Včelařská konference

Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a šířku vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku 25mm a šířku 180mm.
Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
Petr Boleloucký

Když bude střecha v pořádku a vespod budou trvale otvory, aby skleník
profukoval, tak proč ne. Ale jestli to je masívní dřevo, bude skleník
blokovat nejméně dva roky, než dřevo vyschne, to je lepší uložit dřevo na
nějaký vyšší podstavec, aby profukovalo zespodu přímo na zahradě a zakrýt
kvalitní plachtou.
Stěny úlů ale není vhodné dělat z jednoho kusu, jsou potom velmi náchylné ke
kroucení a praskání. Je vhodnější je dělat podélně ze 3 - 4 kusů a ty
spojovat, když se správně složí, pracují proti sobě a prakticky se nekroutí
a nepraskají.

Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 17, 2009 12:44 PM
Subject: Úly a dřevo


> Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi
> dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a
šířku
> vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal
tloušťku
> 25mm a šířku 180mm.
> Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém
> skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
> Petr Boleloucký

Radim Polášek napsal(a):
> Když bude střecha v pořádku a vespod budou trvale otvory, aby skleník
> profukoval, tak proč ne. Ale jestli to je masívní dřevo, bude skleník
> blokovat nejméně dva roky, než dřevo vyschne, to je lepší uložit dřevo na
> nějaký vyšší podstavec, aby profukovalo zespodu přímo na zahradě a zakrýt
> kvalitní plachtou.
> Stěny úlů ale není vhodné dělat z jednoho kusu, jsou potom velmi náchylné ke
> kroucení a praskání. Je vhodnější je dělat podélně ze 3 - 4 kusů a ty
> spojovat, když se správně složí, pracují proti sobě a prakticky se nekroutí
> a nepraskají.
>
> Radim Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 17, 2009 12:44 PM
> Subject: Úly a dřevo
>
>
>
>> Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi
>> dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a
>>
> šířku
>
>> vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal
>>
> tloušťku
>
>> 25mm a šířku 180mm.
>> Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém
>> skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
>> Petr Boleloucký
>>
> Dobrý den
>
Děkuji za radu,
Pokud budu tedy kupovat dřevo, tak mám koupit užší desky a ty mi i lépe
vyschnou? Respektive pokud je nakoupím nyní, mohou se v zimě
zpracovávat, nebo mám pro zimní zpracování navštívit sušičku?
A poslední otázka - jaký je tedy nejlepší podélný spoj a jaké mám použít
lepidlo?
Děkuji předem za informace.
P.B.

Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho asi 30 let a tenkrát se jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno upadl. Co se týká dřeva, schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné, myslím, že bohatě stačí rok a dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve stínu. Lepidla bych použil pro dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u nich máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito lepidly můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání pér. Já je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji. Na lepení na tupo ve větším množství bych doporučoval stahování v pokách, nebo si vyrobit nějaké napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného než cinkování nevolil, nebo když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku. Vemte si, jakou radost musí prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale zvládnutou truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky, byť byly za zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani řezání přesně do pravého úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to slušný přípravek. Takže kdo nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych spolupráci s trulářem, zvl stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám připraví polotovary za chvíli a finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak včely to zaplatí a vy se po desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle pocit stojí za to, věřte mi. Zdraví R. Stonjek.

e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho asi 30 let a tenkrát se
> jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno upadl. Co se týká dřeva,
> schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné, myslím, že bohatě stačí rok a
> dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve stínu. Lepidla bych použil pro
> dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u nich
> máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je
> odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito lepidly
> můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání pér. Já
> je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji. Na lepení na tupo ve
> větším množství bych doporučoval stahování v pokách, nebo si vyrobit nějaké
> napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného než cinkování nevolil, nebo
> když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku. Vemte si, jakou radost musí
> prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale zvládnutou
> truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky, byť byly za
> zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani řezání přesně do pravého
> úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to slušný přípravek. Takže kdo
> nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych spolupráci s trulářem, zvl
> stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám připraví polotovary za chvíli a
> finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak včely to zaplatí a vy se po
> desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle pocit stojí za to, věřte
> mi. Zdraví R. Stonjek.
>
>
Díky, taky jsem si myslel že by byl nejlepší cinkový spoj v rozích, ale
budu muset sehnat někoho, kdo mi jej udělá, nebo sehnat postup, jak si
ho udělat sám. mám k dispozici slišnoi pilu, protahovačku a srovnávačku
a myslím že by byl hřích toho v zimě nevyužít, zvláště když mi to sníží
významě náklady.
Pokud víte jak na to a můžete poradit, či poslat plánek či postup, budu
velmi rád.
Díky
P.B.

Již jsem viděl hodně těh cinkových spojů jak se venku rozšklebily jistější jsou okenní vinkly v rozích. Můžete to pak klidně brát za rohy i bez klížení a nehraje to

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Úly a dřevo
> Datum: 17.7.2009 20:44:25
> ----------------------------------------
> e-mail/=/nezadan napsal(a):
> > Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho asi 30 let a tenkrát se
> > jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno upadl. Co se týká dřeva,
> > schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné, myslím, že bohatě stačí rok a
> > dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve stínu. Lepidla bych použil pro
> > dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u nich
> > máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je
> > odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito lepidly
> > můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání pér. Já
> > je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji. Na lepení na tupo ve
> > větším množství bych doporučoval stahování v pokách, nebo si vyrobit nějaké
> > napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného než cinkování nevolil, nebo
> > když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku. Vemte si, jakou radost musí
> > prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale zvládnutou
> > truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky, byť byly za
> > zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani řezání přesně do pravého
> > úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to slušný přípravek. Takže kdo
> > nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych spolupráci s trulářem, zvl
> > stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám připraví polotovary za chvíli a
> > finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak včely to zaplatí a vy se po
> > desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle pocit stojí za to, věřte
> > mi. Zdraví R. Stonjek.
> >
> >
> Díky, taky jsem si myslel že by byl nejlepší cinkový spoj v rozích, ale
> budu muset sehnat někoho, kdo mi jej udělá, nebo sehnat postup, jak si
> ho udělat sám. mám k dispozici slišnoi pilu, protahovačku a srovnávačku
> a myslím že by byl hřích toho v zimě nevyužít, zvláště když mi to sníží
> významě náklady.
> Pokud víte jak na to a můžete poradit, či poslat plánek či postup, budu
> velmi rád.
> Díky
> P.B.
>
>
>

Psal jste, že dřevo máte. Předpokládal jsem nějaké kmeny z vlastního nebo
blízkého lesa od známého. Co se týká sušení, uvádí se, pokud si to dobře
pamatuji, první centimetr z kraje pár měsíců a potom každé další dva
centimetry tloušťky dřeva další rok. Někde na zahradě Takže coulové řezivo
uschne přes léto a v zimě se může dělat, tlusté klády budou schnout několik
let. Třeba u mně na půdě - plechová střecha rozpalovaná sluncem, by to schlo
nejméně dvakrát rychleji.
Pro nástavky já používám jako základ desku širokou 8 nebo 10 cm - coulové
řezivo cca třetí jakosti původně určené na výrobu palet. Desky jsou přejeté
ručním hoblíkem, takže nejhorší drsnost je sražena. Na desku ve svěráku
natluču hřebíky a přilepím disperzním lepidlem z jedné nebo obou stran další
desku asi 4 cm širokou. Na natlučení používám hřebíky asi 3,5 cm dlouhé a ty
zapouštím asi 2 cm do dřeva, takže jsou ve dřevech zhruba půl na půl. Tím
získám patřičně vysokou desku, a vždy dvě a dvě takové desky srazím na
cirkuli na stejnou výšku a dělám z nich bočnice. Stěny nástavků lepím a
těsním obyčejným akrylátovým tmelem kartuše za 40 Kč, natupo a až tmel
ztvrdne, šroubuju je. Nedávno jsem zakoupil mafl, kterým se dají dělat
drážky, takže další stěny nástavků budu spojovat na péro.
Co se týká lepení, dneska je podle mně nejvýhodnější truhlářské vodovzdorné
disperzní lepidlo. Ale první nástavky jsem lepil obyčejným truhlářským
disperzním lepidlem, je o něco levnější, a žádné rozdíly na nástavcích
lepených obyčejným a vodovzdorným lepidlem nepozoruji. Epoxyd je až zbytečně
moc pevný a úměrně k tomu drahý. I manipulace, míchání s tužidlem je
složitá. Podstatně vyšší pevnost lepidla než je pevnost dřeva není k
ničemu, protože potom stejně první povolí dřevo. Disperzní lepidla na dřevo,
pokud se při lepení neudělá nějaká hrubá chyba, už pevnost dřeva převyšují.
Epoxid navíc vyžaduje na styčných plochách velice kvalitní opracování dřeva
s přesností na desetinu milimetru a při lepení velice silný tlak, aby vrstva
epoxidu ve spáře byla minimální. Lepení ulů je ale stejně spíše jen pomocné
spojování. Dřevo stejně pořád pracuje, zatímco lepidlo ne. A to nemluvím o
impregnaci parafínem. Nástavek jen čistě lepený by se brzo rozpadl na
původní dřevěné díly. Spoje musí být v první řadě zajištěny nějak mechanicky
vruty, hřebíky, péry, čepy atd a lepidlo jen zajišťuje, že se spoje nehýbou
a těsní spáry. Lepidla jsem dodnes koupil jednu 750 ml flašku PVAC disperzní
obyčejné na papír a dřevo a jednu 750 ml flašku PVAC disperzní vodostálé na
dřevo a překližku, obyčejného mám dneska ve flašce odhadem tak pětinu flašky
a vodostálého tak polovinu a mám slepených 20 - 30 nízkých nástavků.
Co jsem se poučil, když jsem lepidla kupoval, dost záleží, kde se kupuje.
Hlavně menší firmy nebo drogerie si přirážejí dost velkou marži.
Cinkový spoj je třeba na http://jjvcela.sweb.cz/Vyroba_cimburi.html
Problém vlastní dřevařské výroby doma je ale ten, že bez znalostí pár fíglů
a určité dovednosti pravé úhly nebudou pravé a milimetr nebude žádná míra.
Nedají se hned z fleku vyrábět výrobně složité nástavky v profesionálním
provedení a kvalitě. Nejdřív je třeba za tou pilou a hoblovkou strávit
nějaké větší množství hodin a řekl bych tak minimálně kubík dřeva předělat
na piliny a neúspěšné pokusy. Nebo dělat výrobně jednoduché nástavky.
R Polášek

Radime, občas ti musím připomenout, že psát méně je mnohdy daleko více. Tedy tvoje úly bych rozhodně nechtěl a po pár letech budou asi patřit mezi ty hnusy o kterých jsem psal. Lepidlo epoxy 1200/minule jsem ho označil blbě/ naopak vyniká vlastností odpustit drobnější chyby a vmícháme li do něj vhodné zahušťovadlo odpustí i hodně hrubé. Naopak nesmí se hodně utahovat musím se mu ponechat doba na vsáknutí do dřeva, pak slabou vrstvou doplnit pak utáhnout aby ze spoje bylo trochu vytlačeno a to utřít hadrem. Tedy opak toho co tvrdí Radim. Naopak prevít je Umakol B, tam musí být všechno super těsné dobře staženo. Na výrobu cinků se dá použít kmitací pila, ta se i prodává, ale musí být na to v pile hřídel. Dá se použít i kudla do frézy, ale platí to samé. Cinkování zub po zubu je možné, ale jen u nízkých nástavků. S každým zubem se tam vkládá nepatrná nepřesnost a pak se to musí doladit paličkou a pak to praská. Před lety jsem levně koupil 10 úlů z masivu. 5 od profíka, 5 udělal sám majitel, systémem hlavně aby to moc nestálo. Když jsem s pokusem skončil, profi úly jsem bez nejmenších problémů prodal, amatérské jsem spálil,byl to děs běs. Stáří tak 8 let. To je rozdíl mezi kvalitním dřevem a tím levným a tím když si někdo myslí, že to nic není. Já osbně bych cinkováním pověřil raději truhláře s mašinou a polotovary bych mu připravil. Za 2 hodiny nacinkuje plný vozík za auto a ještě možná zbyde čas na pokec. Zdraví R. S.

Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak 2 - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také k němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b) propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ly a d?evo
> Datum: 17.7.2009 23:38:20
> ----------------------------------------
> Radime, občas ti musím připomenout, že psát méně je mnohdy daleko více.
> Tedy tvoje úly bych rozhodně nechtěl a po pár letech budou asi patřit mezi
> ty hnusy o kterých jsem psal. Lepidlo epoxy 1200/minule jsem ho označil
> blbě/ naopak vyniká vlastností odpustit drobnější chyby a vmícháme li do
> něj vhodné zahušťovadlo odpustí i hodně hrubé. Naopak nesmí se hodně
> utahovat musím se mu ponechat doba na vsáknutí do dřeva, pak slabou vrstvou
> doplnit pak utáhnout aby ze spoje bylo trochu vytlačeno a to utřít hadrem.
> Tedy opak toho co tvrdí Radim. Naopak prevít je Umakol B, tam musí být
> všechno super těsné dobře staženo. Na výrobu cinků se dá použít kmitací
> pila, ta se i prodává, ale musí být na to v pile hřídel. Dá se použít i
> kudla do frézy, ale platí to samé. Cinkování zub po zubu je možné, ale jen
> u nízkých nástavků. S každým zubem se tam vkládá nepatrná nepřesnost a pak
> se to musí doladit paličkou a pak to praská. Před lety jsem levně koupil 10
> úlů z masivu. 5 od profíka, 5 udělal sám majitel, systémem hlavně aby to
> moc nestálo. Když jsem s pokusem skončil, profi úly jsem bez nejmenších
> problémů prodal, amatérské jsem spálil,byl to děs běs. Stáří tak 8 let. To
> je rozdíl mezi kvalitním dřevem a tím levným a tím když si někdo myslí, že
> to nic není. Já osbně bych cinkováním pověřil raději truhláře s mašinou a
> polotovary bych mu připravil. Za 2 hodiny nacinkuje plný vozík za auto a
> ještě možná zbyde čas na pokec. Zdraví R. S.
>
>
>

Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu,
.........
To je blbost, středových desek jsem rozřezal v jedné várce asi 40 a nic. Šroub nějaký pohyb na cca 450 mm délky udrží. Várka to byla luxusní, protože jsem si natřikrát nechal asi před 5ti lety dovést na zimní práci na objednání řezivo 265x2000x25 až z Vysočiny. A středů jak jsem napsal tam bylo dost. Byla to dost fajnová práce. Nástavky jak lusk a práce jak když luskne. Leželo to asi půl roku, seschlo to přesně do 256mm a doschlo v toleranci na 250. Příště bych si ale nechal přesto dovést raději šíři 270.

Ty středové sesky jsem měl na mysli ve spojení s cinkováním. Bjbě jsem to napsal. středové desky také mají jěště jednu výhodu. jsou lehčí a právě při použití vrutů a okenních rožků to nic nedělá.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ly a d?evo
> Datum: 18.7.2009 17:51:24
> ----------------------------------------
> Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky se kroutí do vrtule
> takže jsou k ničemu,
> ........
> To je blbost, středových desek jsem rozřezal v jedné várce asi 40 a nic.
> Šroub nějaký pohyb na cca 450 mm délky udrží. Várka to byla luxusní,
> protože jsem si natřikrát nechal asi před 5ti lety dovést na zimní práci na
> objednání řezivo 265x2000x25 až z Vysočiny. A středů jak jsem napsal tam
> bylo dost. Byla to dost fajnová práce. Nástavky jak lusk a práce jak když
> luskne. Leželo to asi půl roku, seschlo to přesně do 256mm a doschlo v
> toleranci na 250. Příště bych si ale nechal přesto dovést raději šíři 270.
>
>
>

Já jsem zas myslel na včelařské prodejny. Pokud tam už jsou jednostěnné
nástavkové úly a ne jenom ty izolované, jsou jednotlivé nástavky zásadně
cinkované či jinak složitě a přepychově spojené a nalakované kvalitním
průhledným lakem více vrstvami,že pomalu IKEA na svém nábytku má to lakování
mnohonásobně horší. Ještě jsem neviděl, že by tam měli k prodeji nějaké
jednoduché levné nástavky sešroubovné na tupo a natřené spíše jen tak
funkčně, ne na okrasu. A od toho se odvíjí všechny nářky na drahé úly.
Stejně tak otázky začátečníků, protože ti si prohlídnou nabízené úly ve
včelařských prodejnách a rozhodují se podle toho.
Co se týká cinkovaného spoje, v chráněném prostředí včelína jsou cinkované
spoje absolutně zbytečné. Jak nástavky venku by měly být sešroubovány
kvalitními vruty v dostatečném množství, do včelínů stačí úplně nástavky
sbité dostatečným množstvím hřebíků.
Jinak mně připadá, že fígle spojování dřeva hřebíky se pomalu ztrácí.
Například používání pozinkovaných nebo jinak proti korozi chráněných hřebíků
nebo sponek pro nástavky a rámky podstatně snižuje dosaženou pevnost spoje,
třeba nástavku či úlu. Hřebíky pro tyto účely mají být surové černé,
odmaštěné a ideálně už trochu chycené rzí. Nástavek nebo úl je třeba stlouct
a pak nechat aspoň půl roku odpočinout, spíš ve vlhkém než úplně suchém
prostředí. Hřebík časem začne reznout a přes rez zaroste do dřeva úplně
stejně nebo možná ještě lépe než vrut.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 18, 2009 4:44 PM
Subject: Re: ?ly a d?evo


Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně
úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase
tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky
se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak
2 - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také
k němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí
třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože
dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a
pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské
postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b)
propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.

Takovy dodatek, stari mistri si davali dycky hrebiky do ust. Tim padem doslo
jiz k zminovanem korozi rychleji.

2009/7/18 Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>

> Já jsem zas myslel na včelařské prodejny. Pokud tam už jsou jednostěnné
> nástavkové úly a ne jenom ty izolované, jsou jednotlivé nástavky zásadně
> cinkované či jinak složitě a přepychově spojené a nalakované kvalitním
> průhledným lakem více vrstvami,že pomalu IKEA na svém nábytku má to
> lakování
> mnohonásobně horší. Ještě jsem neviděl, že by tam měli k prodeji nějaké
> jednoduché levné nástavky sešroubovné na tupo a natřené spíše jen tak
> funkčně, ne na okrasu. A od toho se odvíjí všechny nářky na drahé úly.
> Stejně tak otázky začátečníků, protože ti si prohlídnou nabízené úly ve
> včelařských prodejnách a rozhodují se podle toho.
> Co se týká cinkovaného spoje, v chráněném prostředí včelína jsou cinkované
> spoje absolutně zbytečné. Jak nástavky venku by měly být sešroubovány
> kvalitními vruty v dostatečném množství, do včelínů stačí úplně nástavky
> sbité dostatečným množstvím hřebíků.
> Jinak mně připadá, že fígle spojování dřeva hřebíky se pomalu ztrácí.
> Například používání pozinkovaných nebo jinak proti korozi chráněných
> hřebíků
> nebo sponek pro nástavky a rámky podstatně snižuje dosaženou pevnost spoje,
> třeba nástavku či úlu. Hřebíky pro tyto účely mají být surové černé,
> odmaštěné a ideálně už trochu chycené rzí. Nástavek nebo úl je třeba
> stlouct
> a pak nechat aspoň půl roku odpočinout, spíš ve vlhkém než úplně suchém
> prostředí. Hřebík časem začne reznout a přes rez zaroste do dřeva úplně
> stejně nebo možná ještě lépe než vrut.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, July 18, 2009 4:44 PM
> Subject: Re: ?ly a d?evo
>
>
> Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně
> úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
> JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
> Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase
> tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové
> desky
> se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak
> 2 - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také
> k němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí
> třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože
> dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a
> pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské
> postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b)
> propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.
>
>

Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor. Dostal jsem nekolik
opačných názorů. Děkuji za snahu, ale jsem v situaci, kdy bych potřeboval
vyrobit několik úlů pro přechod na optimal a poté se mohu věnovat
zdokonalování svých truhlářských dovedností v lepení vrstev dřeva, či
cinkování.
Předem děkuji a přeji příjemný den.
P.B.

2009/7/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně
> úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
> JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
> Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase
> tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky
> se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak 2
> - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také k
> němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí
> třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože
> dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a
> pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské
> postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b)
> propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: ?ly a d?evo
> > Datum: 17.7.2009 23:38:20
> > ----------------------------------------
> > Radime, občas ti musím připomenout, že psát méně je mnohdy daleko více.
> > Tedy tvoje úly bych rozhodně nechtěl a po pár letech budou asi patřit
> mezi
> > ty hnusy o kterých jsem psal. Lepidlo epoxy 1200/minule jsem ho označil
> > blbě/ naopak vyniká vlastností odpustit drobnější chyby a vmícháme li do
> > něj vhodné zahušťovadlo odpustí i hodně hrubé. Naopak nesmí se hodně
> > utahovat musím se mu ponechat doba na vsáknutí do dřeva, pak slabou
> vrstvou
> > doplnit pak utáhnout aby ze spoje bylo trochu vytlačeno a to utřít
> hadrem.
> > Tedy opak toho co tvrdí Radim. Naopak prevít je Umakol B, tam musí být
> > všechno super těsné dobře staženo. Na výrobu cinků se dá použít kmitací
> > pila, ta se i prodává, ale musí být na to v pile hřídel. Dá se použít i
> > kudla do frézy, ale platí to samé. Cinkování zub po zubu je možné, ale
> jen
> > u nízkých nástavků. S každým zubem se tam vkládá nepatrná nepřesnost a
> pak
> > se to musí doladit paličkou a pak to praská. Před lety jsem levně koupil
> 10
> > úlů z masivu. 5 od profíka, 5 udělal sám majitel, systémem hlavně aby to
> > moc nestálo. Když jsem s pokusem skončil, profi úly jsem bez nejmenších
> > problémů prodal, amatérské jsem spálil,byl to děs běs. Stáří tak 8 let.
> To
> > je rozdíl mezi kvalitním dřevem a tím levným a tím když si někdo myslí,
> že
> > to nic není. Já osbně bych cinkováním pověřil raději truhláře s mašinou a
> > polotovary bych mu připravil. Za 2 hodiny nacinkuje plný vozík za auto a
> > ještě možná zbyde čas na pokec. Zdraví R. S.
> >
> >
> >
>

Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor.
------
podle mě to bude víc než dost na seschnutí, spoj pero drážky (podobně jako :
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=sestnast
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=nastavky
)
------
Právě tluču nástavky 14,5cm sponkovačkou a hřebíkovačkou. Čela jsem protáhl na protahu z tl. +26mm což některé pily řežou, abych měl stejnou tlouštku, vyšla dokonce 25mm. Povrch samozřejmě je hrubý, normalizoval jsem tlouštku.
Z boku čel lepidlo, pak sponky a nakonec hřebíkovačkou hřebíky 80mm. To se nedá ve vzuchu, ale proti zemi, proto ty sponky. A jediný vrut se širokou hlavou nahoře u drážky.
Podle mých dosavadních zkušeností vydrží klidně dest let bez dalších povrch. úprav. Až bude v zimě čas, bude tam nahoře ještě na čelech hmatová lišta na zvedání.

To bylo asi smyslem přechozích příspěvků. Původní nástavky byly z beden.
Samozřejmě perfektně vybroušené a slepené nástavky zahradu pěkně ozdobí, ale nějak se v poslední době čím dál véc krade. I včely. Tak co se pak rozčilovat nad pěknými úly.

Karel

Lepidla bych použil pro
dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u
nich
máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je
odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito
lepidly
můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání
pér. Já
je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji.

Vemte si, jakou radost musí
prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale
zvládnutou
truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky,


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Uly a drevo
Datum: 17.7.2009 - 20:10:31

> Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho
> asi 30 let a tenkrát se
> jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno
> upadl. Co se týká dřeva,
> schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné,
> myslím, že bohatě stačí rok a
> dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve
> stínu. Lepidla bych použil pro
> dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200,
> nebo Umakol B. Jen u nich
> máme záruku bezkonkurenční pevnosti a
> vodovzdornosti. Žel cena je
> odpuzující a pracovní postup je nutné přesně
> dodržovat. S těmito lepidly
> můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička
> může použít vkládání pér. Já
> je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji.
> Na lepení na tupo ve
> větším množství bych doporučoval stahování v
> pokách, nebo si vyrobit nějaké
> napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného
> než cinkování nevolil, nebo
> když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku.
> Vemte si, jakou radost musí
> prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky,
> tedy s dokonale zvládnutou
> truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné
> vrklavé bedýnky, byť byly za
> zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani
> řezání přesně do pravého
> úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to
> slušný přípravek. Takže kdo
> nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych
> spolupráci s trulářem, zvl
> stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám
> připraví polotovary za chvíli a
> finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak
> včely to zaplatí a vy se po
> desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle
> pocit stojí za to, věřte
> mi. Zdraví R. Stonjek.
>

Blahopřeji Vám,že jste se rozhodl pro Optimaly,jestli už s nimi nevčelaříte.Jestli budete mít stanoviště v jižnější ,teplejší oblasti republiky,máte s těmito úly vyhráno.Jednoduchě včelaření s velmi vysokými výnosy medu.Dosahujizde na jihu moravy v dlouhodobém průměru cca 60kg na včelstvo.Mateří mříž nepoužívám,jelikož velmi silné včelstvo(6-7nástavků po řepce)zanáší již od květu meruněk nejhornější dva nástavce tak rychle,že matka nestačí zakládat.Doporučuji zavčasu rozšiřovat a používat také trubčí rámečky,kterých mám ve včelstvu i několik.NEZNáM roje.Oddělek vytvořím za květu lip z osmi rámečků,spojím s produkčním včelstvem přes síťku a do zimy včelařím dvoumatečně.Bývají velmi silná včelstva,která i ve velmi vleklé,dlouhé zimě nestrádají..Přeji hodně úspěchů.P.Z.

Petr napsal(a):
> Blahopřeji Vám,že jste se rozhodl pro Optimaly,jestli už s nimi
> nevčelaříte.Jestli budete mít stanoviště v jižnější ,teplejší oblasti
> republiky,máte s těmito úly vyhráno.Jednoduchě včelaření s velmi vysokými
> výnosy medu.Dosahujizde na jihu moravy v dlouhodobém průměru cca 60kg na
> včelstvo.Mateří mříž nepoužívám,jelikož velmi silné včelstvo(6-7nástavků po
> řepce)zanáší již od květu meruněk nejhornější dva nástavce tak rychle,že
> matka nestačí zakládat.Doporučuji zavčasu rozšiřovat a používat také trubčí
> rámečky,kterých mám ve včelstvu i několik.NEZNáM roje.Oddělek vytvořím za
> květu lip z osmi rámečků,spojím s produkčním včelstvem přes síťku a do zimy
> včelařím dvoumatečně.Bývají velmi silná včelstva,která i ve velmi
> vleklé,dlouhé zimě nestrádají..Přeji hodně úspěchů.P.Z.
>
>
Děkuji za podporu,
jedno stanoviště je na jihu Brna, kde jsou výborné snůškové podmínky a
průměru 50 kg nebylo problém dosáhnout ani v univerzálech, ale ta práce.
Druhé stanoviště chci mít trochu výše - na Blanensku. Doufám že se tam
optimaly osvědčí též.
P.B.

Petr napsal:Oddělek vytvořím za květu lip z osmi rámečků,spojím s produkčním včelstvem přes síťku a do zimy včelařím dvoumatečně.
Můžete prosím podrobněji popsat vaše spojení odd. se včelstvem? Kdy, jak vypadá "síťka",A jak je zajištěn volný pohyb včel pro oddělek.
Někteří včelaři spojují oddělek s matečným včelstvem přez mateří mřížku. Děkuji.

Na tomto linku si môžete niečo nájsť o tvorbe nových včelstiev in situ (na mieste materského včelstva) a včelárení, v časti Technológia tvorby druhého včelstva. Potrebujete k tomu obyčajné medzidno a mladú oplodnenú M. Nazval som to SVD-systém dvoch včelstiev.
Nové včelstvá v tomto čase už nedoporučujem, tak až o rok. Môžete ma kontaktovať súkromnou poštou.

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=197&mode=&order=0&thold=0

Petr napsal:Oddělek vytvořím za květu lip z osmi rámečků,spojím s produkčním včelstvem přes síťku a do zimy včelařím dvoumatečně.
Můžete prosím podrobněji popsat vaše spojení odd. se včelstvem? Kdy, jak vypadá "síťka",A jak je zajištěn volný pohyb včel pro oddělek.
Někteří včelaři spojují oddělek s matečným včelstvem přez mateří mřížku. Děkuji.
------
Mě by spíš zajímalo, jestli zimuje na medu, nebo jak krmí spodní včelstvo? Nebo zásoby udělá jen horní oddělek pro obě dvě včelstva? A který měsíc je do zimy?
Také děkuji.
Karel

Zimuji na medu,protože horní(produkční)včelstvo si dokáže po odebrání medu(po odkvětu lípy)ještě udělat dostatěčnou deseti až patnácti kilovou zásobu ze slunečnice,různých plevelnýh roztlin(zlatobýl,bodláky,hořčice) a svazenky.Maximálně dodám 1-2sklenice cukru,ale to jen proklid svojí duše,že mám včeličky pěkně napapané a zalité dva vrchní nástavce potravou.Tohle produkční (horní)včelstvo mám v tuhle dobu ve třech nástavcích.Spodní oddělek mám ve dvou a odděluje ho síťka v rámečku.Tento oddělek nekrmím,vše co včely nanosí,spotřebují pro svoji výživ a zásobu nemají.Nemají vlastně ani prostor pro jeho uložení.Koncem srpna,kdy je spodní včelstvo(oddělek)nabitý k prasknutí vychytím některou (slabější) matku a sítˇku odstraním.Ještě se mě nikdy nestalo,že by včelstvo odebrané matky zlikvidovalo matku,kterou jsem ponechal.Spojení je naprosto stoprocentní.Asi koncem září odstraním nejspodnější nástavec a asi tak za další měsíc čtvrtý nejspodnější nástavek a zimuji ve třech.Přes zimu mám otevřené celé česno,dvě očka a zasíťované dno.
Nástavky mám vyrobené ze sololitových tabulí a také z coulových desek.Nic nezatepleného a spíš se snažím včelám "udělat" průvan.Nezdá se mě,že by jim to škodilo.Když si vzpomenu,jak před asi 40ti léty můj strýc včelařil s úly,se kterýmy jsme nemohli dva pohnout i když byly prázdné, s výnosem nějakých deset kilo a stále se mu ty stěny zdály málo tlusté a zaizolované,tak se tomu i přez to ,že tu už není musím smát.Takže tímto vlastně zároveň poděkuji p.V.Ptáčkovi,který někdy začátkem osmdesátých let navrhl a do praxe dostal tuhle sestavu,kterou nazval Optimalovou.Myslím si,že optimální pro teplé,jižní kraje opravdu je.
S pozdravem P.Z.

Děkuji panu Petrovi za podrobnější popis jeho metodiky ošetřování včelstev, i když jak vypadá Vaše síťka jste nenapsal.Usuzuji, že to bude dvojitá síťka proti mouchám do oken v rámu asi 2cm silném,kterou používají někteří chovatelé matek na osiření včelstva.Pokud ne-opravte mne.

Panu Turčánimu děkujiza link a svolení k soukromému kontaktu. V této době mám již matky odchované a nové oddělky praskají ve švech. Takže Systém dvou včelstev budu skoušet až příští rok až Vaše pojednání pořádně nastuduji. Budu-li mít potíže dovolím si Vás kontaktovat. Slovenské včelařské stránky též navštěvuji a Vše články si velmi cením.
Milan.

Ano Milane,je to jakákoliv síťka s oky tak asi dva krát dva mm,(kidně i perlinka)rýsováčkama přichycená na rámeček tlouštky 1-2cm.Včely z obou dvou včelstev jsou v kontaktu,ale nemůžou navzájem se promíchávat.Dříve,jako začátečníkovi mě někteří včelaři varovali,že jestliže tuhle přepážku oddělám a včelstva neoddělím alespoň novinovým papírem,tak že dojde ihned ke kolapsu a včely se navzájem "poperou" a zlikvidují i tu jednu matku,která ve včelstvu zůstává.Tohle jsem se také očas dočetl ve starší včelařské literatuře,ale napsal to asi ten,kdo tento způsob spojení nikdy nevyzkoušel.Včelařství je hodně založené na dogmatech,které se s oblibou přenášejí z otce na syna.Každý,kdo si najde vlastní cestu,kterou odzkouší,vhodnou pro dané klimatické podmínky,tak musí mít zákonitě úspěch.Taky se někteří včelaři podivují,jak je to možné,že odělek,který vytvářím pod produkčním včelstven není vyloupen.Sám to přesně nevím,nikdy se mě to nestalo,ale asi je to tím,že oddělek vytvářím minimálně z osmi zaplodovaných rámečků z velkým množstvím mladušek a vytvářím ho v pozdních hodinách.Přes noc se oddělek zkonzoliduje a následný den ma zformovanou obranu.
P.Z.

Zdravím, ta chytrá kniha se jmenuje stavební tabulky a tam podle druhu a zjištěné momentální vlhkosti najdete hodnoty smrštitelnosti dřeva.
Umělé vysoušení dřeva je alchymie. Ve skleníku může dojít k vážnému poškození struktury.

Otázku mimo, kolik celkem nástavků den a vík plánujete zhotovit?

_gp_
........
Petr Boleloucký (194.228.235.12) --- 17. 7. 2009
Úly a dřevo

>Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a šířku vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku 25mm a šířku 180mm.
Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
Petr Boleloucký <

G.Pazderka napsal(a):
> Zdravím, ta chytrá kniha se jmenuje stavební tabulky a tam podle druhu a
> zjištěné momentální vlhkosti najdete hodnoty smrštitelnosti dřeva.
> Umělé vysoušení dřeva je alchymie. Ve skleníku může dojít k vážnému
> poškození struktury.
>
> Otázku mimo, kolik celkem nástavků den a vík plánujete zhotovit?
>
> _gp_
> .......
> Petr Boleloucký (194.228.235.12) --- 17. 7. 2009
> Úly a dřevo
>
>
>> Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi
>>
> dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a šířku
> vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku
> 25mm a šířku 180mm.
> Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém
> skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
> Petr Boleloucký <
>
> V první várce bych rád 10 den a vík a 80 nástavků, do 2 let bych se rád dopracoval k 50.

Prošel bych si tuto konferenci přes nějaké vyhledávání. Diskuze se tu často opakuje a třeba na toto téma jsou tu odkazy na:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=33426&
z obsahu:
http://www.vcelky.cz/fotobanka/podpis/0088p.jpg


Dojdete potom nato, že třeba cinkování není až tak potřeba jak píše p. Stonjek. Osobně zpracovávám pro svůj chov cca 6 - 10 m3 řeziva ročně, výbava stačí s 300mm pojezd pokosovka cca za 6 tisícKč, dvě vrtačky jedna těžká na šroubování druhá lehká na předvrtávání, záhlubník pro hlavičky šroubů na nasazení na předvrtávácí vrták 3mm, (300kč zn. Narex, vrták prodloužený! do železa), karbina na 150 brusný kotouč hr.40, (Ferm kolem 1000Kč, brusný k. je kolem 160,-) běžné zakalené šrouby PZ (80-90/5-6spíš 6/hodnota - krček - ne celozávit!)na nástavek 16-20ks špička kvalitní PZč2, nen Narex - má je překalené, trvanlivé (cca utáhlých 1500ks šroubů)jsou dvoubarevné, stojí kolem 60-80Kč/ks. Je jich potřeba cca 2ks, když se jedna opotřebuje je druhá.

Krácení a sešroubování:
Potom si stačí zakoupit stavební řezivo, přičíst vlhkost,(na délku dávám cca mm) nasekat seřízenou pokosovkou na "polínka", sešroubovat rovný podstavec - formu z jednoho nástavku, na který se přišroubují boky - mantinely na sestavování, předvrtat sadu děr, nasadit šrouby dotáhnout otočit, přihodit další přířez a furt tak dokola. Přířezy spojuji natupo, musí se při předvrtávání do přípravku z nástavku (viz výše) šroubování pokládat na rovné ne stahovat, jen pokládat, hlídat třísky, které jako zapadlé na rovné ploše dělají schody, nelepím nic. Je nutné mít ale stejnou várku řeziva sesychá to stejnoměrně na výšku. Kontrola a podložení rohu kvůli rovné základně nástavku se dělá při prvním sešroubovávání, přetočit o 90 ° a jde to vidět, nerovnost stačí vypodložit jeden roh a je po problému. Hlavní při kroucení je předem dobré seřízení kosení pokosovkou. Ušetří se tím další nervy. Seskládává se tak, aby při seřezávání výšky(viz níže) do cesty nepletl suk a i jako tak měl alespoň 15 mm ještě navíc navh vlákna, protože i suk umí rovný řez po nějaké době prohnout.


Zařezávání výšky:
Celý sešroubovanec má horní mez kam předvrtávat a dávat horní poslední šroub, protože se na výšku kolem dokola seřezává podle pravítka na stolní cirkulce, tak aby se neohoblovaly vidiové zuby na kotouči.

Obrušování venku:
Nejšpinavější práce pro venek. (dvůr) Je potřeba dávat pozor, mít rukavice, karbina je dobrý pomocník, ale zlý pán.Dělat v úrovni pasu a nehrbit se, je dobrý druhý pár rukou který nástavek na podstavci přetáčí. Opracovává se směrem zvrchu dolů aby po třísce tekla voda. Taková úprava je mnohem lepší než nějaké hoblování, protože se tím docílí vyšší odolnost proti povětrnosti spolu s nátěrem. Zaoblit hrany.

Proti stékající vodě a pro rozpěrák:
Dělám ještě na stolní cirkule poslední úpravu a to šikmým posunem v úhlu asi 40° podle pravítka zaoblení horní hrany, nezatíká stékající voda do úlu a má to význam pro rozpěrák. (používám jen normální plochý šroubovák, který padne do kuřáku)

Nátěr:
Nejdražším včeličkám dávám nejlepší a jen nejdražší stříbrnou syntetiku S 2013 9110. Nemá to ale rád louh. Umyje to, takže je to potřeba po dezinfekci znovu zvenku obnovit. Jinak než bez nátěru nemá smysl nástavky vystavovat, protože bez nátěru každé dřevo trpí měnící se vlhkostí povrchu. (povrchové pnutí a povolování v třísky)


Důležité je dodržet u kompaktibility vnitřní rozměr nástavku a jestli je nějaký falc, tak odskok falce. Jestli to víte, tak Optimal je vlastně slovák. Rámek je 420, výška podle výběru. A, B, C nebo Optimal.

_gp_

Jednostěnný nástavek nesmí pracovat a křivit se, aby mezi nástavky vznikaly
mezery. Toho se dosáhne důkladným vysušením dřeva, použitím stejného dřeva
na jeden celý nástavek nebo aspoň na stěny proti sobě a sestavením stěn
nástavků z více kusů, které pracují proti sobě.
Stěny nástavku nesmí praskat a tak vytvářet průduchy do úlu. Toho se dosáhne
použitím dřeva, které není náchylné k praskání. Praská často už jednou
použité dřevo a potom dřeva z některých dřevin, třeba z topolu.
Nástavek musí držet pravé úhly a nesmí se v úhlech hýbat. Toho se může
dosáhnout cinkem a lepením ale stejně tak dobře sešroubováním delšími vruty
v patřičném množství.
To je všechno. Vůbec z toho nevyplývá, že na výrobu nástavků je
bezpodmínečně potřeba nějakou hoblovku, dlabačku a další drahé věci. Tyto
věci výrobu nástavků pouze zrychlují a vylepšují jejich vzhled. Podstatné je
skládání stěn nástavku z jednotlivých kousků. Čistě teoreticky mít k
dispozici takový polotovar, slepené desky o výšce bočnic a čel plus nějaké
laťky, stačí k výrobě plnohodnotného nástavku ruční pila, ruční vrták
šroubovák, kladivo a pár dalších kousků obyčejného nářadí.
Pro zajímavost, nic z toho neplatí pro výrobu dvoustěnného izolovaného
nástavku. Tam se klidně může použít dřevo, co a praská a klidně i pracuje,
třeba nějaké staré odpadní dřevo a nástavek nemusí držet pravý úhel, může
pracovat. Dvě stěny plus izolace mezi nimi praskliny a netěsnosti udělá
bezvýznamné.
Co se týká epoxidu na lepení dřeva, vytvrzený epoxid je tvrdý a křehký a
nepracuje se dřevem. Stačí jednou, dvakrát, když nástavek pořádne zvlhne a
zase vyschne a spoj epoxid dřevo povolí. Spoj drží potom už jen za
nerovnosti mezi epoxidem a dřevem a postupně, jak dřevo dále pracuje, dřevo
se v nerovnostech otlačuje a spoj povoluje. Navíc tam vzniká mezera ,
kterou do dřeva proniká vlhkost a dřevo od lepených spár odehnívá. A
zvláště u cinkovaných spojů, kde ta délka mezery je podstatně větší než u
spoje natupo.

R. Polášek

Tedy Gusto, občas pustíš KáHáčko (KowHow) a to stojí za to.

Ten spodní nástavek s matinely, geniální.

To ořezávání sešroubovanců je taky dobrý, jen dotaz. Co je to za prkna, že už mají dobrou hranu. Jestli tomu dobře rozumím, řežeš jen jednu, nebo pak ořízneš i tu druhou?

V tom vlákně co odkazuješ vidím svoji chválu palet a bednářské výroby.

Právě jsem se vrátil od včel tady v pásmu, kde jsem radši začal krmit, aby někde něco nevyloupily. A jako krmné nástavky tady mám první nástavky Lang. co jsem dělal - cca 7 let a víc. klidně by držely dalších deset let. Jsou stále skladované venku.
Jen se rozcházím s většinou, stejně jako na té fotce, úly už nenatírám.

Z obyč. 1" prken a hřebíky stlučené (případně šroubované) nehoblované, jen broušené) NN Brennery bud řezat do kotle. Některé v té době (12let zpět) jsem dělal z podlahovek. Taky nenatřené. Po letech na větru není mezi nimi zas tak velký rozdíl, jak se zpočátku zdálo.

Smozřejmě pěkné nástavky - třeba takové s cinkem co byly na titulce MV před asi dvěma čísly (Žák) jsou vynikající.

Pokud mám včely volně v extraviliánu, nevím proč bych pokušel nenechavé ruce funglnovými pěknými úly.

Karel

PS
co je Karbina? (karbina je dobrý pomocník,)

KaJi:>
To ořezávání sešroubovanců je taky dobrý, jen dotaz. Co je to za prkna, že už mají dobrou hranu. Jestli tomu dobře rozumím, řežeš jen jednu, nebo pak ořízneš i tu druhou? <
......
No když nemáš hrby kvůli zapadlé třísce předvrtávání a seskládávání "polínek" (pokosených desek), tak stačí to obrousit. Brousím nejprve spodek a vrch načem leží nástavek, boky směrem od sebe (dolu ke dnu), každý roh před přetáčením po ukončení jednoho boku na druhý a nakonec lehce hranu spodku a vrchu. Přehodil jsem pořadí. Nakonec se brousí. To šikmé ofrézování proti zatékání a pro rozpěrák je předposlední.

Mám na toto normu, 3 týdny práce bez neděl na 200ks nástavků vč. nátěru. Dělám to sám od nákupu po nátěr. Trvalivost je dostatečná. Kroucení není. Stavební řezivo musí mít sílu 2.55-2.6mm Hodně pil dělá z lidí tady voly, že coulka je 2,4mm. Takže pozor. Ze zbytků je další mé NH, :-) dělám z nich rámky. (a určitě to není nic nového, že se při práci se dřevem používá hlava)

KaJi:>
To ořezávání sešroubovanců je taky dobrý, jen dotaz. Co je to za prkna, že už mají dobrou hranu. Jestli tomu dobře rozumím, řežeš jen jednu, nebo pak ořízneš i tu druhou? <
...........
Zařezávám to pohybem dopředu podle pravítka a přetočit, pokaždé odpadne odřezek, na výšku jen jednou. Spodek by trval další den při počtu 200 ks (pracovní čas můj den v zimě má cca 3,5 - 5hodin) Podle vlhkosti se musí přidat na výšce nástavku na 240 mm až 6 mm, to seschnutí často předvídám, ale mne to vychází. Seschne to během používání do tolerance +-1mm a to je v normě zaty prachy.

>výšce nástavku na 240 mm až 6 mm<
.....
výška je 250, 240 má rámek.