Včelařská konference

GuPa: "Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí."
__________________

Neříkám, že mravence vidím v úlech rád, ale ještě nikdy se mi nestalo, že by nějak ve větším množství lezli po rámcích apod. Zpravidla se buď motají po dně úlu, někdy si dokonce založí mraveniště na strůpku a nakladou tam i svá vajíčka. Mám zkrátka včely u lesa a musel jsem s tím počítat, takže se tam teď nemůžu chovat jako prase. Ono taky, jak tam člověk v tuto dobu každých čtrnáct dní leze a vždy jim hnízdo naruší, tak to zpravidla vzdají a od konce května je tam vídám už jen velmi sporadicky. Když si nějaký úl hodně oblíbí, tak je ometu a nasypu na sololitový strop ještě kypřící prášek. Před třemi lety jsem to řešil, mravenci stejně byli pořád, pak se ztratili a byl pokoj, loni ani předloni jsem to nechal být a ztratili se taky. Mravenci a včely holt patří k přírodě a musí si mezi sebou nalézt nějaký "modus vivendi" (a zpravidla se jim to podaří). Rozhodně se vyvaruju používání všech oněch "velmi jedovatých způsobů" řešení.

Pohled z druhe strany,

tam kde jsou mravenci, tam jsou zakonite i ruzne msice, ktere mravenci nosi do korun stromu a by pak mohli konzumovat jejich medovici. To nam vcelarum vyhovuje. Chapu vsak, ze pokud jejich prilis, tak to se stim musi neco delat. Vim, ze se mezi vcelari traduje, tam kde je hodne mravencu, tam se vcelam perfektne dari. Jestli je to pravda, si musi kazdy vyzkouset sam.

PZ

Jeden rok za mne skoro vše vymetli, kamarádi vypadají jinak. Pomáhá
dřevní popel nebo obecně prach, ale jen dokud je suchý, přes to nejdou.
Poloviční úspěch je s nátěrem dřeva fermeží, kypřícím práškem ,
opálením dřeva plamenen nebo vazelínou. Zkoušel jsem je vykopat a
převézt na kolečku, mělo to úspěch, namnožil jsem je, byli nakonec na
obou místech.
Jaromír Marek

NitraM napsal(a):
> GuPa: "Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
> zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí."
> __________________
>
> Neříkám, že mravence vidím v úlech rád, ale ještě nikdy se mi nestalo, že
> by nějak ve větším množství lezli po rámcích apod. Zpravidla se buď motají
> po dně úlu, někdy si dokonce založí mraveniště na strůpku a nakladou tam i
> svá vajíčka. Mám zkrátka včely u lesa a musel jsem s tím počítat, takže se
> tam teď nemůžu chovat jako prase. Ono taky, jak tam člověk v tuto dobu
> každých čtrnáct dní leze a vždy jim hnízdo naruší, tak to zpravidla vzdají
> a od konce května je tam vídám už jen velmi sporadicky. Když si nějaký úl
> hodně oblíbí, tak je ometu a nasypu na sololitový strop ještě kypřící
> prášek. Před třemi lety jsem to řešil, mravenci stejně byli pořád, pak se
> ztratili a byl pokoj, loni ani předloni jsem to nechal být a ztratili se
> taky. Mravenci a včely holt patří k přírodě a musí si mezi sebou nalézt
> nějaký "modus vivendi" (a zpravidla se jim to podaří). Rozhodně se vyvaruju
> používání všech oněch "velmi jedovatých způsobů" řešení.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5039 (20100418) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Přiznávám se, že je (byť i s velikou lítostí) vraždím... Vyčkám jejich
prvního jarního útoku, a pak biolitem na lezoucí hmyz zahájím opatrnou
protiofenzívu na kus (ne delší než dva, tři metry) jejich přístupové dálnic
a proti vetřelcům uvnitř včelínu, tedy mimo dosah včel. Mraveniště, ze
kterého podnikli nájezd ani nehledám, natož abych ho likvidoval. A ony ty
potvůrky mají takovou paměť, že je pak od nich nejméně na čtvrt roku (a
někdy i do konce sezóny) pokoj.
Ať se vám i vašim včelkám daří!
Petr