75947

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


HI (193.179.186.98) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm, tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není to potřeba řešit vůbec?
Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Míra.P (213.192.58.253) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

No kdybych měl dělat já nástavky z osmnáctky prkna tak bych kolem našrouboval laťky jako falce.Měl bych obavy ze stability.Trhat by se to při rozdělování nemělo a případnou mezerku si včely zatmelí.Počítej s drážkou pro rámek 1x1cm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Drážka se nefrézuje, ale naopak vytváří přibitím latiček. Viz třeba Liebig -
Včelaříme jednoduše. Frézování je podle mně rozumné až při tloušťce stěny
25 - 30 milimetrů.
Jinak pro pár úlů na zahradě je možné frézovat i stěnu 20 - 18 mm silnou
nebo nařezat prkna ruční pilou a sbít nastavky natupo prostě jenom hřebíky,
potom se ale musí tak v listopadu zajít do supermarketu, nabrat kartony a
úly jimi přes zimu do května omotat jako dodatečné uteplení a ochranu proti
foukání větru do spár. Tak se dá taky včelařit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 12:10 PM
Subject: Re: Re: Prkna


> Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po
> nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše
> zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc
to
> pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba
přibitím
> latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> to potřeba řešit vůbec?
> Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné jiné zbytečnosti
Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké zboží Případné škvíry které u tohoto způsobu výroby vzniknou¨ stejně včely zatmelí Stane li se že některý nástavek se začne kroutit dobře ho prohlédnu a díl který to způsobuje jednoduše v místě kde začíná vznikat trhlina po letech rozštípnu dlátem a tím odstraním pnutí. Jen dávám pozor abych nepoužil desku z duší Ta je jen dobrá na topení, když vařím vosk.Se dřevem si moc hlavu nelámu dokonce jsem vyrobil i úl ze starých skříní z laťovky a slouží již 8 roků Při takto jednoduché výrobě vás i po kratší době nebude mrzet když s nimi zatopíte. Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje jen se držím jedné rámkové délky

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 13:04:27
> ----------------------------------------
> Drážka se nefrézuje, ale naopak vytváří přibitím latiček. Viz třeba Liebig -
> Včelaříme jednoduše. Frézování je podle mně rozumné až při tloušťce stěny
> 25 - 30 milimetrů.
> Jinak pro pár úlů na zahradě je možné frézovat i stěnu 20 - 18 mm silnou
> nebo nařezat prkna ruční pilou a sbít nastavky natupo prostě jenom hřebíky,
> potom se ale musí tak v listopadu zajít do supermarketu, nabrat kartony a
> úly jimi přes zimu do května omotat jako dodatečné uteplení a ochranu proti
> foukání větru do spár. Tak se dá taky včelařit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 15, 2009 12:10 PM
> Subject: Re: Re: Prkna
>
>
> > Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po
> > nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše
> > zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> > použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> > vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> > tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> > problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc
> to
> > pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba
> přibitím
> > latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> > to potřeba řešit vůbec?
> > Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> > nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Já to dělám až na detaily stejně. Mezery kvůli nepřesnostem - rozdílnou
tloušťkou jednotlivých desek a délkami řezu tmelím akrylátovým tmelem.
Kroucení při výeobě nastavků, pokud se objeví, v meněím koriguji rozdílným
utažením vrutů, ve větším obroušením nebo natlučením vložky.
R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 1:48 PM
Subject: Re: Re: Prkna


Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné
jiné zbytečnosti
Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a
překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny
proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na spodek dílu
připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi nimi mezera Je
to technologie která se používala k výrobě beden na těžké zboží Případné
škvíry které u tohoto způsobu výroby vzniknou¨ stejně včely zatmelí Stane li
se že některý nástavek se začne kroutit dobře ho prohlédnu a díl který to
způsobuje jednoduše v místě kde začíná vznikat trhlina po letech rozštípnu
dlátem a tím odstraním pnutí. Jen dávám pozor abych nepoužil desku z duší
Ta je jen dobrá na topení, když vařím vosk.Se dřevem si moc hlavu nelámu
dokonce jsem vyrobil i úl ze starých skříní z laťovky a slouží již 8 roků
Při takto jednoduché výrobě vás i po kratší době nebude mrzet když s nimi
zatopíte. Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů velmi důležitá. TAK PROČ
VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho
způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje
jen se držím jedné rámkové délky

