78405
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
| - R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 8. 2010
Re: umístění starších plástů
"Ale vždy, když jsem podstavil víc nástavků, tak spodní plásty zavíječi napadli.
Ale to len v tom prípade, ak včelám v najvyššom nadstavku otvorím očko, včely začnú hlavný letáč ignorovať a víjačka má vstup voľný."
Tak to bude ono, pokud mám podstavené nástavky s prázdnými plásty, mám česno dole zavřené a včely létají očky. Nedovedu si ani představit, že bych v takovém případě česno dole otevřel, zvláště v podletí v době slídění a loupeží.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46224
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - a.turčáni (94.229.32.130) --- 1. 8. 2010
Re: umístění starších plástů
Tak to bude ono, pokud mám podstavené nástavky s prázdnými plásty, mám česno dole zavřené a včely létají očky. Nedovedu si ani představit, že bych v takovém případě česno dole otevřel, zvláště v podletí v době slídění a loupeží.
Pán Polášek, aj ja mám aj viac nadstavkov pri takomto usporiadaní úľovej zostavy, ale jednoducho včely musia lietať cez hlavný letáč a žiadne očko včely nepotrebujú. Až niekedy v 9. mesiaci otvorím pomocný letáč tesne pod debničkou, v ktorej bude zimovať včelstvo. Ak obsadá 2, tak vždy je u mňa zimný letá v nadstavku pod zimným chumáčom. Ale čo je dôležité, hlavný letáč je zatvorený na celej ploche kovovou sieťou, aby vzduch neustále obmýval uložené súše, lebo vlhký vzduch sa bez prievanu zráža na plástoch a tie plesnivejú. Ak použijete správny technologický postup pri umiestnení súšov pod aktívnou časťou úľovejzostavy, tak to funguje na 100% a s lúpežou ôs a včiel nemám problém nemám. Veď ak sú to len prázdne súše, nemajú čo odnášať a samotné plodisko je chránené včelami.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46225
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - vsusicky (82.117.130.2) --- 2. 8. 2010
Re: umístění starších plástů
Závěr:
varianta č.1-umístění pod plodiště
-zavřená všechna očka
-otevřené pouze česno ve dně.
-nevýhodu vidím v tom, že jsou při léčení tyto plásty vystaveny vlivu léčiva.
-odebrání před fumigací(areosolem)=práce navíc.
-celkem spolehlivá ochrana před zavíječem.
varianta č.2-umístění nad plodiště
-podmínkou medná komora
-otevření česno ve dně a očko v medné komoře,
-riziko, že včely přejdou do horních nástavků a uhynou hlady.
-plástu vystaveny vlivu léčiva při fumigaci
-odebrání nástavku nad plodištěm je práce navíc, ale je jednodušší než odebrání nástavků pod plodištěm.
-ochrana před zavíječem praděpodobně stejně spolehlivá jako v předchozímpřípadě?
Nebo jsem to nesprávně pochopil?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46246
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - HI (193.179.186.98) --- 2. 8. 2010
Re: umístění starších plástů
Díky všem, ani mi tak nešlo o napadení zavíječem, zas takové komíny nemám a úly jsou celkem slušně obsedlé a dobře větrané (síto ve dně). Očka už jim zavírám. Spíš jsem myslel na to uložení zásob a přecházení k nim. Když dáte to plodiště nahoru a prázdné plásty dolů, a zakrmíte větší dávkou, budou stíhat couvat s plodem dolů a ukládat to nad sebe? Nebudou to muset nosit dolů pod sebe, kde je na to teď prostor?
Uvažuji ještě o kombinaci u různých včelstev - tam kde byly medníky vysoké, podstavím, kde nové nízké, tam je dám nahoru. Ty malé určitě celé vyplním zásobami a nezbude v nich dole prázdné místo, o které by se v zimě chomáč zarazil. Je to správná úvaha? Jak s vysokými pylovými plásty, mám je přesunout doprostřed spodního vysokého nástavku, aby byly pro ně zjara dostupnější?
Jinak šel jsem jim to nějak upravit s tím, že začnu krmit a ještě jsem od toho ustoupil, trvá snůška, včely pořád nosí i staví. V jarních měsících a červnu to byla bída, snůška je tu až v červenci a pořád trvá (650 m n.m.). Letos jsem viděl asi tak 1 ks roztoče (ani na trubčím plodu) a sledoval jsem to dost bedlivě, bo mi po fumigaci na podzim padalo kolem 2000... Zvláštní.
HI
-------------------------------------------------------
Závěr:
varianta č.1-umístění pod plodiště
-zavřená všechna očka
-otevřené pouze česno ve dně.
-nevýhodu vidím v tom, že jsou při léčení tyto plásty vystaveny vlivu léčiva.
-odebrání před fumigací(areosolem)=práce navíc.
-celkem spolehlivá ochrana před zavíječem.
varianta č.2-umístění nad plodiště
-podmínkou medná komora
-otevření česno ve dně a očko v medné komoře,
-riziko, že včely přejdou do horních nástavků a uhynou hlady.
-plástu vystaveny vlivu léčiva při fumigaci
-odebrání nástavku nad plodištěm je práce navíc, ale je jednodušší než odebrání nástavků pod plodištěm.
-ochrana před zavíječem praděpodobně stejně spolehlivá jako v předchozímpřípadě?
Nebo jsem to nesprávně pochopil?
-------------------------------------------------------
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46250
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu