Včelařská konference

Zdravím ještě jednou, chtěl bych se poradit ohledně nassenheiderů;
Pár dní před koncem července jsem dal do včelstev 1x nassenheider s velkým knotem, 180ml kyseliny 65% do nejvrchnějšího nástavku (zalitého zásobami) na prostřední pozici, tedy nad plod. Za osm dnů se odpařilo cirka 120ml kyseliny a z nejvíce zasaženého včelstva spadlo průměrně 0,9 roztoče denně. Zdá se, že se žádná katastrofa nekoná, nassenheidery jsem ze včelstev vyndal. I když zimní generace se pořád líhne....uvidíme.
Otázka zní: Máme vysledováno, za jak dlouho po vložení kyseliny je roztoč mimo buňku poškozen a upadne z dělnice? Odolává, odolává a teprve (kecám) po týdnu upadne? Nebo se to takhle nedá vyjádřit vůbec? Díky, Libor.

Stačí se podívat do spadů po kyselině ve VMS, hlavně tam, kde jsou vyšší spady. Myslím, že to je z nich patrné.

Libor V. napsal:
>Za osm dnů se odpařilo cirka 120ml kyseliny a z nejvíce zasaženého včelstva spadlo průměrně 0,9 roztoče denně. Zdá se, že se žádná katastrofa nekoná, nassenheidery jsem ze včelstev vyndal. I když zimní generace se pořád líhne....uvidíme.

>Otázka zní: Máme vysledováno, za jak dlouho po vložení kyseliny je roztoč mimo buňku poškozen a upadne z dělnice? Odolává, odolává a teprve (kecám) po týdnu upadne? Nebo se to takhle nedá vyjádřit vůbec? Díky, Libor.
.............

Ti kdo léčí kyselinou déle upozorňují, že zvýšený spad přetrvává ještě cca 2 až 3 týdny. Pokud i potom nepoklesne, je potřeba znovu přeléčit.
Podle toho, co jsem se dočetl mimo jiné ve vyhlášce veteriny, 0,9 ks za den není ani přirozený pad, který by ohrožoval včelstvo, natož po kyselině. (ve vyhlášce veteriny JMK se mluví o 3ks za den a potom další stupeň jako ohrožení 5ks za den).

Jinak praktici říkají, že dlouhodobé opařovače mají výhodu, pokud každého roztoče zasáhnou 2x - než leze do buňky a potom ještě až z ní vyleze. Takže vyjmout po 8 dnech je škoda, chtělo to ještě aspoň těch 12 ale lépe 14 dnů (což by zhruba odpovídalo těm 180 ml po 15 ml za den.

Radek Krušina

Ahoj Libore,
bavili jsem se o tom už dnes v telefonu. Můj názor je dávat odpařovač vedle plodu nebo přímo doprostřed tělesa( míchám 60% kyselinu). Spad mi nabíhá cca po 5 - 7 dnech. Kyselinu jsem nasadil 28.8. Obvykle vydrží 14 - 30 dní s velkým knotem. Letos na rozdíl od minulého roku kyselinu i cítím při otevření úlu. Dno nezavírám, jen zavřu všechna očka, česno je normálně zúžené.Jsem zvědavý kolik vypadne po fumigaci. Minulý rok jsem byl docela vysoko - 520 ks.

Zdraví Honza

Samozřejmě pořád mluvím o plném odpařovači - 180 ml

Jan Adámek napsal:

>Můj názor je dávat odpařovač vedle plodu nebo přímo doprostřed tělesa( míchám 60% kyselinu). Spad mi nabíhá cca po 5 - 7 dnech. Kyselinu jsem nasadil 28.8. Obvykle vydrží 14 - 30 dní s velkým knotem. Letos na rozdíl od minulého roku kyselinu i cítím při otevření úlu. Dno nezavírám, jen zavřu všechna očka, česno je normálně zúžené.
.............

Podle toho co uvádí Bill Růžička u Mite Gone je pro zajištění účinnosti léčení KM u vícenástavkových včelstev potřeba zajistit rovnoměrný odpar cca 20ml KM denně.
On píše pokud si to dobře pamatuji - že je nezbytné zakrýt dno i očka a česno mít omezené.
I v návodu na nassenheider píšou, že při nedosažení uvedených dávek nastane neúčinnost léčení.

Z toho mi vychází, že u nassenheiderů je potřeba získat zkušenosti s rovnoměrným odparem dostatečné denní dávky.
Letos i jiné roky se mi stává u některých včelstev, že se kyselina neopaří ani za 20 dnů, což je špatně (míň než 10ml za den). Když u toho bude ještě otevřené dno, tak to asi moc účinné nebude.
Umístění u plodu a správný knot jsou asi důležité.

RK

Nepoužívam NH, ale aj pi Liebigovom odparovači je normálne, že v približne rovnakých včelstvách je odpar KM veľmi rozdielny. Pri NH po použití veľkého knotu už nie je možná žiadna korekcia odparu, iba ak pridať další NH a to isté platí aj pre MG. Na zvýšenie odparu pri miske s utierkou je možné na začiatok navlhčiť utierku KM /asi 50 ml/ a další odpar je už len udržiavací. Pri kontrole a v prípade nízkeho odparu je možné zvýšiť odpar podložením flašky o cca 0,5 mm. Používam 65% KM, misku pr. 14 cm, utierku vláknitú, nie hubovitú a flašku 200 ml od detskej výživy. Snažím sa dosiahnuť odpar v rozsahu 10 dní, ale pri takýchto jednoduchých prostriedkoch sa odpar vždy rozhodí o pár dní pri jednotlivých úľoch.

Albert Gross napsal:

>Nepoužívam NH, ale aj pi Liebigovom odparovači je normálne, že v približne rovnakých včelstvách je odpar KM veľmi rozdielny. Pri NH po použití veľkého knotu už nie je možná žiadna korekcia odparu, iba ak pridať další NH a to isté platí aj pre MG.
..........................

Možná to není úplně pravda, že není možná další korekce.
Na odpar může mít vliv právě umístění odpařovače - teplota a relativní vlhkost.
To je ovlivněno plodováním (a umístěním v blízkosti plodu), a zřejmě i krmením, které může v úle zvyšovat vlhkost (viz orosení folie u některých včelstev při krmení).
A zřejmě tam můžou být i rozdílné geny a stav včelstva ve zvládání vlhkostl v úle.

Prostě mi to přijde, že je to na zkušenosti - vystihnout správné umístění a dobu.
I s tím knotem se dá spekulovat - koupil jsem si dva druhy materiálu na knoty - jeden tvrdší a tlustší, druhý tenčí a měkčí, tipuji, že také nebude odpar stejný.
Při teoretizování o malém odpařování jsem viděl i docela jednoduchý figl - přelomit na půl tácek od piva, šupnout do odpařovače a překrýt košem - a hned je plocha dvojnásobná (nebo umístit do koše dva knoty, jen nebudou zasunuté v drážce). Nebo samozřejmě dát dva odpařovače.

Uvidíme, vyzkoušíme :)

já jsem to letos vyřešil tak, že jsem u dvou včeltev, kde byl odpar pomalý a spad velký, dal ještě po odpaření houbičku s 50ml KM nahoru nad plod.

Radek Krušina

Z toho mi vychází, že u nassenheiderů je potřeba získat zkušenosti s rovnoměrným odparem dostatečné denní dávky.
Letos i jiné roky se mi stává u některých včelstev, že se kyselina neopaří ani za 20 dnů, což je špatně (míň než 10ml za den). Když u toho bude ještě otevřené dno, tak to asi moc účinné nebude.
Umístění u plodu a správný knot jsou asi důležité.

RK
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Mám podobnou zkušenost. Včelstva v řadě, celkem stejně silná, 2 NH nasazeny ve stejný den do horního nástavku nad plod, po 180 ml, 65%. Očka zavřena, větrací otvory ve víku také, otevřeno jen spodní česno, dno pevné. Přesto rozdíly v odparu velké. Je fakt, že jsem při tom krmil ... Rozdíly ve "zvládání" vlhkosti jsou patrné pouhým okem. Zajímavé je, že jak vloni v srpnu, tak letos v 2. pol. dubna i teď v srpnu to jedno včelstvo (pokaždé jiné) z řady nezvládlo a dostalo se do jakéhosi šoku (buď ztráta matky - jaro, nebo stop v kladení, přestaly brát krmení, hodně mrtvolek na podložce). Letos nebyly extrémní teploty. I na česně bylo vidět, že se chovají jinak než ostatní. Čas a způsob aplikace je asi hodně závislý na stavu každého včelstva, ale jak to poznat? Jiří

I když zimní generace se pořád líhne....uvidíme. Libor

Z vášho príspevku som si vybral jedinú vetu, na ktorú budem reagovať. Neverte knihám, ktoré tvrdia, že z každej vyliahnutej včely v auguste-srpnu či septembri-září, sa stane dlhoveká zimná včela. To by sme mali úľ plný včiel a skutočnosť po prezimovaní je celkom iná. Solídne pokusy vo Švajčiarsku dokázali, že kraňská včela vytvára skôr menej hmotné včelstvá (v priemere 1?3 kg plus mínus 0,3 kg), ako by sme si to my priali.

Zimné dlhoveké vznikajú z normálnych včiel, vnútornou diferenciáciou u ktorých sa vytvorí mohutné tukové teliesko, na základe požierania bielkovinovej potravy, čiže peľu, ktorý poskytuje aspoň 22% dusíkatých látok. Aj zo včiel vyliahnutých v tomto mesiaci sa stáva
minimum dlhovekých zimných včiel. To len tak na objasnenie, ale samozrejme, nemusíte tomu veriť.

Solídne pokusy vo Švajčiarsku dokázali, že kraňská včela vytvára skôr menej hmotné včelstvá (v priemere 1?3 kg plus mínus 0,3 kg), ako by sme si to my priali.

___________________________________________________________

Pane Turčáni, zajeďte si ke mně do Smiřic podívat se na moje včelstva a já Vám ukážu, jak mohou vypadat solidní kraňská včelstva (i v tuto dobu stále obsedají 6 NN!). Na ty Švýcarské a Německé pokusy moc nevěřím, protože pitomněji ten výzkum snad ani provádět nešlo. Jejich metodiky včelaření byly typickými metodikami, které k silnějším včelstvům než 1,3 kg mohli vést jen zřídka kdy (furt to tady dokola omílám už minimálně 4 roky… když už to má být objektivní, tak ty včelstva se nesmějí zužovat, musí se zakrmit ihned po odběru medu a nesmějí se v daném roce vyrojit a možná se nesmějí chovat ve vysokých nástavkách (především se nesmí přesunout plodiště ke stropu, jak to děláte Vy)… jenže takto vést svá včelstva asi němečtí výzkumníci nedovedou :-)
Jestli vůbec něco prokázali, tak to je to, že kraňská včelstva mají zakódovaný jistou minimální optimální sílu a tou bude určitě těch cca 1 kg. Této síly se včelstva drží zuby nehty, ale to neznamená, že nemohou zazimovat i 2x či 3x silnější i bez posílení oddělkem.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

furt to tady dokola omílám už minimálně 4 roky… když už to má být objektivní, tak ty včelstva se nesmějí zužovat, musí se zakrmit ihned po odběru medu a nesmějí se v daném roce vyrojit a možná se nesmějí chovat ve vysokých nástavkách (především se nesmí přesunout plodiště ke stropu, jak to děláte Vy)… jenže takto vést svá včelstva asi němečtí výzkumníci nedovedou :-)

Mladý muž to že včelárite 4 roky, ešte neznamená, že Ste aj objektívny a musíte mať pravdu. Ja by som výskumy nepodceňoval, ja im musím dať za pravdu.
Ja bez zužovania včelárim minimálne 25 rokov, aj s mriežkou aj bez nej a bez zásob nikdy neboli posledné vytáčanie medu u mňa býva 1-5 augusta), je pravda, že posledné roky po troch znáškach prekladám matku na najvyššie miesto v úľovej zostave a včely sa môžu rozhodnúť kde matke pripravia miesto na plodovanie. Včelstvá zimujú s tým istým počtom plástov, teda bez jediného odobratia plástu.

Istého času som v úľovej štvorzostave (výška plástov 25 cm) 6 včelstiev, bez obmedzenia matky materskou mriežkou, po skončení sezóny išlo do zimy ako ostatné včelstvá . Nie raz si včelstvo vybralo na plodovanie dolnú časť úľovej zostave, ale, žeby to malo nejaký kladný vplyv na silu včelstva som nikdy nezistil.

Moja kranka je "lenivá", nech s ňou robím čokoľvek, po zime ich hmotnosť sa stále pohybuje v rozmedzí 1,3 kg plus mínus 0,3 kg a mám čo robiť, aby som ju udržal na uzde.A to bez akéhokoľvek jarného podnecovania.

Podle mne je tady jeden zásadní problém Podle jedněch je západ pupkem světa a správné jsou jen jejich metody podle druhých tomu tak není. Všichni pak, ale zapomínají jednu důležitou věc: tou jsou plemena. Jinak se chová Vlaška, jinak Kraňka a jinak Včela černá. Každá má svoje specifika pro chov a nemalý vliv má též prostředí ve kterém se chovají.
proto to také není stejné a všechno nejde bezhlavě přebírat

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Nassenheider - zase ti n?mci :-)
> Datum: 08.9.2010 08:28:49
> ----------------------------------------
> furt to tady dokola omílám už minimálně 4 roky? když už to má být
> objektivní, tak ty včelstva se nesmějí zužovat, musí se zakrmit ihned po
> odběru medu a nesmějí se v daném roce vyrojit a možná se nesmějí chovat ve
> vysokých nástavkách (především se nesmí přesunout plodiště ke stropu, jak
> to děláte Vy)? jenže takto vést svá včelstva asi němečtí výzkumníci
> nedovedou :-)
>
> Mladý muž to že včelárite 4 roky, ešte neznamená, že Ste aj objektívny a
> musíte mať pravdu. Ja by som výskumy nepodceňoval, ja im musím dať za
> pravdu.
> Ja bez zužovania včelárim minimálne 25 rokov, aj s mriežkou aj bez nej a
> bez zásob nikdy neboli posledné vytáčanie medu u mňa býva 1-5 augusta), je
> pravda, že posledné roky po troch znáškach prekladám matku na najvyššie
> miesto v úľovej zostave a včely sa môžu rozhodnúť kde matke pripravia
> miesto na plodovanie. Včelstvá zimujú s tým istým počtom plástov, teda bez
> jediného odobratia plástu.
>
> Istého času som v úľovej štvorzostave (výška plástov 25 cm) 6 včelstiev,
> bez obmedzenia matky materskou mriežkou, po skončení sezóny išlo do zimy
> ako ostatné včelstvá . Nie raz si včelstvo vybralo na plodovanie dolnú časť
> úľovej zostave, ale, žeby to malo nejaký kladný vplyv na silu včelstva som
> nikdy nezistil.
>
> Moja kranka je "lenivá", nech s ňou robím čokoľvek, po zime ich hmotnosť sa
> stále pohybuje v rozmedzí 1,3 kg plus mínus 0,3 kg a mám čo robiť, aby som
> ju udržal na uzde.A to bez akéhokoľvek jarného podnecovania.
>
>
>

Každá má svoje specifika pro chov a nemalý vliv má též prostředí ve kterém se chovají. Pepan

Ja by som zdôraznil, že prostredie a bohatosť zdrojov (nektár, peľ) hrá pre každú včelu prostredie kde žije. To, že jedna šedá, druhá čierna a tretia svetlejšia podľa mňa až takú rolu v prejave, nie je. Veď si uvedomme len jedno, že včely v prírode nepotrebuje byť silné,pre včelu je dôležité aby prežila a na prežitie nemusí byť silná, preto ani nezhromažďuje veľké zásoby.

Už štvrtú sezónu mám umiestnené včelstvo v kláte, (na ich živote sa zúčastňujem len ich prozorovaním a preventívne fumigujem proti Vd, dokonca im podám cez povalu 2-4 kg zásob. To aj napriek tomu, že by si mohli priniesť aj päťkrát viac, ako v tomto prípade.
Ich jedinou starosťou je po zime zosilnieť a vyrojiť (aj trikrát), každý rok majú mladú matku a prírodu posilnia tromi včelstvami, možno sa jedno uchytí a možno ani to nie.
a znovu sa to opakuje. V kláte je pre jeho rozvoj dostatočný, ale za 4 roky dokázali postupne vystavať dielo asi na 50%. Potom človek je zásadný činiteľ na prekročenie tohoto stereotypu, ktorý im svojimi úľmi a zásahmi do ich života dáva šancu na mohutný rozvoj a zisk medu pre seba.

Takže súhlasím s Pepanom s tým, že sila včelstva je závislá od prostredia a klíma kde žijú, pridávam aj starostlivosť včelára o ne a či je čierna, šedá a svetlá -žltá, nie je až tak podstatné. Alebo sa mýlim?

4Částečně ano
Kraňka: má velmi rychlý nástup do plodování. je to horská včela která dobře využívá kratší vegetaci a zimní včely dosahují většího věku Velmi dobře využívá nejranější snůšky U letních a pozdních snůšek je na tom hůře jako následující.
Vlaška: je středomořská včela s pomalým nástupem do síly a velmi dobře využívá pozdní snůšky. Nepřerušuje úplně plodování přes zimu.
Černá: obývá západní část Evropy Nástup do síly je pomalejší jako u Kraňky a velmi dobře využívá letmí a pozdní snůšky
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Nassenheider - zase ti n?mci :-)
> Datum: 08.9.2010 10:45:36
> ----------------------------------------
> Každá má svoje specifika pro chov a nemalý vliv má též prostředí ve kterém
> se chovají. Pepan
>
> Ja by som zdôraznil, že prostredie a bohatosť zdrojov (nektár, peľ) hrá pre
> každú včelu prostredie kde žije. To, že jedna šedá, druhá čierna a tretia
> svetlejšia podľa mňa až takú rolu v prejave, nie je. Veď si uvedomme len
> jedno, že včely v prírode nepotrebuje byť silné,pre včelu je dôležité aby
> prežila a na prežitie nemusí byť silná, preto ani nezhromažďuje veľké
> zásoby.
>
> Už štvrtú sezónu mám umiestnené včelstvo v kláte, (na ich živote sa
> zúčastňujem len ich prozorovaním a preventívne fumigujem proti Vd, dokonca
> im podám cez povalu 2-4 kg zásob. To aj napriek tomu, že by si mohli
> priniesť aj päťkrát viac, ako v tomto prípade.
> Ich jedinou starosťou je po zime zosilnieť a vyrojiť (aj trikrát), každý
> rok majú mladú matku a prírodu posilnia tromi včelstvami, možno sa jedno
> uchytí a možno ani to nie.
> a znovu sa to opakuje. V kláte je pre jeho rozvoj dostatočný, ale za 4 roky
> dokázali postupne vystavať dielo asi na 50%. Potom človek je zásadný
> činiteľ na prekročenie tohoto stereotypu, ktorý im svojimi úľmi a zásahmi
> do ich života dáva šancu na mohutný rozvoj a zisk medu pre seba.
>
> Takže súhlasím s Pepanom s tým, že sila včelstva je závislá od prostredia a
> klíma kde žijú, pridávam aj starostlivosť včelára o ne a či je čierna, šedá
> a svetlá -žltá, nie je až tak podstatné. Alebo sa mýlim?
>
>
>

Antone, kolega ve svém nadšení sčítá jablka a hrušky a nevadí mu výsledek v melounech. Zatímco ty uvádíš sílu zimní, nebo brzy v předjaří, kolegu teď fascinuje úl plný včel. V ůnoru bude ale vše jinak. Navíc v zateplených ůlech jsou včelstva výrazně slabší. Ve výnosech ale tato slabší včelstva většinou nanosí víc.Každý si musí vybrat podle sebe. Já preferuji úly zateplené. Anton má opět pravdu, co se týká vylízání plástů vedle úlů. Provádím to na bohem zapomenuté včelnici v lesích, vložky v česnech zatím vůbec nemám a loupež není. Loupež je pouze strašák pro mizerné a neschopné včelaře a že se jich touto dobou zase vyrojí! Zdraví R. Stonjek

Pane Turčáni, včelařím už 5 let (vlastně 2 roky předtím taky, ale to nebyly moje včely a nevčelařil jsem podle sebe), ale na tom to nesejde, protože v porovnání s Vaší praxí a s Vaším počtem včelstev se mohu jít zahrabat. Navíc teď kvůli VŠ budu rád, když se o těch pár svých včelstev, které budu mít přes 100 km vzdušnou čarou od koleje, vůbec budu stíhat starat. Takže v dohledné době se ze mě nějaký větší včelař, tedy skutečnější praktik, rozhodně nestane. Ale co vidím, to prostě vidím a za to si stojím!

Jde mi jen o to, aby se konečně už přestalo tupě souhlasně přikyvovat na ty zpropadené německé výzkumy. Znám včelaře (ale je jich opravdu jen málo), kteří mají v zimě určitě mnohem silnější včelstva, než oněch pověstných 1 +/-0,3 kg. A to mají kraňská včelstva, a to včelaří v různých oblastech! Zajímavé je, že jde jen o včelaře s NN-úly, takže to o něčem svědčí! Např. u dadantistů jsem o těch 2 až 3 kg dokonce nikdy ani nečetl! Ale co je psáno, to nemusí být dáno, takže si nemyslete, že na to spoléhám. Spíše důvěřuji vlastním očím. A to co vidím mimo jiné u vlastních včelstev je zaručeně mnohem silnější než ta německá „Standartkraft“.

Podívejte se třeba na tohle:
http://dvorsky.leos.sweb.cz/JARO/jaro.htm#TOP
Tohle jsou včelstva síly cca 1 kg??? To sotva! Mýlím se snad?
Takže mi prosím vysvětlete, jak je u kraňských včelstev něco takového možné? A nesvádějte to jen na prostředí a jinou formu kraňky. Děkuji.

K př. Křapkovi:
Samozřejmě, že ten způsobem, jakým jsem vylíčil současnou sílu svých včelstev, je trochu demagogický. Co jsou to obsazené nástavky? Jaká bude finální síla?
Řeknu to asi takto: Až budu tyto včelstva v říjnu před spojením zužovat na 3 NN, u některých možná budu rád, jestli se do nich vůbec budou vejít bez toho, aby včely nevysely v podmetu, což nechci (nemám rád, když se včely tísní, má to špatný vliv na jejich sílu). Jelikož budu včelstva posilovat oddělky (vlastně po letošní radikální změně metodiky teď u mých včelstev není rozdíl mezi oddělky a produkčními včelstvy... všechna jsou na 6 NN!), výsledná síla bude ještě větší, než je to na fotkách v uvedeném odkaze. Začátkem předjaří budou včelstva krásně obsedat 4 NN a z části ještě další 2 NN.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

dvorsky.leos.sweb.cz/JARO/jaro.htm#TOP

Martin, ale ak sa pozorne podívaš na ten les a trávu, tak je už dávno po zime. Včelstvo je už v plnom rozvoji. Ak to dám do súvisu s teplou zimou, tak sa ani nečudujem. Dvorský to aj zdôvodnil a tieto výpočty som robil aj na základe plusových denných teplôt, prezimované včelstvo neraz bolo silnejšie až o 0,8 kg včiel, takže to by aj svedčilo o tom prečo je také silné. Nuž ale mladý včelár s päťročnou praxou dokazuje, že z neho môže byť dobrý včelársky expert v prípade, že to utvrdíš príslušným štúdiom. Anton

a.turčáni:
Včelstvo je už v plnom rozvoji. Ak to dám do súvisu s teplou zimou, tak sa ani nečudujem. Dvorský to aj zdôvodnil a tieto výpočty som robil aj na základe plusových denných teplôt, prezimované včelstvo neraz bolo silnejšie až o 0,8 kg včiel, takže to by aj svedčilo o tom prečo je také silné.

___________________________________________________________

Jak koukám, zjišťuji, že blbější příklad jsem si asi opravdu vybrat nemohl (ta fotka, kterou jsem myslel, je z 28.4., takže to je už opravdu plný rozvoj... mělo mě to napadnout...listy na stromech, tráva).
Vypadá to, že co si člověk neudělá sám, to nebude mít. Takže se asi začátkem března vrhnu do focení. Avizoval jsem to už vloni, ale s výjimkou jednoho člověka se nikdo neozval, takže jsem se na to z trucu vykašlal. Vnucovat se nebudu.

//\/\\//

http://dvorsky.leos.sweb.cz/JARO/jaro.htm#TOP

Nechci se do vaší dobaty vůbec vměšovat. Jen si, prosím, u dotyčné fotografie přečtěte celý text a pak zjistíte, že hodnotit podle běžných kriterií takovéto včelstvo skutečně nejde (odléčeno po 24. měsících MG, to znamená, že bylo léčeno 1.4. 2010, tedy pouze 1x za 2 roky, hodnocení Vt=3). Nechci radit, ale pane Václavek, pokud máte v tuto dobu včelstva v 6NN (což není nenormální) a je jedno zda je obsedají na černo nebo jen z 60%( to by mohlo znamenat, že máte kvalitně a včas zazimováno a včely se mmj. stahují hezky do chomáče)a chcete, aby v polovině března takováto včelstva obsedala na černo 3-4NN (tj. 3-4 kg), pak vás chraň ruka páně v říjnu toto včelstvo zužovat na 3NN.Větší hloupost by jste nemohl udělat. Je také naprosto irelevantní porovnávat např. obsazenost prostoru nyní a např. po 1. proletu nebo 14 dní po něm. Jsou to naprosto odlišné situace, diametrálně odlišné vývojové fáze včelstev s jinými potřebami. Nyní včelstvo teplo nepotřebuje tolik na jaře ano. Je to jako s autem. Normální včelstva v tuto dobu jednou jen na volnoběh a po proletu začínají přidávat plyn. Ti, kteří v tuto dobu ještě krmní, chovají matky, testují je v oddělcích a pod, budou mít pochopitelně jiný náhled na celou situci a budou mít také svojí pravdu.

Dvorský L:
Nechci radit, ale pane Václavek, pokud máte v tuto dobu včelstva v 6NN (což není nenormální) a je jedno zda je obsedají na černo nebo jen z 60%( to by mohlo znamenat, že máte kvalitně a včas zazimováno a včely se mmj. stahují hezky do chomáče)a chcete, aby v polovině března takováto včelstva obsedala na černo 3-4NN (tj. 3-4 kg), pak vás chraň ruka páně v říjnu toto včelstvo zužovat na 3NN.Větší hloupost by jste nemohl udělat.

___________________________________________________________

Samozřejmě, že takováto včelstva budou zimovat v 6 NN. Vzniknou složením dvou 3 NN včelstev (1,5-2 kg), která v současnosti jsou v 6 NN. Je jasné, že v současnosti na černo obsedají tak 3-4 NN, zbytek je řídce obsazen. Do října síla určitě ještě poklesne.

//\/\\//

brzděte ,šak je stím práce navíc(ten co nejvíc racionalizuje sám nejvíc nepoužívá rozum),na co to skládáte na sebe,když to budete muset hned zjara rozdělit?pokud teď spojím opravdu dvě silná včelstva tak na jaře je z toho 1 a čtvrt,a to jsou opravdu dětinské nápady sprostého teoretika,pane václavek vy jste včelařskej babral,ale řeči máte jak encyklopedie

Asi vůbec nemá cenu reagovat na výlevy p. k. (Pavel Krejča, 775 603 413), ale očividně vůbec nepochopil význam mého počínání, tak se ohradím.

Tím, že včelstva spojím na podzim a na jaře zas rozdělím (po letošku skoro úplně rozpůlím) na první pohled dělám zbytečnosti, ale ve skutečnosti jde o velmi důmyslný nástroj, jak podstatně zvýšit výnos z jarní snůšky a zcela efektivně zabránit rojení. Část s matkou je sice výrazně oslabena, ale vzhledem k době (kolem začátku kvetení řepky… to už je dost teplo) a vzhledem k síle včelstev a vzhledem k armádě létavek, kterou mateřák stále disponuje, nijak se to neprojeví na omezení výkonu kladení vajíček, jako jiné metody (např. odběr matky). Efekt to má takový, že se protáhne vývojová fáze až za období rojení, takže se ho pak už nemusím obávat (odběr pár rámků s plodem zdaleka napřinese takový efekt a další přidružené užitky). Mimo to tvorba oddělků celými nástavky je u NN-úlů zcela ideální. Chovám matky poměrně dost primitivním způsobem (nastartované misky ze sádky vložím rovnou do oddělků), takže jde o časově nenáročnou činnost. Letos jsem si vyzkoušel, že v jednom oddělku rozděleném pouze mateří mřížkou se bez problému oplodní i dvě matky, takže ani nemusím dělat nějaké rezervní oddělky.

Samozřejmě, že se rozdělení podepíše na výnosu produkčního včelstva. Určitě bude nižší, než kdybych ho nerozdělil a nedostalo se do rojové nálady (mám hodně rojivé včely, takže na tohle nemohu spoléhat). Ale to co nepřinese produkční včelstvo, to přinese oddělek… naopak obě včelstva přinesou v součtu mnohem více, protože v období vrcholu snůšky na rojení nemají ani pomyšlení! Oddělek má kvanta včel, které se ze začátku nemusí starat o kvanta mladého plodu, a tak se naplno věnují snůšce. Trvá cca 3 týdny, než se matky v oddělcích rozkladou (připomínám, že je tvořím s nastartovanou miskou, nikoliv se zavíčkovaným matečníkem!), a to už je řepka většino na konci kvetení a blíží se medobraní. Není problém z těchto oddělků ve 4 NN získat horní dva NN plné medu. Kdo nevěří, ať vyzkouší. Mě to tak vyšlo. Takže v absolutním součtu vytočím znatelně více medu (v porovnání s LBV určitě). Jsem malovčelař a dlouho jím ještě budu, takže se orientuju hlavně na velikost medného výnosu a produktivitu práce si mohu dovolit v rámci přijatelnosti utlumit. Neznám efektivnější způsob, jak docílit co největšího výnosu.

A mimochodem to, že píšu jako z encyklopedie je kvůli tomu, že toho mám hodně přečteného, umím kultivovaně vystupovat a zcela zásadně nepíšu jako hulvát!!!

//\/\\//

vy jelimane, než zveřejníte na internetu něčí telefon, napřed se ho zeptejte, jestli se mu to líbí. To že se vám nelíbí jeho reakce, neznamená, že to můžete udělat. Chováte se jako puberťák, vlasne ne jen jako.

Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá!
Na hrubý pytel, hrubá záplata!!
Zlo plodí zlo!!!
Mimo to: Účel světí prostředky (byť se mi to protiví, ale v tomhle případě jsem prostě neodolal)

Ještě bych doplnil, že jsem tu zrůdnost (zveřejnění jména i čísla) neudělal jenom kvůli předchozí reakci, to teda v žádném případě! Udělal jsem to, protože p. k. tu působí už dost dlouho a za tu dobu tu napáchal mnoho zlého, opravdu mnoho zlého (pro neznalé doporučuji si projít konferenci), takže si myslím, že mi bůh odpustí tu moji neuváženost. Osobní útoky od anonymů přímo bytostně nenávidím, je to zbabělé a nedůstojné, tak se prosím nedivte, že to prostě ve mě vybuchlo a udělal jsem to, co jsem udělal! Plně si za svým rozhodnutím stojím, byť je to dětinské (sotva pubertální!).

//\/\\//

:-D :-D

To máte ze Saturnina ne?
Teta Kateřina:
„Ovšem, kdo chce kam, pomozme mu tam! Ale komu není rady, tomu není pomoci. A pak už je pozdě bycha honit… A kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá...“

pane václavek seš babral a tuhle konferenci si nakrmil včelařskýma bludama,měl bys nafasovat pár facek,přečti si motto než sem vstoupíš,já sem sprostej ale ty ses škodná!!!

>Samozřejmě, že takováto včelstva budou zimovat v 6 NN. Vzniknou složením dvou 3 NN včelstev (1,5-2 kg), která v současnosti jsou v 6 NN. Je jasné, že v současnosti na černo obsedají tak 3-4 NN, zbytek je řídce obsazen. Do října síla určitě ještě poklesne. MV<
------------------------------------------------------------
Promiňte mi příteli, že se možná nedůvtipně zeptám? S tím spojováním již máte zkušenost, nebo to letos budete provádět poprvé? Nebudu brát v potaz některé práce před zazimováním navíc, ale podle mých zkušeností tím silnější včelstva na jaře nezískáte. Také jsem byl v mládí nadšený. Ale přesvědčil jsem se, že zde neplatí, že 1 + 1 = 2. Možná, že jsem to špatně prováděl (pokusy), avšak tak jak to popisujete si to pamatuji také. Když jsem zjistil, že vyzimované spojené včelstvo se zjara od "sólovčelstva" nikterak v síle a rychlosti rozvoje neliší, nechal jsem toho. Ale kdo ví? Zcela jistě to však funguje za určitých podmínek v období jarního rozvoje - viz chov dvoumatečných včelstev. Píšete však, že na včelstva nebudete mít v následujících (nejméně pěti letech, možná i déle) čas. A takové spojené včelstvo nějaký ten čas potřebuje, zvláště tehdy, když se to právě nám hodí nejméně. Přeji mnoho úspěchů ve studiu i v rekreačním chovu včel.
JK

Pane Křapko,
včelstva vždy zásadně spojuji až v říjnu, tedy v době, když už je zimní generace definitivně vydiferencovaná (mimochodem tou dobou nejsou zkoušky, akademický rok je teprve na začátku, takže tehdy bude určitě času dost… mnohem horší to s časem bude v květnu při medobraní, toho se docela i bojím :-(

Včely opravdu nemají potřebu vytvářet nějaká extra silná včelstva. To dělají jen, když k tomu mají dobré podmínky... dostatek zásob, dostatek prostoru (nestačí jen jejich přítomnost v úle, musí je včely vnímat v celém rozsahu… k tomu jsou předpoklady především v NN, kde včely nemají tendenci se upnout na jeden prostor), dlouhověké včely, tedy nikoliv včely upracované překotným rozvojem, jak se to děje u standardních slabých včelstev (stejný efekt má i vyrojení a určitě i dělení včelstev, jak jej provádím já). Pokud jste spojoval včely už třeba v srpnu, nedej bože v červenci, výsledek to mělo takový, že jste včely vývojově posunul do zadu (přiblížil jste je vrcholu), ale včely zase najeli dolů... takže proto ve výsledku nebylo žádné posílení (standardní zimní generace).

Děkuji za přání a doufám, že budou podmínky k tomu, abych nemusel na včelaření zanevřít.

Ať se Vám daří.

S pozdravem M. Václavek

Me se zda, ze mi to funguje a 1 + 1 jsou 2 nebo skoro 2. Ale berte v
uvahu, ze si nehraju moc s kg vcel natoz aby se hadal kolik kg jich mam v
ule :-) Kazdy mame jinak velky voci....

Minule 2 roky jsem takto ze 2 oddelku na 2NN udelal koncem rijna
produkcni vcelstva, ktere pristi rok daly vynos podobny nebo i lepsi nez
ostatni produkcni. Spojoval jsem koncem rijna mozna i v listopadu.

Zajimave je, ze z kvetnoveho oddelku o jednom dvou ramcich plodu udelam ve
VN vcelstvo do zimy temer bez prace. A v NN se to tak nedari, ale nutno
rict ze na NN oddelek neodebiram cely NN a v tom to asi je... A nebo ve
vysce ramku :-) Ale nejak momentalne uz neni mozne zvysovat stav tak me to
netrapi, zacinam si vice hrat se zimovani mensich vcelstev v plemenacich.
Proste ty matky bavi a to je pak problem a lito to rusit :-))

Pripojoval jsem loni tri oddelky i ve VN 39x24 a ty vcelstva letos na jare
byla uplne nekde jinde to by si vsimnul snad kazdy, takze to pozdni
spojovani myslim fakt chodi.

Jenze cela sranda kolem tech kg vcel co tu resime je smesna v tom, ze
priroda nam pak da stejne za usi :-) K cemu letos byly na jare silne
vcelstva??? U me jen k problemum a nebyla to uplne trivka je udrzet v ule a
v kondici do snusky, o ktere jsem ani nedoufal, ze prijde. Paradoxne pak
chcipacek oddelek na 2NN, ktery dokazal prezit i blbeho vcelare ktery ho
krmil az v lednu medem, misto aby mu v srpnu dal poradne cukru (no byl
puvodne na spojeni ale pak mi ho bylo lito a tak jsem riskoval). Prinesl
tolik medu, ze bych tomu neveril, kdybych to nevidel. A krom zimniho
krmeni jsem pak uz na neho skoro nesahl, kdezto rozvolnovani plodist u
silnych vcel stalo vice namahy. A jeste vice zajimave bylo, ze paradoxne
jsem nemel v NN problem s rojenim, coz byl pravy opak minulych let.

A tak ted nevim zda uz si to u me sedlo nebo to byla jen klika. A matne
vzpominam jak jsem to na jare vlastne udelal :-))

T.H.

Co se týká spojováni včelstev kvůli síle v zimě, tak včelky mají nějakou svou přirozenou hranici. Když se zakrmí už v červenci, tak ony dosáhnou té hranice a potom už víceméně stojí, udržují stav. Stejně tak, když se zakrmí v srpnu, dosáhnou třeba na konci srpna hranice a pak jen udržují stav. Když se třeba v září spojí dvě včelstva a síla výsledného včelstva potom tu hranici přesáhne, tak včelky jakoby "stojí" a nechávají ten počet volně padat, dokud zase nedosáhnou té přirozené hranice síly včelstva.
Takže posilování včelstev v tuto dobu je prakticky zbytečné, pokud se při něm přesáhnou ty hranice. Pokud se jedná o posilování slabých včelstev,likvidaci třeba slabých oddělků a nepřekročí se ta hranice, má posilování smysl a není zbytečné.
Otázka je potom jedině, jak dlouho do podzimu a zimy včelám toto chování vydrží. Kdy už potom včely tu sílu nenechávají padat a přes zimu potom přežívají na touto hranicí v nadprůměrné síly a díky tomu mají nadprůměrný jarní rozvoj.

>Pane Turčáni, zajeďte si ke mně do Smiřic podívat se na moje včelstva a já Vám ukážu, jak mohou vypadat solidní kraňská včelstva (i v tuto dobu stále obsedají 6 NN!). Na ty Švýcarské a Německé pokusy .... S pozdravem M. Václavek<
------------------------------------------------------------
Již opět, opět trpím komplexem méněcennosti. A to jsem si myslel, že mám poměrně silná včelstva ;o). Je však otázkou, co to znamená "stále ještě obsedají 6 NN"?? Je prvá polovina měsíce září. Ať chceme, nebo ne, ze včelstev se vytrácejí letní včely a to i ty, které jsme již v červenci (někteří včelaři) předčasně nevyhnali odebráním medníků. Ty včely se vytrácejí zcela zákonitě stářím (upracovaností) a mladé včely nastupujících zimních generací je početně nahradit nemohou. Právě včerá, tj. 7. září, jsem prováděl vážení včelstev a namátkové prohlídky po zakrmení. Byl jsem zvědav na rozsah plodového tělesa a rozmístění zásob. Včelstva - úly mám dosud na šesti NN. Počítáno od úlového dna 1 - 6. V šestém nástavku (krmná - medná komora - hlava úlu) již bez plodu, zásoby zavíčkovány z cca 70%. Pátý nástavek, polod na 6 - 7 plástech - oboustranně, zásoby - 3x plně zavíčkovaný plást, 7 x věnce zavíčkované cca 25 - 30%. Čtvrtý nástavek, plod na 3 - 4 plástech, pyl a sladina částečně víčkováno. Třetí nástavek, již bez plodu, ukládané zásoby pylu a sladiny - bez víčkování - budou částečně přeneseny do nástavků 4 a 5 nástavku. Druhý a prvý nástavek bez plodu, bez zásob, suché plásty, po plástech "bloudí" včely a dávají dosti nevybíravým způsobem najevo, že se jim má zvědavost nelíbí. Obsazenost nástavků včelami odhaduji na cca 60% oproti letnímu vrcholu, kdy byly včely večer vyvěšeny částečně do podmetu a částečně obsedaly přední stranu úlů. Z uvedeného je patrné, že tato konkrétní včelstva připravují zimní sezení v nástavcích 4 a 5. To znamená, že vytvoří zimní hrazen obsedající 8 - 9 uliček na počátku zimy (říjen - listopad). Nyní mi dovolte poněkud spekulovat. V průběhu zimy některé včely zemřou-odejdou (zimní plod je početně i co do kvality zanedbatelný)a počet uliček se zredukuje na 5 - 6 uliček, to znamená průměr chomáče cca 20 - 24 cm a to se rovná 13 000 - 15 000 včel, tedy asi 1,3 - 1,5 kg včel koncem měsíce února - začátek března. Nebo se mýlím?
JK

A to jsem si myslel, že mám poměrně silná včelstva ;o).
-------------------------
Včera jsme byl chystat krmení na stanovišti, kde jsem nestíhal v červenci vytáčet, včely měly a stále mají dostatečný prostor - většinou metr a víc výšky - taky měly dostatek zásob - letos rekordní medovice.

Většina hustě obsednutého prostoru byla tak kolem půlmetru.

Co se týče zimní síly, tak jsem se tím kdysi zabýval - když jsem považoval sílu za modlu. Počítal jsem to podle Brennera - hustota včel na cm3 atd. A když jsem si hodil do tabulky, jak moc to ovlivní odhad průměru (kubická funkce) a hustoty včel - protože koule co se roztáhne na 8 uliček a visí přes 24cm má určitě menší hustotu než když se chomáček na 5 uličkách tísní k sobě, tak po tomhle a hlavně zjištění, že u nás prostě z jarní snůšky nedostanu nic, pokud se počasí nezblázní a není celý květen vedro - atd.

Tak jsem toho nechal.
Hlavně když jsem zjistil, že zimní síla a stav někdy kolem poloviny května není zas tak moc jednoznačný vztah, jsou velmi často milá i nemilá překvapení. A ještě větší ve výnosu medu.

Takže od té doby jsem v klidu a moc to neřeším.

Ale přeci jen, včely co visí na podzim, přes dva nástavky 24cm, nástavky nejdou uzvednout od zásob, tak to je stav co mě nechává přeci jen přes zimu lépe spát.

A přiměřeně roztočů na podložkách po léčení.
:-)
Karel

Pro odparovani kyseliny mravenci v ule jsou limitujici dve veci. Nizka teplota a prilisna vlhkost v ule. Oboji vede k tomu, ze kyselina se prestane odparovat. Proto nelze kyselinu mravenci od rijna v koncentraci 60% pouzivat. V rijnu lze nanejvys pouzit jeste vylepseny odparovac Nassenheider horizontal s kyselinou o koncentraci 85%. Pozdeji uz pak jen lecbu kyselinou stavelovou popr. mlecnou.

Podle vyzkumu Freie Universität Berlin (Dr. Eva Rademacher) staci pro lecebny ucinek i odpar od 6 gramu kyseliny mravenci denne.

Jen tak na okraj, ceskou veterinarni spravu nezajima, ze bezna kyselina mravenci neni jako veterinarni lecivo povolena? Ta technicka by se dle zakonu pouzivat k leceni nemela.

KM som celkom úspešne použil vlani na preliečenie silnejších neliečených odložencov v mesiaci november /11/ pri dennej teplote +8°C /48 hod/. V jednom včelstve spadlo 84 VD a po kontrolnej fumigácii na druhý deň 5 VD. Na liečenie som použil utierku zhora 85% KM,50 ml. Nižšia teplota sa dá kompenzovať vyššou koncentráciou a väčšou odparnou plochou. Vplyv vlhkosti neviem posúdiť, pretože ju nemôžem zatiaľ zmerať.

Odpařování kyseliny mravenčí v závislosti na teplotě a koncentraci kyseliny v roztoku a vlhkosti je jednoznačný fyzikální děj. Při určité koncentraci kyseliny v roztoku, při stejné teplote a při stejném proudění par od roztoku kyseliny se vždy odpaří stejné množství.
Odpařené množství kyseliny potom klesá s teplotou a prudce klesá s koncentrací. Vlhkost působí tak, že při vyšší relativní vlhkosti je vlhkost do roztoku kyseliny pohlcována, takže roztok zvětšuje svůj objem a kyselina se ředí, odpařované množství kyseliny tím rychle klesá.
V úlu je odpařování kyseliny dynamický děj, na začátku závisí na začáteční teplotě a koncentraci kyseliny a jak se kyselina postupně odpařuje, klesá její koncentrace a odpařování taky klesá, zhruba s druhou mocninou koncentrace. Případně za vlhka klesá ještě rychleji, když se absorbovanou vzdušnou vlhkostí ta kyselina ředí. Potom do toho spadají ještě charakteristiky odpařovače, úspěšně či méně úspěšně tak, aby to odpařování bylo rovnoměrné.
Není taky teď ke konci září úl jako úl, v úlu, kde včelky plodují a který těsní může být teplota blízká letní teplotě, v úlu, který netěsní a kde včelky neplodují, bude teplota dost nízká.