78251

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely vyberou
na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
době, kdy už nátěr plodu není možný?
Tento systém mi připadá velice alibistický (odléčil jsem a mám
vystaráno) a krátkozraký (nic se mi tudíž nemůže přihodit). Tak proč
dochází i přesto pravidelně k úhynům a to i u včelarů, kteří poctivě
léčí? Již jich tu psalo své příspěvky na toto téma několik.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 9:45, M. Václavek napsal(a):
> Radek Hubač:
> Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> loupežích donést stovky roztočů za den.
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Čistě statisticky, kolik takových říjnových loupeží, kdy si včelstva
> nanesou stovky roztočů, ročně zhruba proběhne? Pochybuji, že jde o nějaké
> významné číslo (teda pokud nevčelaříte v oblasti, kde zrovna hromadně
> vymírají včelstva na varroázu). A i kdyby se to stalo, pokryjí to další
> léčebná opatření, kterých je v současném systému přehršle (např. naše ZO je
> toho zářným příkladem: tři fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> Proto si nemyslím, že provádění plošného jednorázového ošetření u všech
> včelstev naráz má na podzim velký význam (nebo aspoň statisticky velký
> význam).
>
> MV
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Vem kritik?m

Ahoj Milane, dobrý dotaz. Proto je potřeba mimo jiné přesvědčit sousedy včelaře o potřebě možnosti kontroly spadu. U nás kromě mě a mých tovaryšů stále také nedosažitelné. Přitom shnilá dna se jim málem rozpadají....
U nás bylo jarní ošetření nakázáno, pokud není a spad je, dá se použít Formidol a dále v sezóně oddělky jako součást omezení populace roztoče.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 10:08:59
> ----------------------------------------
> Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely vyberou
> na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
> podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
> době, kdy už nátěr plodu není možný?
> Tento systém mi připadá velice alibistický (odléčil jsem a mám
> vystaráno) a krátkozraký (nic se mi tudíž nemůže přihodit). Tak proč
> dochází i přesto pravidelně k úhynům a to i u včelarů, kteří poctivě
> léčí? Již jich tu psalo své příspěvky na toto téma několik.
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 9:45, M. Václavek napsal(a):
> > Radek Hubač:
> > Zvláště důležité je to při fumigacích v říjnu, kdy si včely dokáží při
> > loupežích donést stovky roztočů za den.
> >
> > ___________________________________________________________
> >
> >
> > Čistě statisticky, kolik takových říjnových loupeží, kdy si včelstva
> > nanesou stovky roztočů, ročně zhruba proběhne? Pochybuji, že jde o nějaké
> > významné číslo (teda pokud nevčelaříte v oblasti, kde zrovna hromadně
> > vymírají včelstva na varroázu). A i kdyby se to stalo, pokryjí to další
> > léčebná opatření, kterých je v současném systému přehršle (např. naše ZO je
> > toho zářným příkladem: tři fumigace, aerosol v prosinci,GABON v srpnu).
> > Proto si nemyslím, že provádění plošného jednorázového ošetření u všech
> > včelstev naráz má na podzim velký význam (nebo aspoň statisticky velký
> > význam).
> >
> > MV
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

"Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely vyberou
na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
době, kdy už nátěr plodu není možný?"

To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého včelstva v říjnu.
Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v předjaří je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud jsou roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo pravděpodobné. Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci jednoho stanoviště.
A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na podzim, kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu, takže roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž ani živí roztoči.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije, je
to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným nátěrem
plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z okolí, a to
buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková invaze a včely
přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že roztoče vyhubíme, je
třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá vědět jak na tom jsme v
průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely vyberou
> na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
> podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
> době, kdy už nátěr plodu není možný?"
>
> To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého včelstva v
> říjnu.
> Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v předjaří
> je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud jsou
> roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
> Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
> včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo pravděpodobné.
> Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci jednoho
> stanoviště.
> A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na podzim,
> kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu, takže
> roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou
> vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž ani živí
> roztoči.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

"Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije, je
to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným nátěrem
plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z okolí, a to
buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková invaze a včely
přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že roztoče vyhubíme, je
třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá vědět jak na tom jsme v
průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí."