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (212.77.163.104) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Pepan:
Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a
překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny
proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky
-----
Prkna roztřídím podle šířky. Ty dostatečná vyčlením na boky. Ty o 1,5cm užší na čela. Z ostatních nařežu hmatové latě. nahoru 5cm, dole můžou být užší.Vnější hrany a dolní vnitřní hrany horní hmatové lišty zkosím, cca 10mmx45st. aby se lépe držel.
Široká prkna srovnám na jedné straně, dolní lišty stačí, když budou mít jeden boky pěkně řízlý.
Z prken z palet tl. 17mm - t.j. výška drážky Langstrotha nařežu pásky o 10mm užší než je tlouštka prken.
Latě a prkna nařežu nahrubo na něco víc jak 375mm.
Na stole mám nastavené dorazy.
Vezmu horní hmatovou lištu, na horní hranu přibiji (dříve, nyní sponkuji) tu 17mm lištu.
Položím dolů dolní lištu. Na horní doraz, horní pěknou hranou, dolů může vyčnívat. Položím prkno, horní čistou hranou na tu 17mm laťku. A sponkuji. Pak přesně zakrátím na 375. To je první přesná operace a záleží spíše na kolmosti. Pak je podle horní hrany srovnám společně s nařezanými boky na jednu šíři.
Z boku je normálně šroubuji, vloni jsem prvně jen sponkoval a moc se nekroutily. Ale asi nebudou stačit. For je vtom, že nemám tl.25mm ale míň a prkno tolik netáhne. Optimální by bylo sehnat takhle široké 17mm prkna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů
> velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
> Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho
> způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje jen
> se držím jedné rámkové délky
>
Spravna poznamka! Naprosty souhlas. Prave ten parafin muze odpovedet na otazku proc to delat na 50let.

Ale pro nekoho by to byla nuda bez toho trochu si pres zimu zatruhlarit :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Když vemu v úvahu výrobu zařízení které doma nestvořím, objem který to má, spotřebu parafinu který potřebuji a rozdíl s jeho skutečnou spotřebou, a vím li. že tado metoda byla vyvinuta hlavně pro záchranu nástavkú při nákaze morem. Tak nevím proč to pořizovat aby to pak někde doma zavazelo

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 14:09:49
> ----------------------------------------
> Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů
> > velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
> > Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho
> > způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje
> jen
> > se držím jedné rámkové délky
> >
> Spravna poznamka! Naprosty souhlas. Prave ten parafin muze odpovedet na
> otazku proc to delat na 50let.
>
> Ale pro nekoho by to byla nuda bez toho trochu si pres zimu zatruhlarit :-)
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna


> Když vemu v úvahu výrobu zařízení které doma nestvořím, objem který to má,
> spotřebu parafinu který potřebuji a rozdíl s jeho skutečnou spotřebou, a vím
> li. že tado metoda byla vyvinuta hlavně pro záchranu nástavkú při nákaze morem.
> Tak nevím proč to pořizovat aby to pak někde doma zavazelo
>
> Pepan
>
Uhodil si to na hlavicku :-) Uz ale nezijeme za starych casu kdy kdyz si neco chtel musel sis to vyrobit :-) Muze to byt zajimava prilezitost pro nekoho kdo to ma a zna. Muze to nabizet jako sluzbu. Dovalis si sve nastavky a zaplatis. Ja bych si klidne nechal za rozumnou cenu sve nastavky osetrit. Na optimal konferenci pan Studecky odhadl cenu parafinu na 1,5Kc na nastavek

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

zase jde o to dovalení těch nástavků
za ty peníze co bude stát doprava pořídím ty nástavky nové

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 14:43:10
> ----------------------------------------
>
> > Když vemu v úvahu výrobu zařízení které doma nestvořím, objem který to má,
> > spotřebu parafinu který potřebuji a rozdíl s jeho skutečnou spotřebou, a vím
> > li. že tado metoda byla vyvinuta hlavně pro záchranu nástavkú při nákaze
> morem.
> > Tak nevím proč to pořizovat aby to pak někde doma zavazelo
> >
> > Pepan
> >
> Uhodil si to na hlavicku :-) Uz ale nezijeme za starych casu kdy kdyz si neco
> chtel musel sis to vyrobit :-) Muze to byt zajimava prilezitost pro nekoho kdo
> to ma a zna. Muze to nabizet jako sluzbu. Dovalis si sve nastavky a zaplatis.
> Ja bych si klidne nechal za rozumnou cenu sve nastavky osetrit. Na optimal
> konferenci pan Studecky odhadl cenu parafinu na 1,5Kc na nastavek
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

> zase jde o to dovalení těch nástavků
> za ty peníze co bude stát doprava pořídím ty nástavky nové
>
> Pepan

Muze byt, je to otazka trhu. Tedy neviditelne ruky trhu :-))

Treba si poridime nerez vanicku na parafinovani sami :-) Ono v nasem hobby pripade nejde jen o naklady ale taky o radost ...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
KaJi (212.77.163.102) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Muze byt, je to otazka trhu. Tedy neviditelne ruky trhu :-))

Treba si poridime nerez vanicku na parafinovani sami :-) Ono v nasem hobby pripade nejde jen o naklady ale taky o radost ...

T.H.
------
To mě spíš napadlo to naložit n přívěes a objíždět zájemce. Tam by si to knim dovezli z okolí další, aby se podělili o fixní náklady s dopravou atd.

Na druhé straně jsem vanu pořídil za cca 5000 (už nevímp přesně) z jedničky plechu. Zatím ji nevyužívám, jen na vyvářku vosku. Vařič a bomba asi 2 000.

Kdysi se vařáky apd. kupovaly kolektivně. Vařák se dá zničit snadněji než vana.

Tady na konferenci před lety když parafín začal ukazoval někdo fotky jak parafinuje stranu po straně.
Vzal plech, ani nesvařoval, ohnul a rohy zahnul, dal venku na obyč PB vařič a nástavek otáčel boky dolů. Tam byla hladina asi 5cm parafínu.

To je myslím pro pár desítek nástavků shůdná cesta.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 1. 2009
Re: Prkna

>From:
Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné jiné zbytečnosti Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké zboží ...


Jestli to dobre chapu vypada Vas nastavek jako na tomto obrazku:
https://www.uni-hohenheim.de/bienenkunde/beute.jpg

Pak je to vlastne jednoduchy ul podle vcelarskeho institutu univerzity Hohenheim. Prakticky a jednoduchy princip.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 16. 1. 2009
Re: Prkna

Velmi podobně je s tím rozdílem , že bočnice jsou lícované s čelem a hmatová a dosedací lišta je je o tloušťku bočnic delšíTak aby spoje byly vždy přeplátované a hřebíky se při pohledu zhora kříží

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prkna
> Datum: 16.1.2009 08:51:31
> ----------------------------------------
> >From:
> Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné
> jiné zbytečnosti Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o
> 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím
> je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na
> spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi
> nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké
> zboží ...
>
>
> Jestli to dobre chapu vypada Vas nastavek jako na tomto obrazku:
> https://www.uni-hohenheim.de/bienenkunde/beute.jpg
>
> Pak je to vlastne jednoduchy ul podle vcelarskeho institutu univerzity
> Hohenheim. Prakticky a jednoduchy princip.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Zapomeň na uteplování stejně máš vespod síto a pozotvíraná očka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 13:04:27
> ----------------------------------------
> Drážka se nefrézuje, ale naopak vytváří přibitím latiček. Viz třeba Liebig -
> Včelaříme jednoduše. Frézování je podle mně rozumné až při tloušťce stěny
> 25 - 30 milimetrů.
> Jinak pro pár úlů na zahradě je možné frézovat i stěnu 20 - 18 mm silnou
> nebo nařezat prkna ruční pilou a sbít nastavky natupo prostě jenom hřebíky,
> potom se ale musí tak v listopadu zajít do supermarketu, nabrat kartony a
> úly jimi přes zimu do května omotat jako dodatečné uteplení a ochranu proti
> foukání větru do spár. Tak se dá taky včelařit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 15, 2009 12:10 PM
> Subject: Re: Re: Prkna
>
>
> > Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po
> > nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše
> > zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> > použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> > vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> > tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> > problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc
> to
> > pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba
> přibitím
> > latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> > to potřeba řešit vůbec?
> > Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> > nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to
> pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím
> latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> to potřeba řešit vůbec?
> Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.

K sile: coulove prkna vyhoblujete na 20mm, na 25mm je potreba min 30mm (28je malo). Kazdopadne je to ul, vcely nejakou nepresnost v sile steny v pohode snesou. Nekteri pouzivaji jen sololit tj. nejake 3mm :-) a to i v horach :-))
Jedna strana se vetsinou podari pekne ohoblovat, druha je pak v nouzi horsi. Je pak na vas co zvolite, jestli hezky nastavek z venku nebo zevnitr.

Uchopy frezuju 1cm (stena ma 2cm) - neresim to, uchopove listy jsou jiste dobre reseni.

Mozna bych Vas pro inspiraci odkazal na knihu - Vcelarime jednoduse - Liebig. Je tam zajimava konstrukce nastavku - ale uz to moc v hlave nemam. Vim jen, ze se mi to kdysi zdalo dobre pro lidi bez naradi. Stena je slozena z vice kusu (prkenek) tak, ze uz to rovnou tvori drazku pro oska ramku, tudiz jsou tam i uchopy - snad moc nekecam.
Stena nastavku pak vypada asi takto (3 prkenka):

II
II II
II
II
II II
II

Pozor ale na to, ze takto to nejspis u nas nikdo nevyrabi a tak v tom mozna budete sam :-))

K hoblovani: plati cim sirsi prkno hoblujete tim vetsi problem nejsou-li uplne rovna (jsou-li do vrtule) - chce nejdriv orovnat a pak protahnout. Protahovani kopiruje tvar - takze vrtule je stale vrtule a to je pak problem - nastavky se kolibaji.... To muze byt vetsi problem prave u odpadoveho dreva a krajin :-)

Ale zas takova veda to neni, schuti do toho a rychle od toho

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

Krajiny se ohýbají do oblouku s středové s duší do vrtule. Ta duše se musí vyříznout získáte tak prkno z příčnými letokruhy , které nepracuje vůbec.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 13:18:50
> ----------------------------------------
> Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> > použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> > vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> > tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> > problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to
> > pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím
> > latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> > to potřeba řešit vůbec?
> > Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> > nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
>
> K sile: coulove prkna vyhoblujete na 20mm, na 25mm je potreba min 30mm (28je
> malo). Kazdopadne je to ul, vcely nejakou nepresnost v sile steny v pohode
> snesou. Nekteri pouzivaji jen sololit tj. nejake 3mm :-) a to i v horach :-))
>
> Jedna strana se vetsinou podari pekne ohoblovat, druha je pak v nouzi horsi. Je
> pak na vas co zvolite, jestli hezky nastavek z venku nebo zevnitr.
>
> Uchopy frezuju 1cm (stena ma 2cm) - neresim to, uchopove listy jsou jiste
> dobre reseni.
>
> Mozna bych Vas pro inspiraci odkazal na knihu - Vcelarime jednoduse - Liebig.
> Je tam zajimava konstrukce nastavku - ale uz to moc v hlave nemam. Vim jen, ze
> se mi to kdysi zdalo dobre pro lidi bez naradi. Stena je slozena z vice kusu
> (prkenek) tak, ze uz to rovnou tvori drazku pro oska ramku, tudiz jsou tam i
> uchopy - snad moc nekecam.
> Stena nastavku pak vypada asi takto (3 prkenka):
>
> II
> II II
> II
> II
> II II
> II
>
> Pozor ale na to, ze takto to nejspis u nas nikdo nevyrabi a tak v tom mozna
> budete sam :-))
>
> K hoblovani: plati cim sirsi prkno hoblujete tim vetsi problem nejsou-li uplne
> rovna (jsou-li do vrtule) - chce nejdriv orovnat a pak protahnout. Protahovani
> kopiruje tvar - takze vrtule je stale vrtule a to je pak problem - nastavky se
> kolibaji.... To muze byt vetsi problem prave u odpadoveho dreva a krajin :-)
>
>
> Ale zas takova veda to neni, schuti do toho a rychle od toho
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 1. 2009
Re: Prkna

>Mozna bych Vas pro inspiraci odkazal na knihu - Vcelarime jednoduse - Liebig Je tam zajimava konstrukce nastavku - ale uz to moc v hlave nemam.

Ano pane Herman, je to jednoduchy ul univerzity Hohenheim. Viz predchozi prispevek.
Zde je navod na stavbu v nemcine: http://www.uni-hohenheim.de/bienenkunde/einfachbeute.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna

a co takhle
http://www.vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=lastup&cat=0&pos=14

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 12:10:22
> ----------------------------------------
> Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po
> nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše
> zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to
> pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím
> latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> to potřeba řešit vůbec?
> Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu