v potřebném množství rostliny, které jim tu pastvu dají?

Jinak z vlastních pozorování mně připadá, že na včelách jsou hodně závislé rostliny kvetoucí v dubnu pod listnatými stromy. Třeba petrklíč, plicník lékařský, sasanka, podběl, devětsil, violka vonná a další, které bych musel pohledat v atlasech. Připadá mi, že v okolí dlouholetých lesních stanovišť, tak do 50 - 100 metrů, rostou a kvetou tyto rostliny ve zvýšené míře proti okolí.