Já bych přece jen spíš sázel na to, že prostě někde v ošetřených včelstvech nějaký roztoč přežije. Ani v oficiálních dokumentech výrobců léčiv se neuvádí, že účinnost těch chemických léčiv je stoprocentní. Bývá tam nějak 99 a nějaké drobné. Stačí v jednou z tří léčení udělat nějaký kiks, například mi letos v jedněch včelách nedohořel knot nebo vy rychlosti dělaný aerosol se foukne mimo česno a ta pravděpodobnost přežití potom tady je.
Ze strany roztoče pak třeba stačí, pokud bude roztoč třeba někde schovaný v nějaké škvíře třeba v plástu. Pokud to není rovnou v plodu.
Když se vezme v úvahu pár stovek včelstev jedné ZO, tak z toho statisticky nějaký přeživší roztoč vyjde.

Co se týká přežití rojů přes zimu, podle mého mínění letos tady u nás na severní Moravě, vzhledem k deštivému počasí v květnu a červnu, roje neměly šanci vůbec nasbírat dostatek zásob na zimu, musely uhynout v září nebo říjnu či nejpozději teď na začátku zimy. Letos snad jedině někde v pralesních chráněných oblastech v hloubi Beskyd by stihl roj v červenci a srpnu nasbírat dost zásob, aby přežil zimu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Bývá tam nějak 99 a nějaké drobné...
------------------------------------------------------
Tak to v mnohých oblastech neplatí ani podle oficiálních zpráv a testování, které Dol provádí. U acrinathrinu se motáme někde kolem 80 %, v některých oblastech jižní Moravy je to ale ještě mnohem méně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče byl přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký platí právě u původního hostitele.
Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev před zimou.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 10:44:42
> ----------------------------------------
> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije, je
> to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
> padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným nátěrem
> plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z okolí, a to
> buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková invaze a včely
> přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že roztoče vyhubíme, je
> třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá vědět jak na tom jsme v
> průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely vyberou
> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
> >
> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého včelstva v
> > říjnu.
> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v předjaří
> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud jsou
> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo pravděpodobné.
> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci jednoho
> > stanoviště.
> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na podzim,
> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu, takže
> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou
> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž ani živí
> > roztoči.
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče
byl přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký platí
právě u původního hostitele.
Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný
rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev
před zimou.

pepan


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 11:45:13

> Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový
> cyklus roztoče byl přerušen a začíná od počátku.
> Je to přesně ten případ jaký platí právě u
> původního hostitele.
> Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření
> podmínek pro zdárný rozvoj škůdce. Tím právě může
> být budování super silných včelstev před zimou.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> > Předmět: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 10:44:42
> > ----------------------------------------
> > Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale
> > zůstavají zde další
> > > problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů.
> > Pokud roj přežije, je
> > > to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde
> > se berou roztoči na
> > > územích, které byly v roce 2007 velmi dobře
> > 'odroztočovány' ať již
> > > padnutím velké části včelstev nebo následným
> > léčením a povinným nátěrem
> > > plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou
> > zavlečeni z okolí, a to
> > > buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla
> > taková invaze a včely
> > > přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat,
> > že roztoče vyhubíme, je
> > > třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá
> > vědět jak na tom jsme v
> > > průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
> > Milan Čáp
> >
> > Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> > > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v
> > > případě, že včely vyberou
> > > > > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou
> > > si ty stovky roztočů po
> > > > > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat?
> > > A co když už to bude v
> > > > > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
> > >
> > > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než
> > > vyloupení slabého včelstva v
> > > > > říjnu.
> > > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v
> > > průběhu zimy, takže v předjaří
> > > > > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči
> > > tím taky. Nebo pokud jsou
> > > > > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou
> > > a nepohybliví.
> > > > > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále
> > > tak zima, že vyloupení
> > > > > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka
> > > metrů je málo pravděpodobné.
> > > > > Když už je na jaře loupež, včely si loupí
> > > zásoby mezi sebou v rámci jednoho
> > > > > stanoviště.
> > > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy
> > > likvidační jako na podzim,
> > > > > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a
> > > jejich těsnému kontaktu, takže
> > > > > roztoči se z umírajících včel stěhují na
> > > loupící včely. Na jaře jsou
> > > > > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde
> > > nejsou včely a tudíž ani živí
> > > > > roztoči.
> > >
> > >
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a příští
rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče byl
> přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký platí právě
> u původního hostitele.
> Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný
> rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev před
> zimou.
>
> pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> Předmět: Re: Vem kritik?m
>> Datum: 08.12.2010 10:44:42
>> ----------------------------------------
>> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
>> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije,
>> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
>> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
>> padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným
>> nátěrem plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z
>> okolí, a to buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková
>> invaze a včely přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že
>> roztoče vyhubíme, je třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá
>> vědět jak na tom jsme v průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
>> Milan Čáp
>>
>> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
>> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
>> vyberou
>> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
>> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
>> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
>> >
>> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
>> včelstva v
>> > říjnu.
>> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
>> předjaří
>> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud
>> jsou
>> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
>> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
>> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo
>> pravděpodobné.
>> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci
>> jednoho
>> > stanoviště.
>> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na
>> podzim,
>> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu,
>> takže
>> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou
>> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž
>> ani živí
>> > roztoči.
>> >
>> >
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Zase to nemusí být vůbec pravda. Tyto roje obvykle žijí na rozdíl od včelařových ve velmi stísněných dutinách tudíž se často rojí a proto ten vývoj rostočů je zase na rozdíl od těch včelařových velmi omezen. Proto v přírodě je mnoho známých rojů které zdárně přežívají. Jakmile však tyto včely přeneseme pod včelařovu vysoce odbornou péči vyvoláme okamžitě zdárné plodování a tím i velmi produktivní množení roztoče. pak se budeme divit proč v přírodě včelstvo prosperovalo a ve včelíně to samo i přes naši péči kolabuje. Je to dáno tím jak mu kvalifikovaně pomáháme do hrobu. Narušujeme zdárně přírodní procesy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 13:57:02
> ----------------------------------------
> A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
> stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a příští
> rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče byl
> > přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký platí právě
> > u původního hostitele.
> > Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný
> > rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev před
> > zimou.
> >
> > pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
> >> Datum: 08.12.2010 10:44:42
> >> ----------------------------------------
> >> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
> >> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj přežije,
> >> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se berou roztoči na
> >> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře 'odroztočovány' ať již
> >> padnutím velké části včelstev nebo následným léčením a povinným
> >> nátěrem plodu na jaře? S největší pravděpodobností jsou zavlečeni z
> >> okolí, a to buď z přeživších rojů, nebo z míst, kde nebyla taková
> >> invaze a včely přežily a s nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že
> >> roztoče vyhubíme, je třeba se s ním naučit žít. A to předpokládá
> >> vědět jak na tom jsme v průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
> >> Milan Čáp
> >>
> >> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> >> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
> >> vyberou
> >> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky roztočů po
> >> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to bude v
> >> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
> >> >
> >> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
> >> včelstva v
> >> > říjnu.
> >> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
> >> předjaří
> >> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo pokud
> >> jsou
> >> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
> >> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
> >> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo
> >> pravděpodobné.
> >> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v rámci
> >> jednoho
> >> > stanoviště.
> >> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako na
> >> podzim,
> >> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému kontaktu,
> >> takže
> >> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře jsou
> >> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a tudíž
> >> ani živí
> >> > roztoči.
> >> >
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Jistě ano, ale původní moje otázka byla o tom, kde se opět berou roztoči
po hromadných úhynech. Tím že se roj usazený v dutině znovu vyrojí si
sice pomůže, nicméně jako zdroj roztočů pro další včelstva funguje stále.
Milan Čáp

Dne 8.12.2010 14:07, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Zase to nemusí být vůbec pravda. Tyto roje obvykle žijí na rozdíl od
> včelařových ve velmi stísněných dutinách tudíž se často rojí a proto
> ten vývoj rostočů je zase na rozdíl od těch včelařových velmi omezen.
> Proto v přírodě je mnoho známých rojů které zdárně přežívají. Jakmile
> však tyto včely přeneseme pod včelařovu vysoce odbornou péči vyvoláme
> okamžitě zdárné plodování a tím i velmi produktivní množení roztoče.
> pak se budeme divit proč v přírodě včelstvo prosperovalo a ve včelíně
> to samo i přes naši péči kolabuje. Je to dáno tím jak mu kvalifikovaně
> pomáháme do hrobu. Narušujeme zdárně přírodní procesy.
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> Předmět: Re: Vem kritik?m
>> Datum: 08.12.2010 13:57:02
>> ----------------------------------------
>> A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
>> stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a
>> příští rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
>> Milan Čáp
>>
>> Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
>> > Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče
>> byl > přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký
>> platí právě > u původního hostitele.
>> > Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný >
>> rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev
>> před > zimou.
>> >
>> > pepan
>> >
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
>> >> Datum: 08.12.2010 10:44:42
>> >> ----------------------------------------
>> >> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
>> >> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj
>> přežije, >> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se
>> berou roztoči na >> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře
>> 'odroztočovány' ať již >> padnutím velké části včelstev nebo
>> následným léčením a povinným >> nátěrem plodu na jaře? S největší
>> pravděpodobností jsou zavlečeni z >> okolí, a to buď z přeživších
>> rojů, nebo z míst, kde nebyla taková >> invaze a včely přežily a s
>> nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že >> roztoče vyhubíme, je třeba
>> se s ním naučit žít. A to předpokládá >> vědět jak na tom jsme v
>> průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
>> >> Milan Čáp
>> >>
>> >> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
>> >> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
>> >> vyberou
>> >> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky
>> roztočů po
>> >> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to
>> bude v
>> >> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
>> >> >
>> >> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
>> >> včelstva v
>> >> > říjnu.
>> >> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
>> >> předjaří
>> >> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo
>> pokud >> jsou
>> >> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
>> >> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
>> >> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo >>
>> pravděpodobné.
>> >> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v
>> rámci >> jednoho
>> >> > stanoviště.
>> >> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako
>> na >> podzim,
>> >> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému
>> kontaktu, >> takže
>> >> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře
>> jsou
>> >> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a
>> tudíž >> ani živí
>> >> > roztoči.
>> >> >
>> >> >
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>> >
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

To máš pravdu, ale je to v rovnováze. Umělé chovy nás včelařů však tuhle rovnováhu narušují. proto to bez léčení nemůže jít.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 14:25:21
> ----------------------------------------
> Jistě ano, ale původní moje otázka byla o tom, kde se opět berou roztoči
> po hromadných úhynech. Tím že se roj usazený v dutině znovu vyrojí si
> sice pomůže, nicméně jako zdroj roztočů pro další včelstva funguje stále.
> Milan Čáp
>
> Dne 8.12.2010 14:07, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Zase to nemusí být vůbec pravda. Tyto roje obvykle žijí na rozdíl od
> > včelařových ve velmi stísněných dutinách tudíž se často rojí a proto
> > ten vývoj rostočů je zase na rozdíl od těch včelařových velmi omezen.
> > Proto v přírodě je mnoho známých rojů které zdárně přežívají. Jakmile
> > však tyto včely přeneseme pod včelařovu vysoce odbornou péči vyvoláme
> > okamžitě zdárné plodování a tím i velmi produktivní množení roztoče.
> > pak se budeme divit proč v přírodě včelstvo prosperovalo a ve včelíně
> > to samo i přes naši péči kolabuje. Je to dáno tím jak mu kvalifikovaně
> > pomáháme do hrobu. Narušujeme zdárně přírodní procesy.
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
> >> Datum: 08.12.2010 13:57:02
> >> ----------------------------------------
> >> A nebo to právě ty roje budou, přesně díky tomu že mají malý výchozí
> >> stav roztočů v průběhu rojení a tudíž mohou zdárně přečkat zimu a
> >> příští rok mohou fungovat jako zdroj roztočů.
> >> Milan Čáp
> >>
> >> Dne 8.12.2010 11:45, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> >> > Právě ty roje to asi nebudou, protože ten vývojový cyklus roztoče
> >> byl > přerušen a začíná od počátku. Je to přesně ten případ jaký
> >> platí právě > u původního hostitele.
> >> > Problémem spíše bude, byť neúmyslné vytváření podmínek pro zdárný >
> >> rozvoj škůdce. Tím právě může být budování super silných včelstev
> >> před > zimou.
> >> >
> >> > pepan
> >> >
> >> >
> >> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> >> >> Předmět: Re: Vem kritik?m
> >> >> Datum: 08.12.2010 10:44:42
> >> >> ----------------------------------------
> >> >> Ano, tento případ je dost nepravděpodobný, ale zůstavají zde další
> >> >> problémy s roji, které jsou mimo zásahy včelařů. Pokud roj
> >> přežije, >> je to zdroj roztočů pro další jejich množení. Kde se
> >> berou roztoči na >> územích, které byly v roce 2007 velmi dobře
> >> 'odroztočovány' ať již >> padnutím velké části včelstev nebo
> >> následným léčením a povinným >> nátěrem plodu na jaře? S největší
> >> pravděpodobností jsou zavlečeni z >> okolí, a to buď z přeživších
> >> rojů, nebo z míst, kde nebyla taková >> invaze a včely přežily a s
> >> nimi i roztoči. Ťežko si nalhávat, že >> roztoče vyhubíme, je třeba
> >> se s ním naučit žít. A to předpokládá >> vědět jak na tom jsme v
> >> průběhu roku, kdy se roztoč aktivně množí.
> >> >> Milan Čáp
> >> >>
> >> >> Dne 8.12.2010 10:33, R. Poláek napsal(a):
> >> >> > "Já k tomu přidám další otázky: Co se stane v případě, že včely
> >> >> vyberou
> >> >> > na jaře umírající roj někde v dutině a donesou si ty stovky
> >> roztočů po
> >> >> > podzimním léčení? Budete pro jistotu natírat? A co když už to
> >> bude v
> >> >> > době, kdy už nátěr plodu není možný?"
> >> >> >
> >> >> > To je strašně nepravděpodobné. Mnohem víc než vyloupení slabého
> >> >> včelstva v
> >> >> > říjnu.
> >> >> > Za prvé takový roj může uhynout kdykoliv v průběhu zimy, takže v
> >> >> předjaří
> >> >> > je obvykle už týdny až měsíce mrtvý a roztoči tím taky. Nebo
> >> pokud >> jsou
> >> >> > roztoči přece jen živí, budou prokřehlí zimou a nepohybliví.
> >> >> > Za druhé až měsíc po prvním proletu je stále tak zima, že vyloupení
> >> >> > včelstva na vzdálenost větší něž nějaká stovka metrů je málo >>
> >> pravděpodobné.
> >> >> > Když už je na jaře loupež, včely si loupí zásoby mezi sebou v
> >> rámci >> jednoho
> >> >> > stanoviště.
> >> >> > A za třetí na jaře není loupež prakticky nikdy likvidační jako
> >> na >> podzim,
> >> >> > kdy dochází k přímému boji mezi včelami a jejich těsnému
> >> kontaktu, >> takže
> >> >> > roztoči se z umírajících včel stěhují na loupící včely. Na jaře
> >> jsou
> >> >> > vylupovány obvykle jen neobsazené zásoby, kde nejsou včely a
> >> tudíž >> ani živí
> >> >> > roztoči.
> >> >> >
> >> >> >
> >> >>
> >> >>
> >> >>
> >> >
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Je to přesně tak jak píše Milan, v případě tzv. průšvihových sezon se to svede na kolegy přátele, kteří se na to vykašlali a přitom stačí, abych měl včelky v místě jako mám, kde není vůbec žádný problém mít včelstvo po zimě s minimem roztočů a koncem léta ho mít na pokraji kolapsu - bez letního monitoringu, bych mnohá včelstva v těchto letech nechal tak, né proto, že bych se vykašlal na podletní ošetření, ale prostě proto, že by přišlo po vytočení posledního medu už moc pozdě. Nutnou úpravou našeho supersystému založeného né na monitoringu a ale na systému na papíře, který funguje jen za daných podmínek které se nesmí změnit a s účinnými přípravky, je pak to,že tam včelaři nacpou gabony klidně v červnu, červenci, protože mají pravdu, když argumentují tím, že těch pár miligramů v danném objemu medu nikdo nenajde - mají pravdu i mimo jiné proto, že to u nás nikdo nehledá. Taková je realita, je mi líto, že to bude číst někdo, kdo si myslel, že to je u všech včelařů jinak. A je to naprosto stejný vývoj jako v okolních zemích, z nichž některé už mají procitnutí z chemické války za sebou - v momentě, kdy včelaři zjistí, že pevný systém, který dodržují, se začíná nějak vyklat (viz.úhyny před 3 roky, problémy s acrinathrinem na jižní Moravě a další, tak si začnou systém uzpůsobovat tak, aby jim včelstva přežila - tím se jen urychlí konec těchto léčiv, akcelerace rezistentních populací a co dál? Nová léčiva - ano možná, postupně se stejným vývojem, nebo jako jinde v zahraničí začít přemýšlet, přestat šlechtit roztoče, začít šlechtit včely. Máme tak 10-15 let ztrátu...zatím je to téma debat ve včelařských anarchistických kroužcích (jako např.PSNV :-) Je totiž ještě dost lidí, kteří si odmítají připustit, že né všude je to tak v pohodě, jako u nich na včelnici, v oblasti, kde včelaří - viz.některé příspěvky např.Radka Krušiny, který se marně snaží to některým vysvětlit. Jde o to, že když Vám při ošetřeních spadne pár roztočů, řekněme 100-200 :-), absolutně nevíte o čem varroóza je. Všechny názory pak jsou pokroucené tím, že včelař vůbec neví o čem mluví a aplikuje své názory na včelaře do jiných oblastí. Tyto oblasti se zajímavou letní dynamikou kleštíků zjistíte z vyšetření zimní měli jen těžko, u poctivě ošetřených včelstev už vůbec. Kdo si osahal a měl zkušenost s opravdovými počty někde kolem 3-4 tisíc. a nezřídka i více (suma po ošetřeních) už tuší o čem se zde znažíme někteří psát. Nechci aby moje názory jsem tady prezenoval tak, že je vše na 100%, jak píšu a všichni ostatní nemají pravdu, je to jen můj názor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m

Ještě bych k tomu dodal že vlastní-li včelař třebas 10 stanovišť tak je to 10 různých podmínek a jisto jistě to nejde dělat stejně a musí být tedy i 10 různých výsledků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 10:38:54
> ----------------------------------------
> Je to přesně tak jak píše Milan, v případě tzv. průšvihových sezon se to
> svede na kolegy přátele, kteří se na to vykašlali a přitom stačí, abych měl
> včelky v místě jako mám, kde není vůbec žádný problém mít včelstvo po zimě
> s minimem roztočů a koncem léta ho mít na pokraji kolapsu - bez letního
> monitoringu, bych mnohá včelstva v těchto letech nechal tak, né proto, že
> bych se vykašlal na podletní ošetření, ale prostě proto, že by přišlo po
> vytočení posledního medu už moc pozdě. Nutnou úpravou našeho supersystému
> založeného né na monitoringu a ale na systému na papíře, který funguje jen
> za daných podmínek které se nesmí změnit a s účinnými přípravky, je pak
> to,že tam včelaři nacpou gabony klidně v červnu, červenci, protože mají
> pravdu, když argumentují tím, že těch pár miligramů v danném objemu medu
> nikdo nenajde - mají pravdu i mimo jiné proto, že to u nás nikdo nehledá.
> Taková je realita, je mi líto, že to bude číst někdo, kdo si myslel, že to
> je u všech včelařů jinak. A je to naprosto stejný vývoj jako v okolních
> zemích, z nichž některé už mají procitnutí z chemické války za sebou - v
> momentě, kdy včelaři zjistí, že pevný systém, který dodržují, se začíná
> nějak vyklat (viz.úhyny před 3 roky, problémy s acrinathrinem na jižní
> Moravě a další, tak si začnou systém uzpůsobovat tak, aby jim včelstva
> přežila - tím se jen urychlí konec těchto léčiv, akcelerace rezistentních
> populací a co dál? Nová léčiva - ano možná, postupně se stejným vývojem,
> nebo jako jinde v zahraničí začít přemýšlet, přestat šlechtit roztoče,
> začít šlechtit včely. Máme tak 10-15 let ztrátu...zatím je to téma debat ve
> včelařských anarchistických kroužcích (jako např.PSNV :-) Je totiž ještě
> dost lidí, kteří si odmítají připustit, že né všude je to tak v pohodě,
> jako u nich na včelnici, v oblasti, kde včelaří - viz.některé příspěvky
> např.Radka Krušiny, který se marně snaží to některým vysvětlit. Jde o to,
> že když Vám při ošetřeních spadne pár roztočů, řekněme 100-200 :-),
> absolutně nevíte o čem varroóza je. Všechny názory pak jsou pokroucené tím,
> že včelař vůbec neví o čem mluví a aplikuje své názory na včelaře do jiných
> oblastí. Tyto oblasti se zajímavou letní dynamikou kleštíků zjistíte z
> vyšetření zimní měli jen těžko, u poctivě ošetřených včelstev už vůbec. Kdo
> si osahal a měl zkušenost s opravdovými počty někde kolem 3-4 tisíc. a
> nezřídka i více (suma po ošetřeních) už tuší o čem se zde znažíme někteří
> psát. Nechci aby moje názory jsem tady prezenoval tak, že je vše na 100%,
> jak píšu a všichni ostatní nemají pravdu, je to jen můj názor.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (147.32.116.170) --- 8. 12. 2010
Re: Vem kritik?m


Tak proč
dochází i přesto pravidelně k úhynům a to i u včelarů, kteří poctivě
léčí? Již jich tu psalo své příspěvky na toto téma několik.

___________________________________________________________


Z jednoho prostého důvodu: kašlou na monitoring a včas nezahájí léčbu. Byly i oblasti, kde "včas" znamenalo červen! Nejde jen o to, zda se léčí poctivě, ale jde o to, zda se léčí včas a rozumně (tedy, zda se léčí včelstva, která to skutečně potřebují)!

Pokud někdo zaznamená loupež a objeví se zvýšený spad, je snad problém z vlastní iniciativy si sám včelstva přeléčit? Třeba nasadit Nassenheidery?

Vše to je jen o tom, zda jsme ochotni pravidelně sledovat zdravotní stav a podle toho rázně a urychleně jednat. Bdělý iniciativní včelař se očistce vyhne. Dál to již nebudu rozvádět. Opakoval by to, co se můžete dočíst jednak v mé polemice "Organizováné léčení, nebo na vlastní pěst" a jednak v příspěvku př. Klímy, se kterým plně souhlasím. Je zcela kontraproduktivní dělat pomocnou berličku lenochům.

M.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu