Včelařská konference

Přináším slíbené vyhodnocení experimentu s dlouhodobou izolací matek.

Již po dobu 5 let klíckuji matky mimo jiné kvůli zvýšení účinnosti první fumigace. Vždy kolem půlky září matky zaklíckuji a před 10. říjnem vypouštím. Vloni jsem experimentálně matky ponechal v klíckách i přes zimu.

Vkládání matek do izolačních klícek proběhlo 18. 9. 2010. Celkem u 4 včelstev byla matka ponechána v klícce i po tradičním posledním říjnovém zásahu spojeném se zužováním a odběru tmavého díla. Klícka byla umístěna v předposledním nástavku do středního rámku cca 2 cm od horní loučky a cca 5 cm od středu plástové plochy směrem k přední stěně nástavku (úl Optimal, zimní sestava: 1.NN: tmavé dílo, 2.NN: panenské souše, 3.NN: zásoby (zde byla ponechána klícka s matkou), 4.NN: hlavní díl zásob (medná komora). Všechna včelstva zimovala s neutepleným stropem a s nasazenou ventilační soustavou „úlový komín“.

Dne 8.1.2011 jsem provedl spojování včelstev a při té příležitosti jsem vypouštěl matky z klícek. Ve dvou včelstev se klícka ocitla ve středu chumáče, v jednom včelstvu byla na kraji chumáče (chumáč se tiskl k boční straně, navíc včelstvo bylo poměrně slabé, takže ve výsledku byla matka jen dvě uličky od konce chumáče), v jednom včelstvu byla v horní části chumáče (chumáč seděl především přes 2. a 3. NN). Zásah jsem prováděl při venkovní teplotě 2°C, přesto ztráty včel, které opustily chumáč a zkřehly, byly naprosto minimální! Rozebírání včeltstev za chladna byla velmi zajímavá zkušenost včelstva... všem pochybovačům doporučuji! Je to velmi pohodová a klidná práce. Perfektnější podmínky pro spojování snad už ani nemůžou být.

Závěr: všechny 4 matky přežily, tedy vydržely v klíckách po dobu více jak 3 měsíců!

Tím však moje experimentování nekončí. Pouze přechází do druhé fáze. Při spojování jsem totiž žádnou matku neodstraňoval. V připojovaných včelstvech jsem matky nechal v klíckách. To znamená, že jsem vytvořil dvoumatečná včelstva. Vzhledem k tomu, že všechny matky, které teď mám, jsou staré necelý rok, dá se očekávat, že včely si ponechají obě matky. Pokud se to vyvede, v každém z testovaných včelstev bude přítomna reservní matka. Ta taktéž bude ovlivňovat včely svým feromonem. Sice ji bude znemožněno kladení, ale to není podmínkou produkce feromonu. Míra produkce feromonu je spojena s krmením matky.

Jsem zvědavý, jak ta koexistence dvou matek v jednom včelstvu bude fungovat. Nepochybně bude ve včelstvu nadbytek mateří látky (feromon matky). A ta, jak je známo, má podstatný vliv na chování včel (pro včelaře je asi nejvýznamnější, že podporuje shromažďovací pud a omezuje rojové tendence). Nepůjde o standardní dvojmatečná včelstva, respektive dvojvčelstva, kde kladou obě dvě matky a spoustu medu se promrhá na výchovu kvant nadbytečného plodu, respektive kvant krátkověkých včel, při čemž se zbytečně promrhají síly dlouhověkých zimních včel, jež by se jinak mohly účastnit jarní snůšky. Vzhledem k tomu, že kladení je umožněno jen jedné matce, plodové plochy budou tedy standardní.

Tato včelstva mají již teď 8 NN s plně vystavěným dílem k dispozici! Takže spoustu souší a spoustu místa pro med. V podstatě kdyby zítra rozkvetla řepka, jsou dotyčná včelstva již dnes plně připravena na její plné využít (nejen co se síly, ale i co se plástové plochy týče!). Doufám, že řepku letos opět nezhatí počasí, to už by mě fakt naštvalo! :-)

Přeji poklidný zbytek zimy, velké mrazy, únor bílý, ať pole sílí, a úspěšný start sezóny!

S pozdravem M. Václavek

Docela zajímavé výsledky.
Co se týká koexistence dvou matek, podle mně matka v klícce nejspíš uhyne. Buď už teď, pokud včely se stáhnou do zimního chumáče mimo klícku nebo po rozplodování někdy v pokročilejším předjaří, kdy včely matku v klícce, který nemůže plodovat, přestanou krmit.

Zdravím
Mohu se zeptat jakou klícku jste používáte? V Nasavrkách na učňáku jsme taky matky před první fumigací klíckovali. Používala se větší klícka rozměr tak možná jako fotka 9x13 cm. A měla z obou stran plastovou mateří mřížku. Už si to přesně nepamatuju a samozřejmě se tenkrát pouštěli mezi ošetřeníma.

Richard Šimko:
Mohu se zeptat jakou klícku jste používáte?
___________________________________________________________


Po dva roky používám výhradně toto:
http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova

Nevýhoda je, že musím vyřezávat otvor v plástu. Výhoda je, že tato klícka prakticky nenaruší uspořádání sediska včel, protože je malá a jelikož se zapouští do plástu, nemusí se kvůli ní rozšiřovat ulička, jak se je to nutné u některých jiných verzí izolační klícky (mimo jiné, pokud se nepletu, týká se to i té Nasavrcké izolační klícky).

MV

No už je to pár let / skoro 20 /, přesnou sílu klícky si nepamatuji. Dělal se rámeček z dřevěných lišt. Na ní se nalepila mřížka. V podstatě se přiložili dva díly k sobě. Sílu si nepamatuji. Myslím, že to nebylo víc než 2 cm. Samozřejmě se plásty trochu musí trochu rozepřít. Ale matky jsme se pouštěli mezi ošetřením a rámky jsme dorazili, tak se to moc neřešilo.
R.Š.

Přináším vyhodnocení navazujícího experimentu dlouhodobé izolace matek.

Pokusný minisoubor dvou testovaných dvojmatečných včelstev se někdy ke konci zimy zmenšil o jedno včelstvo. Došlo k úhynu druhé matky v jednom z dotyčných včelstev. Při předjarní kontrole (12. 3.) jsem našel mrtvolku matky v klícce.

Příčinou úmrtí si nejsem jistý. Kromě toho, že se včely pouze přestaly o matku starat, čemuž moc nevěřím, mám silné podezření na to, že se klícka ocitla mimo chumáč nebo na jeho kraji. Klícka byla umístěna v 6. nástavku. Nad tímto nástavkem byla medná komora a nad ní nástavek se soušemi. Včelstvo se stáhlo úplně až ke stropu (dva prázdné nástavky, komín, víko), tedy je dost pravděpodobné, že i když po proletu obsedalo více jak 4 NN, při mrazech mnoho včel nalezlo do prázdných buněk ve vrchním nástavku a chumáč se zmenšil až natolik, že do 6. nástavku zasahoval jen částečně, zdali vůbec. Druhé včelstvo, kde zůstaly obě matky, se v průběhu zimy na souše do vrchního nástavku nestáhlo.

Můj předpoklad, že včelstvo „dopované“ feromonem dvou matek, bude výkonnější a méně rojivější, se nepotvrdil.
Dvojmatečné včelstvo (jedna matka volná, druhá matka v izolační klícce) existovalo až do 25. dubna, kdy jsem záložní matku odebral. Byla plně životaschopná a nikterak nepoškozená. Přidal jsem ji do plemenáče, kde založila krásné plodové plochy.
Vzhledem k tomu, že dotyčná matka byla do klícky vložena 18. září 2010, bez poškození setrvala uvězněná více jak půl roku, což je do očí bijící protiargument vůči všem pochybám o vhodnosti dlouhodobé izolace matek.

Výsledek toho experimentu se může stát inspirací k zavádění materiálově velmi nenáročných metodik uchovávání záložních matek založených na skutečnosti, že lze po celé období klidu a začátek produkčního obodbí přechovávat záložní matky v izolačních klíckách přímo v produkčních včelstvech.
Alternativ lze vymyslet více. Kromě již uvedeného a vyzkoušeného spojování včelstev v zimě lze podobného stavu docílit např. i tak, že se na podzim (říjen) ze včelstva odebere matka a přidají se dvě cizí. V tomto případě by účelnější byla vyjídací klícka s dvojím přístupem (přes průchod s mateří mřížku a přes vypouštěcí průchod). V klícce se záložní matkou se pochpitelně vypouštěcí průchod natrvalo uzavře.

MV

Citace: ... navíc včelstvo bylo poměrně slabé ....

Příteli, mnohokrát jste opakoval, že chováte jen velmi silná včelstva. Jak jste přišel k poměrně slabému včelstvu?

Dlouhodobé klíckování matek bylo mnohokrát vyzkoušeno a zapoměl jste uvést negativa. V teplých lokalitách, kde je časný jarní rozvoj je výhodné, když matka ploduje celou zimu. O zimním úbytku včel se potom nedá hovořit.
V ovocných sadech je výhodnější (kvůli opylení, medný výnos je minimální) mít včelstva kde se plodovalo celou zimu. Dále pracnost.
Samozřejmě na plodování má vliv více věcí (typ úlu, zateplený/nezateplený, ...).

Samozřejmě na plodování má vliv více věcí (typ úlu, zateplený/nezateplený, ...).Pavel

A jednoznačne musia pri plodovaní matiek v zime musia byť p l u s o v é denné teploty. Ak tieto chýbajú, nemôžeme hovoriť o plodovaní včelstva v zime! Takéto sú zimy posledných 20 rokov, čo vždy nebýva.

Samozřejmě na plodování má vliv více věcí (typ úlu, zateplený/nezateplený, ...).Pavel

A jednoznačne musia pri plodovaní matiek v zime musia byť p l u s o v é denné teploty. Ak tieto chýbajú, nemôžeme hovoriť o plodovaní včelstva v zime! Takéto sú zimy posledných 20 rokov, čo vždy nebýva.

Nikde jsem nepsal, že chovám JEN silná včelstva. Navíc vzhledem k půlení včelstev lze o velmi silných včelstev hovořit jen po část roku (od ledna do rozkvětu řepky).

Ve dvojmatečných včelstev je umožněno kladení, neboť jedna z matek je volná.

MV