Včelařská konference

Zdravím v sezónním boji vespolek.

Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to fantastický
strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí z
ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty tam
mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
tak se dívám jestli nato něco jde.

_gp_

A co plody? Zuzitkujete?

2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Zdravím v sezónním boji vespolek.
>
> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to fantastický
> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí z
> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty tam
> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
> tak se dívám jestli nato něco jde.
>
> _gp_
>

No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.

_gp_

26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> A co plody? Zuzitkujete?
>
> 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Zdravím v sezónním boji vespolek.
>>
>> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
>> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to fantastický
>> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí z
>> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty tam
>> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
>> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
>> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
>> tak se dívám jestli nato něco jde.
>>
>> _gp_
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz dluho.
Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.

2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
>
> _gp_
>
> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > A co plody? Zuzitkujete?
> >
> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >
> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
> >>
> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to fantastický
> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí z
> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty tam
> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

No a takové tmavěmodré až černé fleky to na kmínku nemá? Ta houba nebo
houby co kaštan napadají se obecně nazývá ingoustová nemoc.
_gp_

26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz dluho.
> Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.
>
> 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
>> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
>> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
>>
>> _gp_
>>
>> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
>> > A co plody? Zuzitkujete?
>> >
>> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> >
>> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
>> >>
>> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
>> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to fantastický
>> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí z
>> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty tam
>> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
>> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
>> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
>> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
>> >>
>> >> _gp_
>> >>
>> >
>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

To je bohužel jeden z mnoha příkladů,jak se mění klima kolem nás-věkovité stromy,jako jsou i kaštanovníky v Nasavrkách,najednou churaví,když předtím tu rostly stovky let a nic závažného jim nebylo.
Před dvěma roky jsem měl možnost vidět asi ještě starší kaštanku v Chomutově(podle různých zdrojů jsou tamní stromy staré až hodně přes 300 let),a zatím se zdály v pořádku,to,že jsou všelijak svazované a ztorzovatělé už k jejich úctyhodnému věku patří.
Rovněž u stromů velmi poskrovnu roztroušených v okolí kolem mě zatím nic.To jsem na ty nasavrcké zvědavý-v září tam jedu,tak se na ně určitě podívám-Gusto,dám vědět.

Zdraví Pavel

Mohl by to být dobrý způsob, jak využívat lesní porosty ještě v době jejich růstu. Z nějakého hektárku kaštanovníku by byla každoročně snůška a med a potom na podzim zisk z sezbíraných kaštanů, zatím se k nám dovážejí a o ně docela zájem a docela dost se za ně platí. Pokud by se o kaštany nepostarala prasata (čtyřnohá) nebo bezdomovci ( u nás z nějakého důvodu vysbírávají koňské kaštany ve městě, prý se dají po určité úpravě jíst) No a na konci životnosti by byl zisk ze dřeva jako z každého lesa, i když u kaštanovníků konkrétně nemám představu, jak je jejich dřevo kvalitní.

Kdysi v době studia jsem nějaké našel i v Pardubicích. Jeden rostl na Kunětické Hoře nad lomem, to je na západní straně pod hradem a nějaký menší, už plodící porost pár stromů byl ve slepých ramenech Labe u mostu přes Labe nad zdymadlem , to je u soutoku s Chrudimkou. Ale už jsem tak nejméně 20 let nebyl, nevím, jak to tam vypadá. Kunětickou horu zrekultivovali, aby hrad vydělával na vstupném a údajně i pročistili porost na Kunětické hoře a zvláště nad lomem, protože tam údajně hrozilo sesouvání kamenů a celého hradního podloží do lomu.... Taky v Pardubicích se koleje Vysoké školy začaly rozšiřovat do prostoru slepých ramen Labe, tak nevím, jestli ty dříve víceméně divoké porosty nejsou už zlikvidovány.....

O kaštany seté jsem se zajímal potom i později, v souvislosti s včelami a vyšlo mi, že na severní Moravě je na ně už příliš zima. Že by sice vyrostly a možná některé roky plodily, ale v nepřiznivé zimě by masivně vymrzly a potom několik let obrůstaly a nebyly by v té době k ničemu.

Dřevo z kaštanu má nádhernou kresbu. Odjakživa se používal na nábytek.
Pavel

"Dřevo z kaštanu má nádhernou kresbu. Odjakživa se používal na nábytek."

Doplňující dotaz, o kterém kaštanu to je? Kaštanovníku nebo kaštanu koňském?

Klima bych až tak nedémonizoval. Kultury a jedinci kaštanovníku setého
v ČR, jak jsem zjistil podle dostupných zdrojů, jsou hojně rozšířeny
většinou hlavně v kusech plošně. Mne zajímají hodně tradiční hodnoty
které jsou propojeny s medem a jestli Svaz něco propaguje, nejde
určitě ani tak o politiku jak o princip šíření medonosných zdrojů.
Znovu, když zapojím svou zatím chrabrou logiku a proč se prý okolo
2000 let záměrně rozšiřuje kaštanovník na nějaké lokalitě ve světě,
tak se mohu dovtípit, že důvody byly tehdy čistě ekonomické jako dnes
třeba řepka. Vysoká energetická hodnota plodů, kvalitní dřevo a co mne
hlavně nyní zajímá, tak medonosnost. Pokud by bylo nějaké pojednání o
náletu včel na tuto rostlinu, tak sem s tím. Svaz jak ten strom, buď
přežije další generace, nebo vyhnije. Záleží na genech jak takový boj
dopadne.;-)

_gp_

2010/6/27 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>:
> To je bohužel jeden z mnoha příkladů,jak se mění klima kolem nás-věkovité
> stromy,jako jsou i kaštanovníky v Nasavrkách,najednou churaví,když předtím
> tu rostly stovky let a nic závažného jim nebylo.
> Před dvěma roky jsem měl možnost vidět asi ještě starší kaštanku v
> Chomutově(podle různých zdrojů jsou tamní stromy staré až hodně přes 300
> let),a zatím se zdály v pořádku,to,že jsou všelijak svazované a
> ztorzovatělé už k jejich úctyhodnému věku patří.
> Rovněž u stromů velmi poskrovnu roztroušených v okolí kolem mě zatím nic.To
> jsem na ty nasavrcké zvědavý-v září tam jedu,tak se na ně určitě
> podívám-Gusto,dám vědět.
>
> Zdraví Pavel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Trochu a jen tak z první jsem našel v publikaci: Drašar, Kodoň, Včelí pastva, str. 250-251. Vcelku však známá fakta. Haragsima ještě nemám ... Kolega Google taky něco vyhodil: třeba i tohle: http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY23.html. Pravda, o náletu včel to moc není a pro Vás to asi není nic nového. Ale třeba pro ostatní. Prý se dají vypěstovat i z koupených kaštanů. Jak je to s uváděnou cizosprašností či s nižšími kultivary, když není moc místa? Klidnou neděli. Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxx
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 6. 2010
Re: Kastanovnik sety - Nasavrky (45509) (45510) (45511) (45512) (45513) (45514)

Pokud by bylo nějaké pojednání o
náletu včel na tuto rostlinu, tak sem s tím.

"Trochu a jen tak z první jsem našel v publikaci: Drašar, Kodoň, Včelí pastva, str. 250-251. Vcelku však známá fakta. Haragsima ještě nemám ... Kolega Google taky něco vyhodil: třeba i tohle: http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY23.html. Pravda, o náletu včel to moc není a pro Vás to asi není nic nového. Ale třeba pro ostatní. Prý se dají vypěstovat i z koupených kaštanů."

-----------------------------------------------------------

Několik článků o kaštanovníku od O.Haragsima se dá vyhledat ve starších číslech Včelařství a jeden v Moderním včelaři,psala o něm i J.Müllerová rovněž ve Včelařství.Podle těchto zdrojů kaštanovník meduje a v jižnějších krajích Evropy poskytuje snůšku.Já osobně jsem kaštanovníky v době květu pozoroval a bohužel musím říct,že jsem na něm nikdy včely neviděl,totéž mi potvrdil i jeden včelař z Litoměřicka,který má za domem celou alej.

K těm výsevům koupených plodů-podle literatury i mých zkušeností ztrácejí čerstvé plody velice rychle klíčivost,nejlepší je po sklizni hned zasít nebo stratifikovat,mě před lety z mnoha plodů dovezených z Nasavrk po pouhém týdnu skladování nevzešel ani jeden.

Kaštanovník podle truhlářů poskytuje velmi kvalitní dřevo,podobné dubovému,myslím,že v oblastech hojného výskytu je pěstován i pro produkci dřeva(které je mimochodem poměrně drahé).

Jinak je to nádherný dlouhověký strom,který se hodí do sadovnických a krajinářských úprav.

Zdraví Pavel

Větší kašatnovníkový les by měl být někde kolem Slatiňan, odkud mi asi před 20-ti lety dovezl dva odkopky můj přítel.
Další dva jsem později zakoupil, hlavně kvůli plodům. Již kvetou, ale včely jsem na nich neviděl. Minulý podzim jsem dal do země (asi 20cm hluboko) koupené kaštany ale žádný nevzešel. Přitom ořechy, které si na zimu schovávají myši asi stejně hluboko, již mnohokráte vzešly.

To je hrozně hluboko. Orientačně se semena sejí asi tak hluboko , jako je velikost toho semene.

Myslím, že to bývá i 2-3 násobek velikosti semene, ale vycházel jsem z toho, že ty ořechy, co vzklíčily a mají podobnou velikost, byly opravdu v takové hloubce. Ani kaštany, které jsem dal do vody a nechal v teple, nevzklíčily, tak asi jejich klíčivost značně klesá s dobou sklizně.

Pokud by bylo nějaké pojednání o
náletu včel na tuto rostlinu, tak sem s tím. Gusto

Určité skúsenosti mám, na včelnici som pestoval gaštanovník siaty, jeden som priniesol starší a jeden úplne malý (v r. 1973), ktorý ženy vysádzali v lesnom zápoji. Obidva rástli ako z vody (jamy som vystrelil Danubitom, po výbuchu ostalo v zemi mnoho dusíka) a už v roku 1977 priniesli prvú úrodu.
južná Morava, tak ako južné Slovensko sú vhodné na pestovanie gaštanovníka, ale často zlyhá úroda, pretože je citlivý na aprílové mrazy (tak ako agát a orechovník)a plodonosné výhonky zmrznú a úrodu neprinesú.

Pre znášku ani 10 gaštanov nič neznamenajú (tak ako lipy, i keď často včelári vyslovujú domnienku, že ich med je lipový), k znáške je potrebné oveľa viac. V mestečku Modrý Kameň a v obci Horné Plachtince sú roky keď včelári vytáčajú z gaštanov med. Med ale neie je nektárový ale medovicový, pretože s gaštanových metlín zbierajú najviac peľ a med by ani nebol dobrý, pretože vôňa kvetov je veľmi podobná vône mužských spermii (a to myslím úplne vážne). Metlina kvetu rastie vzpriamene, na jej báze sú 1-3 samičie kvety (plodové) a zbytok sú drobné žlto kvitnúce kvietky sú samčie , prinášajú peľ a možno i nektár.
Môj priateľ včelár a výkupca medu mi hovoril, že sa často stretáva s medom gaštanovníka, ktorý je tmavý a jeho vodivosť sa pohybuje okolo hodnoty 13 símensov.

Gaštanovníky dosť často ponúkali škôlky pre pestovania stromov na podpníkov. Pretože kto chce mať veľké plody, treba stromky zakúpiť, pretože zo semenáčikov sú plody malé a začínajú opozdene rodiť. Miesto výsadby treba zvoliť na slnečných stráňach obrátených k juhu a hodne vysoko, lebo práve v dolinách sú často ohrozované mrazmi (teplota pod -3°C zakaždým zničí púčiky prinášajúce plody.
Gusti daj sa do toho, ak máš možnosť vybudovať gaštanicu na moravských úvaloch, ale ako som napísal nesmú to byť mrazové doliny.

Este dodam, ze nalet vcel a jineho hmyzu byl vcelku vysoky.

2010/6/27 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Pokud by bylo nějaké pojednání o
> náletu včel na tuto rostlinu, tak sem s tím. Gusto
>
> Určité skúsenosti mám, na včelnici som pestoval gaštanovník siaty, jeden
> som priniesol starší a jeden úplne malý (v r. 1973), ktorý ženy vysádzali v
> lesnom zápoji. Obidva rástli ako z vody (jamy som vystrelil Danubitom, po
> výbuchu ostalo v zemi mnoho dusíka) a už v roku 1977 priniesli prvú úrodu.
> južná Morava, tak ako južné Slovensko sú vhodné na pestovanie gaštanovníka,
> ale často zlyhá úroda, pretože je citlivý na aprílové mrazy (tak ako agát a
> orechovník)a plodonosné výhonky zmrznú a úrodu neprinesú.
>
> Pre znášku ani 10 gaštanov nič neznamenajú (tak ako lipy, i keď často
> včelári vyslovujú domnienku, že ich med je lipový), k znáške je potrebné
> oveľa viac. V mestečku Modrý Kameň a v obci Horné Plachtince sú roky keď
> včelári vytáčajú z gaštanov med. Med ale neie je nektárový ale medovicový,
> pretože s gaštanových metlín zbierajú najviac peľ a med by ani nebol dobrý,
> pretože vôňa kvetov je veľmi podobná vône mužských spermii (a to myslím
> úplne vážne). Metlina kvetu rastie vzpriamene, na jej báze sú 1-3 samičie
> kvety (plodové) a zbytok sú drobné žlto kvitnúce kvietky sú samčie ,
> prinášajú peľ a možno i nektár.
> Môj priateľ včelár a výkupca medu mi hovoril, že sa často stretáva s medom
> gaštanovníka, ktorý je tmavý a jeho vodivosť sa pohybuje okolo hodnoty 13
> símensov.
>
> Gaštanovníky dosť často ponúkali škôlky pre pestovania stromov na
> podpníkov. Pretože kto chce mať veľké plody, treba stromky zakúpiť, pretože
> zo semenáčikov sú plody malé a začínajú opozdene rodiť. Miesto výsadby
> treba zvoliť na slnečných stráňach obrátených k juhu a hodne vysoko, lebo
> práve v dolinách sú často ohrozované mrazmi (teplota pod -3°C zakaždým
> zničí púčiky prinášajúce plody.
> Gusti daj sa do toho, ak máš možnosť vybudovať gaštanicu na moravských
> úvaloch, ale ako som napísal nesmú to byť mrazové doliny.
>

Mám také kaštanovníky jedlé. Jeden jsem koupil , jako malý stromek , další jsem si vypěstoval z kaštanů koupených v Globusu - a prý to nejde. Vloni jsem si koupil další kousek , roubovaný s panašovanými listy , ale zatím žádný z nich nekvetl. Známému ale kvete a je prý olepený včelami. Plody prý mívá , ale jsou velmi malé.

Jakesi fleky ma. Prikladam foto raci:
http://www.postimage.org/image.php?v=aViaa9A
http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1BHri
http://www.postimage.org/image.php?v=gxatvRi
http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1Cuk9
http://www.postimage.org/image.php?v=PqxUBvi
http://www.postimage.org/image.php?v=Pqyg2Ni


2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> No a takové tmavěmodré až černé fleky to na kmínku nemá? Ta houba nebo
> houby co kaštan napadají se obecně nazývá ingoustová nemoc.
> _gp_
>
> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz
> dluho.
> > Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.
> >
> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >
> >> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
> >> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
> >> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> >> > A co plody? Zuzitkujete?
> >> >
> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >
> >> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
> >> >>
> >> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
> >> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to
> fantastický
> >> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí
> z
> >> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty
> tam
> >> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
> >> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
> >> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
> >> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
> >> >>
> >> >> _gp_
> >> >>
> >> >
> >>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Tak tomu něco asi bude, je dost žlutý, jak u vinohradu révokaz. Díky
za foto a snahu.
_gp_

27.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> Jakesi fleky ma. Prikladam foto raci:
> http://www.postimage.org/image.php?v=aViaa9A
> http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1BHri
> http://www.postimage.org/image.php?v=gxatvRi
> http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1Cuk9
> http://www.postimage.org/image.php?v=PqxUBvi
> http://www.postimage.org/image.php?v=Pqyg2Ni
>
>
> 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> No a takové tmavěmodré až černé fleky to na kmínku nemá? Ta houba nebo
>> houby co kaštan napadají se obecně nazývá ingoustová nemoc.
>> _gp_
>>
>> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
>> > Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz
>> dluho.
>> > Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.
>> >
>> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> >
>> >> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
>> >> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
>> >> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
>> >>
>> >> _gp_
>> >>
>> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
>> >> > A co plody? Zuzitkujete?
>> >> >
>> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> >> >
>> >> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
>> >> >>
>> >> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
>> >> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to
>> fantastický
>> >> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí
>> z
>> >> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty
>> tam
>> >> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
>> >> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
>> >> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
>> >> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
>> >> >>
>> >> >> _gp_
>> >> >>
>> >> >
>> >>
>> >>
>> >> --
>> >> ___
>> >> / __| _ _
>> >> | (_ || || |
>> >> \___|\___/
>> >> ____
>> >> | _ \ __ _
>> >> | |_) / _\ |
>> >> | _ /\__/_|
>> >> |_|
>> >>
>> >
>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zadny problem, stejne nedele = nudny den. Na dvore mame podobne zlotou
broskev? Nevite, v cem muze byt problem?

2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Tak tomu něco asi bude, je dost žlutý, jak u vinohradu révokaz. Díky
> za foto a snahu.
> _gp_
>
> 27.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > Jakesi fleky ma. Prikladam foto raci:
> > http://www.postimage.org/image.php?v=aViaa9A
> > http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1BHri
> > http://www.postimage.org/image.php?v=gxatvRi
> > http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1Cuk9
> > http://www.postimage.org/image.php?v=PqxUBvi
> > http://www.postimage.org/image.php?v=Pqyg2Ni
> >
> >
> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >
> >> No a takové tmavěmodré až černé fleky to na kmínku nemá? Ta houba nebo
> >> houby co kaštan napadají se obecně nazývá ingoustová nemoc.
> >> _gp_
> >>
> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> >> > Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz
> >> dluho.
> >> > Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.
> >> >
> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >
> >> >> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody
> budou
> >> >> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
> >> >> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
> >> >>
> >> >> _gp_
> >> >>
> >> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> >> >> > A co plody? Zuzitkujete?
> >> >> >
> >> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >> >
> >> >> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
> >> >> >>
> >> >> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
> >> >> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to
> >> fantastický
> >> >> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu.
> Musí
> >> z
> >> >> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty
> >> tam
> >> >> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
> >> >> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou.
> Kvůli
> >> >> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20
> semenáčů,
> >> >> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
> >> >> >>
> >> >> >> _gp_
> >> >> >>
> >> >> >
> >> >>
> >> >>
> >> >> --
> >> >> ___
> >> >> / __| _ _
> >> >> | (_ || || |
> >> >> \___|\___/
> >> >> ____
> >> >> | _ \ __ _
> >> >> | |_) / _\ |
> >> >> | _ /\__/_|
> >> >> |_|
> >> >>
> >> >
> >>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Kvůli těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,tak se dívám jestli nato něco jde.GP

Gusti, vraciam sa k Tvojej pôvodnej otázke o príčinách hynutia gaštanovníkou na hubové ochorenie tých nastzarších stromov. V Modrom kanmeni sa jedná o súkromné jedince a gaštan sa berie ak kultúrne dedičstvo národa, preto vyriešiť ich hynutie na hubovité ochorenie prispeli z fondou EU. Neviem, či záchrana je úspešná a či nie, či vyriešili presnú príčinu ich hynutia. Skúsim sa popýtať. Tono

Našel jsem na stránkách obce Modrý Kameň nějaké fotky. Díky Antoni.
Také jsem našel rozpočet na údržbu a ochranu nasavrckých kaštanů.
Prakticky základ by byl. Teď mi není jasné jakou roli hraje příbuznost
jedinců vedle sebe. Také jakým způsobem ji asi snížit. Semenáče mám
normálně z pultu z hypermarketu. Klíčivost byla takřka 100%. Takže
jestli je dobré, jednou ročně vypěstovat z různých zdrojů semenáče,
nebo dát na šlechtěné odrůdy? Nebio oboje? Nejedná se mi ani o
velikost plodů ale o dobré vlastnosti vyprodukovaných semen, které
podle všeho nejdou dosáhnout tím, že vezmu jen nasavrcké nebo jen
nějaké pultovky z Číny, ale střídat sadbu a jedince po různu. Co nato
kdo řeknete?

_gp_

2010/6/27 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
> Kvůli těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20
> semenáčů,tak se dívám jestli nato něco jde.GP
>
> Gusti, vraciam sa k Tvojej pôvodnej otázke o príčinách hynutia
> gaštanovníkou na hubové ochorenie tých nastzarších stromov. V Modrom
> kanmeni sa jedná o súkromné jedince a gaštan sa berie ak kultúrne dedičstvo
> národa, preto vyriešiť ich hynutie na hubovité ochorenie prispeli z fondou
> EU. Neviem, či záchrana je úspešná a či nie, či vyriešili presnú príčinu
> ich hynutia. Skúsim sa popýtať. Tono
>

Takže jestli je dobré, jednou ročně vypěstovat z různých zdrojů semenáče,
nebo dát na šlechtěné odrůdy? Nebio oboje? Nejedná se mi ani o
velikost plodů ale o dobré vlastnosti vyprodukovaných semen, které
podle všeho nejdou dosáhnout tím, že vezmu jen nasavrcké nebo jen
nějaké pultovky z Číny, ale střídat sadbu a jedince po různu. Co nato
kdo řeknete?

---------------------------------------------------------

Zajímavý článek o houbové chorobě kaštanovníku jsem našel na http://old.myslivost.cz/media/clankyDetail.asp?IDCl=13026&IDR=10317&TypR=1.Tak mě napadá-je docela pravděpodobné,že nasavrcké kaštanovníky budou příbuzné s dalšímy stromy po okolí(je jich tam víc po lesích i po obcích okolo Chrudimky až k Labi)atd,co takhle semenáče z více lokalit zkusit naroubovat třeba těmi zahradními kultivary?Podnož např.z Nasavrk bude velmi dobře aklimatizována na drsnější podmínky,takže v teplejší oblasti půjde zcela bez problémů,a ušlechtilá část(roub)bude zcela jistě nepříbuzná.Jenom nevím,jak dobře jdou kaštanovníky roubovat a jak po tom rostou-ale dnes se pěstuje a prodává kdeco,o co je zájem,takže určitě s tím někdo zkušenosti má.

Zdraví Pavel

Roubovat určitě jdou , ten s panašovcanými listy je roubovaný.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 28.6.2010 05:12:55
> ----------------------------------------
> Takže jestli je dobré, jednou ročně vypěstovat z různých zdrojů semenáče,
> nebo dát na šlechtěné odrůdy? Nebio oboje? Nejedná se mi ani o
> velikost plodů ale o dobré vlastnosti vyprodukovaných semen, které
> podle všeho nejdou dosáhnout tím, že vezmu jen nasavrcké nebo jen
> nějaké pultovky z Číny, ale střídat sadbu a jedince po různu. Co nato
> kdo řeknete?
>
> ---------------------------------------------------------
>
> Zajímavý článek o houbové chorobě kaštanovníku jsem našel na
> http://old.myslivost.cz/media/clankyDetail.asp?IDCl=13026&IDR=10317&TypR=1.
> Tak mě napadá-je docela pravděpodobné,že nasavrcké kaštanovníky budou
> příbuzné s dalšímy stromy po okolí(je jich tam víc po lesích i po obcích
> okolo Chrudimky až k Labi)atd,co takhle semenáče z více lokalit zkusit
> naroubovat třeba těmi zahradními kultivary?Podnož např.z Nasavrk bude velmi
> dobře aklimatizována na drsnější podmínky,takže v teplejší oblasti půjde
> zcela bez problémů,a ušlechtilá část(roub)bude zcela jistě nepříbuzná.Jenom
> nevím,jak dobře jdou kaštanovníky roubovat a jak po tom rostou-ale dnes se
> pěstuje a prodává kdeco,o co je zájem,takže určitě s tím někdo zkušenosti
> má.
>
> Zdraví Pavel
>
> ---------------------------------
Já bych měl připomínku. Roubování je sice šikovná věc, ale je potřeba si uvědomit, že pravokořenný strom rostoucí "na vlastních nohách" je vždy nesrovnatelně odolnější proti všemu, než roubovanec.
Pěkný den P. Kovář
>

" Roubování je sice šikovná věc, ale je potřeba si uvědomit, že pravokořenný strom rostoucí "na vlastních nohách" je vždy nesrovnatelně odolnější proti všemu, než roubovanec."

-------------------------------------------------------

O tom to je.Podnož přece tvoří kořeny,tedy ty nohy.Tuto připomínku bych bral v potaz,pokud by šlo o řízkovance.Když už se bavíme o kaštanovníku,nemusel by být problém naroubovat jiný kultivar do koruny,aby to bylo třeba půl na půl,pak by jeden strom s opylením vystačil sám.Nebo by to mohla být jedna jediná větev.

Zdraví Pavel

Co nato kdo řeknete? G.P.

Medzi pospolitým ľudom sa hovorilo, že gaštany majú byť vysadené vždy dva, aby bola na nich dobrá úroda. Neviem, moje dva gaštany keď na jar nezmrznú rodia doteraz, už majú 33 rokov. Myslím si, že aj keď vysadíme len jeden, aj tak bude rodiť,pretože gaštan siaty má dvojdomé súkvetie, nad bázou kvetu sú vždy samičie a nad nimi metlina so samčími kvetmi, preto ich opelenie by nemalo byť problémom, alebo hej?

Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města a vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba i na náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin, pokud možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče, babyky....
A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím, že jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk.
Protože staré původní historické porosty původních lip a dalších stromů v intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a spolehlivé snůšky, mizí buď vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové výsadby jsou složením silně pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem menší.

Naprostý souhlas ...
Jakožto kronikář našeho "včelího" spolku se "vrtám" ve spolkové kronice (je tam zaznamenáno už skoro 100 let) a nacházím řadu dokladů o tom, jak v minulém století obce (spolek zahrnuje obcí více) spolupracovaly se včelaři při výsadbě. A spolek sám od nějakých 30. let minulého století v podstatě každým rokem objednával kdesi semenáčky a sazenice a po dohodě s obcí, správou povodí či s těmi, kdo tehdy spravovali les, je vysazoval. Dokonce jsou tam i domluvy s místními rolníky a hospodáři o osévání včelařsky zajímavou setbou. Ono to často bylo i tím, že třeba hajný či onen rolník či někdo ze zastoupení obce byli sami včelaři... Ale mělo to logiku a zřejmě i jistý efekt. Nikde není psáno, že to teď nemůže fungovat také. Je to ale věc vzájemné komunikace a snad i jisté taktiky a presentace a tak ... souvislosti jsou široké. Ale je to zajímavé téma v mnoha aspektech (např. čím více medonosných rostlin, tím více dobrého medu pro místní komunitu ...)
Medový tedy týden! Jiří
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 6. 2010
Re: Kastanovnik sety - Nasavrky (45509) (45550) (45556) (45558)

Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města a vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba i na náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin, pokud možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče, babyky....
A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím, že jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk...

Nikde není psáno, že to teď nemůže fungovat také. Je to ale věc vzájemné komunikace a snad i jisté taktiky a presentace a tak ...
------------------
osobně mám dobré zkušenosti - s ouřadem i s agronomy. Ti se celkem rádi nechají seznámit s tím, kde je nejvíc včelstev. Byly by sami proti sobě, kdyby si oseli řepkou, svazenkou, atd. pole (v rámci možností a osevních plánů atd) kde je míň včel.

Karel

"osobně mám dobré zkušenosti - s ouřadem i s agronomy. Ti se celkem rádi nechají seznámit s tím, kde je nejvíc včelstev. Byly by sami proti sobě, kdyby si oseli řepkou, svazenkou, atd. pole (v rámci možností a osevních plánů atd) kde je míň včel"

----------------------------------------------------------

Mám podobné zkušenosti,existují tu zemědělci,kteří mi hlásí,co kde zaseli a jestli bych neměl zájem si na jejich kulturu přisunout včely.
Jinak tady u nás nevím o nikom,kdo by masivně vysazoval dřeviny atraktivní pro včely,navrhoval jsem to místním zastupitelům.Když se po čase rozhoupali,tak vysázeli hlavně jasan ztepilý,který už poslední dobou docela slušně zaplevelil každou možnou plochu.Těch pár evodií,co jsem vysázel já sám,to tu těžko vytrhnou.

Zdraví Pavel

Vidím, že máte přehled nad dnešními cenami zakládání a´údržby zeleně.
Můžete být konkrétní a sdělit, očem to tu vlastně píšete? Protože v
těchto investičních liniích nejde o práci zadarmo, ikdyž to tak zvenku
vypadá. Např. organizování občanských výsadeb. Někdo vždy musí i ty
sazenice dodat a také samy nenarostou. Tady v Lednici to vidím tak, že
se místo toho postavily lázně na pozemcích školek a druhá množárna na
opačné straně je také bez aktivity. Jezdím tudy často na stanoviště a
prostě to vidím. Jediná to tu dělá snad Vys. škola na třetím výjezdu z
Lednice, asi se svými granty atp. Už před 15 lety když jsem zakládal
nějaké ovocné porosty, byla práce návrhářů a znalců kam co do městkých
a obecních aglomerací vysázet vyzdvihována jako lukrativní práce
budoucnosti. A je to tady. 2/3 jsou viditelně v krachu, protože
semenáren a množáren krom lesáků (u Apolla) a školáků (státních a
polostátních institucí) nula nic. Tak čekám co otom vůbec kdo víte?
Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím stěžejní. O zrezivělých
a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a skleníky nemusím moc
psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a panuj. Takové je nyní
ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší drahocenou EU.

_gp_

2010/6/28 J. Matl <e-mail/=/nezadan>:
> Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města a
> vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba i na
> náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin, pokud
> možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče,
> babyky....
> A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím, že
> jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk...
>

To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a panuj. Takové je nyní
ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší drahocenou EU.

_gp_
---------------------
Co se nepovedlo Hitlerovi, povedlo se EU a to ani nemluvím o tom, že zakladatelé EU byli bývalí SS atd.
P. Kovář

Tak čekám co otom vůbec kdo víte?
Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím stěžejní. O
zrezivělých
a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a skleníky nemusím moc
psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a panuj. Takové je nyní
ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší drahocenou EU.


No no!
Však ono to není tak horké.Tu "drahocennou EU"přeci vůbec
nepotřebujeme,abychom mohli vysadit včelí pastvu.
Včelaři v Rakousku nebo v Německu k tomu tu EU nepotřebujou.Dohodnou
se sedlákama
(vlastníkama pozemků),vysadí a je po hehe!
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
Datum: 28.6.2010 - 14:39:39

> Vidím, že máte přehled nad dnešními cenami
> zakládání a´údržby zeleně.
> Můžete být konkrétní a sdělit, očem to tu vlastně
> píšete? Protože v
> těchto investičních liniích nejde o práci zadarmo,
> ikdyž to tak zvenku
> vypadá. Např. organizování občanských výsadeb.
> Někdo vždy musí i ty
> sazenice dodat a také samy nenarostou. Tady v
> Lednici to vidím tak, že
> se místo toho postavily lázně na pozemcích školek
> a druhá množárna na
> opačné straně je také bez aktivity. Jezdím tudy
> často na stanoviště a
> prostě to vidím. Jediná to tu dělá snad Vys. škola
> na třetím výjezdu z
> Lednice, asi se svými granty atp. Už před 15 lety
> když jsem zakládal
> nějaké ovocné porosty, byla práce návrhářů a
> znalců kam co do městkých
> a obecních aglomerací vysázet vyzdvihována jako
> lukrativní práce
> budoucnosti. A je to tady. 2/3 jsou viditelně v
> krachu, protože
> semenáren a množáren krom lesáků (u Apolla) a
> školáků (státních a
> polostátních institucí) nula nic. Tak čekám co
> otom vůbec kdo víte?
> Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím
> stěžejní. O zrezivělých
> a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a
> skleníky nemusím moc
> psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a
> panuj. Takové je nyní
> ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší
> drahocenou EU.
>
> _gp_
>
> 2010/6/28 J. Matl <e-mail/=/nezadan>:
> > Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o
> > tom, jak přivést města a
> > > vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí,
> > kolem kostelů ale třeba i na
> > > náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali
> > víc původních dřevin, pokud
> > > možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> > javory kleny, mléče,
> > > babyky....
> > A ne jakési cizokrajné uměliny, které se
> > vyznačují v první řadě tím, že
> > > jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> > zisk...
> > >

Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města
a
vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba
i na
náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin,
pokud
možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče,
babyky....
A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím,
že
jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk.
Protože staré původní historické porosty původních lip a dalších
stromů v
intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a spolehlivé snůšky, mizí
buď
vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové výsadby jsou
složením silně
pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem menší.



Je to otázka dlohodobého působení na obecní zastupitele.
(náhradní výsadby atd.)
(Případně odbor živ.prostředí. dle velikosti obce.) Obecně
vzato:musí se najít člověk,který je ochoten se do nekonečna
dohadovat a přesvědčovat majitele příslušných pozemků.
A smozřejmě,když uspěje,tak taky sázet.Taky občas pomůže
včelařský kroužek (i při škole),To pak leží argumenty na té těžší
misce vah.
Držím palce,ať vydrží elán co nejdéle.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
Datum: 28.6.2010 - 7:34:57

> Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom,
> jak přivést města a
> vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem
> kostelů ale třeba i na
> náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc
> původních dřevin, pokud
> možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> javory kleny, mléče,
> babyky....
> A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují
> v první řadě tím, že
> jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> zisk.
> Protože staré původní historické porosty původních
> lip a dalších stromů v
> intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a
> spolehlivé snůšky, mizí buď
> vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové
> výsadby jsou složením silně
> pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem
> menší.

Zahradníci mají problém se zákonem o ochraně veřejné zeleně. Naše domácí a původní dřeviny které dosahují velkých rozměrů poměrně brzy, není pak snadné je vykácet. Také tyto rozměrné dřeviny se do sídel sázeli účelově. Jako prevence proti šíření požárů. Tahle potřeba díky novým krytinám již zanikla. Náspy silnic a ulice jsou pro naše původní dřeviny zase nevhodným prostředím a brzy hynou.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 25.8.2010 18:43:28
> ----------------------------------------
> Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města
> a
> vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba
> i na
> náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin,
> pokud
> možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče,
> babyky....
> A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím,
> že
> jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk.
> Protože staré původní historické porosty původních lip a dalších
> stromů v
> intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a spolehlivé snůšky, mizí
> buď
> vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové výsadby jsou
> složením silně
> pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem menší.
>
>
>
> Je to otázka dlohodobého působení na obecní zastupitele.
> (náhradní výsadby atd.)
> (Případně odbor živ.prostředí. dle velikosti obce.) Obecně
> vzato:musí se najít člověk,který je ochoten se do nekonečna
> dohadovat a přesvědčovat majitele příslušných pozemků.
> A smozřejmě,když uspěje,tak taky sázet.Taky občas pomůže
> včelařský kroužek (i při škole),To pak leží argumenty na té těžší
> misce vah.
> Držím palce,ať vydrží elán co nejdéle.
> Standa
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 28.6.2010 - 7:34:57
>
> > Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom,
> > jak přivést města a
> > vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem
> > kostelů ale třeba i na
> > náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc
> > původních dřevin, pokud
> > možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> > javory kleny, mléče,
> > babyky....
> > A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují
> > v první řadě tím, že
> > jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> > zisk.
> > Protože staré původní historické porosty původních
> > lip a dalších stromů v
> > intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a
> > spolehlivé snůšky, mizí buď
> > vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové
> > výsadby jsou složením silně
> > pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem
> > menší.
>
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 28.6.2010 07:22:05
> ----------------------------------------
> Co nato kdo řeknete? G.P.
>
> Medzi pospolitým ľudom sa hovorilo, že gaštany majú byť vysadené vždy dva,
> aby bola na nich dobrá úroda. Neviem, moje dva gaštany keď na jar nezmrznú
> rodia doteraz, už majú 33 rokov. Myslím si, že aj keď vysadíme len jeden,
> aj tak bude rodiť,pretože gaštan siaty má dvojdomé súkvetie, nad bázou
> kvetu sú vždy samičie a nad nimi metlina so samčími kvetmi, preto ich
> opelenie by nemalo byť problémom, alebo hej?
>
>-------------------------
Já myslím, že pospolitý ľudia mají pravdu, protože vím o několika kaštanovnících rostoucích osamoceně na různých místech daleko od sebe a každý rok jsou pod nimi prázdné tobolky. Ale možná existuje samosprašná odrůda, nevím.
P. Kovář
>