78143

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 4. 2009
Re: fery

Záleží, kdy se krmí. Vlastní spotřeba včelstva nejvíc závisí na množství
plodu. Červenec, první polovina srpna je množství plodu pořád velké a
spotřeba včelstva se musí počítat nějak v rozmezí nad půl kila sladiny na
den. Včely běžně plodují nějak až do konce září, teprve později za běžného
počasí je jejich plodování a spotřeba zásob na plod minimální. Kdo tedy
napere cukr na zimu už v červenci, musí počítat s 10 - 15 kily cukru na
spotřebu v srpnu a září a teprve zbytek je na zimu. Kdo přijde ke včelám v
polovině září, aby začal krmit na zimu, tak v té době musí mít jeho včelstva
minimálně těch 5 kilo zásob a zimní včely už odchované. To zase předpokládá
totéž, že ty včely v srpnu a na začátku září nanesly každé nejméně těch 15
kilo zásob z přírody nebo že na konci července byla snůška minimálně 20 kilo
medu na včelstvo a včelař jim ho nechal. Představa, že by těch 15 kilo zásob
včelstvo nakradlo u souseda, je nesmyslná. Pokud soused nebude mít hafo
oddělků a oplodňáčků nacpaných cukrem, s širokými česny a malým počtem
starších včel bránicích česno nebo hafo slabochů v nástavkovém úlu s
nástavkovým velkým česnem.
Je to taky o způsobu krmení. Srpnová a pozdější snůška na stanovišti je
obvykle slabá a trvalá z velkého souboru rostlinných druhů dokvétajících
zhruba do prvních mrazů. Silnější "snůška" způsobí, že včely opustí tu
slabší. Krmení na zimu v srpnu je potom taková silnější snůška, po dobu
krmení a potom týden až 14 dní po dobu zpracovávání nakrmených zásob se
včely o slabší přírodní snůšku nezajímají. Teoreticky je nejvýhodnější
takové krmení cukrem, kdy denní dávka cukru dodaná do včel je stejná až o
polovinu menší než denní dávka sladiny nalezená v přírodě. V místech s
kvalitním prostředím, kde ta srpnová až zářijová snůška je, by se dalo
teoreticky zakrmením 10 kilo cukru dosáhnout množství 15 - 20 kilo zásob.
Bavím se tady o průměrné denní dávce cukru do včelstva čtvrt, půl kila nebo
maximálně tak litr cukerného roztoku jednou za 4 dny.
Z toho pohledu dříve u starých úlů, zadováků, univerzálů a podobně mohlo
těch 8 kilo stačit i při krmení v srpnu. Co jsem svého času viděl tyto úly i
u ostatních včelařů, málokdo do nich používal nějaké velkoobjemové krmítko.
Nejčastěji se krmilo převrácenými flaškami o objemu 1,0 0,7 a 0,5 litru
nebo podobně malými krmítky. Stačilo tedy krmení trochu flákat, nekrmit
každý den, ale jednou za 2 - 4 dny nebo ještě méně, krmení se rozložilo na
měsíc a déle, ale včely mezi krmením využily přírodní snůšku. Dmešní pokusy,
kdy se porovnávalo jednorázové nakrmení včelsta na zimu vysokoobjemovým
krmítkem a postupné doplňování několika dávkami vliv přírodní snůšky
pravděpodobně nezachytilo, protože ty dávky byly zřejmě pořád vysoké, takže
včely přírodní snůšku nevyužily.


R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu