Včelařská konference

Přátelé,
neznáte prosím někdo dřevosklad nebo pilu, kde je alespoň někdy k mání řezivo z vejmutovky? Jedná se mi o materiál na nástavky průřezu 200x30mm, v délce od 2 metrů. Podotýkám, že by optimální byla Vysočina nebo okolí Brna. Moje snaha v tomto směru byla zatím marná.
Děkuji předem za tip.

S pozdravem
Svoboda

Zdravím Jakube,
Jsem z Rosic u Brna a mám takový pocit, že jeden můj mladý kolega kupoval řezivo vejmutovky na pile v Tetčicích u Brna. Zkuste se podívat na webu, nebo přes telefon. Zdraví P.S

Pokud se jedná o malou hmotnost nástavků, není problém použít měkké listnaté dřevo, topol, lípa, vrby....
Pokud stačí 2 cm, jako že na stěny nástavků stačí, mně se osvědčila výchozí surovina pro výrobu europalet, prkna 8 - 10 cm široké, dlouhé 120 cm, takže se i vejdou dozadu do auta. Jsou dělány ze zbytků, takže i z drobného smrkového dřeva z vršáků nebo spodku kmene, kde je smrkové drevo stejně řídké a lehké jako vejmutovka. Je třeba jen ty prkna po vysušení probrat kus od kusu a dát k sobě ty se stejnou kvalitou, hmotností, sukovatostí, protože surovina na palety je mix různých zbytků. Když se to ale probere a na nástavek použijí prkna vždy jen s podobnou kvalitou, je za málo peněz hodně muziky.....

Loni jsem byl u pana ZELENÉHO, VČELAŘE A TRUHLÁŘE, VYRÁBÍ lANSTRONGY Z VEJMUTOVKY.
Povídal o tom že vejmutovka má tu výhodu že lze dělat stěnu cca šíře 150mm x delku 450mm z masivu t.j. vcelku " skoro včetně středů" což u normální borovice a smrku nelze protože by se to i u dobře usušeného dříví kroutilo.
dejte si do googlu Zelený truhlářství, úly a spojte se s ním on vám snad pilu řekne.
Já osobně s vejmutovkou zkušenost nemám, mám NN ze smrku a
prohýbají se. Vevnitř je mokro a vně je sucho.
j.b.

Zdravím.Sám si vyrábím úly převážně z vejmutovky,a sehnat se dá i takto.Dá se dohodnout s majitelem lesa,ve kterém je zastoupena.Ne všechny stromy bývají zdravé a občas je potřeba udělat probírku s odstraněním nemocných,vyvrácených,zlomených či suchých jedinců(po velkých větrech se tahle borovice spíše láme),po dohodě se dá koupit jako palivové dřevo vytěžená,nebo i nastojato s následným rozřezáním kulatiny na některé pile.Tento nádherný strom je zastoupen i v městských parcích,na hřbitovech a v jiné veřejné zeleni,nebo i na soukromých pozemcích,kde už na zahrádce dávno přerostl barák a majitel z hrůzou při každém větším závanu větru sleduje,jestli se tento přerostlý krasavec neřítí k zemi,takže by se ho docela rád zbavil.Stačí se při určitých úpravách zeleně informovat,co chce majitel s poraženým stromem dělat,popř.si dát inzerát na odkup kulatiny nebo rovnou řeziva z vejmutovky,nemusí se pídit,kdy se bude řezat na pile,který majitel lesa jim ho za nějakou rozumnou cenu nabídne.
Zdraví Pavel.

Dohrý den,

musel jsem změnit stanoviště, na novém stanovišti mám asi 5m od úlů lesní mravence. Je to docela otrava, je jich všude plno. Máte někdo podobné problémy. Moc se mi do toho nechce, ale asi je budu muset zlikvidovat. Poraďte mi jak se s nimi žije, jestli se jejich aktivita uklidní, případě jak se jich zbavit. Díky Luboš

Udělat kolem včel pro mravence mrtvou zónu, vysekávat rostlinstvo, odhrabat staré listí, jehličí a větévky až na holou půdu. Možná i nějaký náznak příkopu mezi včelami a mravenci, kde by se po dešti delší dobu držela voda a bláto, to záleží hodně na propustnosti místní půdy a dalších podmínkách, jestli by to mělo smysl..... Stojan natřít trvale lepivým lepem nebo postavit do misek či plechovek s vodou nebo udělat úpravu stojanu, aby ta nádobka byla někde na nohách stojanu nad rostlinstvem.
Pokud to jsou skutečně ti vzácní chránění lesní mravenci, o moc víc se toho myslím dělat nedá.
Pokud to jsou obyčejní mravenci, nechránění, přestěhoval bych hnízdo v kyblíku opatrně o takových 100 metrů dál....

"Udělat kolem včel pro mravence mrtvou zónu,"

Nebo naopak navézt na místo v nějaké větší vrstvě od 10 - 20 centimetrů náklad nějaké neúrodné těžké půdy bez příměsi písku a kamenů, třeba jílovitého podloží...

Zdravím,

Potřebuju radu od někoho, kdo podobný problém řešil. Abych na kopci vyráběl příkop, to asi moc nepůjde, stejně časem vyschne. Jinak stačí položit na zem nástavek s prázdnými plásty a za 10min tam jsou 100ky mravenců. Abych stále hlídal mravence na to nemám sílu, asi bych nic jného nedělal, když to nepůjde jinak tak jim to mraveniště zlikviduji, snad jich tam není víc a nebudu se zase stěhovat.

Luboš

Mravenci se nesmí likvidovat, stačí když dáš nohy stojanů na úly do vhodných nádob a zaleješ olejem. Měl jsem takhle vyřešný problém s celým včelínem v lese. Pokud jsou nádoby dost šiké, je to dost účinné i proti myším
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 19.4.2010 10:19:28
> ----------------------------------------
> Zdravím,
>
> Potřebuju radu od někoho, kdo podobný problém řešil. Abych na kopci
> vyráběl příkop, to asi moc nepůjde, stejně časem vyschne. Jinak stačí
> položit na zem nástavek s prázdnými plásty a za 10min tam jsou 100ky
> mravenců. Abych stále hlídal mravence na to nemám sílu, asi bych nic jného
> nedělal, když to nepůjde jinak       tak jim to mraveniště zlikviduji, snad jich
> tam není víc a nebudu se zase stěhovat.
>
> Luboš
>
>
>

Luboš: "Poraďte mi jak se s nimi žije, jestli se jejich aktivita uklidní, případě jak se jich zbavit."
_________________________

Z vlastní zkušenosti bych řekl, že právě v tomto období dělají největší paseku a tak za čtrnáct dní dají pokoj a budou se vyskytovat už jen sporadicky. U mně to na lesním stanovišti alespoň tak je, takže problémy s mravenci již neřeším. Určitě to souvisí s nabídkou potravy v přírodě, která se logicky zvyšuje i pro ně, zatímco dnes ještě nabídka velmi špatná. Zase na druhou stranu alespoň pomáhají čistit dno úlů od zbytků všeho možného.

Díky zkusím počkat,

taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.

Luboš

Ono se toho proti mravencům aktivně moc dělat nedá, pokud se nemá chemií a ohněm udělat desítky metrů kolem úlů mrtvou zemi. Zbývá pasivně, ztěžovat nebo znemožnit jim přístup ke včelám.
Jedno moje lesní stanoviště s původně kočovným včelínem je třeba nad lesem, ale pod dlouhým svažitým polem. Při každém trochu silnějším dešti pod úly tečou potůčky z toho pole. Příkop. který ty vody pod ostrým úhledm ,aby nějaký větší proud přes příkop nepronikl, svádí mimo včelín je dost žádoucí a určitě omezuje i mravence. Stačí být rok a půl suchší, bez takového silnějšího deště a v tom svahu je mravenců a na podzim hlodavců bohatě. Silný déšť obojí utopí a je na nějakou dobu pokoj....

Pokud jsou to lesní a navíc útoční a dělají výpravy na úly, nic je
neodradí jiného než protiútok. Jak a čím je odradit a navést na
přestěhování nebudu zde šířit. Existují jedlé, a i velmi jedovaté
postupy. Takže zkoumejte a laborujte. Zde na konferenci také něco bude
v archivu. Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí. Protiútok
pochopí vždy a vždy se odstěhují a to je potřeba. Nějaké olejové
nádobky jsou pěkné, ale tráva roste a roste a mravenci nejsou blbí.

_gp_

19.4.10, Lubos <e-mail/=/nezadan>:
> Díky zkusím počkat,
>
> taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám
> trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého
> stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.
>
> Luboš
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Pomohlo by určitě stříknout roundap metr, dva metry daleko kolem stojanů s úly. Pracnost je minimální, roundap je chemikálie v podstatě ekologická nezanechávající rezidua a možná by k celoročnímu vyčištění od rostlin stačilo stříknout jen jednou teď na jaře. Přirozeně pokud majitel pozemku s tím souhlasí.

GuPa: "Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí."
__________________

Neříkám, že mravence vidím v úlech rád, ale ještě nikdy se mi nestalo, že by nějak ve větším množství lezli po rámcích apod. Zpravidla se buď motají po dně úlu, někdy si dokonce založí mraveniště na strůpku a nakladou tam i svá vajíčka. Mám zkrátka včely u lesa a musel jsem s tím počítat, takže se tam teď nemůžu chovat jako prase. Ono taky, jak tam člověk v tuto dobu každých čtrnáct dní leze a vždy jim hnízdo naruší, tak to zpravidla vzdají a od konce května je tam vídám už jen velmi sporadicky. Když si nějaký úl hodně oblíbí, tak je ometu a nasypu na sololitový strop ještě kypřící prášek. Před třemi lety jsem to řešil, mravenci stejně byli pořád, pak se ztratili a byl pokoj, loni ani předloni jsem to nechal být a ztratili se taky. Mravenci a včely holt patří k přírodě a musí si mezi sebou nalézt nějaký "modus vivendi" (a zpravidla se jim to podaří). Rozhodně se vyvaruju používání všech oněch "velmi jedovatých způsobů" řešení.

Pohled z druhe strany,

tam kde jsou mravenci, tam jsou zakonite i ruzne msice, ktere mravenci nosi do korun stromu a by pak mohli konzumovat jejich medovici. To nam vcelarum vyhovuje. Chapu vsak, ze pokud jejich prilis, tak to se stim musi neco delat. Vim, ze se mezi vcelari traduje, tam kde je hodne mravencu, tam se vcelam perfektne dari. Jestli je to pravda, si musi kazdy vyzkouset sam.

PZ

Jeden rok za mne skoro vše vymetli, kamarádi vypadají jinak. Pomáhá
dřevní popel nebo obecně prach, ale jen dokud je suchý, přes to nejdou.
Poloviční úspěch je s nátěrem dřeva fermeží, kypřícím práškem ,
opálením dřeva plamenen nebo vazelínou. Zkoušel jsem je vykopat a
převézt na kolečku, mělo to úspěch, namnožil jsem je, byli nakonec na
obou místech.
Jaromír Marek

NitraM napsal(a):
> GuPa: "Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
> zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí."
> __________________
>
> Neříkám, že mravence vidím v úlech rád, ale ještě nikdy se mi nestalo, že
> by nějak ve větším množství lezli po rámcích apod. Zpravidla se buď motají
> po dně úlu, někdy si dokonce založí mraveniště na strůpku a nakladou tam i
> svá vajíčka. Mám zkrátka včely u lesa a musel jsem s tím počítat, takže se
> tam teď nemůžu chovat jako prase. Ono taky, jak tam člověk v tuto dobu
> každých čtrnáct dní leze a vždy jim hnízdo naruší, tak to zpravidla vzdají
> a od konce května je tam vídám už jen velmi sporadicky. Když si nějaký úl
> hodně oblíbí, tak je ometu a nasypu na sololitový strop ještě kypřící
> prášek. Před třemi lety jsem to řešil, mravenci stejně byli pořád, pak se
> ztratili a byl pokoj, loni ani předloni jsem to nechal být a ztratili se
> taky. Mravenci a včely holt patří k přírodě a musí si mezi sebou nalézt
> nějaký "modus vivendi" (a zpravidla se jim to podaří). Rozhodně se vyvaruju
> používání všech oněch "velmi jedovatých způsobů" řešení.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5039 (20100418) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Přiznávám se, že je (byť i s velikou lítostí) vraždím... Vyčkám jejich
prvního jarního útoku, a pak biolitem na lezoucí hmyz zahájím opatrnou
protiofenzívu na kus (ne delší než dva, tři metry) jejich přístupové dálnic
a proti vetřelcům uvnitř včelínu, tedy mimo dosah včel. Mraveniště, ze
kterého podnikli nájezd ani nehledám, natož abych ho likvidoval. A ony ty
potvůrky mají takovou paměť, že je pak od nich nejméně na čtvrt roku (a
někdy i do konce sezóny) pokoj.
Ať se vám i vašim včelkám daří!
Petr

Díky zkusím počkat,

taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.

Luboš

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště 5 m od jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě jste do lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé přírody? Jinak platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Přesně tak, pokud si nechcete zasvinit celé okolí stanoviště tvrdou chemií (s pochybným výsledkem a rizikem pro včely), těžko se jich budete zbavovat, tam kde jim podmínky vyhovují, se budou usazovat znova. Jinak u nás jsou chráněné všechny druhy mravenců, i když zrovna ne v té nejvyšší kategorii. Ale je pravda, že u těch běžných lesních je ochrana trochu o ničem. Mimochodem mravenci mají neméně úchvatný sociální systém a způsob života, jako včely, v mnohém ještě zajímavější. Války mezi koloniemi, nebo naopak jejich cílená spolupráce vč. eskort s přesuny matek atd.

Zkuste ty nádoby s olejem, hodně lidí si to chválí. Když budou dost velké, věřím že u nich budete tu trávu stíhat useknout. Ne vždycky je nejlepší řešení tvrdá odveta "po americku," revanšismus za každou cenu ;). Méně a jednodušeji je někdy více.

Vytváření mrtvých zón kolem stanoviště třeba vystříkáním roundupem je úplně mimo. Proč by jim to mělo vadit, ve městech lezou přes velké plochy betonu a v pohodě to taky přejdou. Nepotřebují k pohybu vegetaci, vůbec je to nepopudí, naopak by si mohli v přeschlé vyhřáté půdě začít libovat ;)

Honza Indra


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště 5 m od jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě jste do lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé přírody? Jinak platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště
5 m od
jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě
jste do
lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé
přírody? Jinak
platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem
fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.


Jak zde již bylo uvedeno.Nejúčinější je likvidovat jejich "dálnice",které
si značkují feromony,či co to je.Mě se osvědčilo jakýmkoliv spůsobem
narušit ty "dálnice".Mechanicky-železnými hrabičkami,případně
březovým koštětem.Tam kde nebyla tráva.Na pevných površích zatím
vždy stačil macerát z ořechového či křenového listí.(namočíte
do vody na 24h.)A to všechno v dostatečné délce.
(10m)Jistě existují i další "babské" rady. Výluh ze slepičinců
atd.Takže s chutí do toho.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "HI" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Mravenci
Datum: 19.4.2010 - 19:37:10

> Přesně tak, pokud si nechcete zasvinit celé okolí
> stanoviště tvrdou chemií
> (s pochybným výsledkem a rizikem pro včely), těžko
> se jich budete zbavovat,
> tam kde jim podmínky vyhovují, se budou usazovat
> znova. Jinak u nás jsou
> chráněné všechny druhy mravenců, i když zrovna
> ne v té nejvyšší kategorii.
> Ale je pravda, že u těch běžných lesních je ochrana
> trochu o ničem.
> Mimochodem mravenci mají neméně úchvatný sociální
> systém a způsob života,
> jako včely, v mnohém ještě zajímavější. Války
> mezi koloniemi, nebo naopak
> jejich cílená spolupráce vč. eskort s přesuny
> matek atd.
>
> Zkuste ty nádoby s olejem, hodně lidí si to chválí.
> Když budou dost velké,
> věřím že u nich budete tu trávu stíhat useknout.
> Ne vždycky je nejlepší
> řešení tvrdá odveta "po americku," revanšismus
> za každou cenu ;). Méně a
> jednodušeji je někdy více.
>
> Vytváření mrtvých zón kolem stanoviště třeba
> vystříkáním roundupem je úplně
> mimo. Proč by jim to mělo vadit, ve městech lezou
> přes velké plochy betonu
> a v pohodě to taky přejdou. Nepotřebují k pohybu
> vegetaci, vůbec je to
> nepopudí, naopak by si mohli v přeschlé vyhřáté
> půdě začít libovat ;)
>
> Honza Indra
>
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si
> udělal stanoviště 5 m od
> jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš
> postup. A jistě jste do
> lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou
> přátelé přírody? Jinak
> platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů
> v nádobkách s olejem fungují.
> Klidný den! Jiří
> Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Ještě jednou, mravenci. Klidně je nechám žít, před pár lety jsme měli pravidelně na jaře i doma mravence v kuchyni, za čtrnáct dní se zase ztratili. Děti je krmili, dávali jim kapky cukru. Chodili v podstatě jen do koše na odpadky, tak že nám pomáhali s vynášením. Ale když nyní vidím nástavek s prázdnými plásty plný mravenců, když s nim klepnu tak je jich černo, tak mám docela obavy. Asi nebudu zas tak řešit jak jsou chráněný, pokud se sníma bude obtížně vycházet Luboš

Asi bude skutečně záležet na konkrétním druhu.
Na jednom stanovišti moje úly změnily trasu traktorů co tahají dřevo z lesa. Tím zachránily mraveniště, které začalo notně vzkvétat. Dnes je to kopa přes metr široká.
Kupodivu je to zatím bez významných ztrárt na včelstvech, konkrétně jim nemůžu žádné připsat. Jestli pomůžou nějakému slabému oddělku zeslábnout a já jej ruším, to je možná. Jedná se o středně velké mravence.

Doma jsem měl jiný druh, trochu větší a ty mě včely ničily - po likvidaci jendoho polystyrévého úlu i se včelama jsme je viděl, jak udělaly kolečko kolem očka a bránily včelám přistát. I na jincý česnech byly vidět v agresívních situacích.
Takže tady jsme nesporrtovně do zápasu vstoupil na stranu včel.

Na prvním stanovišti mám zatím dojem, a doufám že vydrží, že včelám na jaře čistí podložky a prostor před úly. Do úlu k zásobám se přes včely nesnaží proniknout. Doufám že tam to soužití vydrží.

No a pak jsem na jednom stanovišti měl mravence - taky velké a ty doslova rozkousaly dřevo. Víko, stěnu úlu, atd. Tak jsem popadl úly dokud držely pohromadě a jel rychle pryč.

Karel

Jde o lesní mravence, ty co si staví mraveniště z jehličí. Jde o největší mravence u nás, alespoň já neznám větší.
Díky Luboš

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mravenec_lesn%C3%AD#Zp.C5.AFsob_.C5.BEivota

Jsou to tihle. Jen si myslím, že jich v lesích přibývá. Je mi 50, a určitě v lesích, které dúvěrně znám se jejich výskyt zvětšíl, a to leckde z 0 stanovišť na desítky.
Luboš

Mám letos také tento problém.V loni jsem jim mraveniště rozhrabal v kopřivách hráběmi a poprášil vápnem.Zabralo to a myslel jsem si že je od nich pokoj.Mají mraveniště asi 18m od úlů.Situace se opakuje a mravenci dorážejí i na včely na česnu.Zítra koupím pytel vápna a jdu na ně znovu.Jsou to také ti lesní.Druhé mraveniště si udělali v kompostu kam sypu posekanou trávu.Tam s nimi budu muset také něco udělat.
Když už dotírají i na včely tak je mi srdečně jedno jestli jsou chránění a nebo ne.Viděl jsem i jak si včela sedla do trávy že na ní také hned startoval mravenec.Jak tu někdo psal-je jich čím dál víc a ohrožený druh to určitě není.