Včelařská konference

Ahoj, nečetl jsem předchozí příspěvky tak jen odpověď na Tvoji konkrétní otázku. Pokud včelstvo osiří, narazí matečníky i na 3 dny starém plodu, ze kterých jsou pak menší tzv. nouzové matky. Jelikož jsou larvičky za 6 dní zavíčkovány, tak pokud prohlídneš oddělek 4-5 den jak se to povede a vylámeš všechny zavíčkované matečníky pokud je některý ještě otevřený, odchovaná matka bude v nejhorším případě ze 1-2 denní larvičky, což je zásadní rozdíl oproti matce ze 3 denní larvičky, protože na počátku jsou larvičky krmeny mateří kašičkou, ale 3 denní dostávají již jen krmnou kašičku...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hanka Kornienková <hanicka23/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: odelek
> Datum: 23.4.2010 07:33:35
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> není mi jasné to vylamování nejstarších matečníků. Pokud je zlikviduji po týdnu,
> narazí si nové, které ale také již o týden zestárly, takže kde vzít ta úplně
> nejmladší vajíčka?
> Díky Kornienková
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: odelek
> > Datum: 22.4.2010 13:51:53
> > ----------------------------------------
> > "dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama
> > + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji"
> > Já používám v květnu 1 plást 39x24, kde je plod od vajíček po zavíčkované
> > buňky, obsazený včelami plus setřepávám ještě včely z dalšího plně
> > obsazeného plástu z medníku. Pokud je v tom plástu ještě i pás
> > zavíčkovaných buněk s cukernými zásobami, klidně přidávám prázdné plásty,
> > když nemám plásty se zásobami. Oddělek tak tvoří 1 prázdný plást, případně
> > s nastříkanou vodou v buňkách pro první den, potom plást s plodem a včelami
> > a potom druhý prázdný plást. V květnu, když je snůška, oddělek potom uživí
> > vlastní létavky, které už druhý den začnou létat. Týden po vytvoření
> > oddělku potom likviduji nejstarší matečníky, protože ty jsou vytvořené na
> > starých larvičkách, z nich by se vylíhla nekvalitní matka a zničila by ty
> > nadějnější matečníky z mladých larviček.
> > Problém takhle brzo na jaře je s teplem, hlavně v noci, kdy venkovní
> > teplota klesá k nule, a oddělek není ve speciálním malém nebo utepleném
> > úlku, ale v normálním nástavku. Plásty je vhodné dát k jedné stěně případně
> > dodtečně v nástavku uteplit.
> >
> >
> >
>
>
>

....odchovaná matka bude v nejhorším případě ze 1-2 denní larvičky, což je zásadní rozdíl oproti matce ze 3 denní larvičky, protože na počátku jsou larvičky krmeny mateří kašičkou, ale 3 denní dostávají již jen krmnou kašičku...
Radek

Pán kolega, časť vášho komentáru som si radšej prepožičal, aby nedošlo k omylu a mohli si urobiť obraz ako to vôbec je, pri chove matiek s podávaním krmiva prvých 72 hodín života lariev budúcich matiek a budúcich včiel.
Na pracovisku v Amerike urobili exkluzívny pokus, v ktorom pojali do pozorovania larvičky budúcich včiel a budúcich matiek. Aby mohli kontrolovať obsah podávanej kŕmnej kašičky podali včelstvu v ktorom sa to odohrávalo rádioaktívnu látku, ktorú odoberali a podrobovali skúmaniu na obsah aktívnych látok.

Zistili, že larvičky v obidvoch prípadoch (budúce včely a matky) dostávali 72 hodín obyčajnú kŕmnu kašičku , až približne po tomto čase, nastala u lariev difenciácia kvality kŕmnej kašičky, včely zahrnuté do pokusu naďalej dostávali bežnú kŕmnu kašičku, ale budúce matky boli definitívne kŕmené materskou kašičkou, ktorá zmenila charakter lariev a ich vývoj spel jednoznačne k forme matiek s typickými znakmi plodných samičiek - matiek.

Je to len v skratke, no dúfam, že som podstatu pokusu zdôraznil a možno to pomôže zmeniť názor na chov matiek, npr. aj v tom, že nemusíme za každú cenu použiť pri prelarvovaní používať 12 dňové larvičky, ale ideálne sú 36 hodín staré a kvalita je matiek je zachovaná. V Nemecku npr. dr. Weiss už dávno dokázal, že chov matiek s prekladaním vajíčok do materských misiek sa nedosiahla vyššia kvalita matiek, ak boli odoberané s plného kladenia M.

Oveľa dôležitejšie je, aby pri odbere lariev pri prelarvovaní sa včelstvo , lepšie povedané matka izolovala na menšiu plástová plochu npr. do izolátora pre max počet vajíčok 200 ks, ktoré sú vždy ťažšie ako z bežného plodu (keď M kladie za 24 hod. až 2200 vaj). Veď takým korektorom na zvýšenie hmotnosti položených vajíčok je aj Jenterov rámik, ale i každý IZO, ktorý má len jednostranne bunky na mladom diele v ktorých ešte nebol plod.

Blíži sa chovná sezóna a každý sa môže o tom presvedčiť.

a.turčáni:
Oveľa dôležitejšie je, aby pri odbere lariev pri prelarvovaní sa včelstvo , lepšie povedané matka izolovala na menšiu plástová plochu npr. do izolátora pre max počet vajíčok 200 ks, ktoré sú vždy ťažšie ako z bežného plodu (keď M kladie za 24 hod. až 2200 vaj). Veď takým korektorom na zvýšenie hmotnosti položených vajíčok je aj Jenterov rámik, ale i každý IZO, ktorý má len jednostranne bunky na mladom diele v ktorých ešte nebol plod.
___________________________________________________________

Hezká teorie, ale scestná praxe. Už se to tu řešilo:
Tím, že vložíte matku do izolátoru, neomezíte kladení, ale pouze počet nakladených vajíček. Denní produkci vajíček neovlivňuje momentální přítomnost prázdných buněk, ale množství mateří kašičky, kterou dělnice matku krmí. Pokud včely budou mít k matce přístup a budou ji ošetřovat, její výkonnost se bude vždy řídit dle nároků včelstva, a ta jsou na jaře veliká nehledě na to, zda je matka v izolátoru nebo mimo něj. Vajíčka vyprodukovaná navíc matka prostě jen vypustí do prostoru jako odpad a včely je vynesou z úlu, takže včelař nic nepozná.

___________________________________________________________
a.turčáni:
Je to len v skratke, no dúfam, že som podstatu pokusu zdôraznil a možno to pomôže zmeniť názor na chov matiek, npr. aj v tom, že nemusíme za každú cenu použiť pri prelarvovaní používať 12 dňové (pozn. MV: správně má být asi "hodinové“) larvičky, ale ideálne sú 36 hodín staré a kvalita je matiek je zachovaná.
___________________________________________________________

Mohl by se k tomu vyjádřit někdo ze včelařských odborníků, velkochovatelů matek?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Hezká teorie, ale scestná praxe. Už se to tu řešilo:
Tím, že vložíte matku do izolátoru, neomezíte kladení, ale pouze počet nakladených vajíček.

Milý kolega, to nie je "hezká teorie", to je skutočná prax, ktorú praktizujem už asi 15 rokov. Vždy keď M vložím do IZO so 150 bunkami, M nikdy nezačne ihneď klásť, najskôr musia IZO obsadiť včely, vyčistiť a vyleštiť bunky, M ošetrujú až potom, takže má nútenú prestávku (vždy kladie váhavo s väčšími prestávkami). Pri pokusoch boli produkované vajíčka vážené na začiatku a priebežne 4 dni, už prvé položené vajíčka boli ťažšie o 30-35%, čo sa prejavilo v robustnosti produkovaných matiek. Ja nemám možnosť vážiť oplodnené M, ale vizuálne to dokážem posúdiť, ťažká M má mohutnú hruď.

Moja osobná skúsenosť túto skutočnosť potvrdzuje: po oplodnení M v oplodňovacej jednotke (OJ) počet položených vajíčok je zo začiatkoch nízky a ich váha je tým vyššia ako pri plnom plodovom cykle, M sú obmedzované aj priestorom, menej voľných buniek. Ak som oplodnenú M odobral hneď po položení niekoľkých desiatok vajíčok a ponechal som včelstvíčko na výchovu novej matky náhradným spôsobom, M boli vždy robustné.
Preto vždy treba takéto rady odskúšať, ale dodržať navrhnutý scenár.

Ešte sa ospravedňujem za "preklep", samozrejme to malo byť "12 hodín" a nie 12 dní.

a.turčáni:
Pri pokusoch boli produkované vajíčka vážené na začiatku a priebežne 4 dni, už prvé položené vajíčka boli ťažšie o 30-35%, čo sa prejavilo v robustnosti produkovaných matiek. Ja nemám možnosť vážiť oplodnené M, ale vizuálne to dokážem posúdiť, ťažká M má mohutnú hruď.

___________________________________________________________

Větší matka znamená automaticky vetší počet vaječných rourek (ovariol) ve vaječnících? Jsou známy případy, že i málo robustní matky kladou stejně dobře jako ty robustní. Škoda, že tyto zdroje většinou zároveň neuvádějí původ těchto matek (z jak staré larvičky se vyvinuly).

Osobně se domnívám, že na hmotnosti vajíčka moc nezáleží. Dělnice se také rodí stejné na vrcholu rozvoje jako na začátku plodování, i když jsou z vajíček různé hmotnosti. Daleko důležitější je množství a kvalita kašičky v posledních 2-3 dnech larválního vývoje a velikost dna buňky. Ale je to jen můj názor, který nemám podložený ani konkrétní vědeckou prací, ani vlastní praxí. Proto by mě zajímalo vyjádření nějakého včelařského odborníka, který to má podložené konkrétními daty, nikoliv jen vizuálním pozorováním (sugesce může být velká).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

a.turčani:
nemusíme za každú cenu použiť pri prelarvovaní používať 12 dňové larvičky, ale ideálne sú 36 hodín staré a kvalita je matiek je zachovaná.

Dokud jsem dobře viděl přelarvoval jsem půl až 1 denní larvičky.(tvar larvy je mirně prohnutý rohlík né loupáček)
Nyní je pro mne přelarvování stále obtížnější (někdy se mi zdá že to dělám poslepu, přesně to nevidím)a z toho důvodu
jsou mnou přelarvované larvičky trochu větší asi těch 36 hodin.(ale není to loupáček)
Nezaznamenal jsem snížení kvality mých matek.
Tak že věřím že máte pravdu.
1,5 deníí larvičky se lépe přelarvuji a včely je trochu raději přijímají.
J.B.

K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy).

Léta přelarvuji do suchých misek a mám stejně kolem 90% přijatých. Určitě to není to nejpodstatnější. Naopak se dá oponovat tím, že larvičky položené do kapky vody nebo vodou vyplachované jsou trochu "přiutopené".
Jde o názor, mě zase připadá podstatnější startér.
zdenek

K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy).

>Léta přelarvuji do suchých misek a mám stejně kolem 90% přijatých. Určitě to není to nejpodstatnější. Naopak se dá oponovat tím, že larvičky položené do kapky vody nebo vodou vyplachované jsou trochu "přiutopené".
Jde o názor, mě zase připadá podstatnější startér.
zdenek <

>K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy). <
------------------------------------------------------------
Skoro ani nechápu o čem je zde řeč. Podle mých zkušeností a možná i trochu díky mé "nešikovnosti", jsem udělal poznatek. Že do kapky vody (ať již zředěného medu nebo zředěné mateří kašičky a nebo jen čisté vody) se nejmenší larvičky pokládají lépe a bez případného mechanického poškzení než (při přešmudlávání)do buněk na sucho. Avšak to, že by larvičky tuto mokrou postýlku ausgerechnet tak nutně potřebovaly, to jsem nepzoroval. Pokud včely vyměňují (v některých případech) větší množství larviček položených do suchých buněk, může být způsobeno jejich mechanickým poškozením při manipulaci (přelarvení).
JK

Původně se tady jen kdosi ptal, jak udělat oddělek.....