76370

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


pavel (213.191.104.250) --- 14. 8. 2009
norské zimování

Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 8. 2009
Re: norské zimování

Třeba tady http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 14, 2009 9:45 PM
Subject: norské zimování


> Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 14. 8. 2009
Re: norské zimování

Třeba tady http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "pavel"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Friday, August 14, 2009 9:45 PM
Subject: norské zimování


> Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?
...............

Google po návštěvě stránek http://vcelarskenoviny.cz bohužel sděluje:


Co se stalo, když Google tuto stránku navštívil?

Z celkového počtu 224 stránek, které jsme za posledních 90 dní otestovali, došlo na stránce/stránkách 217 ke stáhnutí a nainstalování škodlivého softwaru bez souhlasu uživatele. Google tyto stránky naposledy navštívil dne 2009-08-14. Na těchto stránkách se podezřelý obsah vyskytl naposledy dne 2009-08-14.

Malicious software includes 103 scripting exploit(s), 4 trojan(s). Successful infection resulted in an average of 1 new process(es) on the target machine.

Škodlivý software hostuje doména(y) 3, včetně domén(y)martuz.cn/, crazeyt.com/, gumblar.cn/.

This site was hosted on 1 network(s) including AS15685 (AS15685).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.103.157.154) --- 15. 8. 2009
Re: norské zimování

Včelařské noviny virus-
Co se stalo, když Google tuto stránku navštívil?
---
co se stalo googlu nevím, ale mě se tam již pár let objevuje hláška, že je tam trojský kůň.
To mi hláasí AVAST HOME - zadarmo pro doma i Profi verze za peníze.
S mým počítačem to neudělalo, nic jen jsme byl varován, že to tam je.
Záleží na druhu zabezpečení PC, ale já tam občas chodil, když tam bylo něco nového i s tou hláškou. Bez následků. Ale to je otázka pro odborníky na antiviry atd.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Futera (82.202.20.173) --- 15. 8. 2009
Re: norské zimování

Zkušenosti s norským zimováním mám nevelké (třetím rokem u dvou až třech včelstvech). Včelařím v nadm. výšce 300m, hlavní a vlastně jedinou význačnou snůšku mám z ovocných stromů a řepky. Norské zimování provádím kolem 20. července současně se začátkem krmení. Klady: obnova díla, případná léčba gabonem či kys. mravenčí v době bez plodu, včelstva se mi zdají "vitálnější". Zápory: Včelstvo zeslábne (tři týdny bez vybíhajícího plodu), nestačí stavět dostatečné množství buněk pro dodávané zásoby a současně pro plod - matka je tím omezována v kladení. Do zimy jdou slabší. Na jaře to sice rychle doženou (je to vlivem metody nebo to je jen náhoda malého pokusného vzorku? nevím..), ale začátek řepky nestihnou v dostatečné síle. Pro mne zatím mírně převažují zápory, ale budu zkoušet dál
M. Futera

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(83.208.196.187) --- 16. 8. 2009
Re: norské zimování

Tktéž jsem to několi let prováděl a upustil jsem od toho. V ždném případě to nejde dělat během měsíce července a srpna, kdy omezíme matku v kladení a chybí nám generace dlouhověkých včel, které dělaji sílu včelstva v přejaří. V příštím roce máme slabochy. Nedají na květové snůšce ty správné výnosy a efekt ozdreavění neni zrovna nejlepší. Ch ce to správně obnovovat dílo a ten efekt je postačující. Pokud si myslíte, že vyhrajete a zlikvidujete tím mor, tak se mýlíte. Jiný efekt to nemá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 16. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n?


60 Kč ušetříš když PET láhev rozřízneš lámacím nožem a odříznutou část zasuneš hrdlem napřed do spodní části. Z této pasti s trochou piva neunikne ani jedna vosa > ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 16.8.2009 17:43:13
> ----------------------------------------
> Tktéž jsem to několi let prováděl a upustil jsem od toho. V ždném případě
> to nejde dělat během měsíce července a srpna, kdy omezíme matku v kladení a
> chybí nám generace dlouhověkých včel, které dělaji sílu včelstva v přejaří.
> V příštím roce máme slabochy. Nedají na květové snůšce ty správné výnosy a
> efekt ozdreavění neni zrovna nejlepší. Ch ce to správně obnovovat dílo a
> ten efekt je postačující. Pokud si myslíte, že vyhrajete a zlikvidujete tím
> mor, tak se mýlíte. Jiný efekt to nemá.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Vojtěch (85.13.78.2) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n?

To se může dělat s větším počtem včelstev. Navíc je to zbytečná složitá operace, kterou zkušení včelaři zvládnou, ale je lépe ji nechat pro ty, co rádi pořád se včelami manipulují, protože je to baví.Co nejméně zásahů do včel mi vyšlo ve Včelaři 2004/1. Zase při posledním vytáčení jsem dodal mezistěny a už do včel nezasahuji mimo léčení. Obrázky řeknou více ,než to složitě popisovat, ale i tento jednoduchý způsob potřebuje zkušenost, kolik mezistěn vložit aby je při krmení vystavěly.Rozhoduje množství plodu. Slabá včelstva by to nedokázala. Na obrázku je vidět poslední zavíčkovaný rámek nahoře, dole staví. Druhé jsou trochu pomalejší, ale do konce krmení vystavění mezistěn snad zvládnou , protože začaly teprve pořádně brát. Nevyužijeme-li tvorbu vosku, tak padá na podložku, nebo je vosk vynášen z úlu. Pokud bych udělal takový zásah Norského zimování,tj. jako kdyby se vyrojily, v žádném případě bych nedosáhl takového výsledku v obnově díla a připravení silných včel na jaro. Ve stavění trubčiny je neomezuji, ale vysilovat je záměrně trubčinou proti rojení je zase na úkor dělničího díla. Rojení taky ovlivňuje tvar rámků. Nová varianta rámku vyšla ve Včelařství 20/2006/1. Cílem bylo taky aby včely neměly dílo přerušeno širokou horní loučkou, a byl rámek racionální. V posledním Včelaři je obrázek s rámkem, který má taky zastavěnou horní loučku.Viz obrázek. Tím se taky dosáhne na rámku větší plochy. Na rojení mají vliv rovněž změny v krmení matky.Jak se včely starají o mladou matku je na odkazu. Nemají to včely jednoduché. Team matky musí v určitém tempu pracovat, aby nedošlo ke změnám. http://leteckaposta.cz/875326652

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n?

> Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?

V cervenci jsem psal ze jsem jedno vcelstvo premetl - me prvni. Menil jsem tim ramkovou miru, vymenit pri tom matku jsem se nakonec neodvazil, bal jsem se aby nezustal prazdny ul.

vcely zatim dostaly cca 25kg, postaveno je 20MZ, uz se lihnou vcely, mely by zacit lehce silit. Myslim ze uz ted by se zasobama vystacily. Cekal jsem ze zeslabnou vice, zatim se mi tak nezdalo.

Mam pro ne pripraven oddelek takze verim ze pripadnou ztratu sily dozenu lehko oddelkem - cervencovym - neveril jsem uplne, ze ze tri ramku plodu pred lihnutim a asi tri ramku smetenych vcel se da jeste zac. cervence udelat vcelstvo - je to samozrejme slabsi ale slo by je zazimovat jako rezervu.

Jelikoz stale bojuju s nedostatkem dila tak je pro me 20 sousi paradni zalezitost. Dalsi velmi prekvapujici vec bylo maximalni zklidneni vcel - asi jak jsou sedrene tak nemaj chut bodat.

Vic budu vedet az na jare

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n?

Zimování přemeteného včelstva na mezistěny naráží na jeden závažný problém a ten se víceméně objeví. Mlaďušky aby dokončily svůj vývoj v dlohověkou včelu nutně potřebuje ke své zimní vitalitě pylové plásty s nepřestárlým pylem, které po vyběhnutí vyhledává obsazuje. Vývoj zimní včely a dělnice vůbec záleží právě na tomto ... mimo jiné. Důsledkem a jevem nedostatku takových míst v hnízdu včelstva má za následek tzv. nadměrné padání zimních včel na podložku a ve specifickém případě i náchylnost z nosemóze atp.

Z mého hlediska většího chovatele je to zásadně nepoužitelné.

_gp_
.........


Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342)

>> Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?<<

>V cervenci jsem psal ze jsem jedno vcelstvo premetl - me prvni. Menil jsem tim ramkovou miru, vymenit pri tom matku jsem se nakonec neodvazil, bal jsem se aby nezustal prazdny ul.

vcely zatim dostaly cca 25kg, postaveno je 20MZ, uz se lihnou vcely, mely by zacit lehce silit. Myslim ze uz ted by se zasobama vystacily. Cekal jsem ze zeslabnou vice, zatim se mi tak nezdalo.

Mam pro ne pripraven oddelek takze verim ze pripadnou ztratu sily dozenu lehko oddelkem - cervencovym - neveril jsem uplne, ze ze tri ramku plodu pred lihnutim a asi tri ramku smetenych vcel se da jeste zac. cervence udelat vcelstvo - je to samozrejme slabsi ale slo by je zazimovat jako rezervu.

Jelikoz stale bojuju s nedostatkem dila tak je pro me 20 sousi paradni zalezitost. Dalsi velmi prekvapujici vec bylo maximalni zklidneni vcel - asi jak jsou sedrene tak nemaj chut bodat.

Vic budu vedet az na jare

T.H.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n?

Opravuji a dodám, že právě buňky, které obsahují po larvách jisté látky ze zbytků po svlékání a výkalů larev pomáhají ke kvalitnější fermentaci pylových perg a tak tyto látky napomáhají k lepší vitalitě zimní generace. Proto pro nedostatek takových podmínek (mnoho pozdě dodaných mezistěn včelstvu a krmení) potom záleží na té které modelové situaci s množstvím fermentů v koloběhu šťáv, které se používají k zalití pylové rousky v pergu, vzdušné vlhkosti, množství a druhu pylu a hlavně jeho kvality, teplotě a době, po kterou pyl v buňce zraje do doby, než jej mlaďuška po vyběhnutí spotřebuje. Samozřejmě, že takovou situaci optimalizuje přísun glycidů coby krmiva, ale dost důležitá jsou aditiva, které přijme mlaďuška ke svému dospění v zimní včelu.

_gp_

_gp_
.........
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387)

>Zimování přemeteného včelstva na mezistěny naráží na jeden závažný problém a ten se víceméně objeví. Mlaďuška aby dokončila svůj vývoj v dlohověkou včelu nutně potřebuje ke své zimní vitalitě pylové plásty s nepřestárlým pylem, které po vyběhnutí vyhledává obsazuje. Vývoj zimní včely a dělnice vůbec záleží právě na tomto ... mimo jiné. Důsledkem a jevem při nedostatku takových míst ve hnízdu - včelstvu má za následek tzv. nadměrné padání zimních včel na podložku při zimování a ve specifickém případě i náchylnost z nosemóze na jaře atp.

Z mého hlediska většího chovatele je to zásadně nepoužitelné.<

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n?

Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se ke
způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá včelstva.
Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně k
urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Hubač (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?

Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic) tak čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN, což na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě i 10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 17.8.2009 13:26:45
> ----------------------------------------
> Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se ke
> způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá včelstva.
> Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
> minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně k
> urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
> dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
> výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?


Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 1:53 PM
Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?


Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic) tak
čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je
třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části
včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN, což
na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval
stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo
v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve
vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny
plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále
vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě i
10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 17.8.2009 13:26:45
> ----------------------------------------
> Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se
ke
> způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá
včelstva.
> Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
> minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně
k
> urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
> dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
> výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?

Nejsem žádný přeborník ve zkušenostech s přemetením včelstva
na mezistěny. Praktikuji to pravidelně nejméně cca 10 roků a z
rozličných důvodů. Vše, o čem se domnívám, že je podstatné
jsem již napsal. Nikdy se mi nestalo, že by přemetené včelstvo
následující rok nějak zaostávalo za ostatními. A letos jsem vyzkoušel
i hodně velký "drasťák": na rámky včelstva jsem položil "vanu"
ze silného igelitu, na zadní straně napříč přes všechny loučky
udělal ze sololitu a kousků bočních louček "hráz", aby včely
měly na mač přístup. Do "vany jsem vyklopil kýbl mače ( podle
receptu p. Stonjeka) z asi 17kg cukru a 1kg medu. Druhý den jsem jen
nahlédl - mač byl pokryt kobercem včel. Po týdnu mač zmizel. Z
22 ks mezistěn bylo 18 plně postavených, 4 s plodem. Přidal jsem
další nástavek mezistěn, dalších asi 10kg mače. Na výsledek
se dojedu podívat asi ve středu. Dám zprávu. Možná by se ta zkušenost
hodila těm, kteří preferují minimalizaci času spotřebovaného
na obsluhu včeltva.
Ale nic není bez chyb. I k přenosu nemocí teoreticky může dojít
- všechny původní rámky smeteného včelstva je třeba totiž rozdělit
do ostatních včelstev. To je zatím ( kromě již dříve popsaných
rizik ) jediné, mnou dosud nepublikované.
Ale kdo by přemetal např. nosemou silně stižené včelstvo? To přece
nepostaví ani mezistěnu i kdyby mělo zhynout. S morem naštěstí
nemám zkušenost. Ale s kleštíkem metoda funguje skvěle a bez chemie.

Zvaž každý všechny argumenty pro i proti, jak jsem je dosud popsal,
odpovědně se rozhodni, případně vyzkoušej a zjisti i další nectnosti.
Pokud se o ně podělíš s ostatními, zas může být o krok blíž
k poznání života včelek.
J.Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: norsk? zimov?n?
Datum: 17.8.2009 - 13:53:35

> Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině
> (jsem od Pardubic) tak čekat na poslední snůšku
> je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
> by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená,
> že norské zimování u nás je třeba dělat v půlce
> června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze
> části včelstev, je dost pylu a do půlky července
> jsou v pohodě včely na 3 NN, což na slušnou přípravu
> na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
> vyřadit více souší, změna rámkové míry apod.
> třeba, když jsem likvidoval stanoviště po zemřelém
> včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo
> v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou
> napadené stanoviště vedle ve vsi, plod se líhl
> poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat
> všechny plásty a smést včely na mezistěny, hned
> fumigovat a včely ve finále vyzimovali pěkné a
> to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
> Obávám se, že v případě vylíhnutí takového
> plodu (napočítal jsem v pohodě i 10 roztočů v
> buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů
> zkolabovat.
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> > Datum: 17.8.2009 13:26:45
> > ----------------------------------------
> > Já myslím, že problémy kolem norského zimování
> > se časem vyřeší a dojde se ke
> > > způsobu, jak norské zimování provádět a přitom
> > nemít na jaře slabá včelstva.
> > > Mně připadá potenciál norského zimování k
> > potlačování varaózy při zároveň
> > > minimálním použití chemie i k zpomalení šíření
> > moru plodu a vůbec obecně k
> > > urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva
> > velký. Jen to vykoumat a
> > > dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale
> > pojede tvrdě po medném
> > > výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
HR (85.248.21.79) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?

J.Kala napsal:Do "vany jsem vyklopil kýbl mače...
Pane Kala, všemu rozumím, jen nevím, co je "mač". Prosím vysvětlete mi to. Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 18. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?

CCa kilo medu rozpustit v cca 0,5 až 1 litru teplé vody. Do větší
nádoby nasypat cca 15 kg cukru krystal, nebo krupice a promíchat.
Nechat v teplé místnosti stát nejméně do druhého dne ( i déle
). Znovu promíchat před podáním.
Krmení mačem má nevýhodu, že včely pravděpodobně část zrníček
cukru, která nebyla dokonale smáčena medem vynesou jako odpad. Ale
mač se nekazí (nekvasí), a pokud je víc medu než vody ani netvrdne.
Lze ho proto podat i velkou dávku najednou a ušetřit cesty za krmení
roztokem. U přemetení to má tu výhodu, že včely první dny skoro
nic neodeberou, tekuté krmivo by se mohlo začít kazit.
J. Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "HR" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: norsk? zimov?n?
Datum: 17.8.2009 - 22:53:28

> J.Kala napsal:Do "vany jsem vyklopil kýbl mače...
> Pane Kala, všemu rozumím, jen nevím, co je "mač".
> Prosím vysvětlete mi to.
> Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
HR (85.248.21.79) --- 18. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?

Děkuji za vysvětlení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu