77411

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


pavel (213.191.104.250) --- 23. 3. 2009
zdravotní stav včel

Možná že nekterá včelstva jsou zdravější,snad včelaři opravdu přistoupili k léčení zodpovědněji jak v minulých letech,já jsem minulý rok teprve začal se třema a všechny mi v pořádku přežily i přes to že jsem je koupil v dost špatném stavu,při první fumigaci spad 400 roztočů a jeden ul mi nekdo kolem vánoc shodil pořádně do nich napršelo,ale i tak se s tím včelky vyrovnaly. Ješte jsem do nich ze zvědevosti pořád nahlížel a tím je vyrušoval. Jak přežily zimu vaše včelky přátelé včelaři.Přeji všem hezký den aŤ vám to bzučí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re:zdravotn? stav v?el

nevím co budu dělat s rezervními oddělky snad se uopřebení najde

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zdravotn? stav v?el
> Datum: 23.3.2009 09:22:58
> ----------------------------------------
> Možná že nekterá včelstva jsou zdravější,snad včelaři opravdu přistoupili k
> léčení zodpovědněji jak v minulých letech,já jsem minulý rok teprve začal
> se třema a všechny mi v pořádku přežily i přes to že jsem je koupil v dost
> špatném stavu,při první fumigaci spad 400 roztočů a jeden ul mi nekdo kolem
> vánoc shodil pořádně do nich napršelo,ale i tak se s tím včelky vyrovnaly.
> Ješte jsem do nich ze zvědevosti pořád nahlížel a tím je vyrušoval. Jak
> přežily zimu vaše včelky přátelé včelaři.Přeji všem hezký den aŤ vám to
> bzučí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel

V této souvislosti jsem si vzpoměl na jeden starý vtip z dětství: Po ulici jde pán a sype kolem sebe bílý prášek. Kolemjdoucí se s podivem ptá, co to dělá. "Sypu prášek proti slonům" odpověděl. "Ale vždyť tady žádní sloni nejsou" na to druhý. "No vidíte jak je účinný!"

Příčinou bude s velkou pravděpodobností přirozený cyklus vývoje populace parazita a hostitele. Po hromadných úhynech hostitele dojde logicky ke zhroucení populace parazita. Potrvá opět několik let, až se přemnoží. Samozřejmě toto ovlivňují včelaři svým léčením. Pokud ale nepřizpůsobí metody léčení vývojovému cyklui parazita, budou se úhyny opakovat. Naštěstí máme VMS a ten již poskytuje cenná data. Včelaři, kteří měli potřebné informace, nemuseli v roce 2008 do podzimu vůbec léčit. Na většině ze svých 14 stanovišť jsem v roce 2008 neprováděl žádný jarní nátěr, žádnou aplikaci kyseliny mravenčí, žádný gabon a na podzim stačila jediná fumigace, aby byla včelstva bez roztočů (padalo v průměru do 50 roztočů). Naproti tomu v kalamitním roce 2007 na některých stanovištích mohl jedině včas vložený gabon zabránit úhynům. I po gabonu padaly po fumigaci na podzim stovky roztočů. Podobná situace byla v kalamitním roce 2002 (úhyny na melecitózu a varoázu). Následoval rok 2003 také prakticky bez roztočů.

Proto nesouhlasím s prohlášením SVS a vedení ČSV, že pomohla dotace na léčiva a včelaři lépe léčili. Stejně jako jsem loni nesouhlasil, že za kalamitu mohou včelaři. Příčina je v systému léčení "naslepo", bez znalosti aktuální situace.

Pokud chcete pomoci změnit tento systém, zapojte se do sledování vývoje populace kleštíka v systému VMS. Veškeré informace včetně návodu na registraci najdete na http://www.varroamonitoring.cz

Bronislav Gruna

--------------------------------
pavel (213.191.104.250) --- 23. 3. 2009:
Možná že nekterá včelstva jsou zdravější,snad včelaři opravdu přistoupili k léčení zodpovědněji jak v minulých letech,já jsem minulý rok teprve začal se třema a všechny mi v pořádku přežily i přes to že jsem je koupil v dost špatném stavu,při první fumigaci spad 400 roztočů a jeden ul mi nekdo kolem vánoc shodil pořádně do nich napršelo,ale i tak se s tím včelky vyrovnaly. Ješte jsem do nich ze zvědevosti pořád nahlížel a tím je vyrušoval. Jak přežily zimu vaše včelky přátelé včelaři.Přeji všem hezký den aŤ vám to bzučí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
stonjek (90.183.70.9) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel

Částečně souhlasím. 50 000 včelařů bylo 2 x varováno v r. 20007 že je zaděláno na parádní pr.... prostřednictrvím Včelařství a to naprosto blbuvzdorně navíc ještě z vysvětlujícími obrázky. Jak to dopadlo ví každý sám. Vzhledem k rozšíření Internetu a poč. gramotnosti mezi včelaři nemůže mít VMS zas tak velký význam, to pouze předpokládají optimisté co nestojí oběma nohama na zemi. Prostě realita je toto. Mluvím li o roztoči, platí to také i pro další problémy kolem něj virózy atd. To že nejsou roztoči teď není zas tak složité. Tlak parazita byl tak silný, že příroda a mizerní včelaři byli beze včel a republika byla celoplošně přeléčena jarním ošetřením, které jediné se blíží účinností ke 100%. Moje prognóza je, že teď bude dva možná 5 let pokoj a pak to začne nanovo. Tím se také ukáže co je cenější, jestli vzdělaný včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS. Věřte, že přeji oběma skupinám, aby jim to vyšlo co nejlépe i když mě to mnozí nevěří! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

Já mám jiný názor, VMS je dobrý pro orientaci když nic jiného a pokud se ještě zdokonalý bude ještě lepší. Co se týče dostupnosti internetu tak dnes už na každé vesnici je internet i veřejný, který vlastní obce nebo knihovny. Jsou tam i mladí naše děti a ty si s tímto problémem poradí a kdo chce informace tak se na Ty mladé nakontaktuje. Lepší nějaká informace než žádná. Jistě, že se každý musí spolehnot na své informace od svých včel. Ale nevím proč je ve svazu na ústředí takový odpor a to samé je u Dolu tam se tomu též brání. Mám pocit, že Dol má strach aby nepřišel o kšeft. Zbytečná obava. Franta




Vzhledem k rozšíření Internetu a poč. gramotnosti mezi včelaři nemůže
> mít VMS zas tak velký význam, to pouze předpokládají optimisté co nestojí
> oběma nohama na zemi. Prostě realita je toto. Mluvím li o roztoči, platí to
> také i pro další problémy kolem něj virózy atd. To že nejsou roztoči teď
> není zas tak složité. Tlak parazita byl tak silný, že příroda a mizerní
> včelaři byli beze včel a republika byla celoplošně přeléčena jarním
> ošetřením, které jediné se blíží účinností ke 100%. Moje prognóza je, že
> teď bude dva možná 5 let pokoj a pak to začne nanovo. Tím se také ukáže co
> je cenější, jestli vzdělaný včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav
> včelstev a kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS. Věřte, že přeji oběma
> skupinám, aby jim to vyšlo co nejlépe i když mě to mnozí nevěří!       
>         Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

A to považte, že EU chce do českého zemědělství (dnes Gandalovič) nasypat miliardu Kč na podporu internetu a informatiky. Zde by mohlo české včelařství také získat, ale kdo se o to postará?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

v knihovnách je internet povinný

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 23.3.2009 19:25:12
> ----------------------------------------
> Já mám jiný názor, VMS je dobrý pro orientaci když nic jiného a pokud se ještě
> zdokonalý bude ještě lepší. Co se týče dostupnosti internetu tak dnes už na
> každé vesnici je internet i veřejný, který vlastní obce nebo knihovny. Jsou tam
> i mladí naše děti a ty si s tímto problémem poradí a kdo chce informace tak se
> na Ty mladé nakontaktuje. Lepší nějaká informace než žádná. Jistě, že se každý
> musí spolehnot na své informace od svých včel. Ale nevím proč je ve svazu na
> ústředí takový odpor a to samé je u Dolu tam se tomu též brání. Mám pocit, že
> Dol má strach aby nepřišel o kšeft. Zbytečná obava. Franta
>
>
>
>
> Vzhledem k rozšíření Internetu a poč. gramotnosti mezi včelaři nemůže
> > mít VMS zas tak velký význam, to pouze předpokládají optimisté co nestojí
> > oběma nohama na zemi. Prostě realita je toto. Mluvím li o roztoči, platí to
> > také i pro další problémy kolem něj virózy atd. To že nejsou roztoči teď
> > není zas tak složité. Tlak parazita byl tak silný, že příroda a mizerní
> > včelaři byli beze včel a republika byla celoplošně přeléčena jarním
> > ošetřením, které jediné se blíží účinností ke 100%. Moje prognóza je, že
> > teď bude dva možná 5 let pokoj a pak to začne nanovo. Tím se také ukáže co
> > je cenější, jestli vzdělaný včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav
> > včelstev a kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS. Věřte, že přeji oběma
> > skupinám, aby jim to vyšlo co nejlépe i když mě to mnozí nevěří!       
> >         Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.103.157.154) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel

Částečně souhlasím. 50 000 včelařů bylo 2 x varováno v r. 20007 že je zaděláno na parádní pr.... prostřednictrvím Včelařství a to naprosto blbuvzdorně navíc ještě z vysvětlujícími obrázky.
------
A přesto byly ZO nebo celé okresy kde se Gabon neobjednával a nebo rozdával až v srpnu. I když včelaři o něj žádali, nebo na vyšší spad upozorňovali. Těch přípoadů bylo v ČR velmi mnoho.
Takže je třeba rozdělovat zda včelaři, nebo funkcionáři.

A jestli postihnou úhyny 70% včelařů v ČR, tak
a/ ze tří včelařů jsou dva .....
b/ možná chyba v systému.
------
Pokud platí A, pak je třeba snížit stav včelařů na 1/3 a problém je vyřešen. V případě B, nevím.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

Způsob léčení nařizuje veterina a ne funkcionáři Ta zaspala..

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 23.3.2009 23:29:25
> ----------------------------------------
> Částečně souhlasím. 50 000 včelařů bylo 2 x varováno v r. 20007 že je
> zaděláno na parádní pr.... prostřednictrvím Včelařství a to naprosto
> blbuvzdorně navíc ještě z vysvětlujícími obrázky.
> ------
> A přesto byly ZO nebo celé okresy kde se Gabon neobjednával a nebo rozdával
> až v srpnu. I když včelaři o něj žádali, nebo na vyšší spad upozorňovali.
> Těch přípoadů bylo v ČR velmi mnoho.
> Takže je třeba rozdělovat zda včelaři, nebo funkcionáři.
>
> A jestli postihnou úhyny 70% včelařů v ČR, tak
> a/ ze tří včelařů jsou dva .....
> b/ možná chyba v systému.
> ------
> Pokud platí A, pak je třeba snížit stav včelařů na 1/3 a problém je
> vyřešen. V případě B, nevím.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (212.77.163.102) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

Způsob léčení nařizuje veterina a ne funkcionáři Ta zaspala..

pepan
---------

Aha :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

Přesně tak. Dodržujeme přesně nařízení KVS. Vloni jsme přišli o včelstva, letos máme většinou nuly.
Tonda
>Způsob léčení nařizuje veterina a ne funkcionáři Ta zaspala..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel

Stonjek napsal:
>republika byla celoplošně přeléčena jarním ošetřením,
>které jediné se blíží účinností ke 100%.

Domnívám se, že jarní nátěr plodu v roce 2008 již byl zbytečný, pokud byla správně provedena fumigace. U mě i bez jarního léčení roztoči nebyli (až na výjimky). Možná na některých lokalitách to bylo jinak? Má někdo konkrétní čísla, kolik roztočů padalo po jarních nátěrech?

>Tím se také ukáže co je cenější, jestli vzdělaný
>včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
>kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS.

A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a proto zapojený do VMS?
Bronislav Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

Zdravim,

> Domnívám se, že jarní nátěr plodu v roce 2008 již byl zbytečný, pokud byla
> správně provedena fumigace. U mě i bez jarního léčení roztoči nebyli (až na
> výjimky). Možná na některých lokalitách to bylo jinak? Má někdo konkrétní
> čísla, kolik roztočů padalo po jarních nátěrech?

U nas se na jare 2008 az na odhadem 5 vyjimek nenatiralo a roztoci nejsou, letos je nejhorsi vysledek z rozboru zimni meli 2 v.d. na smesny vzorek, v globalu je to max 10roztocu na 300 vcelstev. Takove vysledky starsi vcelari dlouho nepamatuji a zdrejme zavladne spokojenost. Ja si ale rovnez nemyslim ze je to (jen) nase zasluha. Bohuzel se mi paradoxne zda, ze roztoc ted VMS nepreje tak jak by mohl :-)) Je tu nebezpeci ze to vysumi...

K te realite bohuzel musim souhlasim se Stonjkem, vetsine vcelaru u nas je to (doufam, ze zatim) naprosto jedno, na prosbu o vlozeni podlozek pro ziskani nejakych dat, abychom v lete vedeli jak jsme na tom se nikdo neprihlasi ci primo reknou, ze to delat nebudou ani kdyz clovek jako posledni argument vytahne vet. vyhlasku ze min dva musi :-)) Takova je zatim u nas realita.


> A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
> proto zapojený do VMS?

Myslim ze to je ta spravna cesta. A kdyz uz to sleduju tak to uz neni takovy problem to nabouchat do pocitace kde to bude ulozene (doufam?) po vice let a tak kdykoliv k nahlednuti a jeste by to mohlo pomoct.

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

T. Heřman napsal:

> A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
> proto zapojený do VMS?

Myslim ze to je ta spravna cesta. A kdyz uz to sleduju tak to uz neni takovy problem to nabouchat do pocitace kde to bude ulozene (doufam?) po vice let a tak kdykoliv k nahlednuti a jeste by to mohlo pomoct.
..............

Co třeba třetí cesta?
:)

Včelaři, kteří nechtějí, aby jim hynula včelstva ani teď ani v budoucnosti - používají VMS, vyhodnocují varrotoleranci u svých včelstev, vybírají k chovu jen ta tolerantní a nasazují případná léčiva ve správný čas. (suplují tak trochu přírodní výběr, který nefunguje, když se léčí na 0 roztočů a nevyhodnocuje).

A zbytek včelařů, kterým je to jedno, a kterým včelstva varroanetolerantní jednou za čas stejně uhynou, protože roztoče si šlechtíme tím víc, čím víc chemie se použije. (přírodní výběr je stejně jednou dožene, pokud se sestane zázrak a vyšlechtěný roztoč sám nezmizí).

Takže není proč a komu nadávat :)
Kdo se připraví, má šanci, že mu vždy většina včelstev přežije.
Kdo na to kašle, bude po zásluze odměněn a možná i odrazen :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

Již jsem to tady psal jednou
V 70 a 80 letech tady v rostlino lékařské prxi běžela prognóza škůdců, Nakonec to dopadlo tak , že se kvalita produktů nijak nezlepšila . Zvětšila se však zbytečně spotřeba chemikálií na jejich ochranu . stejně se pak šlechtění začalo ubírat tím správným směrem za větší odolností. Dnes se monitorují staré zaniklé sady a tam se hledá materiál pro nová šlechtění Co však je smutné že naprosto stejné výsledky by se dosáhly genetickými manipulacemi jak 20 letým šlechtěním dnes jsme schopni naprosto stejný gen do buňky dopravit manipulací nebo šlechtěním rozdíl je tady ovšem 20 - 30 letý s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 24.3.2009 10:09:55
> ----------------------------------------
> T. Heřman napsal:
>
> > A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
> > proto zapojený do VMS?
>
> Myslim ze to je ta spravna cesta. A kdyz uz to sleduju tak to uz neni
> takovy problem to nabouchat do pocitace kde to bude ulozene (doufam?) po
> vice let a tak kdykoliv k nahlednuti a jeste by to mohlo pomoct.
> .............
>
> Co třeba třetí cesta?
> :)
>
> Včelaři, kteří nechtějí, aby jim hynula včelstva ani teď ani v budoucnosti
> - používají VMS, vyhodnocují varrotoleranci u svých včelstev, vybírají k
> chovu jen ta tolerantní a nasazují případná léčiva ve správný čas. (suplují
> tak trochu přírodní výběr, který nefunguje, když se léčí na 0 roztočů a
> nevyhodnocuje).
>
> A zbytek včelařů, kterým je to jedno, a kterým včelstva varroanetolerantní
> jednou za čas stejně uhynou, protože roztoče si šlechtíme tím víc, čím víc
> chemie se použije. (přírodní výběr je stejně jednou dožene, pokud se
> sestane zázrak a vyšlechtěný roztoč sám nezmizí).
>
> Takže není proč a komu nadávat :)
> Kdo se připraví, má šanci, že mu vždy většina včelstev přežije.
> Kdo na to kašle, bude po zásluze odměněn a možná i odrazen :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Petr Miksovsky (77.104.235.34) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

>s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti

Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl. I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou. Muze se ale objevit nejaka jina problematika kde zmerene a zaznamenane udaje budou mit smyl a pomohou vyresit jiny problem. Jedinou podminkou je systematicnost a duslednost postupu. Bohuzel nikdy nevime k cemu se nase pozorovani bude jeste v budoucnu hodit.

Vzpomente si na Mendela a jeho fazole.

Takze muzeme zjistit ze to nijak nepomaha v boji proti roztoci, ale diky analyze muzeme zjistit udaje jine. Netvrdim ze to povede k ceste a reseni ale je tu nenulova sance ze tim pomohou necemu jinemu.

vikingove v kanade - otazka klimatu
http://www.severskaspolecnost.cz/dobrodr/dobr0003.htm

Epigenetika je o tom co jíme, jak žijeme, a jak se máme rádi
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1516

Teorie her
http://scienceworld.cz/biologie/Teorie-her-predpovedela-aliance-krkavcu-4752

Jen jsem chtel prinest trochu pozitivniho mysleni nic vic.

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
KaJi (212.77.163.102) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

>s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti
---
Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl. I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou. Muze se ale objevit nejaka jina problematika kde zmerene a zaznamenane udaje budou mit smyl a pomohou vyresit jiny problem. Jedinou podminkou je systematicnost a duslednost postupu. Bohuzel nikdy nevime k cemu se nase pozorovani bude jeste v budoucnu hodit.
-------

Problém některých věcí je, že si někdo myslí že ví jak mají fungovat a z toho je jim zřejmé, že fungovat nemůžou.

VMS je systém sdílení dat, informací a znalostí.
To že může nahradit stávající systém určování léčby dle nepřesných zimních vyšetření na rok dopředu je taková třešnička na dortu.

ALe je ve světě známo a prokázáno, že je rozdílná dynamika VD v jednotlivývh letech i v různých včelstvech.

Kdo byl v Brně a třeba teď v Třešti, tak může tušit, k čemu mu ta data budou. Jemu i ostatním.
Je to o dynamice - a tady třeba vliv jednoltivých roků /počasí/ bude stejný. Tedy že to letos jede víc či míň.
Každý si pak porovná své spady třeba s loňskou křivkou.

Když si někdo počte na Fascinovaném včelaři,. tak se tam dozví, že někdo ve světě dělá vědu z toho, že je třeba stanovit ten práh, kdy se má začít léčit, jak odhadnout
podle něčeho (spadu) množství VD ve včelstvu, a kolik jeho včelstva bez poškození vydrží.
A nakonec poznat odolnější včelstva nebo místa na stanovišti - pokud to má někdo roztrkané.

V MV2009/1 je třeba článek a vzoreček z něho bude právě zakomponován ve VMS09. Takže tam pak po letech každý uvidí jaká je dynamika a jednoduše jí bude moc srovnat s minulými roky.

VMS je právě o tom, že i na každém stanovišti je jiná situace není normální půl roku dopředu nařizovat léčenípro celopu republiku či kraj. To si asi každý musí rozhodnout sám. Čím víc informací bude mít tím lépe.

Jen tak mimochodem, podle čeho by ta veterina Pepane měla určovat léčení (když tak selhala v 2007) ?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

Takové srovnávacítabulky musí nutně mít mnohem více a přesnějších číse.l Tento systém zatím nemůže zdaleka o ničem vypovídat. Statistika je přesný součet nepřesných čísel a je li to postaveno takto jak to je. moc to nepřinese Př. třicet mých včelstev mělo spad po první fumigaci 3-5 samiček ale z toho 2 měla spad 200 a více Dám li do tabulky těch 200 je to na poplach, jestli to sprůměruju také, to bude to samé použiju li ten spodní zjištěný údaj. tak spím na vavřínech a přece je něco špatně. nastolený přehled by mohl být dobrý ale ne dělaný laiky kteří nic nevědí o statistických výpočtech

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 24.3.2009 13:58:30
> ----------------------------------------
> >s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou
> rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat
> o stavo v oblasti
> ---
> Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl. I kdyz z
> toho vcelari na konec nic mit nebudou. Muze se ale objevit nejaka jina
> problematika kde zmerene a zaznamenane udaje budou mit smyl a pomohou
> vyresit jiny problem. Jedinou podminkou je systematicnost a duslednost
> postupu. Bohuzel nikdy nevime k cemu se nase pozorovani bude jeste v
> budoucnu hodit.
> -------
>
> Problém některých věcí je, že si někdo myslí že ví jak mají fungovat a z
> toho je jim zřejmé, že fungovat nemůžou.
>
> VMS je systém sdílení dat, informací a znalostí.
> To že může nahradit stávající systém určování léčby dle nepřesných zimních
> vyšetření na rok dopředu je taková třešnička na dortu.
>
> ALe je ve světě známo a prokázáno, že je rozdílná dynamika VD v
> jednotlivývh letech i v různých včelstvech.
>
> Kdo byl v Brně a třeba teď v Třešti, tak může tušit, k čemu mu ta data
> budou. Jemu i ostatním.
> Je to o dynamice - a tady třeba vliv jednoltivých roků /počasí/ bude
> stejný. Tedy že to letos jede víc či míň.
> Každý si pak porovná své spady třeba s loňskou křivkou.
>
> Když si někdo počte na Fascinovaném včelaři,. tak se tam dozví, že někdo ve
> světě dělá vědu z toho, že je třeba stanovit ten práh, kdy se má začít
> léčit, jak odhadnout
> podle něčeho (spadu) množství VD ve včelstvu, a kolik jeho včelstva bez
> poškození vydrží.
> A nakonec poznat odolnější včelstva nebo místa na stanovišti - pokud to má
> někdo roztrkané.
>
> V MV2009/1 je třeba článek a vzoreček z něho bude právě zakomponován ve
> VMS09. Takže tam pak po letech každý uvidí jaká je dynamika a jednoduše jí
> bude moc srovnat s minulými roky.
>
> VMS je právě o tom, že i na každém stanovišti je jiná situace není
> normální půl roku dopředu nařizovat léčenípro celopu republiku či kraj. To
> si asi každý musí rozhodnout sám. Čím víc informací bude mít tím lépe.
>
> Jen tak mimochodem, podle čeho by ta veterina Pepane měla určovat léčení
> (když tak selhala v 2007) ?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radek Krušina (88.100.116.110) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

Petr Miksovsky napsal:
>Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl.
>I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou.
...............

Já bych si zase troufnul nesouhlasit s tím, že z toho nic nebudou mít včelaři.

Pokud už se do toho někdo pustí, potom to bude mít smysl hlavně pro něho. Už to tu někde zaznělo - roztoči nepadají ve všech včelstvech stejně, a to neobjeví ten, kdo počítá roztoče až po celoročním léčení.
Tam už by měla být při zachování metodiky teoreticky 0, podle účinnosti léčiv.
A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely i při celoročním léčení.
Taky v letech jako loni, když nepadá, si nebude přidělávat práci a léčit chemií, a šlechtit roztoče, a přidávat cizorodé látky do vosku, když to není potřeba.
:)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

> A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude
> rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely
> i při celoročním léčení.

A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
Výběr a rozchovávání takových včelstev je práce na dlouhou trať. Znamená to
množství práce navíc, když se místo každoročního kupování inseminovaných a
jiných chovných matek a vkládání dcer od těchto matek do všech včelstev
koupí taková matka maximálně jednou za několik let a po zbytek let se jen
rozchovává její potomstvo a pečlivě vyhodnocuje a selektuje. Znamená to taky
pokles medného výnosu v průměru až na polovinu, protože místo vysoce
výnosných matek generace F1 je nutné používat matky dalších generací s
nutně kolísavou kvalitou. Kdo z produkčních včelařů by se k tomu odhodlal,
když už při současném masívním využívání kupovaných matek a generací F1
jejich dcer je rentabilita našeho produkčního včelaření založeném hlavně na
medném výnosu dost mizerná?

Jinak já se přikláním k teorii, že úhyny nezpůsobili roztoči, ti byli jenom
jejím nosičem, ale jejich promoření nějakou, zřejmě virovou včelí nákazou,
kdy k tomu musely být splněny nejméně dvě podmínky. Za prvé dostatečné
množství roztočů ve včelstvech, aby bylo dosaženo minimální prahové
účinnosti rozšíření zamoření, aby nákaza nezanikla hned na místě vzniku. To
bylo přece splněno už dlouhé roky předtím, mnohokrát dříve se přece mluvilo
o včelařích, kteří mají po první fumigaci spad stovky a tisíce roztočů a
pomalu se to začalo považovat za normální. Za druhé někde musela vzniknout
ta virová nákaza. Jestli někde přežívala v divokých včelstvech kdesi v
horách nebo v pralese nebo jestli se někde potkaly dvě nebo více nákaz a
pokřížily se.....Roztoči tedy pouze umožnili šíření nákazy, když se
rozšířila, tak roztoči byli zdecimováni současně s uhynulými včelstvy.
Zvláště když úhyny proběhly na podzim a přes zimu, kdy u nás kvůli chladnému
počasí se přeživší roztoči v uhynulých včelstvech nemohli loupežemi přenést
do dalších včelstev. Decimace roztočů silně zvýšenou intenzitou léčení k
tomu přispěla taky, ale v první řadě nejnebezpečnější nakažení roztoči
prostě uhynuli společně se včelami.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 24, 2009 9:34 PM
Subject: Re: zdravotn? stav v?el


> Petr Miksovsky napsal:
> >Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl.
> >I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou.
> ..............
>
> Já bych si zase troufnul nesouhlasit s tím, že z toho nic nebudou mít
> včelaři.
>
> Pokud už se do toho někdo pustí, potom to bude mít smysl hlavně pro něho.
> Už to tu někde zaznělo - roztoči nepadají ve všech včelstvech stejně, a to
> neobjeví ten, kdo počítá roztoče až po celoročním léčení.
> Tam už by měla být při zachování metodiky teoreticky 0, podle účinnosti
> léčiv.
> A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude
> rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely
> i při celoročním léčení.
> Taky v letech jako loni, když nepadá, si nebude přidělávat práci a léčit
> chemií, a šlechtit roztoče, a přidávat cizorodé látky do vosku, když to
> není potřeba.
> :)
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

Radim Polášek napsal:

>A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
..................

Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
To si každý musí vyhodnotit sám.

V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to nestojí, šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou lajdáci.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

každé intenzivní léčení čehokoliv vede jen ke zvyšování dávek a nic do budoucnosti neřeší. Řešení je jen ve šlechtění, zaměřeném na ozdravení a odolnost a ne za q medu musí to jít ruku v ruce s vědomím ,že je něco za něco. platí tady rovnice: Velký výnos = Menší odolnost a obráceně.
Již nejsme v padesátých letech kdy celosvětově platila víra ve všemocnou chemii

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 25.3.2009 08:22:30
> ----------------------------------------
> Radim Polášek napsal:
>
> >A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
> .................
>
> Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
> Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to
> dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
> To si každý musí vyhodnotit sám.
>
> V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro
> jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to nestojí,
> šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou lajdáci.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

každé intenzivní léčení čehokoliv vede jen ke zvyšování dávek a nic do budoucnosti neřeší. Řešení je jen ve šlechtění, zaměřeném na ozdravení a odolnost a ne za q medu musí to jít ruku v ruce s vědomím ,že je něco za něco. platí tady rovnice: Velký výnos = Menší odolnost a obráceně.
Již nejsme v padesátých letech kdy celosvětově platila víra ve všemocnou chemii
pepan
-----------------
Tak tentokrát bezvýhradný souhlas. Šlechtění na odolnost proti nemocem by mělo mít v současnosti nejvyšší prioritu. VMS je také komunita chytrých lidí, kteří se na problém dívají z jiného úhlu než většina. Domnívám se, že právě odtud lze očekávat výsledky i v šlechtění na veroatoleranci. Kdo byl na veřejném setkání příznivců VMS v Brně, ví víc.
Bronislav Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

Jedná se o to, že včelař nad 5 - 10 včelstev je v našich podmínkách obvykle
zaměřený na co nejvyšší medný výnos ze včelstev. A ten nedosáhne žádným
jiným způsobem, než nákupem šlechtěných matek od chovatele a nepoužíváním
jiných matek do produkčních včelstev než nakoupených, maximálně odchované
generace F1. A potom "praním" těch léčiv do včelstev. Takže žádný výběr a
šlechtění se plošně nekoná. V celé republice potom šlechtí včelstva jenom
nějaká stovka komerčních chovatelů matek a potom možná nějací nadšenci, co
jim na medném výnosu zas moc tolik nezávisí, ostatní z 45 tisíc včelařů
nešlechtí. Otázka je, jestli to tak má být.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 25, 2009 8:22 AM
Subject: Re: zdravotn? stav v?el


> Radim Polášek napsal:
>
> >A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
> .................
>
> Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
> Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to
> dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
> To si každý musí vyhodnotit sám.
>
> V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro
> jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to
nestojí,
> šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou
lajdáci.
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
(e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

Ta otázka byla velmi dobře nastolená

Problémem je již ten odchov z generace F1

Přiskřížením dvou linií matka A x otec B dostaneme generaci F1 Ta se celá vyznačuje stejnými vlastnostmi. Použijeme li však F1k dalšímu množení tak se stane tohle F1 x F1 = A + B, Dochází tady k rozpadu vlastností a v každé generaci je to pak horší
Jiná varianta je pak F1 x neznámý otec C = A+B+C, rozpad se ještě zhoršuje vlastnostmi dalšího otce
Správně pro další množení by se muselo použít F1 x B = F2 Zde se posilují vlastnost otce a zvyšuje se kvalita
Následně by měl nastoupit negativní výběr nevhodných jedinců a časem tak docíhneme ustálení linie
Nejlépe pak tomu posloužíme , že vybereme otcovskou linii a jejími trubci zamoříme okolí .Matky od nich rozdáváme sousedům.
Jakmile však do tohoto prostředí dovezeme novou matku celý proces musí započat od začátku. To je pak ještě znásobeno počtem otců při volném páření.
V praxi by to znamenalo v otcovském včelstvu odchovat co nejvíce trubců a u ostatních to potlačit
V každém případě bychom se při nákupu matek neměli zajímat o potomstvo F1 ale o ustálenou linii tu a tu
Bez ustalování místních linií je to pak schůdné jen inseminací

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 25.3.2009 09:29:41
> ----------------------------------------
> Jedná se o to, že včelař nad 5 - 10 včelstev je v našich podmínkách obvykle
> zaměřený na co nejvyšší medný výnos ze včelstev. A ten nedosáhne žádným
> jiným způsobem, než nákupem šlechtěných matek od chovatele a nepoužíváním
> jiných matek do produkčních včelstev než nakoupených, maximálně odchované
> generace F1. A potom "praním" těch léčiv do včelstev. Takže žádný výběr a
> šlechtění se plošně nekoná. V celé republice potom šlechtí včelstva jenom
> nějaká stovka komerčních chovatelů matek a potom možná nějací nadšenci, co
> jim na medném výnosu zas moc tolik nezávisí, ostatní z 45 tisíc včelařů
> nešlechtí. Otázka je, jestli to tak má být.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 25, 2009 8:22 AM
> Subject: Re: zdravotn? stav v?el
>
>
> > Radim Polášek napsal:
> >
> > >A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
> > .................
> >
> > Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
> > Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to
> > dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
> > To si každý musí vyhodnotit sám.
> >
> > V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro
> > jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to
> nestojí,
> > šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou
> lajdáci.
> >
> > Radek Krušina
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

Pepan napsal:
>V 70 a 80 letech tady v rostlino lékařské prxi běžela
>prognóza škůdců, Nakonec to dopadlo tak , že se kvalita
>produktů nijak nezlepšila . Zvětšila se však zbytečně
>spotřeba chemikálií na jejich ochranu . stejně se pak
>šlechtění začalo ubírat tím správným směrem za větší
>odolností. Dnes se monitorují staré zaniklé sady a tam se
>hledá materiál pro nová šlechtění Co však je smutné že
>naprosto stejné výsledky by se dosáhly genetickými
>manipulacemi jak 20 letým šlechtěním dnes jsme schopni
>naprosto stejný gen do buňky dopravit manipulací nebo
>šlechtěním rozdíl je tady ovšem 20 - 30 letý s tím
>monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na
>stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek
>samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti

Pepan se dotkl podstaty věci, i když možná nechtíc. VMS jako monitoring varoázy je součástí tzv. integrovaného boje proti škůdcům (IPM = Integrated Pest Management). Ivan Černý o tom měl velmi pěknou přednášku na setkání příznivců VMS v Brně i Třešti. Podstata IPM spočívá v udržování roztoče pod hranicí škodlivosti za využití různých prostředků, z nichž tvrdá chemie přichází na řadu až jako poslední. Jestli si dobře pamatuji, stojí IPM v případě kleštíka na těchto pilířích: 1. stálý monitoring populace roztoče, 2. důkladné poznání nepřítele (biologie roztoče), 3. šlechtění na varoatoleranci, 4. používání biologických metod tlumení, 5. používání "měkké" chemie (organické kyseliny aj.), 6. teprve v indikovaných případech použití "tvrdé" chemie (varidol, gabon). VMS jako systém sdílení informací by měl přispívat k bodu 1, 2 i 3. Přijetí IPM je změna filozofie - roztoče nelze vyhubit, proto se jen udržuje pod hranicí škodlivosti za minimálního zatížení medu a vosku rezidui. Omlouvám se Ivanovi Černému za povrchní výtah z jeho přednášky. Doufám, že článek o IPM brzy vyjde v Moderním včelaři. Hodně k IPM je na Fascinovaném včelaři. Stačí zadat IPM do vyhledávače na blogu. Na závěr si "rýpnu" do Pepana :-): Možná se VMS přeceňuje, ale větší dlouhodobá rizika má PŘECEŇOVÁNÍ slepé aplikace tvrdé chemie jako jediného postupu tlumení kleštíka (zbytky léčiv, odolnost roztoče).
Bronislav Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el


:-): Možná se VMS
přeceňuje, ale větší dlouhodobá rizika má PŘECEŇOVÁNÍ slepé aplikace tvrdé
chemie jako jediného postupu tlumení kleštíka (zbytky léčiv, odolnost
roztoče).
zřejmě jsi přehlédl , že upozorňuji ,ze by to mohlo vést jen ke zvýšení spotřeby chemie a situace by se stejně nelepšila.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 24.3.2009 17:02:05
> ----------------------------------------
> Pepan napsal:
> >V 70 a 80 letech tady v rostlino lékařské prxi běžela
> >prognóza škůdců, Nakonec to dopadlo tak , že se kvalita
> >produktů nijak nezlepšila . Zvětšila se však zbytečně
> >spotřeba chemikálií na jejich ochranu . stejně se pak
> >šlechtění začalo ubírat tím správným směrem za větší
> >odolností. Dnes se monitorují staré zaniklé sady a tam se
> >hledá materiál pro nová šlechtění Co však je smutné že
> >naprosto stejné výsledky by se dosáhly genetickými
> >manipulacemi jak 20 letým šlechtěním dnes jsme schopni
> >naprosto stejný gen do buňky dopravit manipulací nebo
> >šlechtěním rozdíl je tady ovšem 20 - 30 letý s tím
> >monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na
> >stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek
> >samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti
>
> Pepan se dotkl podstaty věci, i když možná nechtíc. VMS jako monitoring
> varoázy je součástí tzv. integrovaného boje proti škůdcům (IPM = Integrated
> Pest Management). Ivan Černý o tom měl velmi pěknou přednášku na setkání
> příznivců VMS v Brně i Třešti. Podstata IPM spočívá v udržování roztoče pod
> hranicí škodlivosti za využití různých prostředků, z nichž tvrdá chemie
> přichází na řadu až jako poslední. Jestli si dobře pamatuji, stojí IPM v
> případě kleštíka na těchto pilířích: 1. stálý monitoring populace roztoče,
> 2. důkladné poznání nepřítele (biologie roztoče), 3. šlechtění na
> varoatoleranci, 4. používání biologických metod tlumení, 5. používání
> "měkké" chemie (organické kyseliny aj.), 6. teprve v indikovaných případech
> použití "tvrdé" chemie (varidol, gabon). VMS jako systém sdílení informací
> by měl přispívat k bodu 1, 2 i 3. Přijetí IPM je změna filozofie - roztoče
> nelze vyhubit, proto se jen udržuje pod hranicí škodlivosti za minimálního
> zatížení medu a vosku rezidui. Omlouvám se Ivanovi Černému za povrchní
> výtah z jeho přednášky. Doufám, že článek o IPM brzy vyjde v Moderním
> včelaři. Hodně k IPM je na Fascinovaném včelaři. Stačí zadat IPM do
> vyhledávače na blogu. Na závěr si "rýpnu" do Pepana :-): Možná se VMS
> přeceňuje, ale větší dlouhodobá rizika má PŘECEŇOVÁNÍ slepé aplikace tvrdé
> chemie jako jediného postupu tlumení kleštíka (zbytky léčiv, odolnost
> roztoče).
> Bronislav Gruna
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radek Krušina (88.100.116.110) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el

Josef Menšík napsal:

s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti
.................

Jde právě o to, co jsi přesně vystihnul tady.
Na stanovišti jsou rozdíly v padání roztočů.
Kdo to nesleduje, neví, která včelstva roztočům lépe odolávají.

Když už na to nepamatuje celostátní metodika, tak jedině každý sám pomocí sledování spadu roztočů do letního léčení to může vysledovat a využít.
Čím víc by byla oblast pokrytá, tím lépe to bude vypovídat o plošné situaci a může to být i vhodný signál pro veterinu při blížícím se kolapsu.

Já se ale jen děsím, že by to bylo nařízeno povinně a pod sankcí. Potom by se z dobrého nápadu stalo úplně něco jiného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Felda (83.208.196.187) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel

Některé myšlenky které zde byly napsány, že jarní nátěr roku 2008 byl zbytečný, když byla dobrá fumigace je zavádějící a mate širokou včelařskou veřejnost. Je třeba si uvědomit jaká je biologie roztoče a jak je účinná jednotlivá léčba. To, že uhynula včelstva 07/08 zima nebyl důsledek jednoho roku. VÚVč Dol upozorňoval na zvyšující se počet roztočů od roku 2004. Nikdo z nás to nebral. Jak těžké bylo prosadit poslední ošetření včelstev aerosolem po 20. listopadu, většina nechtěla. Díky bohu dnes chtejí provádět i druhé ošetření aerosolem. Muselo to hodně stát na ztrátách včel a medu, taková to byla cena. A to nemluvím o jarním nátěru, který je pracný a složitější. Nikomu se do něj nechce z důvodů pracnosti a z důvodů chemizace. Bohužel chci-li včelařit budu muset prověřené metody aplikovat. A ne kecama pivního strejdy budu natírat nebo ne. V roce 2008 všichni natírali a jak rádi pokud měli včely. Bohužel , byl příznivý rok pro roje a ne pro roztoče, tak nám otrnulo a zase slyším, že jarní nátěr je zbytečný. Proč vlastně v letošních vzorcích po celé republice neni roztoč. Viděl jsem výsledky vyšetření v mapkách co bývaji ve Včelařství. Letos je celá republika bílá a jen dva okresy jsou zasažené, jeden žlutý, druhý červený z jihu Moravy. Celkové výsledky zamoření se pohybují pouze do 6% s výskytem roztoče. Jsou organizace, které jsou ve výsledcích s nulovým nálezem. Jsou organizace, kde jednotlivci maji i 200 kusů ve vzorku. To jsou vesměs známé firmy, které maji včelstva zamořena každoročně. Tady je třeba natírat celý důvěrnický okrsek. Někteří včelaři, kteří minule přišli o včely a znovu si je pořídily jsou opatrnější a tak i když měli nulové spady v letošním roce natíraly v tu dobu co minulých 14 bylo sluníčko a ejhle přesto na stanovišti s 10 včelstvy našli po nátěru 4 roztoče. Proč? Jestli je účinnost léčiva 80-85%, tak je jasné je-li v říjnu v úle 20 roztočů, teoreticky mohou přežít 2 a ti daji základ v dalším roce. Podle laboratorních pokusů 1 samička vychová generci až 3000 potomků. Co tedy zbává odstranit přeživší samičky v březnu, kdy začíná jejich biologický vývoj a všichni jsou pod víčky na plodu. Tudíž zde je opodstatněný nátěr plodu s následnou fumigací. Fumigace jen pro jistotu, kdyby nějaký roztoč byl na včelách. Jinak 100% jsou všichni pod víčky. Včelař říkal, že fumigoval a nic nepadalo, teď v březnu. Prozradil se, že o roztoči nic neví, že roztoč v tuto dobu nebývá na včelách, ale je na plodu. Tudíž se jeví do budoucna jako hlavní ošetření provést poslední fumigací po 20. listopadu a jarní nátěr plodu. Pak docílíme přerušení vývoje, což potvrzují výsledky z minulého roku, kdy jarní nátěr byl prováděn plošně bez remcání. Co je příčinou nízkého zamoření včelsstev vcelé republice. 1. Byl proveden plošný nátěr plodu v jednotné době už na Matěje 24.2.2008.(Většina včelařů měla natřeno) 2. Byl silně rojový rok u malovčelařů, jaký bývá málo kdy. Vlivem rojení, i několikrát za sebou bylo přerušené plodování a mnoho dní nebyl v úle plod, což přerušilo biologický vývoj roztoče. 3. Od 15.6. v mnohých lokalitách ustala snůška a ta nebyla už v roce 2008 vůbec. Bylo sucho a nebyl pyl, bylo minimu plodu.Někteří včelaři si mysleli, že ve včelstvech nejsou matky. Přo úpdrpbmější prohlídce se naly i značené. Včelstva se rozplodovala až po 20.7. kdy se začalo krmit. V bezplodovém období dostal roztoč šupu nedosstatkem plodu. 4. Včelaři nasadili Formidol a gabony. V mnohých organizacích oboje. V červnu nebyl formidol k dostání.
5. Začal se sledovat denní spad roztočů a podle toho přizpůsobovat zásahy proti němu (nemám na mysli VM celostátní, ale jen místní). Jak pročítám jednotlivé příspěvky tak jsem stále přesvědčen, že mnoho včelařů nezná řádně ošetřeování proti varroaze. Někteří včelaři si myslí, že když udělaji dvě nebo tři fumigace na podzim, že je tto OK. Veliký omyl. fumigací musí být včely na česně, tj. že teplota je vyšší než 10 stupňů.To se docílí pouze v prní dekádě října. Pak jsou teploty pdo 10 a to fumigace nemá účinnost. Včelstva jsou stažená a po zapálení knotu se ještě více stáhnou. Látka se do hnída k roztočům nedostane a proto zde je nutné provádět aerosol. Ten na včely působí tak, že je roztahne a oni začínaji větrat. Kapénky se dostanou až k posední včele. Včelsstvo větrání se snaží udržet vlhkost na své normě, rovněž i cizí pachy vypuzujeů.
Letošní rok siganalizuje, že by mohl být rokem úrodným a mohlo by být méně rojů, více plodu a tudíž i více roztočů pokud nebude jejich vývoj přerušen. Nikdo nechce už léčit jako vloni. A tak roztočový cyklus bude zase začínat na novo. Jak jsem poslouchal na naší schůzi, tak strýcové usínaji na vavřínech. POZOR, POZOR! Jinak nemám patent na rozum, mnozí se mnou souhlasit nebudete. To ale nevadí, každý si z tohoto příspěvku vemte co se vám bude líbit.Díky těm, kteří jste to dočetli do konce. Příště bude třeba hovořit v souvislosti s roztočem i o virech a virovém onemoécnění plodu, které v roce 2008 bylo po roztočových letech silně rozšířené. Srdečně zdraví Felix Pečenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Felda (83.208.196.187) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel

Některé myšlenky které zde byly napsány, že jarní nátěr roku 2008 byl zbytečný, když byla dobrá fumigace je zavádějící a mate širokou včelařskou veřejnost. Je třeba si uvědomit jaká je biologie roztoče a jak je účinná jednotlivá léčba. To, že uhynula včelstva 07/08 zima nebyl důsledek jednoho roku. VÚVč Dol upozorňoval na zvyšující se počet roztočů od roku 2004. Nikdo z nás to nebral. Jak těžké bylo prosadit poslední ošetření včelstev aerosolem po 20. listopadu, většina nechtěla. Díky bohu dnes chtejí provádět i druhé ošetření aerosolem. Muselo to hodně stát na ztrátách včel a medu, taková to byla cena. A to nemluvím o jarním nátěru, který je pracný a složitější. Nikomu se do něj nechce z důvodů pracnosti a z důvodů chemizace. Bohužel chci-li včelařit budu muset prověřené metody aplikovat. A ne kecama pivního strejdy budu natírat nebo ne. V roce 2008 všichni natírali a jak rádi pokud měli včely. Bohužel , byl příznivý rok pro roje a ne pro roztoče, tak nám otrnulo a zase slyším, že jarní nátěr je zbytečný. Proč vlastně v letošních vzorcích po celé republice neni roztoč. Viděl jsem výsledky vyšetření v mapkách co bývaji ve Včelařství. Letos je celá republika bílá a jen dva okresy jsou zasažené, jeden žlutý, druhý červený z jihu Moravy. Celkové výsledky zamoření se pohybují pouze do 6% s výskytem roztoče. Jsou organizace, které jsou ve výsledcích s nulovým nálezem. Jsou organizace, kde jednotlivci maji i 200 kusů ve vzorku. To jsou vesměs známé firmy, které maji včelstva zamořena každoročně. Tady je třeba natírat celý důvěrnický okrsek. Někteří včelaři, kteří minule přišli o včely a znovu si je pořídily jsou opatrnější a tak i když měli nulové spady v letošním roce natíraly v tu dobu co minulých 14 bylo sluníčko a ejhle přesto na stanovišti s 10 včelstvy našli po nátěru 4 roztoče. Proč? Jestli je účinnost léčiva 80-85%, tak je jasné je-li v říjnu v úle 20 roztočů, teoreticky mohou přežít 2 a ti daji základ v dalším roce. Podle laboratorních pokusů 1 samička vychová generci až 3000 potomků. Co tedy zbává odstranit přeživší samičky v březnu, kdy začíná jejich biologický vývoj a všichni jsou pod víčky na plodu. Tudíž zde je opodstatněný nátěr plodu s následnou fumigací. Fumigace jen pro jistotu, kdyby nějaký roztoč byl na včelách. Jinak 100% jsou všichni pod víčky. Včelař říkal, že fumigoval a nic nepadalo, teď v březnu. Prozradil se, že o roztoči nic neví, že roztoč v tuto dobu nebývá na včelách, ale je na plodu. Tudíž se jeví do budoucna jako hlavní ošetření provést poslední fumigací po 20. listopadu a jarní nátěr plodu. Pak docílíme přerušení vývoje, což potvrzují výsledky z minulého roku, kdy jarní nátěr byl prováděn plošně bez remcání. Co je příčinou nízkého zamoření včelsstev vcelé republice. 1. Byl proveden plošný nátěr plodu v jednotné době už na Matěje 24.2.2008.(Většina včelařů měla natřeno) 2. Byl silně rojový rok u malovčelařů, jaký bývá málo kdy. Vlivem rojení, i několikrát za sebou bylo přerušené plodování a mnoho dní nebyl v úle plod, což přerušilo biologický vývoj roztoče. 3. Od 15.6. v mnohých lokalitách ustala snůška a ta nebyla už v roce 2008 vůbec. Bylo sucho a nebyl pyl, bylo minimu plodu.Někteří včelaři si mysleli, že ve včelstvech nejsou matky. Přo úpdrpbmější prohlídce se naly i značené. Včelstva se rozplodovala až po 20.7. kdy se začalo krmit. V bezplodovém období dostal roztoč šupu nedosstatkem plodu. 4. Včelaři nasadili Formidol a gabony. V mnohých organizacích oboje. V červnu nebyl formidol k dostání.
5. Začal se sledovat denní spad roztočů a podle toho přizpůsobovat zásahy proti němu (nemám na mysli VM celostátní, ale jen místní). Jak pročítám jednotlivé příspěvky tak jsem stále přesvědčen, že mnoho včelařů nezná řádně ošetřeování proti varroaze. Někteří včelaři si myslí, že když udělaji dvě nebo tři fumigace na podzim, že je tto OK. Veliký omyl. fumigací musí být včely na česně, tj. že teplota je vyšší než 10 stupňů.To se docílí pouze v prní dekádě října. Pak jsou teploty pdo 10 a to fumigace nemá účinnost. Včelstva jsou stažená a po zapálení knotu se ještě více stáhnou. Látka se do hnída k roztočům nedostane a proto zde je nutné provádět aerosol. Ten na včely působí tak, že je roztahne a oni začínaji větrat. Kapénky se dostanou až k posední včele. Včelsstvo větrání se snaží udržet vlhkost na své normě, rovněž i cizí pachy vypuzujeů.
Letošní rok siganalizuje, že by mohl být rokem úrodným a mohlo by být méně rojů, více plodu a tudíž i více roztočů pokud nebude jejich vývoj přerušen. Nikdo nechce už léčit jako vloni. A tak roztočový cyklus bude zase začínat na novo. Jak jsem poslouchal na naší schůzi, tak strýcové usínaji na vavřínech. POZOR, POZOR! Jinak nemám patent na rozum, mnozí se mnou souhlasit nebudete. To ale nevadí, každý si z tohoto příspěvku vemte co se vám bude líbit.Díky těm, kteří jste to dočetli do konce. Příště bude třeba hovořit v souvislosti s roztočem i o virech a virovém onemoécnění plodu, které v roce 2008 bylo po roztočových letech silně rozšířené. Srdečně zdraví Felix Pečenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
KaJi (212.77.163.104) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel

Felda: ...
To, že uhynula včelstva 07/08 zima nebyl důsledek jednoho roku. VÚVč Dol upozorňoval na zvyšující se počet roztočů od roku 2004. .....
Proč vlastně v letošních vzorcích po celé republice neni roztoč. Viděl jsem výsledky vyšetření v mapkách co bývaji ve Včelařství. Letos je celá republika bílá a jen dva okresy jsou zasažené, jeden žlutý, druhý červený z jihu Moravy
-------

Současné mapy neznám (divné, když je na vyšetření státní dotace, že to není veřejná informace pro daň poplatníky), ale když jsem po úhynech v roce 2003 neviděl v létě (tehdy Dol doporučoval letní monitoring) ani roztoče tak mě to začalo zajímat. A tak jsem přesvědčen, že v v roce 2004 nikdo ještě nevaroval, protože u těch map psal Ing. Veselý hypotézy o teplých rocích a nevhodných pro VD. Bohužel v těch mapaách chyběly informace z okresů, kde Dol nevyšetřoval a bylo z těch děravých map již tehdy obtížné něco dovodit.
Například mně tam neseděla hypotéza o teplém počasí a vzal jsem si průměrné teploty na jižní Moravě a u nás. Ani v teplém roce jsme nedosáhli průměru Jižní Moravy. To by znamenalo že na Jižní Moravě by měla být lepší nákazová situace než u nás a tomu tak dle těch map nebylo. Bohužel zajímavé okresy tam byly modré-tedy bez dat - pro ověření hypotézy.

Takže jsem skeptický k tomu, že pomohl plošný nátěr protože vím o dost stanovištích kde se nanatíralo a kde se v létě 2008 nenašel skoro ani jeden roztoč.
A v roce 2003 se také nenatíralo a roztoči prostě neexistovali. V létě jsem je skoro neviděl a na podzim byly spady v jednotkách až desítkých kusů.
Prostě jsme myslel, že léčivo nefunguje - nízká teplota atd.

Takže aby se prokázala účinnost jarních nátěrů 2008 by jsme potřebovali data o spadech (po léčeních a hlavně letních - kdo je má :-)) ) a pak o spadech v roce 2008 se znalostí jak probíhalo léčení 2007-2008. A velmi rád se nechám přesvědčit fakty.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el



>
> Současné mapy neznám (divné, když je na vyšetření státní dotace, že to není
> veřejná informace pro daň poplatníky), ale když jsem po úhynech v roce 2003
> neviděl v létě (tehdy Dol doporučoval letní monitoring) ani roztoče tak mě
> to začalo zajímat. A tak jsem přesvědčen, že v v roce 2004 nikdo ještě
> nevaroval, protože u těch map psal Ing. Veselý hypotézy o teplých rocích a
> nevhodných pro VD. Bohužel v těch mapaách chyběly informace z okresů, kde
> Dol nevyšetřoval a bylo z těch děravých map již tehdy obtížné něco dovodit.
> Například mně tam neseděla hypotéza o teplém počasí a vzal jsem si
> průměrné teploty na jižní Moravě a u nás. Ani v teplém roce jsme nedosáhli
> průměru Jižní Moravy. To by znamenalo že na Jižní Moravě by měla být lepší
> nákazová situace než u nás a tomu tak dle těch map nebylo. Bohužel zajímavé
> okresy tam byly modré-tedy bez dat - pro ověření hypotézy.
>
> Takže jsem skeptický k tomu, že pomohl plošný nátěr protože vím o dost
> stanovištích kde se nanatíralo a kde se v létě 2008 nenašel skoro ani jeden
> roztoč.
> A v roce 2003 se také nenatíralo a roztoči prostě neexistovali. V létě jsem
> je skoro neviděl a na podzim byly spady v jednotkách až desítkých kusů.
> Prostě jsme myslel, že léčivo nefunguje - nízká teplota atd.
>
> Takže aby se prokázala účinnost jarních nátěrů 2008 by jsme potřebovali
> data o spadech (po léčeních a hlavně letních - kdo je má :-)) ) a pak o
> spadech v roce 2008 se znalostí jak probíhalo léčení 2007-2008. A velmi rád
> se nechám přesvědčit fakty.
>
> Karel
>
>
> Odpověď :
Tady je jasné odpovědět jak by bylo dobré provádět VMS, dělá to vz. PS NV a myslím, že se toho Ti pánové ujali docela dobře, ale není podpora ve svazu, stačila by alespoň morální podpora a ne mlčení (mlžení, že to není až tak dobré, nedostupnost ap). Vše by šlo ještě lépe technicky dotáhnou a věřím, že Pánové co to propracovali se nenechají odradit a dokážou, že to může při troše vůle nás poctivých včelařů, kteří se nebojí novinek fungovat. Každý začátek prosadit něco NOVÉHO je těžký, chce to nenechat se otrávit různými pochybovači.
Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel

Kaji:>Ani v teplém roce jsme nedosáhli průměru Jižní Moravy. To by znamenalo že na Jižní Moravě by měla být lepší nákazová situace než u nás a tomu tak dle těch map nebylo. <
.........
Nákazová situace a spad VD na JM. Otázka k nalezení toho, proč byla JM v červených číslech. Kdy byl termín odevzdávání této měli? Ono tu totiž byl docela fofr. Takříkajíc se měl brala krátce po léčbě. To byl ten problém. Hromada roztočů tam padalo právě proto, že zkrátka dobíhal nedávný a povinný zásah po akaricidech. Zkrátka termínově se to uspěchalo,


A to určitě, ikdyž měl p.Veselý jako první výsledky právě z JM zjištěný, určitě nenapadlo. Hlavně že je pro ostatní JM nejhorší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Petr Texl (89.24.7.16) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel

Co je příčinou nízkého zamoření včelsstev v celé republice.
1. Byl proveden plošný nátěr plodu v jednotné době už na Matěje 24.2.2008.(Většina včelařů měla natřeno)
Tx - můžete doložit situaci u kontrolní skupiny včelstev, u které jste Vy nebo některá výzkumná pracoviště na jaře 2009 nenatírala plod ?
2. Byl silně rojový rok u malovčelařů, jaký bývá málo kdy. Vlivem rojení, i několikrát za sebou bylo přerušené plodování a mnoho dní nebyl v úle plod, což přerušilo biologický vývoj roztoče.
Tx - u nás byl normální rojový rok; popisovaný efekt je srozumitelný a logický při vytváření oddělků.
3. Od 15.6. v mnohých lokalitách ustala snůška a ta nebyla už v roce 2008 vůbec. Bylo sucho a nebyl pyl, bylo minimu plodu.Někteří včelaři si mysleli, že ve včelstvech nejsou matky. Přo úpdrpbmější prohlídce se naly i značené. Včelstva se rozplodovala až po 20.7. kdy se začalo krmit. V bezplodovém období dostal roztoč šupu nedosstatkem plodu.
Tx - můžete porovnat s létem 2007, kdy bylo sucho ještě větší, snůška přestla také v polovině června, včelstva byla bez plodu a roztoč „čekal“ na první plodové plochy v srpnu, ze kterých se líhly poškozené „dlouhověké zimní“ včely.
4. Včelaři nasadili Formidol a gabony. V mnohých organizacích oboje. V červnu nebyl formidol k dostání.
Tx - můžete doložit situaci u kontrolní skupiny včelstev, u které jste Vy nebo některá výzkumná pracoviště v roce 2008 neaplikovala Gabon, případně pouze KM ?
5. Začal se sledovat denní spad roztočů a podle toho přizpůsobovat zásahy proti němu (nemám na mysli VM celostátní, ale jen místní).
Tx – tento bod popírá tak trochu příčiny úhynů uvedené v bodech předchozích, resp. nenalézám logiku některých bezhlavých opatření, když bude nízký denní spad. Přesto tento bod má a bude mít v budoucí době největší význam v cíleném boji proti v.d. To co jste tu přednesl dlouhým příspěvkem byl vyčerpávající postup vzorného včelaře a funkcionáře, který plnil nařízenou metodiku. Metodiku nám „záviděl“ celý svět – do roku 2007. V.d. řádil v celé Evropě a nevyhnul se ani ČR. Včelaři, kteří to mají pod kontrolou podle bodu 5. neměli v roce 2007 úhyny včelstev a v roce 2008 mají včelí produkty bez reziduí. Metodiku bude třeba upravit v kontextu současného poznání, prodělané zkušenosti a hlavně s ohledem na kvalitu včelích produktů!
Jinak přeji hezký den.
Petr Texl


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(83.208.196.187) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel

Poslední metodika k roztoči byla zrušena SVS. Zatím se čeká na novou. doufejme lepší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Grifinity (62.77.119.62) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel

Feldo,jsi včelař,chemik,demagog.Moje včely ještě nepoznaly Gabon,Formidol ani nátěr plodu.Přesto nemám za poslední 2 roky žádný úhyn.Spad v zimní měli v minimu.Dva roky si ale dělám monitoring.Za ty dva roky se z průměrných 15 včelstev vyrojilo 1 včelstvo.Nevím ani z doslechu,že by v okolí byl nějaký výrazný rojový rok.S nátěrem plodu je to také pofidérní.V březnu všichni natírali,ale v září výjde najevo,protože se už zapomělo na nařízení VSV,že část včelařů nenatírala.Natírali jenom ti co neměli spad v toleranci a kde byl přítomen důvěrník,a nebo ti co slepě plnili příkazy.Jak se mohou dávat Gabony začátkem srpna,když jsou k dispozici v půlce měsíce.Formidol si objedná jen také mizivé procento včelařů v organizaci.Přitom výsledky na rozbor měli jsou vynikající,jaké snad ani ještě nebyli.Ani úhyny za loňský rok nepřesáhly 10%průměr.Loňský rok byl příznivý pro včely v boji proti VD.Dobré výsledky nezajistila ani veterina,ani chemie,ale příroda.Proto si myslím,že je rozumější porozumět přírodě.Mít přehled o stavu,reagovat podle toho,a spíš rozumě pomáhat,než bezhlavě následovat stádo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(83.208.196.187) --- 29. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel

Vaš přispěvek je zajmavý určitě by chtělo zveřejnit postup jak to děláte, že nemáte roztoče a nepoužívate léčivo, chemikálie a včely se Vám nerojí. Nejsou tonějací slaboši? Zajmalo by mě kolik jste v minulém roce vytočil medu na včelstvo. Myslím, že by jste měl napsat článek a s takovými úspěchy se podělit. Co tomu říkáte. Měli jsme schůzi a diskutovali jsme na Vaše téma a nějak to všichni nepochopili i když jsem Vás obhajoval. Jara Bartoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
sršeň (88.146.207.2) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel

Přežití kleštíka závisí na jeho genech .Nejvíce rozšířeným je typ Korejského,má rozdíl od 1 do 8 genů.Záleží tedy i v jakém prostředí žije,který gen je chemií poškozen,zda se pak může intenzivně rozmnožovat a vůbec jaký typ kleštíka sem pronikl.Bohužel o tom moc nevíme a nevíme co nás čeká.Na př.v Primorském oblasti na Kamčatce přestaly chovat včelu Kraňku,vrátili se zpět k chovu včely primorské,zjišťují že je daleko víc odolná proti kleštíku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel

Ono to není tak jednoduché. Kde byla rozšířena včelaři kraňka, mohlo to být
jako u nás, celá generace ve velké oblasti mohla pocházet původně z
několika málo chovů nebo jen z jednoho a tím byla geneticky silně
stejnorodá, citlivost všech včelstev byla zhruba stejná a taky potom na
varaózu všechny padaly stejně. Obnovení původního chovu místní včely mohlo
znamenat aspoň částečné obnovení genetické různorodosti, najednou se
objevily v chovech vedle sebe včelstva hodně citlivé na varaózu i včelstva
málo citlivé, takže vznikl prostor citlivá včelstva vyřadit nebo nechat
uhynout a málo citlivá rozchovávat a dále šlechtit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 23, 2009 6:49 PM
Subject: Re: zdravotní stav včel


> Přežití kleštíka závisí na jeho genech .Nejvíce rozšířeným je typ
> Korejského,má rozdíl od 1 do 8 genů.Záleží tedy i v jakém prostředí
> žije,který gen je chemií poškozen,zda se pak může intenzivně rozmnožovat a
> vůbec jaký typ kleštíka sem pronikl.Bohužel o tom moc nevíme a nevíme co
> nás čeká.Na př.v Primorském oblasti na Kamčatce přestaly chovat včelu
> Kraňku,vrátili se zpět k chovu včely primorské,zjišťují že je daleko víc
> odolná proti kleštíku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu