78251

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Vem kritik?m

R.H.:komisionální léčení má své odůvodnění i dnes, tedy pokud mají včelaři zájem se o včely starat.
-----------------------------------------------------------
Já jsem sice jen obyčejný veterinář, ale právě v tomto je můj názor 100% jiný. Právě, že za situace, kdy jsou ochotni včelaři se o včelstva zajímat a starat, je komisionální tlumení varroózy (nepoužívejte léčení, když víte jako epidemiolog, že je to v tomto pžípadě blbost :-) naprosto nepotřebné. To ale není realita českého včelaření - realita je taková, že když je v organizaci někdo jako Vy, komu není jedno, jak to v jeho okolí vypadá, stojí ho tzv. komisionální ošetření spoustu sil, práce, času, financí a proč? Proto, aby to dělal za někoho kdo na to kašle, nebo z jiných důvodů, třeba věku, nemůže ošetření provést. Je to tvrdé, je mi to líto, ale takový včelaři si žádnou péči nezaslouží, už vůbec ne Vaši a jediné z dlouhodobého hlediska, co je rozumné udělat, je nechat jim včelstva padnout. Vás to dokud budou chemikálie české antivarroózní metody účinné, moc neohrozí, jen Vám toho po 2-3 roky bude víc padat. Pokud budou pořád notoricky začínat znovu a znovu a nadále na to budou kašlat - je to záležitost pro SVS, která to má v popisu práce, protože na jiné chovatele hospodářských zvířat, což jsme jako včelaři podle veterinárního zákona taky, se žádné ohledy v oblasti zanedbávání péče o svá chovaná zvířata neberou. Ale včelaři jsou přece taky ti hodní dědečkové, kteří se včelkami zajištují opylovací činnost a tak jim musíme pomáhat i když na to kašlou. Výsledkem je naprosto neefektivní, mnoho milionů státní pokladnu zatěžující moloch, ze kterého ale jisté organizace docela hezky profitují. S molochem se chlubíme ve světě na základě povrchních výsledků, např. vyš.zimní měli, jak to u nás máme krásně pod kontrolou. Když kolegové ze zahraničí, se kterými jsem měl tu možnost se bavit, více pochopí náš systém, za žádnou cenu by tady včelařit někteří nechtěli. Ale co...jsme nejlepší na světě, všude nám závidí, peníze ze státní pokladny tečou, tak proč se tím zabývat :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Já jsem jenom obyčejný doktor... To nic nemění na tom, že jste samozřejmě použil správný termín tlumení varoózy a já jen běžně vžité léčení - omlouvám se.
Bohužel jste se přesně trefil. Už 5 let bydlím v Rokytně a nechávám včelaře na pokoji a situace je rok od roku horší. To, že to veterina, která má pravomoce kontroly chovu prostě neřeší a svádí to na trendy málem v celé Evropě je smutné. Za to je samozřejmě zodpovědná veterina, pro kterou je na mnoha místech včela spíš dotěrný hmyz... Konkrétně u nás se sice postupně pomalu SVS zapojuje, ale jen tím, že vydá vyhlášku a ev. nějaké to léčivo přihodí. Demokracie pro SVS znamená, že včely se mohou chovat klidně i v naprosto dožilých úlech a o welfare se dobře jenom píšou práce. Nikdy za svoje včelaření jsem neviděl veterináře u včel, i když z doslechu vím, že se občas u nějakého průseru objeví, samozřejmě za asistence prohlížitele, protože bohužel neznám moc veterinářů, kteří se nebojí včel a jsou schopni provést diagnostiku a odběr v terénu. Pane kolego myslím si, že i ve veterině se mluví o prevenci jako po všech stránkách výhodnější, jak jí SVS řeší? Kontinuálním tlumenín varoózy a pálením ohnisek moru? Pokud ano, měla by SVS tento postup už konečně vyhodnotit jako nedostatečný a změnit ho. Poradte mi, na koho a jakým formulářem se mám obrátit a nahlásit zhoršenou nákazovou situaci a co bude SVS dělat?
Dědulové si sice podle Vás žádnou péči nezaslouží, ale v organizacích, kde se tak léčení věnují nad úroveň požadovanou SVS jsou výsledky podstatně lepší. Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude semnou mluvit ani kredenc ve vsi. Ten dotyčný přišel vloni o včely kvůli moru a co udělala veterina? Podepsala všechny papíry, aby tento chudák včelař, který díky zhoršující se nákazové situaci na světě přišel o včely. Asi není třeba vysvětlovat, že hladové včely, které do konce srpna nevidí gabon jsou vnímavější i k moru včelího plodu. Takže takový včelař dostane tučnou náhradu a jede se dál... Letos si nejspíš zn ovu chytne nějaký roj... Doufám, že když všichni hlásíme stavy, že je veterina kontroluje a pokud si někdo po úhynu nějaké nahlásí, že kontroluje, jestli to bylo se souhlasem SVS? Jinak by celostátní evidence moc smysl neměla. My si ale našich starších kolegů chceme vážit, máme rádi (především svoje) včely a bohužel veterina nemá žádná kritéria, které by chovatel musel splnit a už vůbec ne mechanismus kontroly. Sám jsem včelařil pod Chrudimskou organizací, kde se komisionelně léčilo a výsledky no nebe a dudy..... že by tedy opět chyba veteriny a její roli suplující zainteresovaní včelaři?
Nechci se přít a rád opustím svoje návrhy řešení, které berte jako možná řešení bez účasti SVS, protože ta nám dostatečně efektivně nepomáhá. Pokud dá SVS vhodný nástroj, který zabezpečí, aby Ti, kteří se o včely nestarají, jak mají aby nevčelařili, rád to těm břídilům půjdu osobně ve svém volnu bezúplatně jako prohlížitel včelstev zlikvidovat.
Omlouvám se za dlouhý příspěvek, ale ve své naivitě stále doufám, že by se SVS možná z podnětu svých odborníků mohla rozhýbat a Vy jste jedním z nich.
Rád se zapojím do jakékoliv smysluplné aktivity SVS.
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 09:57:26
> ----------------------------------------
> R.H.:komisionální léčení má své odůvodnění i dnes, tedy pokud mají včelaři
> zájem se o včely starat.
> -----------------------------------------------------------
> Já jsem sice jen obyčejný veterinář, ale právě v tomto je můj názor 100%
> jiný. Právě, že za situace, kdy jsou ochotni včelaři se o včelstva zajímat
> a starat, je komisionální tlumení varroózy (nepoužívejte léčení, když víte
> jako epidemiolog, že je to v tomto pžípadě blbost :-) naprosto nepotřebné.
> To ale není realita českého včelaření - realita je taková, že když je v
> organizaci někdo jako Vy, komu není jedno, jak to v jeho okolí vypadá,
> stojí ho tzv. komisionální ošetření spoustu sil, práce, času, financí a
> proč? Proto, aby to dělal za někoho kdo na to kašle, nebo z jiných důvodů,
> třeba věku, nemůže ošetření provést. Je to tvrdé, je mi to líto, ale takový
> včelaři si žádnou péči nezaslouží, už vůbec ne Vaši a jediné z dlouhodobého
> hlediska, co je rozumné udělat, je nechat jim včelstva padnout. Vás to
> dokud budou chemikálie české antivarroózní metody účinné, moc neohrozí, jen
> Vám toho po 2-3 roky bude víc padat. Pokud budou pořád notoricky začínat
> znovu a znovu a nadále na to budou kašlat - je to záležitost pro SVS, která
> to má v popisu práce, protože na jiné chovatele hospodářských zvířat, což
> jsme jako včelaři podle veterinárního zákona taky, se žádné ohledy v
> oblasti zanedbávání péče o svá chovaná zvířata neberou. Ale včelaři jsou
> přece taky ti hodní dědečkové, kteří se včelkami zajištují opylovací
> činnost a tak jim musíme pomáhat i když na to kašlou. Výsledkem je naprosto
> neefektivní, mnoho milionů státní pokladnu zatěžující moloch, ze kterého
> ale jisté organizace docela hezky profitují. S molochem se chlubíme ve
> světě na základě povrchních výsledků, např. vyš.zimní měli, jak to u nás
> máme krásně pod kontrolou. Když kolegové ze zahraničí, se kterými jsem měl
> tu možnost se bavit, více pochopí náš systém, za žádnou cenu by tady
> včelařit někteří nechtěli. Ale co...jsme nejlepší na světě, všude nám
> závidí, peníze ze státní pokladny tečou, tak proč se tím zabývat :-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Zdeněk Klíma (85.71.174.7) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Máte pane doktorebohužel pravdu, v tom co o práci veterinářů SVS (příslušných inspektorátů KVS) píšete. Já alespoň, když nejsem pracovník SVS se snažím budoucí veterináře v Brně na VFU druhým rokem vzdělávat právě v těchto souvislostech, jak jen je to v rámci univerzitního prostředí možné. Snad bude práce za několik let, až moji studenti nastoupí do funkcí, někde vidět. Stará garda už se předělává těžko a mladší, kteří aniž bych to chtěl říct nějak nafoukaně, kteří jaksi inovovanou výukou neprošli, bohužel kopírují práci svých předchůdců. Problémem je, že pokud není zrovna inspektor včelař, je v podstatě se znalostmi ze školy ve včelařství negramotný. Doufám, že u dnešních studentů to bude výrazně lepší. Považte jen, že předmět nemoci ryb a včel se veterináři učí v zimě, a i když ted mám na škole pro studenty i nějaká včelstva, tak jim toho moc prakticky neukážu - jenže do nedávné doby to často studenti neviděli ani na obrázku! Se zájemci to doháníme i prakticky v létě - za ty bych už odborně mohl ručit. Snad se do budoucna povede vybojovat přesun do letního semestru, ještě lépe osamocení předmětu jen na nemoci včel zvlášť - pak by to mělo odpovídající úrověň. Za stávající situace se alespon snažím už pro přísští rok připravit pro stávající pracovníky KVS, kteří s naším oborem mají co dočinění praktické kurzy, se základy teorie obohacené o nové poznatky a hlavně s prakrickou prací se včelami i mimo univerzitu. Snad se to podaří, pak už jen záleží na jejich zájmu, možnost tu bude - zatím oficiálně není a to je chyba. Omlouvám se za odbočení od tématu, ale třeba Vás to bude zajímat jak jsou na tom se vzděláním v této problematice naši veterináři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Díky, to je velmi zajímavé a vysvětluje situaci. Já osobně například postrádám u veteriny něco jako základní požadavky pro chov včel. Kravín musí mít určité parametry, ale úl, včelnice.. nikoliv. Pokud jde o úly, tak dávat náhrady za viditelně víc než 15 let staré úly je taky zločin. Takový úl měl v dobrých rukou dávno být výnosy několikrát zaplacen a pomalu chystán na obměnu...
Dalším příkladem je umístění včelstev. Nikde není specifikováno, přitom ve vlhkých lokalitách mor řádí statisticky významně mnohem častěji atd.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:25:48
> ----------------------------------------
> Máte pane doktorebohužel pravdu, v tom co o práci veterinářů SVS
> (příslušných inspektorátů KVS) píšete. Já alespoň, když nejsem pracovník
> SVS se snažím budoucí veterináře v Brně na VFU druhým rokem vzdělávat právě
> v těchto souvislostech, jak jen je to v rámci univerzitního prostředí
> možné. Snad bude práce za několik let, až moji studenti nastoupí do funkcí,
> někde vidět. Stará garda už se předělává těžko a mladší, kteří aniž bych to
> chtěl říct nějak nafoukaně, kteří jaksi inovovanou výukou neprošli, bohužel
> kopírují práci svých předchůdců. Problémem je, že pokud není zrovna
> inspektor včelař, je v podstatě se znalostmi ze školy ve včelařství
> negramotný. Doufám, že u dnešních studentů to bude výrazně lepší. Považte
> jen, že předmět nemoci ryb a včel se veterináři učí v zimě, a i když ted
> mám na škole pro studenty i nějaká včelstva, tak jim toho moc prakticky
> neukážu - jenže do nedávné doby to často studenti neviděli ani na obrázku!
> Se zájemci to doháníme i prakticky v létě - za ty bych už odborně mohl
> ručit. Snad se do budoucna povede vybojovat přesun do letního semestru,
> ještě lépe osamocení předmětu jen na nemoci včel zvlášť - pak by to mělo
> odpovídající úrověň. Za stávající situace se alespon snažím už pro přísští
> rok připravit pro stávající pracovníky KVS, kteří s naším oborem mají co
> dočinění praktické kurzy, se základy teorie obohacené o nové poznatky a
> hlavně s prakrickou prací se včelami i mimo univerzitu. Snad se to podaří,
> pak už jen záleží na jejich zájmu, možnost tu bude - zatím oficiálně není a
> to je chyba. Omlouvám se za odbočení od tématu, ale třeba Vás to bude
> zajímat jak jsou na tom se vzděláním v této problematice naši veterináři.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

"Pokud jde o úly, tak dávat náhrady za viditelně víc než 15 let staré úly je taky zločin. Takový úl měl v dobrých rukou dávno být výnosy několikrát zaplacen a pomalu chystán na obměnu..."

To jsou žvásty nebo lobbing výrobců nových úlů, pokud možno ještě těch dotovaných.
Proč by se měla životnost úlu poměřovat penězi, jestli se zaplatí nebo ne? Pokud někdo včelaří v první řadě pro peníze, tak ať si tak interně ve svém provozu tohle poměřuje a obměňuje úly podle toho, jestli se zaplatily, ale ať to včelaření pro peníze nenutí ostatním. Kdyby se včelařilo výhradně pro peníze, tak by nebyli třeba dobrovolní funkcionáři, ale placení. A to by byly členské příspěvky nebo ceny za léčení včelstev úplně někde jinde. A proč zrovna 15 let, když pod střechou vydrží úly klidně 50 let?
Pokud někdo stanoví nějaké technické podmínky, jaké má mít stanoviště a úly, tak dobrá. Staré úly to buď splní a potom nikomu do toho není, jk jsou staré nebo nesplní a poto je majitel buď upraví, aby splňovaly nebo v nich přestane včelařit. To je vše.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(93.153.25.4) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Pane doktore, reaguji na Vaši poznámku:
"přitom ve vlhkých lokalitách mor řádí statisticky významně mnohem častěji atd.
Radek"

V mém kraji se mor šířil podél toku Labe (po proudu). Pokud si dobře vzpomínám, byla jednotlivá ohniska postupně Mostek, Dvůr Králové n. L, Brod (u Kuksu), Jaroměř, Rasošky a letos doufám nikde! Vlhko v údolí řeky a statistika, kterou zmiňujete, by "pohyb ohnisek moru" právě podle řeky mohla částečně vysvětlovat.
Kde se dá ta statistika vidět?
M. Futera

PS doufám, že se pohyb podél Labe zastavil, neb tuším, že jste někde z okolí HK či Pardibic....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(80.153.170.18) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

V mém kraji se mor šířil podél toku Labe (po proudu). Pokud si dobře vzpomínám, byla jednotlivá ohniska postupně Mostek, Dvůr Králové n. L, Brod (u Kuksu), Jaroměř, Rasošky a letos doufám nikde! Vlhko v údolí řeky a statistika, kterou zmiňujete, by "pohyb ohnisek moru" právě podle řeky mohla částečně vysvětlovat.
Kde se dá ta statistika vidět?
M. Futera

--------------------
No, jestli se kolem reky nepohyboval kocovny vuz s klinikou.
:-(
Je rozdil, mezi sirenim nakazy a objevenim nakazy.

V nasi lokalite se postupovalo pri odhalovani MVP salamovou metodou - tedy co rok, to dalsich 5km a tak to mohlo vizuelne vypadat.

Jen jedna ZO byla na takove vysi, ze si sama zadala vysetreni meli na MVP, v jine odmitl predseda svolat schuzi vyboru.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
ohniska na vlhkých stanovištích u Labe

Dělám si vlastní analýzy, neviděl jsem nic od SVS, ale jen slepý laik (SVS) si zatím toho nevšimla. Jinak u nás je to hodně pestré, já jsem na písku nahoře v obci, včely se pálily na stanovišti, které je obklopeno jíly a je do 1km po proudu od velkých rybníků. Dále mě trápí Býšť a Hoděšovice patřící ZO Holice, díky kterým jsem v ochranném pásmu už asi po třetí během 5 let. Tam jsou taky rybníky a ohniska, která jsem viděl byla jak z pohádky o Dr.Voštěpovi... Pár ohnisek se vyskytlo i přímo v Pardubicích, ale to už teď tolik nesleduji, jsem v zahraničí neznám přesně stav včelnic a lokalitu. Následuje Přeloučsko, kde moji přátelé doslova trpí a ohnisek tam už bylo moc. Aktuání situaci bych musel zjistit od Arnošta Klukase (ví toho na rozdíl od SVS mnohem víc - nejsem jízlivý, jen bohužel realista), letos v ochranném pásmu je, ohnisek pár bylo, ale trochu se to úsilím místních včelařů včele s ním zlepšuje... Blíž ke Kolínu má strach paní Provazníková, nevím jak letos, ale asi něco měla v pásmu...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 15:00:59
> ----------------------------------------
> Pane doktore, reaguji na Vaši poznámku:
> "přitom ve vlhkých lokalitách mor řádí statisticky významně mnohem častěji
> atd.
> Radek"
>
> V mém kraji se mor šířil podél toku Labe (po proudu). Pokud si dobře
> vzpomínám, byla jednotlivá ohniska postupně Mostek, Dvůr Králové n. L, Brod
> (u Kuksu), Jaroměř, Rasošky a letos doufám nikde! Vlhko v údolí řeky a
> statistika, kterou zmiňujete, by "pohyb ohnisek moru" právě podle řeky
> mohla částečně vysvětlovat.
> Kde se dá ta statistika vidět?
> M. Futera
>
> PS doufám, že se pohyb podél Labe zastavil, neb tuším, že jste někde z
> okolí HK či Pardibic....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe

U nás to tvrdili už před cca 15- 20 lety, v souvislosti s ohniskem kdesi u Studenky. Jinak dlouhodobě jsou tady na Severní Moravě ohniska moru v Beskydech nad Frýdkem Místkem v povodí Ostravice, ale jak moc na vlhkém jsou ty ohniska, to nevím.
Fakt je, že pro mě by to mohlo být zajímavé, protože jedno moje stanoviště na mém pozemku, v současné době bez včel, je taky na poměrně vlhkém místě.
Ale než se o tom dohadovat, tak by to chtělo zjistit přímo u zdrojů, možná dotazem u pracovníků veteriny, kteří s těmi ohnisky v příslušném kraji měli co do činění.
Nebo přes Svaz, nebyl by větší problém vypracovat nějaké relativně objektivní hodnocení vlhkosti , otevřenosti a větrnosti včelího stanoviště a nechat ty dotazníky vyplnit v ZO nebo dokonce příslušnými včelaři, kde poměry na stanovišti musí dobře znát.
Možná by bylo hodně zajímavé, vypracovat podrobný dotazník k hodnocení jednotlivých stanovišť , co tam roste, jak je tam teplo, před jakým větrem je stanoviště chráněno a ze kterého směru otevřeno, jak dlouho se tam po ránu drží průměrně rosa, jestli tam přes zimu sníh staje jako první nebo se tam z okolí drží dlouho, kolik je proletů přes zimu....Kdy a z čeho tam jsou snůšky, co tam v roste okolí....
A dát to vyplnit přímo včelařům. Mohla by vyjít docela zajímavá statistická data....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 8. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe

Zdravim pane Polasku,

to bude asi nejaky omyl s tou Studenkou. Jsem rodak ze Studenky a otec tam delal do sveho posledniho dechu jednatele, od dob kdy se mor zacal vysetrovat a ohniska palit, ve Studence na 100% mor nebyl. Jedine ohnisko na okrese Novy Jicin bylo pred temi 15-20 lety na Frenstatsku. Bylo tehdy vse spaleno a od te doby je klid. Okres Novy Jicin je dlouhodobe vzorem ohledne moru na severu Moravy. Nema zadne ohniska, nebo se o nich nevi.
Vlhka je tam az az- proteka kolem reka Odra a rybniku tam je dost, tahnou se az k Ostrave.

PZ

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe

"to bude asi nejaky omyl s tou Studenkou. Jsem rodak ze Studenky a otec tam delal do sveho posledniho dechu jednatele, od dob kdy se mor zacal vysetrovat a ohniska palit, ve Studence na 100% mor nebyl. Jedine ohnisko na okrese Novy Jicin bylo pred temi 15-20 lety na Frenstatsku. Bylo tehdy vse spaleno a od te doby je klid. Okres Novy Jicin je dlouhodobe vzorem ohledne moru na severu Moravy. Nema zadne ohniska, nebo se o nich nevi. "

Hm, já jen vím, že někdy v roce 1990 - 95, nevím to už přesně, byla v Příboře schůze včelařských kočovníků, zřejmě za okres Nový Jičín a tam bylo vysloveně nedoporučeno kočovat do okolí Studenky z důvodu přetrvávání moru plodu. A to právě ve spojení s těmi rybníky kolem Studenky a vlhkem.....
Jinak co si pamatuji, v okrese Nový Jičín byl mor plodu skutečně naposledy někdy před těmi 15 lety v Tiché u Frenštátu a potom i taky nějaké ohnisko tuším v Ženklavě. Obojí to jsou vesnice, jejichž středem protéká potok či říčka, takže nějaké vlhké místo by se tam našlo. Ale stejně tak jsou kolem hůrky, takže to mohly být včely umístěné i nějakých 50 - 100 metrů vysoko nad těmi toky a daleko od nich.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 8. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe

to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
Za tim si stojim.
Cose tyce te informace,ze se mor siri podel toku reky jsem jiz slysel od jednoho mistniho profesionalniho vcelare, udajne se tak siri podel reky z Bruntalska na Opavsko.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe

Já bych hrozně nerad vyvolal zjednodušující vlnu ohledně šíření podél toků. S takovým názorem nesouhlasím. Začněme od toho jednoduššího - kdo produkuje roje, kolik jich je, kde jsou opuštěné úly (podle mých informací historicky dáno, že na jihu Moravy, kde bylo i nejvíc moru nejvíc včelařů opustilo včelaření, když mělo možnost pracovat v Rakousku...) ve druhé vlně, jak se kde léčí varoóza, kde je aktivní SVS, atd... až nakonec se můžeme zabývat detaily 25. století..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe
> Datum: 08.12.2010 20:44:28
> ----------------------------------------
> to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred
> tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do
> letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve
> Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
> Za tim si stojim.
> Cose tyce te informace,ze se mor siri podel toku reky jsem jiz slysel od
> jednoho mistniho profesionalniho vcelare, udajne se tak siri podel reky z
> Bruntalska na Opavsko.
>
> PZ
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
gp (93.92.52.23) --- 8. 12. 2010
Re: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe

Nemluvte tu prosím nesmysly. Jih Moravy, tz. Břeclavsko, Mikulovsko,Znojemsko bylo před první invazí moru před 10ti lety oficiálně čisty. A abych Vám zarazil brouka do hlavy, tak tehdy problémové Hodonínsko a případy moru byly pár metrů od řeky Moravy. Takže historie nelže stačí otevřít Vaše informace ve Včelařství a po slovensky Vám říci netárajte. Jestli si to chcete ověřit doslova, ZO mají kroniky a toto se tam zapisuje! Nevím kde se berou furt bujné představy o problémech na JM. Vše dobré. _gp_
.........
Radek Hubač:(podle mých informací historicky dáno, že na jihu Moravy, kde bylo i nejvíc moru nejvíc včelařů opustilo včelaření, když mělo možnost pracovat v Rakousku...)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 12. 2010
pro anonyma gp

Za prvé anonymní gp a jiné takové nemám rád, za druhé jsem napsal nepřesnost, mluvil jsem o těch minulých 10-20 letech, kdy tam byla kopa problémů a z naší perspektivy Pardubáků, když se Jižní Morava zlepšila, tak se objevil mor u nás. Tak mě prosím, zbytečně nenapadej.. jinak upřímně řečeno od sebe Znojemsko, Hodonínsko a Břeclavsko zase až tak neodlišuji, pro mě je to Jižní Morava.... V hlubší minulosti se nic nevyšetřovalo...tak nebyly problémy? Mám tam kopu kamarádů a o některých praktikách, co dělali, když uhynuli včely neradno se rozšiřovat. Hlavně nevolat veterinu! Třeba kamarád z Diváků mi vyprávěl, že u nich se o včely ve vsi nikdo moc nestaral, že každý měl medu habakuk, tak proč něco dělat a když uhynulo včelstvo, tak se úl nechal rok vyvětrat a jelo se dál.... V minulých letech u nich v katastru měli velké starosti s morem. U nás se likvidovala jedna včelnice, tam pálili před pár lety celý katastr.....
vše dobré
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe
> Datum: 08.12.2010 21:53:52
> ----------------------------------------
> Nemluvte tu prosím nesmysly. Jih Moravy, tz. Břeclavsko,
> Mikulovsko,Znojemsko bylo před první invazí moru před 10ti lety oficiálně
> čisty. A abych Vám zarazil brouka do hlavy, tak tehdy problémové Hodonínsko
> a případy moru byly pár metrů od řeky Moravy. Takže historie nelže stačí
> otevřít Vaše informace ve Včelařství a po slovensky Vám říci netárajte.
> Jestli si to chcete ověřit doslova, ZO mají kroniky a toto se tam zapisuje!
> Nevím kde se berou furt bujné představy o problémech na JM. Vše dobré. _gp_
> ........
> Radek Hubač:(podle mých informací historicky dáno, že na jihu Moravy, kde
> bylo i nejvíc moru nejvíc včelařů opustilo včelaření, když mělo možnost
> pracovat v Rakousku...)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
gp (93.92.52.23) --- 9. 12. 2010
Re: pro anonyma gp

Ne, problém je pro Vás samotná existence Jihomoravských včelařů. S těmi před 10 - 20 lety si jen hojíte před druhými ego, protože tu mor papírově nebyl, stejně jako na Pardubicku. A nehažte nás tady pane Hubači laskavě, včelaře na JM, do jednoho pytle. Nejsme cikáni.

_gp_

...........
Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 12. 2010
pro anonyma gp (48718) (48722) (48734) (48735) (48738) (48740) (48763) (48766) (48792) (48798) (48808) (48814) (48827) (48852) (48858) (48859) (48863) (48864) (48867) (48868) (48870)
Za prvé anonymní gp a jiné takové nemám rád, za druhé jsem napsal nepřesnost, mluvil jsem o těch minulých 10-20 letech, kdy tam byla kopa problémů a z naší perspektivy Pardubáků, když se Jižní Morava zlepšila, tak se objevil mor u nás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 12. 2010
Re: pro anonyma gp

g.p. z jihu Moravy neni anonym,
jsem rad, ze se pripoji se svymi nazory, byt pro mnohe muzou byt neprijemne, ale maji svoji vahu.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 9. 12. 2010
Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ohniska na vlhk?ch stanovit?ch u Labe
> Datum: 08.12.2010 20:44:28
> ----------------------------------------
> to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred
> tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do
> letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve
> Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
> Za tim si stojim.
> Cose tyce te informace,ze se mor siri podel toku reky jsem jiz slysel od
> jednoho mistniho profesionalniho vcelare, udajne se tak siri podel reky z
> Bruntalska na Opavsko.
>
> PZ
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe

"to musel byt nejaky informacni sum, nebo JPP. Otec odesel v roce 2006, pred tim delal jednatele minimalne 30 let. Nakazovy referent okresu NJ byl az do letoska rovnez Studenak a sef okresni veteriny byl dokonce soused. Ve Studence a prirazenych obcich Pustejov, Albrechticky mor nebyl.
Za tim si stojim. "

Vím určitě, že to tam zaznělo. Takže to byl nějaký informační šum.
Nebo konkurenční boj, bylo to pár let po roce 89 , cena medu byla ještě víceméně socialistická, takže velice příznivá, zatímco socialistická omezení byla pryč. Spousta včelařů tehdy určitě uvažovala o expanzi, o rozšíření chovu z nějaké desítky včelstev na stovky a na to potřebovali vhodná, zatím nezavčelená stanoviště. Odradit jiné včelaře kočovat do nějaké oblasti by se leckomu hodilo....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 12. 2010
Re: ohniska na vlhkých stanovištích u Labe

To me nenapadlo,

ale ucinne to muselo byt dost.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
podněty SVS

Pane doktore,
jak to funguje s podněty od občanů, třeba i anonymními? Znám velmi dobře systém civilní hygieny a trofám si říct, že mnohem účinnější než podnět podaný odborníkem tzv. služebním postupem je dopis od občana X.Y., který se musí prošetřit a do 30dnů odpovědět. Malenův institut znám osobně, musel jsem s nimi hlavně kvůli ptačí chřipce jednat, tak bych jim klidně rád jako občan napsal, pokud se tím musí zabývat.
díky
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:25:48
> ----------------------------------------
> Máte pane doktorebohužel pravdu, v tom co o práci veterinářů SVS
> (příslušných inspektorátů KVS) píšete. Já alespoň, když nejsem pracovník
> SVS se snažím budoucí veterináře v Brně na VFU druhým rokem vzdělávat právě
> v těchto souvislostech, jak jen je to v rámci univerzitního prostředí
> možné. Snad bude práce za několik let, až moji studenti nastoupí do funkcí,
> někde vidět. Stará garda už se předělává těžko a mladší, kteří aniž bych to
> chtěl říct nějak nafoukaně, kteří jaksi inovovanou výukou neprošli, bohužel
> kopírují práci svých předchůdců. Problémem je, že pokud není zrovna
> inspektor včelař, je v podstatě se znalostmi ze školy ve včelařství
> negramotný. Doufám, že u dnešních studentů to bude výrazně lepší. Považte
> jen, že předmět nemoci ryb a včel se veterináři učí v zimě, a i když ted
> mám na škole pro studenty i nějaká včelstva, tak jim toho moc prakticky
> neukážu - jenže do nedávné doby to často studenti neviděli ani na obrázku!
> Se zájemci to doháníme i prakticky v létě - za ty bych už odborně mohl
> ručit. Snad se do budoucna povede vybojovat přesun do letního semestru,
> ještě lépe osamocení předmětu jen na nemoci včel zvlášť - pak by to mělo
> odpovídající úrověň. Za stávající situace se alespon snažím už pro přísští
> rok připravit pro stávající pracovníky KVS, kteří s naším oborem mají co
> dočinění praktické kurzy, se základy teorie obohacené o nové poznatky a
> hlavně s prakrickou prací se včelami i mimo univerzitu. Snad se to podaří,
> pak už jen záleží na jejich zájmu, možnost tu bude - zatím oficiálně není a
> to je chyba. Omlouvám se za odbočení od tématu, ale třeba Vás to bude
> zajímat jak jsou na tom se vzděláním v této problematice naši veterináři.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Zdeněk Klíma (89.102.21.6) --- 8. 12. 2010
Re: podněty SVS

Podněty by se jistě zabývat měl. Jestli je na to ale přímo takto legislativou pomatováno a je i nějaká lhůta pro vyjádření, to nevím, musel bych prostudovat, spíš otázka na SVS.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: podnety SVS

Podněty by se jistě zabývat měl. Jestli je na to ale přímo takto
legislativou pomatováno a je i nějaká lhůta pro vyjádření, to nevím,
musel
bych prostudovat, spíš otázka na SVS.

Pak Vás,pane doktore pěkně prosím.
Prostudujte a dejte nám vědět,ať můžeme "podněcovat".
Díky.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Zden?k Klíma" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: podnety SVS
Datum: 8.12.2010 - 12:56:23

> Podněty by se jistě zabývat měl. Jestli je na to
> ale přímo takto
> legislativou pomatováno a je i nějaká lhůta pro
> vyjádření, to nevím, musel
> bych prostudovat, spíš otázka na SVS.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: podněty SVS

Pane doktore,
jak to funguje s podněty od občanů, třeba i anonymními? Znám velmi
dobře systém civilní hygieny a trofám si říct, že mnohem účinnější
než podnět podaný odborníkem tzv. služebním postupem je dopis od
občana X.Y., který se musí prošetřit a do 30dnů odpovědět. Malenův
institut znám osobně, musel jsem s nimi hlavně kvůli ptačí chřipce
jednat, tak bych jim klidně rád jako občan napsal, pokud se tím musí
zabývat.
díky
Radek


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: podněty SVS
Datum: 8.12.2010 - 12:51:21

> Pane doktore,
> jak to funguje s podněty od občanů, třeba i
> anonymními? Znám velmi dobře systém civilní
> hygieny a trofám si říct, že mnohem účinnější
> než podnět podaný odborníkem tzv. služebním
> postupem je dopis od občana X.Y., který se musí
> prošetřit a do 30dnů odpovědět. Malenův institut
> znám osobně, musel jsem s nimi hlavně kvůli ptačí
> chřipce jednat, tak bych jim klidně rád jako občan
> napsal, pokud se tím musí zabývat.
> díky
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:25:48
> > ----------------------------------------
> > Máte pane doktorebohužel pravdu, v tom co o
> > práci veterinářů SVS
> > > (příslušných inspektorátů KVS) píšete. Já
> > alespoň, když nejsem pracovník
> > > SVS se snažím budoucí veterináře v Brně na VFU
> > druhým rokem vzdělávat právě
> > > v těchto souvislostech, jak jen je to v rámci
> > univerzitního prostředí
> > > možné. Snad bude práce za několik let, až moji
> > studenti nastoupí do funkcí,
> > > někde vidět. Stará garda už se předělává těžko
> > a mladší, kteří aniž bych to
> > > chtěl říct nějak nafoukaně, kteří jaksi
> > inovovanou výukou neprošli, bohužel
> > > kopírují práci svých předchůdců. Problémem je,
> > že pokud není zrovna
> > > inspektor včelař, je v podstatě se znalostmi ze
> > školy ve včelařství
> > > negramotný. Doufám, že u dnešních studentů to
> > bude výrazně lepší. Považte
> > > jen, že předmět nemoci ryb a včel se veterináři
> > učí v zimě, a i když ted
> > > mám na škole pro studenty i nějaká včelstva,
> > tak jim toho moc prakticky
> > > neukážu - jenže do nedávné doby to často
> > studenti neviděli ani na obrázku!
> > > Se zájemci to doháníme i prakticky v létě - za
> > ty bych už odborně mohl
> > > ručit. Snad se do budoucna povede vybojovat
> > přesun do letního semestru,
> > > ještě lépe osamocení předmětu jen na nemoci
> > včel zvlášť - pak by to mělo
> > > odpovídající úrověň. Za stávající situace se
> > alespon snažím už pro přísští
> > > rok připravit pro stávající pracovníky KVS,
> > kteří s naším oborem mají co
> > > dočinění praktické kurzy, se základy teorie
> > obohacené o nové poznatky a
> > > hlavně s prakrickou prací se včelami i mimo
> > univerzitu. Snad se to podaří,
> > > pak už jen záleží na jejich zájmu, možnost tu
> > bude - zatím oficiálně není a
> > > to je chyba. Omlouvám se za odbočení od tématu,
> > ale třeba Vás to bude
> > > zajímat jak jsou na tom se vzděláním v této
> > problematice naši veterináři.
> > >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Albert Gross (95.103.181.96) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi príslušného razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne. Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje tudíž se přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem a škůdce se pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne od něj.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 11:59:11
> ----------------------------------------
> Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který
> nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška
> skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude
> semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi príslušného
> razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie
> sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne.
> Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj
> ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so
> stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Fakt nemám sílu odpovídat na takové připomínky. Tak podle Tebe když nakrmím začátkem července ve dvou velkých dávkách, dám gabony, tak na konci října létají včely nasáté něčím sladkým do mého úlu jen aby se prolítli... a to že v maringotce, kde je 20 včelstev a dělám to tam stejně a roztoče tam nemám. Hladové včely v červenci omezí nikoliv přeruší plodování.... to zase takový břídil ten včelař není, aby to dotáhli do úplného vyhladovění.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 12:05:43
> ----------------------------------------
> Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje tudíž se
> přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem a škůdce se
> pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne od
> něj.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:59:11
> > ----------------------------------------
> > Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který
> > nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška
> > skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude
> > semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> > O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi príslušného
> > razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie
> > sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne.
> > Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj
> > ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so
> > stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Do nedávna však tento způsob včelaření byl naprosto běžný. Až honba za vysokými výnosy medu nás dovedla k dnešnímu způsobu včelařství. Možná by s tím pak mohla i souviset zdárná expanze roztoče do světa. Oboje začalo přibližně ve stejnou dobu. Srovnávat včelstva na hony od sebe vzdálená také nejde. Každé to stanoviště je jiné. Jak pro včely tak pro roztoče. Proto také nemůže to ošetřování být stejné.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> Datum: 08.12.2010 12:35:04
> ----------------------------------------
> Fakt nemám sílu odpovídat na takové připomínky. Tak podle Tebe když nakrmím
> začátkem července ve dvou velkých dávkách, dám gabony, tak na konci října létají
> včely nasáté něčím sladkým do mého úlu jen aby se prolítli... a to že v
> maringotce, kde je 20 včelstev a dělám to tam stejně a roztoče tam nemám.
> Hladové včely v červenci omezí nikoliv přeruší plodování.... to zase takový
> břídil ten včelař není, aby to dotáhli do úplného vyhladovění.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 12:05:43
> > ----------------------------------------
> > Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje tudíž se
> > přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem a škůdce
> se
> > pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne
> od
> > něj.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > > Datum: 08.12.2010 11:59:11
> > > ----------------------------------------
> > > Ono je to složité i z hlediska soužití v obci. Když vím o včelaři, který
> > > nechává včely pravidelně do konce srpna hladovět, i když u nás snůška
> > > skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a toho včelaře udám, nebude
> > > semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> > > O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá, ale sú nositeľmi
> príslušného
> > > razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori z iného regionu, ktorí nie
> > > sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať nekompromisne a efektívne.
> > > Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú radosť, ktorú ešte má aj
> > > ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči včelstvá komisia, tak sa so
> > > stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami, ktoré s vekom prichádzajú.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Albert Gross (95.103.181.96) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Podľa skúsenosti z môjho okolia starší včelári liečia aj zakrmujú neskôr /prelom 8/9 mesiaca/ a vtedy už majú ich včelstvá armádu VD a vzhľadom na prerušenie plodovania hladom začínajú dobiehať straty jesenným plodovaním. Niektoré to už nestihnú a stanú sa zdrojom zásob aj VD. Sú dokonca aj brtníci, ktorí ani neliečia ani nekrmia a každý rok čakajú na roje a na pár kg medu. Ja už mám vtedy zakrmené a preliečené. Nesťažujem sa na prenos VD-s tým si poradím, ale neustále hrozí prenos moru. Preto by sa mal stanoviť minimálny hygienický štandart na stav úľov a na ošetrovateľské úkony a včelstvá pod čiarou by sa mali kontrolovať a likvidovať nezávislou odbornou komisiou. Takýmto včelstvám by sa nemala poskytovať žiadna pomoc, bez ohľadu na majiteľa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m

Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové včelstvo neploduje
tudíž se přeruší i rozvoj škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr
horem dolem a škůdce se pak může velmi zdárně množit. Ty tisícové
spady jsou pak z vlastního úlu a ne od něj.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
Datum: 8.12.2010 - 12:05:35

> Ale i to lze považovat za boj proti VD. Hladové
> včelstvo neploduje tudíž se přeruší i rozvoj
> škůdce, na rozdíl od toho co valí cukr horem dolem
> a škůdce se pak může velmi zdárně množit. Ty
> tisícové spady jsou pak z vlastního úlu a ne od
> něj.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Vem kritik?m
> > Datum: 08.12.2010 11:59:11
> > ----------------------------------------
> > Ono je to složité i z hlediska soužití v obci.
> > Když vím o včelaři, který
> > > nechává včely pravidelně do konce srpna
> > hladovět, i když u nás snůška
> > > skončí obvykle v červnu - písek podloží, sucho a
> > toho včelaře udám, nebude
> > > semnou mluvit ani kredenc ve vsi.
> > O veterinárov sa pri prehliadkach oprieť nedá,
> > ale sú nositeľmi príslušného
> > > razítka. Prehliadky by mohli vykonať inšpektori
> > z iného regionu, ktorí nie
> > > sú zaťažení miestnymi vzťahmi. Vtedy môžu konať
> > nekompromisne a efektívne.
> > > Je však kruté obrať dedka-včelára možno o jedinú
> > radosť, ktorú ešte má aj
> > > ked je neporiadny. Ak mu však neprelieči
> > včelstvá komisia, tak sa so
> > > stratou zmieri tak, ako s inými disfunkciami,
> > ktoré s vekom prichádzajú.
> > >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu