78402

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (83.208.54.27) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

Je v Norsku opravdu tmavá včela? Z jakéhosi článku o návštěvě u norských včelařů 5 - 10 let starém mám jakési nejasné ponětí o tom, že tam byla včelaři rozšířena včela vlašská. Koneckonců vlašské včele by mohla dobře vyhovovat norská zima v blízkosti pobřeží, kde hluboho na sever je díky grónskému proudu zima pořád o dost mírnější než i u nás, i když delší. Ve vnitrozemí Skandinávie, stačí nějaká stovka kilometrů od moře už to bude přirozeně jinak, tam je zima severská vnitrozemská s velkými mrazy.
Norský způsob včelaření potom může být šitý na míru pro severské země s krátkým a horkým létem a dlouhou zimou. Během krátkého léta s intenzívní snůškou nemusí být čas zdržovat včely vkládáním mezistěn a jejich stavěním, musí se vkládat přez zimu skladované hotové plásty, aby je včely co nejrychleji zanesly medem. Pro obnovu plástů vystavěním mezistěn a pro nakrmení se potom využije posledních cca 14 dnů tepla, staré odebrané plásty se uskladní pro snůšku medu v dalším roce. Díky zimování na studených mezistěnách potom včely uprostřed dlouhé zimy méně plodují než na zakladených teplejších plástech, zimní plodování může být uprostřed norské zimy mnohem jistější poukázka na úhyn včelstva než v naší zimě....
Je to ale jen teoretická fabulace bez jakéhokoliv informačního podkladu .....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
a.turčáni (85.248.32.254) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

....kde hluboho na sever je díky grónskému proudu zima pořád o dost mírnější než i u nás,...

Myslím si, že došlo k menšiemu omylu, no poznáme lem Golfský prúd s teplotou vody od 4 do 8°C, ktorý omýva brehy grónska ale hlavne ovplyvňuje teplotu Nórska vysoko na sever. Ďalší pojem je Grónske more, ale nie prúd.

Neviem prečo sa tu sporíme o nórskom zimovaní, nebolo by lepšie sa dostať do centra včelárskeho diania odkiaľ sa rozšírilo aj do našich zemepisných šírok, či ešte vôbec ho používajú.
Tých svetoborných "vynálezoch" v oblasti včelárstva už bolo toľko, že sú už zapadnuté v prachu, len včela aj napriek mnohým prehláseniam o jej zmenených vlastností je stále tá istá. Už som aj raz podľahol týmto ilúziám až kým neprišlo po 20 rokoch k môjmu vytriezveniu z opojných predstáv. Robil som všetko preto, aby som potlačil prirodzený pud rozmnožovania rojením, kým ma včely samotné nepresvedčili, že to nejde. Teraz som pokojný, vytriezvený zo možnej slávy a prišiel som na to, čo tvrdí môj priateľ Gusti Pazderka, že včelu treba počúvať a jej sa prispôsobovať a má pravdu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (83.208.54.27) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

A sakra, teď jsem si taky všiml... přirozeně to měl být Golfský proud, ne grónský...... Ale všimli jste si, že na jižním pobřeží Grónska je tento měsíc tepleji než u nás?
Norské zimování plánuji zkoušet letos, zdá se mi vzhledem k omezení varaózy a v neposlední řadě i obecnému ozdravení včelstva docela lákavé. Před cca 10 - 15 lety jsem ho párkrát vyzkoušel, dílčí výsledky byly dobré, zbývá mně doladit detaily, aby metoda byla šířeji použitelná i obecně na podobných místech jako tady diskutovatelná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel Streit (78.136.177.69) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

Víte p.Polášek, kdyby žil děda, ten by vám to mohl přiblížit možná více. Já norským způsobem včelařím na mých dvou včelnicích a problémy s nemocemi opravdu nemám. Poznáte to při epidemiích varoa, nosemy...Vím že, musí včelař o své hmizí společnice hodně pečovat.Vemte v potaz, kolika úlovými sestavami jsme za dvě stě let prošli. Včela je neuvěřitelně přizpůsobivý tvor. Je to úlně stejné,když se někomu na začátku července vyrojí včely, odletí, najdou si úkryt, a začnou stavět panenskou divočinu,také přežijí. Projdou si očistnou kůrou od nemocí, je to přírodní norské zimování bez zásahu včelaře. Já dělám to stejné.Obě věci jsou stejné:obnova díla a max.redukce varoa, nosemy, zvápenatění...Já každému říkám: vyzkoušej tento systém, přesně podle návodu, jak se to má dělat a výsledky jsou kladné a hmatatelné.ne si jen vybrat, co se mi hodí, pak to nefunguje a ten dotyčný danou věc haní,přitom jeho neúspěch je zapříčiněn neschopností,nebo nepochopením metodiky se držet daného návodu. To se může stát každému,ale musí si to vícekrát ozřejmit,poradit se, vícekrát vyzkoušet a pak dělat závěry.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Čermák K. (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norsk? zp?sob n?stavkov?ho v?ela?en?, rozveden?

Pokud hledáte analogii s volným životem včel před tím, než jsme je my
lidé začali nutit žít podle našich představ, tak mi tu chybí dotažení
myšlenky - a co mateřské včelstvo, které zůstane žít v nějaké dutině
řadu let? Včely medonosné se nerojí kvůli tomu, aby se tak zbavily
starého díla, to by musely původní hnízdo opustit úplně a tedy migrovat
(jako to činí některé jiné druhy včel).
Když Vám metoda tzv. "norského zimování" vyhovuje a přináší efekt, nic
proti tomu. Jen musím dát za pravdu G. Pazderkovi (i dalším), že pro
včelaře s velkým počtem to je metoda zcela nepoužitelná, právě kvůli
pracnosti a neproveditelnosti v době po snůšce. Proto musíme používat
jiné způsoby chovu/ošetřování včelstev a pokud jde o nemoci, tak
neustále vybírat životaschopnější včelstva! Mimochodem - v mých
včelařských začátcích jsem srovnal nová včelstva jen na panenském díle a
na díle jen zčásti novém+ přidaném hnědém a rozdíl ve výnosu v
následující sezoně byl podstatný - trojnásobný na tmavším díle (viz moje
Včelaření v NN úlech, 1994, na str.44 dole), ale uznávám, že počet
srovnávaných včelstev byl malý (4 a 3), ale stejnou tendenci jsem
pozoroval vícekrát, jen nebyla přesně číselně vyhodnocena...
K. Čermák

Pavel Streit napsal(a):
> Včela je neuvěřitelně přizpůsobivý
> tvor. Je to úlně stejné,když se někomu na začátku července vyrojí včely,
> odletí, najdou si úkryt, a začnou stavět panenskou divočinu,také přežijí.
> Projdou si očistnou kůrou od nemocí, je to přírodní norské zimování bez
> zásahu včelaře.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norsk? zp?sob n?stavkov?ho v?ela?en?, rozveden?

Dnes jsem četl ten článek. metoda zajímavá a zřejmě velice dobrá pro zdraví včel
Podle mne však o norské zimování nejde. Tam se na konci sezóny všech 40 rámků z úlu vytaví a nahradí se polovinou mezistěn na kterých se zimuje a na jaře se zase do plodištš vloží další polovina mezistěn To co se v článku popisuje je obdoba klasické obněny jak se praktikovala v klátech kdy se na jaře vyřezala polovina 1 díla a druhy rok durhá Tady se včely přesypou na dílo postavené v medníku uplynulém létě. Jedno je jisté velmi vhodně to kopíruje přirozenou obměnu díla která je dobře přispůsobena včelaři Má to ale jedno ale!
http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments
Uvádíš medný výnos 25 -30 kg na včelstvo Já posouvám to loňské dílo do medníku a mezistěnami založím na jaře celé plodiště a mám kolem 50 a více na včelstvo. Měním také polovinu díla


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norsk? zp?sob n?stavkov?ho
> v?ela?en?, rozveden?
> Datum: 22.1.2010 17:17:40
> ----------------------------------------
> Víte p.Polášek, kdyby žil děda, ten by vám to mohl přiblížit možná více. Já
> norským způsobem včelařím na mých dvou včelnicích a problémy s nemocemi
> opravdu nemám. Poznáte to při epidemiích varoa, nosemy...Vím že, musí
> včelař o své hmizí společnice hodně pečovat.Vemte v potaz, kolika úlovými
> sestavami jsme za dvě stě let prošli. Včela je neuvěřitelně přizpůsobivý
> tvor. Je to úlně stejné,když se někomu na začátku července vyrojí včely,
> odletí, najdou si úkryt, a začnou stavět panenskou divočinu,také přežijí.
> Projdou si očistnou kůrou od nemocí, je to přírodní norské zimování bez
> zásahu včelaře. Já dělám to stejné.Obě věci jsou stejné:obnova díla a
> max.redukce varoa, nosemy, zvápenatění...Já každému říkám: vyzkoušej tento
> systém, přesně podle návodu, jak se to má dělat a výsledky jsou kladné a
> hmatatelné.ne si jen vybrat, co se mi hodí, pak to nefunguje a ten dotyčný
> danou věc haní,přitom jeho neúspěch je zapříčiněn neschopností,nebo
> nepochopením metodiky se držet daného návodu. To se může stát každému,ale
> musí si to vícekrát ozřejmit,poradit se, vícekrát vyzkoušet a pak dělat
> závěry.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu