76648

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radek Krušina (85.71.94.235) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

NitraM napsal:
>Radek Krušina: "...Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv. lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí..."
_______________

>To je typická teoretická úvaha, která ale v praxi neplatí.
..................

Toto ještě není teoretická úvaha.
To je zatím pouhý konstatovaný fakt.
A fakt by to nebyl pouze v případě, že by neexistoval přírodní výběr. :)
Není to ani výzva k tomu, že je nutné, abychom si nechali kolabovat včelstva, když chceme nechat přežít ty odolnější.
Je to konstatovaní smutného stavu našeho přístupu k problematice roztočů - ignorujeme přírodní zákony - přírodní výběr (naopak se stavíme proti nim).
A když už si přírodní zákony najdou ta nejslabší včelstva u těch kdo léčit neumí nebo nechtějí nebo jim přes léčení včelstva uhynou, ještě si chceme namlouvat, že přírodní zákony pro včelaře neplatí? :)
RK


NitraM napsal:
>Platila by totiž pouze v případě, kdyby zde byl nějaký konstantní počet včelstev.
>Jak to ale bude vypadat příští sezonu? Jak si myslíte, že tito včelaři budou příští rok postupovat?
>Vždyť ani zamoření roztočem není téměř jistě jen odrazem genetických vlastností včelstva (také vliv stanoviště, ale třeba i umístění včelstva na paletě, ale také ještě kdovíco, o čem nemáme potuchy.
.....................
Přírodní zákony platí, i když si to někdy nechceme přiznat.:)
Buď se probudíme, nebudeme se tomu bránit a naopak sami budeme vyhledávat a spojovat ta nejméně odolná včelstva s rozchovávat ta odolnější, nebo nás přírodní zákony jednou stejně dohoní a učiní to za nás. :)
To že množství roztočů ve včelstvu můžou ovlivňovat i další vlivy nikdo nezpochybňuje.
Ale jde tu o změnu smýšlení.
Chceme jít proti přírodním zákonům - šlechtit roztoče a o odolnost včel se nezajímat, nebo jsme ochotní si přiznat, že takový přístup je pouze příprava na budoucí kolaps vlastních včelstev a od někud s tím začneme něco dělat? :)
RK

NitraM napsal:
>Zde na konferenci se neustále nadává na léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky.
.................

No, já jsem si nevšimnul že by se na léčení nadávalo.
Tady na konferenci je ale spousta lidí s často úplně odlišnými názory, takže vždy se najde někdo, kdo na něco nadává. :)
Jen taková poznámka - to že budeme léčit jednou za dva roky když zkoordinujeme léčení je podle mě právě ta teoretická úvaha, která nevychází z pozorované skutečnosti.
Počet nařízených léčení od doby kdy sem došel roztoč stále stoupá a je to logické. Od té doby si roztoče šlechtíme, přežívají jen ty super odolné a vitální kousky. :(
Také tato úvaha předpokládá, že mezi včelstvy nejsou rozdíly, že se všechny včely rozotoči brání stejně, a počet rozotočů při zajistění stejnýchpodmínek (stejném léčení) bude ve včelstvech zhruba rovnoměrný. To zřejmě také odporuje pozorované skutečnosti.
RK


NitraM napsal:
>Jenže problém je, že si u nás každý myslí, že všemu rozumí nejlépe sám a nemá zapotřebí dodržovat žádné metodické postupy.
...........
Já bych problém viděl truchu jinak.
Pokud si budu namlouvat, že tomu rozumím a zvolím špatnou taktiku v chovu mých včelstev, sám sebe diskvalifikuji a o včelstva přijdu.
Je v našem zájmu, abychom si nenamlouvali něco nepravdivého, protože jde o naše včely. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (212.77.163.102) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

NitraM napsal:
>Zde na konferenci se neustále nadává na léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky.
-----------------------------------
No, možná. Ale vzhledem k tomu že jsou okresy, kde se Gabon neordinuje jako vitamín C, tak je prokázáno, že někde stačí léčit pořádně v zimě.

Jenže s tím Gabonem je to tak jednoduché. V létě to tam nastrkám, na jaře vyndám a je to v pohodě a ještě ze sebe dělám vzorného včelaře nebo dokonce okres.

Problém všech plošných metodik je v tom, že musí být nastaveny na nejblbějšího včelaře s nejhorším úlem.
A kdo pak používá hlavu, dopouští se porušení vyhlášky a ke všemu se o něm říká, že nadává na léčení.

Třeba tím, že se ptám, k čemu je vyšetření zimní měli, když jsme teď byl okouknout včely jak létají, nadzvedl si nástavky abych rovnou zkontroloval zásoby a mezi mnoha nástavyk je shluk mrtvolek včel, které zacpávají uličky a na nich měl, měl je na horních loučkách atd.

Jestli je tam od podzimního léčení , je v ní zřejmě mnoho VD.
Taky když jsem vyklepával podložky, tak tam kde jsem měl oddělky, jsem na podložce VD neviděl, tam kde je komín nástavků, jich bylo dost. Takže jsou dvě možnosti. Buď odevzdat měl a roztoče si nechat, nebo riskovat, že někdo dojde k závěru, že by se mělo natírat.

Kolega se dopočítal, že v jednom včelstvu mu po léčení zůstalo v úle přes 40 mrtvých VD.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
NitraM (94.113.10.72) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

KaJi:"...k čemu je vyšetření zimní měli, když ... měl je na horních loučkách"
_____________

Souhlasím, že vyšetření měli je problematické a naprosto neprůkazné. Snažím se proto si sám odečítat stav z podložek, diferencovaně, podle jednotlivých včelstev.
S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší prostě oznámit. Zde by tak bylo vhodné, kdyby se nařídila povinnost v ZO vybírat použité gabony zpět jako prošlé léčivo (zase by to trochu pomohlo, aby se udržela kontrola nad léčivy), čímž by se mohla udržet kontrola nad jejich odstraněním z úlů před zimou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (212.77.163.102) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

NitraM:
S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší prostě oznámit.
------------------
no neměl jsme tam to jaro tahat. Myslím si že je to prostě u Gabonu pravděpodobné.

Ale myslel jsem, že je nemoudré aplikovat pravidelně a plošně Gabon v létě, ba po celých okresech a každý rok.

Je to sice pohodlné, a i kdyby se gabony skutečně vyndavaly ven. Je to pohodlné a spoléhýá s ena to při podzimním léčení. Když vím, že budu mít příští léto určitě Gabon, tak to klidně můžu flákat a nic se nestane.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Gabon je ochrana zimní generace před poškozením. Pozdější zabití kleštíka již nic neřeší a lze jej nahradit jen odpařovači K:M: a to je již nebezpečnější při práci hlavně u starších lidí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 08:13:03
> ----------------------------------------
> NitraM:
> S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon
> vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší
> prostě oznámit.
> ------------------
> no neměl jsme tam to jaro tahat. Myslím si že je to prostě u Gabonu
> pravděpodobné.
>
> Ale myslel jsem, že je nemoudré aplikovat pravidelně a plošně Gabon v létě,
> ba po celých okresech a každý rok.
>
> Je to sice pohodlné, a i kdyby se gabony skutečně vyndavaly ven. Je to
> pohodlné a spoléhýá s ena to při podzimním léčení. Když vím, že budu mít
> příští léto určitě Gabon, tak to klidně můžu flákat a nic se nestane.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

>Problém všech plošných metodik je v tom, že musí být nastaveny na nejblbějšího včelaře s nejhorším úlem.
A kdo pak používá hlavu, dopouští se porušení vyhlášky a ke všemu se o něm říká, že nadává na léčení.<
------------------------------------------------------------
A bohužel, to jinak nepůjde alespoň do té doby, pokud budou nejblbější včelaři s nejhoršími úly chovat včely.

>Třeba tím, že se ptám, k čemu je vyšetření zimní měli, když jsme teď byl okouknout včely jak létají, nadzvedl si nástavky abych rovnou zkontroloval zásoby a mezi mnoha nástavyk je shluk mrtvolek včel, které zacpávají uličky a na nich měl, měl je na horních loučkách atd.<
------------------------------------------------------------
To, že jarní monitoring je nastaven na klasickéhé zimování včelstev v jednom prostoru, nástavku, plodišti... nebo jak to chceme nazvat, a její výsledky jsou kočkám pro srandu při zimování včelstev ve více nástavcích je všeobecně známo. Kritika tohoto stavu je každoročním tématem nástavkových včelařů. Bohužel stavu, který se pravidelně opakuje aniž by zodpovědní, tedy ti co to mají pod palcem, s tím cokoli dělali. Podle mého názoru, daleko přesnější zjištění stavu napadení včelstev dává letní monitoring po použití léčiva Gabon nebo Formidol či jiné aplikace kyseliny mravenčí. Ovšem i zde je to odvislé od výše "blbosti" včelaře.
Hezký den JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (93.99.204.43) --- 27. 2. 2010
Vize o nové strategii boje proti včelím nemocem

Také se zamýšlím nad efektivností a racionalitou současným léčebných postupů v ČR. V souvislosti s tím jsem došel k následujícím názorům:

1.       Přestal bych s plošným vyšetřováním zimní měli na varroázu. Tento monitoring je často dost zkreslený, a to nejen kvůli lidskému faktoru (vícenástavkové úly, kvalita odebírané měli, nepřesné vyhotovování výsledků a následné zavádějící uplatnění těchto dat).
2.       Nařídil bych plošnou letní diagnostickou léčbu (třeba Formidoly) a na základě případného zvýšeného spadu bych zcela individuálně (včelstvo po včelstvu) nasazoval letní ošetření (Gabony, odpařovače). Vyhodnocování spadu by mohl provádět důvěrník, nemuselo by se nic nikam posílat. Léčila by se jen ty včelstva, která to opravdu potřebují. Plošným kontrolovaným letním monitoringem (nejlépe diagnostickou léčbou, protože ta poskytuje zcela aktuální data) by se včas nacházela ohniska nemoci a následně by se včas zdolávala, a tak by se zamezilo hromadným úhynům a mnohamilionovým ztrátám.
3.       Po první fumigaci bych provedl vyšetření spadu a na základě něho bych opět zcela individuálně plánoval druhé, popř. i třetí podzimní léčení.
4.       Určitě by se vyplatilo čas od času plošné vyšetřit měl na mor včelího plodu.
5.       Při likvidaci ohnisek moru bych nebyl tak přísný a namísto striktního pálení všeho bych při nízkém zamoření (zase individuálně) povolil ozdravnou kůru včelstev norským zimování spolu s parafinací nástavků a dezinfekcí ostatního dezinfikovatelného vybavení (nedezinfikovatelné pálit).

Jsem zásadně proti plošnému jarnímu ošetření nátěrem plodu. Pomalu začínám preferovat alternativní léčení kyselinami a začínám být proti klasickému chemickému ošetření. Nejsem sice EKO-fanatik, ale jsem pragmatik (nastávající rezistence roztočů, kumulace léčiv v produktech, nezadržitelný trend zvyšování dávek). Pánů, kteří uvažují o rojení, výměnách matek, či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (93.99.204.43) --- 27. 2. 2010
Vize o nové strategii boje proti včelím nemocem

Také se zamýšlím nad efektivností a racionalitou současným léčebných postupů v ČR. V souvislosti s tím jsem došel k následujícím názorům:

1. Přestal bych s plošným vyšetřováním zimní měli na varroázu. Tento monitoring je často dost zkreslený, a to nejen kvůli lidskému faktoru (vícenástavkové úly, kvalita odebírané měli, nepřesné vyhotovování výsledků a následné zavádějící uplatnění těchto dat).

2. Nařídil bych plošnou letní diagnostickou léčbu (třeba Formidoly) a na základě případného zvýšeného spadu bych zcela individuálně (včelstvo po včelstvu) nasazoval letní ošetření (Gabony, odpařovače). Vyhodnocování spadu by mohl provádět důvěrník, nemuselo by se nic nikam posílat. Léčila by se jen ty včelstva, která to opravdu potřebují. Plošným kontrolovaným letním monitoringem (nejlépe diagnostickou léčbou, protože ta poskytuje zcela aktuální data) by se včas nacházela ohniska nemoci a následně by se včas zdolávala, a tak by se zamezilo hromadným úhynům a mnohamilionovým ztrátám.

3. Po první fumigaci bych provedl vyšetření spadu a na základě něho bych opět zcela individuálně plánoval druhé, popř. i třetí podzimní léčení.

4. Určitě by se vyplatilo čas od času plošně vyšetřit měl na mor včelího plodu.

5. Při likvidaci ohnisek moru bych nebyl tak přísný a namísto striktního pálení všeho bych při nízkém zamoření (zase individuálně) povolil ozdravnou kůru včelstev norským zimování spolu s parafinací nástavků a dezinfekcí ostatního dezinfikovatelného vybavení (nedezinfikovatelné pálit).

Jsem zásadně proti plošnému jarnímu ošetření nátěrem plodu. Pomalu začínám preferovat alternativní léčení kyselinami a začínám být proti klasickému chemickému ošetření. Nejsem sice EKO-fanatik, ale jsem pragmatik (nastávající rezistence roztočů, kumulace léčiv v produktech, nezadržitelný trend zvyšování dávek). Pánů, kteří uvažují o rojení, výměnách matek, či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
a.turčáni (62.169.188.254) --- 27. 2. 2010
Re: Vize o nové strategii boje proti včelím nemocem

či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září. S pozdravem M. Václavek

Áno, robil som to dlhodobo, je to ten najčistejší spôsob, ako nepchať do včiel "chémiu", ak M skutočne izolujete v IZO (k M musia mať včely prístup!) 22 dní, aby ste doiahli ideálny stav včelstva bez akéhokoľvek plodu, potom včelstvo už viac nemusíte trápiť! Ani aerosolom! Vždy je to uhol pohľadu toho ktorého jednotlivca, preto sa naše pohľady sa vždy budú rozchádzať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu