78276

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 12. 3. 2010
Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

KaJi.:Jestli tě to opravdu zajímá, tak se běž podívat na podložky teď.

J.B.:
ted prohlížet podložky asi není vhodné. Nyní je období roku kdy je ve včelstvu nejméně roztočů a tím jsou spady velmi malé.Nic tam nenajdete, jen hodně měli ve které roztoči stejně nejsou videt a hlavne tam nejsou .
V článku ing Čermáka v tabulkách jsou předpokládané počty roztoče podle startovacího počtu roztoče na jaře a počtu generací, t.j cyklů VD v průběhu roku.

PRECTETE SI TO!!!!!!!!!!

Jestliže v tomto okamžiku je ve včelstvu 1kus VD v říjnu jich tam (bez dalšího přínosu z venku) bude řádově asi 100ks VD.

Jestliže můj pruměr roztočů 24.10. 2009 po 1 fumigaci byl 16
ks VD ( a je to pravda není to zkreslené například mravenci)znamená to že včelstva

která byla v únoru 2009 bez roztočů.
bylo to bez gabonu v srpnu 2008,
2x fumigace + 1x aerosol řijen 2008,
bylo to bez nátěru+fum. březen 2009,
bez gabonu v létě 2009 a
bez KM 2009)
po 1. fum 24.10.2009 průměr 16 roztočů ( nejvíce 1 včelstvo 100 roztočů.)
Jestliže nebyla reinvaze , taby se objevila snad v měli (mám s melí problémy protože ji je málo když zůstává na horních loučkách. Nemáme dosud výsledky meli.)
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (88.103.157.154) --- 12. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

KaJi.:Jestli tě to opravdu zajímá, tak se běž podívat na podložky teď.

J.B.:
ted prohlížet podložky asi není vhodné. Nyní je období roku kdy je ve včelstvu nejméně roztočů a tím jsou spady velmi malé.Nic tam nenajdete, jen hodně měli ve které roztoči stejně nejsou videt a hlavne tam nejsou .
V článku ing Čermáka v tabulkách jsou předpokládané počty roztoče podle startovacího počtu roztoče na jaře a počtu generací, t.j cyklů VD v průběhu roku.

PRECTETE SI TO!!!!!!!!!!
-------------------------
Já to četl, a i mnoho dalšího.
Proč by nemohli padat roztoči v únoru když padají i v lednu.
Měsíc jako měsíc.

Naopak v únoru už začínají plodovat, takže by se už mohli objevovat první světlí roztoči. Pokud ve včelstvu zůstali roztoči schopní reprodukce.

Nevím kde je moje úvaha chybná.

Pokud někdo si chce sám udělat rozbor, protože tu lednovou musí dát do směsného vzorku, tak z únorové získá stejné informace a může to dělat úl po úlu.

Když chce někdo vyšilovat a při průměru 1VD na včelstvo natírat, tak je to podle mě rozumnější cesta jak zjistit, jestli a v kterém včelstvu nějaký VD přebývá.

Karel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 12. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

KaJi:Nevím kde je moje úvaha chybná.

Pokud někdo si chce sám udělat rozbor, protože tu lednovou musí dát do směsného vzorku, tak z únorové získá stejné informace a může to dělat úl po úlu.

J.B. Jestliže nema čisté svědomí a chce dělat ošetření nátěr +f.individuelních včelstev muže se přesvědčit duplicitně.
Pro boj s varoazou se snažím užívat chemii co nejméně ale nejefektivněji, proto je důležité:
1/je nutné vědět kolik roztočů je na stanovišti a ve včelstvu v průběhu roku.
2/protože existuje nekolik způsobu užití chemie i nechemie v různých termínech roku : jarní nátěr+f., vyřezáni trubčiny, kysel mravenčí červenec..., gabon... srpen... fumigace řijen.. aerosol prosinec,je nejdůležitější monitorovat přirozený spad,spad po KM, spad po Gabonu v červeneci az srpnu (aby nebyly poškozeny zimní včely)
3/nejefektivnější je fumigace BEZ PLODU v listopadu nebo aerosol v prosinci.
4/Zimní měl je nejméne prokazatelná protože ve včelstvu je nejméně roztoču a je to hledání jehly v kupce sena.(je to hledání rezistence, a nedodržení podmínek ošetření je to vlastně poslední kontrola před poslední možností ošetření nátěrem před sezónou 2010)
Jednu měl jste poslat do Dolu a nyní budete delat to same znovu.
Nikoho od zjištování počtu roztočů neodrazuji jen si myslím že průběžné zjištování v průbšhu roku je jednodušší a jistější.
Současně si myslím že nejlepší je individuelní přistup ke každému včelstvu zvlášt.
Asi 8 let si píši spady jednotlivých včelstev po gabonu nebo 1 fumigaci. Mám i zápisy že některá včelstva mají opakovaně vice roztočů nez ostatní.
Mám jednu špatnou zkušenost že celé stanoviště melo nízky spad ale jedno včelstvo si v září přineslo tolik roztoču že v listopadu padlo ačkoliv jsem jej léčil a vložil do něj asi 6 rámků plodu. Uplně se zhroutilo.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 12. 3. 2010
Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k

> Naopak v únoru už začínají plodovat, takže by se už mohli objevovat první
> světlí roztoči. Pokud ve včelstvu zůstali roztoči schopní reprodukce.

toto je zajimave ale myslim ze svetli roztoci se neobjevi, ma predstava je takova, ze do urciteho stupne zamoreni vcely stihaji uklizet a tak se svetli na podlozce moc neobjevuji. Ale mozna uz take blbe vidim, flotaci nedelam. Vi nekdo vic?

> Nevím kde je moje úvaha chybná.

Problem u prirozeneho spadu je ten, ze v dobe velkych zmen ploch plodu z neho nelze dostatecne presne odhadnout populaci. Alespon tak to stoji v literature.

Zkus uvazit to jak se ted pri otepleni rozvolni chomac a zacne uklid tak mnoho roztocu teprve muze dopadnout na podlozku a ty muzes propadnout panice, nebo naopak vsichni roztoci kteri bojovali celou zimu o preziti to ted preci nevzdaji a vsichni vlitnou na plod a ty budes spat na vavrinech :-) Zas jen moje predstava.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Vorja (78.41.14.65) --- 12. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

Proč by nemohli padat roztoči v únoru když padají i v lednu.
Měsíc jako měsíc.

Naopak v únoru už začínají plodovat, takže by se už mohli objevovat první světlí roztoči. Pokud ve včelstvu zůstali roztoči schopní reprodukce.

Nevím kde je moje úvaha chybná.

Pokud někdo si chce sám udělat rozbor, protože tu lednovou musí dát do směsného vzorku, tak z únorové získá stejné informace a může to dělat úl po úlu.

Když chce někdo vyšilovat a při průměru 1VD na včelstvo natírat, tak je to podle mě rozumnější cesta jak zjistit, jestli a v kterém včelstvu nějaký VD přebývá.
---------------------------------------------------------
Na jednom semináři pořádaném ČSV,bylo přednášejícím sděleno, že jednomu spadlému roztoči v zimní měli odpovídá asi 30 roztočů na včelách. V únoru, když už včely plodují, pak tito roztoči jsou už pod víčky plodu a začíná jejich reprodukce. Proto bude i jejich přirozený spad téměř nulový. Za 12 dnů po položení vajíček přezimovaných roztočů se jejich populace znásobí (2-4x). Po pěti dnech dospívání i tito noví roztoči zalezou na plod a dál se množí. Přirozený spad jarních roztočů nastane, až skončí jejich reprodukční činnost (tj. samičky se vykladou a uhynou). Pokud je spad v zimní měli nulový , pak na včelách může být 0 až 30 roztočů. Co tedy s tím. Většina disciplinovaných včelařů se podřídí rozhodnutí KVS a ČSV, zda léčit nebo neléčit v tomto případě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.103.157.154) --- 13. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

VORJA:
Na jednom semináři pořádaném ČSV,bylo přednášejícím sděleno, že jednomu spadlému roztoči v zimní měli odpovídá asi 30 roztočů na včelách. V únoru, když už včely plodují, pak tito roztoči jsou už pod víčky plodu a začíná jejich reprodukce. Proto bude i jejich přirozený spad téměř nulový. Za 12 dnů po položení vajíček přezimovaných roztočů se jejich populace znásobí (2-4x). Po pěti dnech dospívání i tito noví roztoči zalezou na plod a dál se množí. Přirozený spad jarních roztočů nastane, až skončí jejich reprodukční činnost (tj. samičky se vykladou a uhynou). Pokud je spad v zimní měli nulový , pak na včelách může být 0 až 30 roztočů. Co tedy s tím. Většina disciplinovaných včelařů se podřídí rozhodnutí KVS a ČSV, zda léčit nebo neléčit v tomto případě.
-------------------------
No místo semináře by nebyl od věci spíš odkaz na vědecký výzkum. Já na seminářích slyšel už spousta věcí, které nebyly blízko pravdě :-)

Takže s čím jsem argumentoval.
S používáním absolutních přesných čísel mám vždy strach.
jak někod mohl stanovit že právě jeden VD zmanená 30VD.
Pokud by to bylo výsledkem nějakého zkoumání, asi by u toho bylo i např 30+-20 a za jakých podmínek se k tomu došlo. Pokud by to bylo nějak přesné, určitě by se více bazírovalo na přesné době vložení podložky.
Jinak to považuji za povídky podobné těm o atraktivitě trubčiny pro roztoče. Jednou prokázána mírná preference, jindy ne, a ještě tam jde asi o období kdy se to zkoumá. A taky jsme to nedjenou slyšel, ale i četl.


Nespochybňuji, že je mírně pravděpodobné, že z 30 roztočů jeden měsíčně uhyne a spadne.
ALe nemůžete zároveň u nástavkových úlů tvrdit, že roztoči co najdete za měsíc na podložce jsou právě ti co z těch živých roztočů na včelách. Z toho můžte ledatak usuzovat, že tito roztoči od listopadu do konce ledna ve včelstvu byli.
Tahle statisktika mohla fungovat u jendoprostorových úlů. Jinak stačí když si na podzim nadzvednete včelstvo.

Kolega sleduje spad po léčení u všech včelstev a i denní spad mezi léčením.

U jednoho včelstva měl stále spad, vypadalo to, že snad ještě plodují, léčení nezabírá atd.
A tak to včelstvo po druhém léčené rozberal, aby věděl zda je tam plod. Nebyl. Za dva dny na to bylo na podložce 40 roztočů a pak už nespadl žádný.
Takže takovému včelaři by na podložce toho včelstva taky mohlo spadnout po vánocích ještě deset VD a vy byste to násobil 30 a šel natírat.
Jiný kolega opět opakoval starý pokus, že do vzorků přidal přesně známý počet VD. Zkuste si tipnout spolehlivost vyšetření. :-)))
A zkuste si to za rok taky udělat, a vychladnete z nadšení.

No a co se stane když dám v únoru podložku a vysypu do oleje?
Pokud se ve včelstvu těch Xkrát 30 roztočů množí, tak bych na podložce měl najít světlé roztoče, tedy nejmladší sourozence těch co se líhnnou. A měl bych úplně přesné číslo, protože od poloviny ledna mi včelstva co mají v sobě teploměr zvýšila teplotu ke 30stC.
Naopak si (jen) myslím, tak samičky asi hynou po kladení vajíček v buňce a je vyšší pravděpúodobnost, že po právě dokončeném reprodukčním cyklu uhynou a spadnou na podložku.

Takže jaké jsou další důvody, proč není směrodatné svépomocné vyšetření v únoru? Třeba flotací, aby se viděli i světlí roztoči.

Karel

A ještě k tomuto:
Většina disciplinovaných včelařů se podřídí rozhodnutí KVS a ČSV,

Proč ČSV? Nejsem člen. To je pro mě jako doporučení KDU ke zvýšení porodnosti:-)
Proč KVS která mi zakazuje léčit jinak než komisionélně. To bych taky měl brát vážně jako nezpochybnitelnou autoritu? :-) :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 13. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

Karel:
Proč ČSV? Nejsem člen..........
Proč KVS která mi zakazuje léčit jinak než komisionélně. To bych taky měl brát vážně jako nezpochybnitelnou autoritu

J.B.: to co budu psát asi vše víte.
Pane Karel chci věřit že se jen nechcete vadit.
Nechci vás přemlouvat ke vstupu do ČSV. V ČSV je 97% včelařů okolo nás.
Doufám že přes to že nejste členem ČSV víte o nákazové situaci jejich členů okolo vás protože to je důležité ( ja se neco dovim na tech asi 4 schůzích ročně, nevím kde se co dovíte vy.)? a ošetření časově koordinované může být účinější než nekoordinované.
Stejně tak komisionelní ošetření by mělo byt opatřením proti nespolehlivým včelařům (mylim že jich je mezi námi dost), samozřejmě že je náročnější a mnoha důvodů těžko proveditelné a neprovádí se ale to vy jistě také víte.

Můj volnější přístup k jarnímu monitoringu je způsoben vlastní zkušeností dlouhodobějšího monitoringu a nízkého lonského napadení t.j. nizkého letního až podzimního přirozeného spadu VD, dále nizkého spadu po 1. fumigaci( 16roztoču/1 včelstvo). To je diky řádnému sledování v průběhu několika let a roku 2009. Nevylučuji že se může jednat i o okamžité štěsti a do problémů se můžu dostat díky nejaké chybě nebo smůle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (88.103.157.154) --- 13. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

Nechci vás přemlouvat ke vstupu do ČSV. V ČSV je 97% včelařů okolo nás.
Doufám že přes to že nejste členem ČSV víte o nákazové situaci jejich členů okolo vás protože to je důležité ( ja se neco dovim na tech asi 4 schůzích ročně, nevím kde se co dovíte vy.)? a ošetření časově koordinované může být účinější než nekoordinované.
Stejně tak komisionelní ošetření by mělo byt opatřením proti nespolehlivým včelařům (mylim že jich je mezi námi dost), samozřejmě že je náročnější a mnoha důvodů těžko proveditelné a neprovádí se ale to vy jistě také víte.
--------------------
Nechci se vadit, jen bych chtěl normálně včelařit a nemuset při tom lhát, jak je vydáváno za normu.
Shodneme se, že tak to s tím komisionelním léčením je.

Nevím co myslíte najednou aplošně.
Asi se shodnem že v zimním období bez plodu.
Pokud za tu současnost a koordinovanost považujete takovou definici.
Pokud myslíte, že všichni o jednom předem naplánovaném víkendu, tak my musíte vysvětlit, ja může probíhat reinvaze v listopadu a prosinci. - téměř nulový výlet včel z úlu.

Pokud má někdo včely jen za plotem, určitě je v jejich zájmu se domluvit. Ale proč jim to nařizovat?

V ČSV jsem byl skoro dvacet let, takže vím jaké informace jsem se dozvídal o nákazové situaci.
Na výročce koloval papír s výsledky - jak jsou relevnatní jsem vysvětlil níže.
Že se 5km ode mě pálí na mor jsem se dozvěděl když jsme byl na exkurzi u Kolína.
Když jsem se přidal před minulým sjezdem ke skupině která chtěla změnu, tak jsem se opakovaně dočítal, že nám jde o koryta a funkce - Včelařství 2005.
A teď koukám, že ty samé návrhy předkládají jiní, i vysocí funkcionáři, a další návrhy byly potichu realizovány. Třeba svazové sklanice - podpora prodeje ze dvora. Krajské uspořádání, protože na krajích se rozhoduje o penězích.
Oboje najednou šlo, i bez nás Chytrolínů. Jak pěkně řekl pan předseda.

A osobně fandím všem včelařům, kteří se někde sdružují a něco dělají. Pro sebe i pro druhé. Jen chci podotknout, že to že mám či nemám nějakou legitimaci ze mě nedělá lepšího včelaře ani člověka.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 13. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

Schodneme se.
Potřeboval jsem od veterináře povolení převozu, veterinář ode mne chtěl písemné prohlášeni o léčení potvrzené ZO.
napsal jsem jej , důvěrník tam dal razítko, veterinář k ošetření připsal komisionelní a já povoleni dostal.
O ČSV se nebudu vyjadřovat protože se nechci zlobit.
J.B.-

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Zdeněk Brentner (90.179.125.9) --- 13. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

Minulou sobotu ing.Titěra v Lovosicích prezentoval názor, že 1Vd na podložce=310Vd na včelách=1000 a více Vd na plodu.Ať počítám jak chci,ať pohybuji s datumem,tak mi tvrzení včelařské kapacity nějak nesedí.Pokud má být max.invazní tlak 2500 Vd,tak do měsíce musí včelstvo na Vd kolabovat.A to stačí jeden Vd na podložce.Není to tvrzení trochu přitažené za vlasy?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

"Minulou sobotu ing.Titěra v Lovosicích prezentoval názor, že 1Vd na podložce=310Vd na včelách=1000 a více Vd na plodu.Ať počítám jak chci,ať pohybuji s datumem,tak mi tvrzení včelařské kapacity nějak nesedí."
No, záleží za jak dlouho tam ten jeden roztoč na podložce měl spadnout. Jestli za jeden den, tak potom průměrná doba života varoa je 310 dnů...... jestli za dva dny, je to 620 dnů..... A tak dále ...... Jestli nemyslel situaci v létě ve včelstvu na vrcholu.....
Nejspíš tlačil na pilu, aby se včelaři polekali a léčení neodflákli......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 13. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

To jsou divná čísla, určitě to vyložil jinak, v jiných souvislostech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Zdeněk Brentner (e-mailem) --- 13. 3. 2010
Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k

Ahoj Pavle,nechci dělat dusno s Titěrou.Je tam i další, 10 roztočů za den na
podložce-1300 na dospělých včelách-4-5000 na plodu.Škoda že to je špatně k
rozeznání.Zkus (M.Pelikán pupek 73)Včelaření pod Přimdou.oblíbené
stránky,včelař Jindra.Příští týden mám doma kys.Měj se Zdeněk.
----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 13, 2010 5:36 PM
Subject: Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k


> To jsou divná čísla, určitě to vyložil jinak, v jiných souvislostech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 3. 2010
Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k

> Ahoj Pavle,nechci dělat dusno s Titěrou.Je tam i další, 10 roztočů za den na
> podložce-1300 na dospělých včelách-4-5000 na plodu.Škoda že to je špatně k
> rozeznání.Zkus (M.Pelikán pupek 73)Včelaření pod Přimdou.oblíbené
> stránky,včelař Jindra.Příští týden mám doma kys.Měj se Zdeněk.

Uf, chvili trvalo nez mi to doslo, hledal jsem totiz na jjvcela :-) Diky za odkaz na nove stranky.

Divne pocty, to nesedi, alespon ne s mojia poznamkama, nebo jedine ze mam jeste nyni ve vcelach po fumigacich jeste par tisic roztocu :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Zdeněk Brentner (90.179.125.9) --- 13. 3. 2010
Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k

Nejde o čas teď,ale během roku.Od května dál.S mojí tabuklou spadu behem roku a po léčení to také nesedí.Dávám za pravdu P.Holubovi,1Vd na podložce-40Vd na včelách-asi 300 vd na plodu.To vše po medobraní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 14. 3. 2010
Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k

___Dávám za pravdu P.Holubovi,1Vd na podložce-40Vd na včelách-asi 300 vd na plodu.To vše po medobraní.___
Asi omyl, k této pravdě se nepřiznávám :-)
když už bych měl vyslovit čísla, tak 1 tmavý na podložce za den = 100 až 160 ve včelstvu komplet reprodukce schopných (foretické + v buňce), záleží na účinnosti sběru a jeho vyhodnocení (který je ještě tmavý).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Zdeněk Brentner (90.179.125.9) --- 14. 3. 2010
Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k

Omlouvám se Pavle za mystifikaci.Špatně jsem si to zapamatoval(není se čemu divit)Po dohledání je to 100 Vd na plodu.Tudíž 140Vd komplet,a už jsem v toleranci.To medobraní je mé zjištění.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Zdeněk Brentner (e-mailem) --- 13. 3. 2010
Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k


----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 13, 2010 5:36 PM
Subject: Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k


> To jsou divná čísla, určitě to vyložil jinak, v jiných souvislostech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 13. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

Zdeněk Brentner napsal:

>Minulou sobotu ing.Titěra v Lovosicích prezentoval názor, že 1Vd na podložce=310Vd na včelách=1000 a více Vd na plodu.
>Ať počítám jak chci,ať pohybuji s datumem,tak mi tvrzení včelařské kapacity nějak nesedí.
>Pokud má být max.invazní tlak 2500 Vd,tak do měsíce musí včelstvo na Vd kolabovat.
>A to stačí jeden Vd na podložce.Není to tvrzení trochu přitažené za vlasy?
........................

Myslím, že to můžou být presentované výsledky projektu SMYV.
Na setkání VMS v Brně o tom měl přednášku kolega Ing. Titěry, pan Veverka.
Přednášel o tom, že se jim podařilo ve spolupráci se včelaři prokázat jistou souvislost mezi přirozeným spadem a na včelách přítomných roztočích. Potom tam nějak dopočítával poměr mezi roztoči přítomnými na včelách a na plodu a z toho vyšel vzorec, který udával možná podobnou souvislost jak jste slyšel od Ing. Titěry.

Už na VMS mě zaujalo, že to, co by podle toho vzorce mělo vycházet, vůbec nesedělo na výsledky mého loňského počítání roztočů na podložkách.
Podle přirozených denních spadů u mých včelstev by v září muselo být ve včelách několikanásobně víc roztočů, než mi spadlo za celý rok, a některá včelstva už by dávno byla zkolabovaná. :)
Přitom zatím mi přezimovala všechna i s těmi nejhoršími spady. :)
Ale možná to může sedět na jiná včetlsva v jiných lokalitách.

Na přednášce VMS toho bylo tolik, že jsem potom už nad SMYVEM neměl čas moc bádat, a sejde z očí sejde z mysli. :)

Tento příspěvek mi ale připomíná, že jsem to možná nepochopil špatně, a nějaké disproporce v počtech roztočů ve včelstvu v závislosti na spadu ve SMYVU opravdu jsou.

Máte k tomu někdo přesnější informace?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Zdeněk Brentner (90.179.125.9) --- 13. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

V Brně jsem byl také,v Lovosicích ne.Ale na webových stránkách níže,je foto při prezentaci ing.Titěry.Dávám Vám za pravdu a souhlasím s Vámi,že koeficienty u ně taky nesedí.Navíc,zúčastnil jsem se i SMYVU.A teď perlička.Udělal jsem 4 vzorky pro Dol,4 pro sebe.Vykoupal jsem roztoče a spad 3Vd ze 4 vzorků.Usušil jsem včely a udělal pátý s těmi 3Vd.Výsledků jsem se dočkal,koncem listovadu na mou výzvu.Výsledky-všude 0.Co říct víc.Příště asi zvážím své aktivity.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

"Přednášel o tom, že se jim podařilo ve spolupráci se včelaři prokázat jistou souvislost mezi přirozeným spadem a na včelách přítomných roztočích. Potom tam nějak dopočítával poměr mezi roztoči přítomnými na včelách a na plodu a z toho vyšel vzorec, který udával možná podobnou souvislost jak jste slyšel od Ing. Titěry. "

Na tom není co prokazovat nebo příliš mnoho zjišťovat. Prostě roztoč ve včelách, pokud má průměrnou životnost teoreticky 30 dnů a je jich ve včelstvu třeba 70, tak potom denní spad roztoče je počet roztočů lomeno průměrnou životností roztoče, u těch 70 by to byl spad 2,33 roztoče denně. Zbývá jen doladit, jaká je životnost roztoče v silném včelstvu v sezóně při snůšce, jaká je životnost v srpnu při krmení na zimu, jaká je životnost roztoče v zimě, když včely 2 měsíce neměly plod.....
Ty vzorce jsou jednoduché a když se v statisticky dostatečném počtu provede ošetření včel třeba fumigací, aby se zjistilo množství roztočů na včelách a prohlídky odvíčkováním trubčího a dělničího plodu, aby se zjistilo množství roztočů v plodu, tak se tyhle výsledky s dostatečnou přesností získají. Na tom si vysokoškolští vzdělaní odborníci z VUVČ nemusí honit triko, to jsou prosté jednoduché věci, které může získat každý chovatel včel, co má dostupné léčivo a co je ochoten obětovat trochu času, trochu plodu, trochu víc reziduí v vosku a v sezóně kvůli fumigaci včelstva i nějaký med, a párkrát navíc rozebrat včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Zdeněk Brentner (90.179.125.9) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

Tyhle výpočty bych byl ochoten připustit.70-2,33 t.z.1Vd na podložce=30Vd na včelách.Zhruba to co udává P.Holub.ing.Titěra však 1Vd na podložce=310Vd na včelách.A to je to co nechápu.A nezáleží mi na délce života roztoče,ani danném období.Zhruba desetinásobek už není čím vysvětlit.Mimo plodu,jsem v loni vše ostatní investoval,a proto mě to zaráží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

Pozor, já jsem těch 30 dnů nastřelil. Skutečnou průměrnou životnost roztoče neznám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
J. Matl (213.151.87.2) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270)

Pozor, já jsem těch 30 dnů nastřelil. Skutečnou průměrnou životnost roztoče neznám.


Zajímavý odkaz na stránkách K. Čermáka:
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/
Klidnou neděli.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 14. 3. 2010
Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kle%C5%A1t%C3%ADk_v%C4%8Del%C3%AD


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k
> Datum: 14.3.2010 10:38:42
> ----------------------------------------
> Pozor, já jsem těch 30 dnů nastřelil. Skutečnou průměrnou životnost roztoče
> neznám.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Kleštík nebo roztoč?

Díval jsem se na wikipedii na http://cs.wikipedia.org/wiki/Kle%C5%A1t%C3%ADk_v%C4%8Del%C3%AD
a nezdálo se mi tam označení roztoč varoa jako jednoznačně nesprávné a označení kleštím varoa jako správné.
Nezdála se tam taky na pravém boku článku uvedená klasifikace, ve které chběli roztoči.
Pátráním po jiných českých i anglických stránkách jsem zjistil chybu v klasifikaci.
V článku je uvedena třída: Pavoukovci, řád: Mesostigmata, čeleď: kleštíkovití, rod: kleštík.
V jiných článcích jsem zjistil, že to má být zřejmě jinak. třída: Pavoukovci, řád: roztoči(Acari), podřád: Čmelíkovci (Mesostigmata) a dále to je dobře čeleď: kleštíkovití, rod: kleštík.
Takže se nedá říct, že označení Roztoč Varoa je proti označení Kleštík Varoa jednoznačně nesprávné. Je jenom méně přesné.
Je vidět, že do Wikipedie může psát každý, koho to napadne a upravovat tam , jak se mu zachce. Mám pocit, že čeština pro čeleď Varroidae původně neměla český název, kleštíkovití a kleštík je převzato ze slovenštiny

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Petr (94.125.216.34) --- 14. 3. 2010
Re: Kleštík nebo roztoč?

Dobrý večer,
minulý rok na podzim jsem zde předpovídal,že se bude na jaře 2010 opakovat situace ohledně úhynů včelstev na varoázu před třemi lety.Věděl jsem dobře,o čem mluvím. Je to nemilé,ale tahle prorocká slova se začínají do puntíku vyplňovat.Alespoň tu na jiho-vých.Moravy jsou hlášeny už teď značné úbytky včelstev.
Jako hlavní příčinu vidím v nemožnosti provádět kontrolu přirozeného spadu roztočů na podložky,dále ulehčování postupu danné metodiky léčení včelstev(teplota při fumigaci,zavěšování pásků a pod.), doslova neřízená přemíra chemie a také rozhodně pozdní zakrmení včelstev od posledního vytáčení medu.Tento poslední bod si myslím vyvolává ve včelstvech doslova regres,jelikož včelstva ponechaná v měsíci srpnu tři týdny bez zásob a snůšky ve značném stresu berou cokoliv a kdekoliv.Je to jen takový ode mne příspěvek a zamyšlení,nad kterým by se dalo snad i diskutovat.Já jsem měl na svém stanovišti minulý týden přítele z olomouce,který byl zvědav na mé skvěle vyzimované včelstva.Jedno si namátkově vybral a nadzvedl nejvyšší nástavek.To co viděl mu vyrazilo dech a doznal,že takové síly nedosahuje u mnohých včelstvech ani v plné síle.Samochvála někdy smrdí,tak se omlouvám,ale přesvědčuji se rok co rok,že když se chce,jde vše.Ale nikdy ne samo.
S pozdravem
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: Kleštík nebo roztoč?

"také rozhodně pozdní zakrmení včelstev od posledního vytáčení medu.Tento poslední bod si myslím vyvolává ve včelstvech doslova regres,jelikož včelstva ponechaná v měsíci srpnu tři týdny bez zásob a snůšky ve značném stresu berou cokoliv a kdekoliv."
Hm, pozdní krmení není v tom, že se nějaké tři týdny po posledním vytáčení nechají včely hladové bez zásob a teprve potom se začnou krmit. Pozdní krmení je v tom, že z nějakého důvodu se část cukru dává do včel v září, říjnu nebo listopadu. Napsal jsem část cukru, protože pokud se med vybere někdy v srpnu nebo dokonce ke konci července a včely by byly potom až do podání cukru takhle pozdě bez zásob, v podstatě to prakticky nepřežijí, zůstanou extrémně slabé a zpracování cukru za nízkých teplot na podzim je ještě dorazí.
Podmínkou správného pozdního krmení je mít ve včelách v srpnu a září přece jen pár kilo zásob. Buď se při posledním medobraní ty zásoby ve včelstvech nechají nebo stanoviště není převčeleno a tak se včely v srpnu a na začátku září stále uživí a donesou si, co potřebují anebo hned po medobraní se zásoby doplní zpracováním pár kilo cukru.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 14. 3. 2010
Re: Kleštík nebo roztoč?

Mohu-li přispět k této debatě. Pozdní krmení vyvolá pozdní plodování včelstva a radikální nárůst populace kleštíka, každých 20 dnů déle znamená dvojnásobek populace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
(e-mailem) --- 14. 3. 2010
Re: Klet?k nebo rozto??

nejen to.
Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém stavu.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 14.3.2010 19:01:08
> ----------------------------------------
> Mohu-li přispět k této debatě. Pozdní krmení vyvolá pozdní plodování
> včelstva a radikální nárůst populace kleštíka, každých 20 dnů déle znamená
> dvojnásobek populace.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: Klet?k nebo rozto??

"nejen to.
Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém stavu."
je třeba trochu uvažovat. Při pozdním krmení v září, říjnu až listopadu jsou prakticky všechny včely ve včelstvu starší... Krystaly zaznamenávám v měli maximálně v počtu jednotlivých kusů, tak desetinu, dvacetinu celkové hmotnosti měli zimního vzorku a jsou tak v každém druhém, třetím včelstvu, tudíž jejich množství v poměru k v té době v zimě spotřebovaných zásob je úplně zanedbatelné.
Co se týká plodován, třeba u mně v polovině prosince byly asi dva dny teplo okolo 15 st C a včely přes poledne intenzívně nosily oranžový pyl a zřejmě i nějaký nektar. Na spoustě stanovišť je nějaká snůška podněcující plodování dlouho do zimy, stačí, aby nějaký týden předtím byly jen slabší mrazíky, aby se nějaké podzimní květy mohly připravit a potom stačí pár dnů teplo přes poledne okolo těch + 15 st C a slunce a snůška podněcující plodování je na světě..... Pozdní krmení plodování na podzim jen o něco zvýší, ale rozhodně ho zásadně nepodnítí, to si určuje včelstvo samo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
(e-mailem) --- 15. 3. 2010
Re: Klet?k nebo rozto??

Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 14.3.2010 21:02:08
> ----------------------------------------
> "nejen to.
> Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na
> jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou
> část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem
> starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají
> do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém
> stavu."
> je třeba trochu uvažovat. Při pozdním krmení v září, říjnu až listopadu
> jsou prakticky všechny včely ve včelstvu starší... Krystaly zaznamenávám v
> měli maximálně v počtu jednotlivých kusů, tak desetinu, dvacetinu celkové
> hmotnosti měli zimního vzorku a jsou tak v každém druhém, třetím včelstvu,
> tudíž jejich množství v poměru k v té době v zimě spotřebovaných zásob je
> úplně zanedbatelné.
> Co se týká plodován, třeba u mně v polovině prosince byly asi dva dny teplo
> okolo 15 st C a včely přes poledne intenzívně nosily oranžový pyl a zřejmě
> i nějaký nektar. Na spoustě stanovišť je nějaká snůška podněcující
> plodování dlouho do zimy, stačí, aby nějaký týden předtím byly jen slabší
> mrazíky, aby se nějaké podzimní květy mohly připravit a potom stačí pár dnů
> teplo přes poledne okolo těch + 15 st C a slunce a snůška podněcující
> plodování je na světě..... Pozdní krmení plodování na podzim jen o něco
> zvýší, ale rozhodně ho zásadně nepodnítí, to si určuje včelstvo samo.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 3. 2010
Re: Klet?k nebo rozto??

"Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna"
Já teda nevím, ale co si pamatuji z doby před takovými 25 lety, co jsem dělal důvěrníka, tak skoro všichni dokrmovali ještě při fumigaci v říjnu, vytahovali zúlů flašky od cukru.....
Podle mně si toho "všimli" "moderní včelaři" v nástavkových úlech, protože potřebovali snížit spotřebu času na krmení zaváděním velkoobjemových krmítek. A ty až na výjimky jsou dělány tak, že jak během srpna pominou letní vysoké teploty, nakrmit z nich prakticky nejde, popřípadě jen s vysokými ztrátami cukru i včelstev. Případně potřebovali zdůvodnit na převčelených nebo nevhodných stanovištích, kde v tuto dobu není pro včely nic, ukončení snůškového období už během července a nutnost následného nakrmení cukrem. A teorie "nakrmit se musí do konce srpna" vznikla dodatečně na podporu tady toho.
Jinak to vidím obecně jako syndrom všeználka. Člověk, který to nikdy nedělal a nevyzkoušel, protože se to podle jakési opisované teorie nedělá, ale vždy přesně ví, co se stane za průšvih,když to bude dělat někdo jiný.....
Já to prostě dělám, už takových 5 - 10 let a žádné problémy se včelami ani třeba s varaózou nemám. Je třeba jen včely trochu pozorovat a rozumět jim, nevyužívat jejich schopností a rezerv naplno, nejet na doraz, něco jim vždy nechat.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 15. 3. 2010
Re: Klet?k nebo rozto??

Doba se změnila. To není z důvodu, že by to včelám vadilo, to je z důvodu toho, aby v polovině září už nebyl ve včelstvu plod kvůli přemnožení kleštíka a kvůli možnosti efektivního hubení kleštíka. Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 3. 2010
Re: Klet?k nebo rozto??

"Doba se změnila. To není z důvodu, že by to včelám vadilo, to je z důvodu toho, aby v polovině září už nebyl ve včelstvu plod kvůli přemnožení kleštíka a kvůli možnosti efektivního hubení kleštíka. Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém."
Jediný spolehlivý způsob, jak zřídit, aby v době fumigace nebyl plod je klíckování matek. Nebo vyřezávání plodu. Nebo možná zimování včel někde na poušti, kde na podzim zaručeně nic nekvete. Viděl jsem už plod ve včelstvu i o vánočních svátcích, kdy mrazy v říjnu a listopadu několikrát spálily podzimní květy, ale kdy byl prosinec teplý a leccos kvetoucího se našlo a to bylo nejméně měsíc a půl od posledního krmení. Ostatně podobná situace byla i letos u jednoho mého včelstva, v zimní měli byly kukly plodu stejně tak jako mezi mrtvými včelami, které včely vyhrnuly z podmetu během prvního proletu, tuším někdy v polovině února.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
a.turčáni (94.229.32.130) --- 15. 3. 2010
Re: Kleštík nebo roztoč?

Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém.

Je to len zdanlivý problém, našiel som konkrétny záznam z 50 včelstiev, keď som dokŕmenie robil poslednýkrát 8.9, 16.9 som vkladal všetky M do IZO, čo znamenalo každé včelstvo rozobrať a M vychytiť, k omylu nemohlo dôjsť. Z tohoto množstva včelstiev, približne v polovici včelstiev už nebol žiaden plod (asi 90% boli matky nultého ročníka)! Ale v ostatných včelstvách dokrmovanie (asi 5 kg cukru) nevyvolalo masívne plodovanie, takže v tom problém nemusí byť. Je to asi zložitejšie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
a.turčáni (94.229.32.130) --- 15. 3. 2010
Re: Klet?k nebo rozto??

Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna

Pepan

No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v slamených košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad) modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po znáškach a kŕmili až v septembri.
Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden "odborník", aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje argumenty.

Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej kondícii a o to ide.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
(e-mailem) --- 15. 3. 2010
Re: Klet?k nebo rozto??

Omlouvám se všem.
Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 15.3.2010 09:07:32
> ----------------------------------------
> Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> být do konce srpna
>
> Pepan
>
> No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v slamených
> košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> znáškach a kŕmili až v septembri.
> Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden "odborník",
> aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> argumenty.
>
> Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> kondícii a o to ide.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
a.turčáni (94.229.32.130) --- 15. 3. 2010
Re: Klet?k nebo rozto??

Proto při příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.

Som presvedčený, že invertáza repného cukru na cukre jednoduché, môže prebehnúť i v septembri-srpnu, ale roztok nesmie byť hustý a v pomere 3 (cukor): 2 (voda) hustý je, vtedy dochádza často k jemnej kryštalizácii zásob. Ja som za 5O rokov nikdy nepodával cukrový roztok v tejto koncentrácii.

Roztok pripravujem v súlade s obsahom cukru v prírodnom nektáre a pomer u mňa je 1:1, t.j. 1,7 litra cukrového roztoku. Včely to vždy zvládnu, pretože dlhoveké včely sa na invertáze nezúčastňujú, pretože v čase do 15 septembra- srpna je ešte vždy dosť starších včiel, ktoré to urobia aj bez dlhovekých včiel.

Je to len môj subjektívny názor vyplývajúci z vlastných skúseností. Podanie cukrového roztoku na krátky čas môže vyvolať kladenie vajíčok matkou, ale k tomu musí prispieť i prínos kvalitného peľu a ten v tomto čase nemusí byť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Blinka Josef (e-mailem) --- 15. 3. 2010
Re: Klestik nebo roztoc

Ale Pepane, dobře jste to myslel.
August byl vždycky srpen a september září.
Tak ať se daří

JB

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 15, 2010 12:24 PM
Subject: Re: Klet?k nebo rozto??


Omlouvám se všem.
Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie
včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je
tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním
plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy
platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při
příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam
uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se
právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 15.3.2010 09:07:32
> ----------------------------------------
> Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> být do konce srpna
>
> Pepan
>
> No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v
> slamených
> košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> znáškach a kŕmili až v septembri.
> Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden
> "odborník",
> aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> argumenty.
>
> Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> kondícii a o to ide.
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
(e-mailem) --- 16. 3. 2010
Re: Klestik nebo roztoc

Pořádně jsem to domotal. a to ještě věta >krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním< měla být ,krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem septembra .
Asi musím slovenské knihy přestat číst, když su pitomec.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Blinka Josef <josef.blinka/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Klestik nebo roztoc
> Datum: 15.3.2010 23:21:46
> ----------------------------------------
> Ale Pepane, dobře jste to myslel.
> August byl vždycky srpen a september září.
> Tak ať se daří
>
> JB
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 15, 2010 12:24 PM
> Subject: Re: Klet?k nebo rozto??
>
>
> Omlouvám se všem.
> Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
> Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie
> včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je
> tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním
> plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy
> platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při
> příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam
> uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se
> právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> > Datum: 15.3.2010 09:07:32
> > ----------------------------------------
> > Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> > být do konce srpna
> >
> > Pepan
> >
> > No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v
> > slamených
> > košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> > bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> > modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> > znáškach a kŕmili až v septembri.
> > Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden
> > "odborník",
> > aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> > argumenty.
> >
> > Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> > augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> > miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> > problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> > podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> > kondícii a o to ide.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

Radim Polášek napsal:

>Na tom není co prokazovat nebo příliš mnoho zjišťovat. Prostě roztoč ve včelách, pokud má průměrnou životnost teoreticky 30 dnů a je jich ve včelstvu třeba 70, tak potom denní spad roztoče je počet roztočů lomeno průměrnou životností roztoče, u těch 70 by to byl spad 2,33 roztoče denně.
>Zbývá jen doladit, jaká je životnost roztoče v silném včelstvu v sezóně při snůšce, jaká je životnost v srpnu při krmení na zimu, jaká je životnost roztoče v zimě, když včely 2 měsíce neměly plod.....
>Ty vzorce jsou jednoduché a když se v statisticky dostatečném počtu provede ošetření včel třeba fumigací, aby se zjistilo množství roztočů na včelách a prohlídky odvíčkováním trubčího a dělničího plodu, aby se zjistilo množství roztočů v plodu, tak se tyhle výsledky s dostatečnou přesností získají. Na tom si vysokoškolští vzdělaní odborníci z VUVČ nemusí honit triko, to jsou prosté jednoduché věci, které může získat každý chovatel včel, co má dostupné léčivo a co je ochoten obětovat trochu času, trochu plodu, trochu víc reziduí v vosku a v sezóně kvůli fumigaci včelstva i nějaký med, a párkrát navíc rozebrat včely.
....................

Ono právěže je problém, že u SMYVU přišli výzkuníci s výsledky, které neměly vyjít.
Pokud je opravdu prokazatelné, že na 1 mrtvého roztoče na podložce jsou 3 živí na 300 včelách. Potom v 30000 včelstvu je těch živých na včelách cca těch 300 a to už je cca 2x až 3x víc, než se v zahraničí předpokládá v celém včelstvu včetně plodu podle jejich zkušeností.
A včil co s tím. :)

Takže to asi s tím roztočem zase tak jednoduché není a jsem docela zvědavý, kam se to bude dál vyvíjet.
Možná to něco vypovídá o našich šlechtěných roztočích a nešlechtěných včelách, možná o něčem jiném.
Nu uvidíme. Nebo neuvidíme, kdo ví. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (93.99.204.43) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

Řešení: Při výskytu zvýšeného přirozeného spadu u libovolného z monitorovaných včelstev se provede diagnostická léčba (např. Formidoly) u všech včelstev na stanovišti, a tak zjistíme, jak to s rozvojem nemoci ve skutečnosti je. Přirozený spad nikdy nevypovídá o aktuální situaci. Promítá se v něm velká míra individuality včelstev (čistící pud, varroatolerance), individuality roztočů (životnost, množivost) a časové zpoždění. Tím však netvrdím, že jsem proti němu. Naopak jsem jeho zastánce (včetně VMS). Jen chci zdůraznit to, že úplně se na něj spolehnout nedá. Ale rozhodně je mnohem spolehlivější než vyšetření zimní měli. Myslím, že Gabon by se měl používat individuálně dle letní (komisionálně kontrolované) diagnostické léčby, nikoliv dle zimního spadu či plošného nařízení shora.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

>Při výskytu zvýšeného přirozeného spadu u libovolného z monitorovaných včelstev se provede diagnostická léčba (např. Formidoly).... Myslím, že Gabon by se měl používat individuálně dle letní (komisionálně kontrolované) diagnostické léčby, nikoliv dle zimního spadu či plošného nařízení shora. S pozdravem M. Václavek<
------------------------------------------------------------
Souhlasím s př. Václavkem s malými výhradami. Podle mých zkušeností je třeba nasadit KM (Formidol), při zjištění spadu byť jedné samičky na podložku na stanovišti (VMS). Přirozený spad říká, že roztoč je na stanovišti přítomen a aplikace KM nám dá přesnější obraz o tom v jaké míře. To i bez "vědecky podložených teoretických výpočtů pravděpodobnosti napadení". S uvolněním gabonů do individuálního použití (byť pod kontrolou "komise") :o)), není možné souhlasit již z důvodu možného vzniku rezistence roztoče vůči němu. Tento prostředek má účinnost tehdy, je-li použit na co největší územní ploše (co největšího možného počtu stanovišť) a ve vhodném a stejném čase. O práci "komisí" mám dle zkušeností (i na základě příspěvků této konference) vážné pochybnosti. Proto musíme toto léčivo chránit před ztrátou účinnosti. Stavu správného nasazení léčiva Gabon se velmi přibližuje právě to "zavrhované" nařízení shora. Ale nikde není zakázána aplikace kyseliny mravenčí opakovaně.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

""""""""""""Přirozený spad říká, že roztoč je na stanovišti přítomen a aplikace KM nám dá přesnější obraz o tom v jaké míře. """""""""
Dobrý den, pane Křapka, zajímalo by mne, jakým způsobem se monitoruje spad při aplikaci Formidolu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

>Dobrý den, pane Křapka, zajímalo by mne, jakým způsobem se monitoruje spad při aplikaci Formidolu.<
------------------------------------------------------------
Je třeba řádně provádět VMS. Jakmile se objeví samička na stanovišti, můžete vzít jed na to,že při aplikaci KM jich na podložkách naleznete desítky. Pošlete mi e-mail adresu, pošlu Vám výsledky loňského VMS kde je tato skutečnost velmi dobře patrná. Totéž jsem posílal v lednu MVDr. Klímovi před sjezdem VMS. Nevím však, zda můj mail obdržel. Neodpověděl.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

Opoměl jsem poslat můj e-mail: josef.krapka/=/volny.cz
ruce byly opět rychlejší.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (93.99.204.43) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

S uvolněním gabonů do individuálního použití (byť pod kontrolou "komise") :o)), není možné souhlasit již z důvodu možného vzniku rezistence roztoče vůči němu.
___________________________________________________________

Tím slovem "individuální" jsem myslel „stanoviště po stanovišti“. Léčení zdravých včelstev tvrdou chemií nemá smysl a jen prohlubuje problémy s rezistencí.

Zajištění správného komisionálního dohledu problém nepochybně je. Velkou nevýhodu letního monitoringu představuje to, že ho lze velmi jednoduše zfalšovat. Pavčelaři mohou před komisionálním odečtení spadu roztoče z podložek vyklepat, což je daleko jednoduší, než je zdlouhavě vyhledávat v zimní měli. I kdyby se podložky vůči tomu zabezpečili (lepivý kryt, ochranný obal), nikdo nám nezaručí, že pavčelaři po odchodu komise podložky vyndají a před příchodem komise je vsunou zpět. A aby to vypadalo „na oko“, posypou podložky mělí!
I komise by nemusela být 100% (jsou to přece jenom lidi :-).

Asi nejideálnější stav by byl, kdyby každý včelař zodpovídal sám za sebe a sám si léčil svá včelstva kyselinami a dalšími ekologickými látkami, jejichž zneužití a špatné užití může být každému z hlediska kontaminace včelích produktů a rizikovosti rezistence zcela lhostejné. Nicméně je to v podmínkách českého včelaření spolu se všemi zažitými standarty, praktikami a předsudky vůbec možné zrealizovat, aniž by došlo k masivnímu úhynu včelstev a dlouhodobému poklesu zavčelení ČR?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák

>Asi nejideálnější stav by byl, kdyby každý včelař zodpovídal sám za sebe a sám si léčil svá včelstva kyselinami a dalšími ekologickými látkami,...<
------------------------------------------------------------
Protože není nic ideální a protože Veterinární správa má zabezpečit dobrý zdravotní stav hospodářských zvířat a zamezit šíření nebezpečných nákaz, postupuje tak jak postupuje. Na lidi a zvláště některé včelaře, se spolehnout nemůže. Pokud vypukne někde nákaza, jsou to právě tito včelaři, kteří práci Vetrinární správy kritizují. "Veterinární správa nás zbytečně buzeruje" a organizuje nám léčení, to když o hrozící nákaze dosud nevíme. Jestliže je průšvih, hledá se viník. Já osobně bych za včelaře obecně, ruku do ohně nedal. Na chudý lid musí být přísnost, říká jedno letité pořekadlo. Ostatně nám nic jiného, než podřídit se nařízením, nezbývá.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu